Datum: 5. ledna 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: přátelské Sestavy:
Branky: 12. Suchý 1:0 Průběh: Přátelský zápas, hraný na hřišti Slavie. Obě mužstva podala dobrý výkon. Slavie působila ucelenějším dojmem, lépe kombinovala, ale zapomínala na střelbu. Nuselský SK neměl před brankou tolik příhodných momentů, byl však mnohem nebezpečnějším. U Slavie několikráte pěkně zakročil Zeman v brance, v obraně hrál velmi spolehlivě Černický, v záloze byl nejlepším mužem König. Útok Slavie mohl při větší pohotovosti nastříleti více branek — zbytečně dlouho kombinoval, až byl o míč vždy soupeřem připraven. Nejlépe si počínal Horák a Suchý s Pavlasem. U Nuselského SK byl hrdinou zápasu brankář Němec, který schytal nespočetnou řadu těžkých míčů a dovedl vždy v pravý čas zakročiti. V obraně vynikal Podlešák, v útoku Hess a Zrno. Mužtva hrála v sestavách: Slavia: Zeman, Černický, Reichardt, König, Junek, Sýkora, Bobor (Síba), Šoltys, Horák. Suchý, Pavlas. Nuselský SK: Němec. J. Hocke (Podlešák), Heim, Buk, Klika (Dlabola). Jelínek, Barenta, Hess, Zrno (Kudrna), (Dlabola, Zrno), Nikl. Rozhodčí: Hutera Diváci: 1.000 Trenér: ? (???)
Datum: 6. ledna 1930, Španělsko, Barcelona Utkání: přátelské
Branky: 1. Puč 0:1, 11. Arocha 1:1, 43. Puč 1:2, 56. Joska 1:3, 61. Goiburu 2:3, 64. Parrera 3:3, 69. Diego 4:3, 71. Parrera 5:3, 77. Garcia 6:3 Průběh: Mužstvo Slavie připravilo včera sportovní Praze trpké zklamání. Neříkáme tím, že by bylo mělo povinnost dobýti za každých okolností vítězství. Vždyť znajíce osobně poměry ve Španělsku a zejména v Barceloně, dovedeme též objektivně hodnotiti výsledky na tamní tvrdé půdě docílené. Proto pisatel těchto řádků i při velkém optimismu, se kterým Praha očekávala výsledek včerejšího utkání — nepočítal s vítězstvím červenobílých, jichž třeba i těsnou porážku byl by považoval, když ne za morální úspěch, tož alespoň za událost nijak nepřekvapující. jedině co dodávalo důvěry, byla skutečnost, že všechny španělské libové kluby hrály v neděli mistrovství. Ani Barcelona nečinila výjimku a sehrála tvrdý match s Athletic Madrid. Dalo se proto předpokládán, že únava z celé řady posledních matchů, jež sehráli borci Barcelony, ať již za národní team aneb v barvách svého klubu nezůstane bez vlivu na jejich výkon v matchi se Slavií. Zápas: Slavia nastoupila v sestavě: Plánička — Ženíšek (45. Vodička), Novák — Vodička (45. Šimperský), Pleticha, Čipera — Joska, Veselý, Svoboda, Puč, Kratochvíl. Barcelona: Lorens, Zabala, Saura, Font, Castillo, Pedrol — Diego, Goiburu, Campadabal, Arocha, Parera. Hra počíná útokem Veselého. 1. min.: Joska skvěle útočí, přihrává na Svobodu, který prohazuje Pučovi, z jehož ostré rány resultuje první branka hostí. Slavie vede 1 : 0.
2. min.: volný kop proti Slavii zachraňuje Ženíšek. Naši velmi pěkně útočí. 5. min.: volný kop Slavie jde do autu. 9. min.: Vodička se vyznamenává, když odvrátil prudký útok Barcelony. 10. min.: Puč z pěkného útoku přehrává na Kratochvíla, jehož rána jde těsně nad břevno. 11. min.: mohutný útok Barcelony, míč dostává Arocha, který vyrovnává.
Stav hry 1:1.
14. min.: Slavia získává rohu, který však nevyužívá. 19. min.: uniká Kratochvíl, střílí však vedle. 25 min.: nový roh Slavie, který zůstává opětně nezužitkován. 28. min.: roh Barcelony odvrácen obranou Slavie. 27. min.: Puč skvěle prochází a střílí
krásný goal Slavie,
který však nebyl soudcem uznán pro offside. 30. min.: zraněn Castillo, za kterého nastupuje Garcia. Ihned po té vyznamenává se Plánička, který zachraňuje nebezpečný útok domácích. 34. min.: Plánička se znovu vyznamenává, odvrátiv ostrou ránu Goiburuvu. 35 min.: Ženíšek brilantně zastavuje útok Barcelony. 37. min. Joska podniká útok, přihrává na Veselého, jehož ránu brankář domácích Lorens bravurně vyráží. 40. min.: Campabadal zahazuje volný kop proti Slavii. 43. min.: Puč střílí z podání Svobodova
2. goal.
Poločas končí za stavu 2:1 pro S. K. Slavii Praha.
Ve II. poločase Slavia nastupuje s Vodičkou v obraně, na místo zraněněho Ženíška. Za Vodičku nastupuje Šimperský. 2 min.: Plánička se opětně vyznamenává. 5 min.: obrana Slavie odráží mocný útok domácích na roh. 6. min.: útok Barcelony končí rohem, který obrana Slavie opětně odvrací. 7. min.: foul na Puče soudce přehlíží!! 11. min. Krásný útok Slavie. Svoboda přehrává na Kratochvíla, jenž vrací zpět Svobodovi. Jeho ránu brankář Lorens vyráží. Joska však přiskakuje a dopravuje míč po třetí do branky Španělů.
Slavia vede 3:1.
Hosté pokračuji v útocích. ŠpaněIé však nasazují neobyčejně ostré a rychlé tempo. 16. min.: Goiburu dociluje po prudkém útoku
druhou branku Španělů.
19. min.: nový útok Španělů, ze kterého Parrera vyrovnává na
3:3.
Španělé pokračují neustále ve velmi rychlých útocích. 20.—23. min.: vyznamenává se Plánička. Obrana Slavie dává se však ve 24. min. překvapiti dalším mocným útokem domácích, ze kterého střílí Diego vedoucí
čtvrtý goal Španělů.
26. min.: Španělé po výkopu znovu prudce útočí a Parrera zvyšuje náskok domácích na
5:3.
27. min.: útok Španělů odvrací Novák na roh. 29. min.: Plánička opětně exceluje. Jeho výkon přijímá obecenstvo nadšeným potleskem!!! 32. min.: nový útok Španělů zaráží Vodička rukou. Soudce píská, ale Garcia střílí v téže chvíli
6. goal,
který soudce přes protest Slavie uznává.
33. min.: roh Slavie. Lorens vyráží na nový roh. Další minuty náleží Barceloně, která předvádí technicky i kombinačně bezvadnou hru. Slavia se ponenáhlu vzchopuje a podaří se jí několikráte ohroziti branku domácích, leč rány Svobody a Puče jdou do tyče. 34. min.: Barcelona získává roh, který zůstává nevyužit. Barcelona vede 6:3.
Zápas řídil soudce Steinborn ze San Sebastianu, který naše mužstvo neuspokojil. Soudce byl podle telefonické zprávy dvanáctým hráčem Barcelony.
Celý zápas hrál se za neustálého deště na rozmoklém terainu. I přes nepříznivé počasí sešlo se na 20 tisíc diváků, kteří sledovali hru s velkým zájmem.
S. K. Slavie odjíždí v úterý do Madridu, odtud pak nastoupí další cestu do Lisabonu, kde bude v neděli dne 12. t. m. representovati Československo v mezistátním utkání s Portugalskem.
Rozhodčí: Stenborn Diváci: 20.000 Trenér: ? (???)
Datum: 12. ledna 1930, Praha, hř. Slavie
Utkání: přátelské Sestava: Zeman, Černický, Suchý, König, Junek, Šubrt, Hobor, Šoltys, Horák, Fritz, Polanecký Branky: 4. Horák 1:0, 10. Suchý 2:0, 78. Šubrt 2:1 Průběh: Na hřišti SK. Slavie na Letné byl v neděli sehrán přátelský zápas mezi kombinovaným teamem Slavie a Čechoslovanem Košíře. Zápas skončil po rovnocenné hře těsnou porážkou košířských, kteří, míti více štěstí, mohli s dobrým mužstvem Slavie remisovati. Zápas byl hrán v rychlém tempu, které se zvýšilo, když se podařilo vstřeliti Čechoslovanu čestnou branku. Mužstva nastoupila v sestavách: Slavia: Zeman, Černický, Suchý, König, Junek, Šubrt, Hobor, Šoltys, Horák, Fritz, Polanecký. — Čechoslovan: Lomnický. Klag, Stáša, Wimmer, Piatkovič I., Fiala, Oehme, Šubrt, Janoušek, Piatkovič II., Černý. V prvém poločase nasazuje Slavia tempo a podniká ihned od počátku ostré útoky. Jíž ve třetí minuté střílí pěkně Šoltys, brankář Lomnický vyráží stěží na roh. Minutu poté Horák z centre Boborova scoruje po prvé za Slavii. Slavia je ve slabé převaze, Čechoslovan podniká jen ojedinělé útoky. V 10. min. střílí Suchý z trestného kopu druhý goal Slavie. Nyní však se košířšti poznenáhlu rozehrávají a stávají se Slavii rovnocennými. V 17. min. zahazuje Čechoslovan pěknou chanci. Ač obě strany podnikají nebezpečné útoky, končí se poločas za stavu 2:0 pro Slavii. Ve druhém poločase Čechoslovan vyrovnanou hrou vynucuje si slabou převahu. Ve 23. min, maji fialoví pěknou chanci k získání čestné branky, levé křídlo však střílí z blízka do outu. Ve 30. min. útok Slavie, Bobor střílí do tyče. Ve 33. min. podaří se Šubrtovi z přihrání Janouštkova vstřeliti čestný úspěch Čechoslovanu. Poté obě strany zvyšují tempo, košiřští ve snaze vyrovnati, Slavie udržeti si vítězství. Přes obapolné prudké útoky do konce hry se na score ničeho nemění a zápas končí za stavu 2:1 pro Slavii. Před návštěvou asi 1000 diváků soudcoval p. Primát. Rozhodčí: Primát Diváci: 1.000 Trenér: ?
Datum: 19. ledna 1930, Německo, Berlín Utkání: přátelské Sestava: Štaplík, Černický, Novák, Vodička, Pleticha, Šimperský, Joska, Bára, Puč, Kratochvíl Branky: 33. Puč 0:1, 43. Puč 0:2, 54. Šoltys 0:3, 69. Šoltys 0:4, 77. Bára 0:5 Průběh: Football v německé říši je slabé úrovně. Až snad na několik mužstev velkého kalibru jako norimberský „Club", Spielvereinigung Fuerth nebo Hamburger Sportverein není tam mužstev, jež by mohla býti rovnocenným protějškem leadrům středoevropského, španělského neb italského footballu. Velký počet je na úkor skutečně dobré kvality. Proto lze s určitou dávkou bezpečnosti očekávati při většině zájezdů našich leadrů do Německa jisté vítězství. Prokázaly to ostatně v poslední době velmi přesvědčivě zápasy AC Sparty v Lipsku, Frankfurtu a Mnichově. Jde tedy skutečně o „učebné zápasy", jak si to původně představoval říšskoněmecký Bund. O půl třetí hodině nastupuje Slavie k zápasu v sestavení: Štaplík, Černický, Novák, Vodička, Pleticha, Šimperský, Joska, Bára, Puč, Kratochvíl.
Domácí postavili kompletní své mužstvo se známými střelci bratry Iwankowskimi v této sestavě: Kageman, Brettschneider, Brose, Weik, Gottschalk, Knaner, Thiedeman, Ivankowski II.. Tilgner. Iwankowski I., Seiffert. Výkop provedl starý pán Henzl, který před 30 lety nastoupil v mužstvu Minervy rovněž v boji proti pražské Slavii. S počátku střídavá hra. Slavia útočí. V 9. min. střílí Puč na branku domácích, brankář chytá. Pleticha zastavuje útok domácích. V 16. min. sráží se Černický s protihráčem, je zraněn a nucen opustiti hřiště. Nastupuje za něho Suchý. Minerva podniká několik útoků; Štaplík je však vždy na místě. Slavie oplácí. Joska se vyznamenává. Slavie ponenáhlu získává převahu. Ve 33. min. Puč z přihrání Šoltyse střílí prvou branku červenobílých. Slavie vede 1:0.
Hra pokračuje za úplné převahy Slavie. Ve 43. min. opakuje se historie prvé branky aPuč zaznamenává druhý úspěch Slavie.
Krátce nato skončen poločas za stavu 2:0.Ve druhé půli nastupuje opětně Černický do obrany, počátek náleží Minervě, akce její však postrádají nebezpečnosti. Slavie opět přidává a je v převaze. V 9. min. projde Šoltys a nezadržitelně střílí 3. branku hostů.
Slavie pokračuje v exhibiční hře, která uvádí obecenstvo v nadšení, zatím co akce domácích jsou provázeny často až nemístným posměchem. Team Minervy je úplné rozvrácen a Slavie je naprostým pánem situace. Ve 24. min. přehrává Šoltys na Josku, ten vrací zpět.
Šoltys projde a scoruje po čtvrté za červenobílé. V následující minutě projde Bára takřka až na linu, ukvapeně však střílí vedle. Konečně podaří se i jemu protrhnouti smůlu a v 32. min. je Bára autorem páté branky,
jíž je score dne uzavřeno. Minerva se poněkud vzchopuje, podniká ojedinělé útoky, které však končí u bdělé obrany hostí. Ve 40 min. diktuje soudce trestný kop z liny; Štaplík bravurně odvrací. Po zápase je mužstvo za svůj výkon odměněno neutuchajícím potleskem. Matchi byl přítomen čsl. vyslanec Chvalkovský, který v poločase navštívil Slavii v kabině, pohovořil s vůdci výpravy radou Loosem, radou Bukolským a drem Duškem, jakož i s hráči. Kromě něho byl přítomen generální konsul v Berlíně dr. Loosem, úřednictvo obou českosloven. zastupitelských úřadů v Berlíně, a velmi četně byla zastoupena i čsl. kolonie berlínská. Nad stadionem vlála čsl. vlajka s vlajkou Minervy.
Šoltys udával ve forwardu tón.
Mužstvo Slavie, jak již řečeno, předvedlo opravdovou exhibiční hru. Brankář Štaplík, hrál s naprostou jistotou, o čemž nejlépe svědčí čisté konto, v obraně předčil Černický Nováka, záloha měla nejlepšího hráče v Pletichovi, který dobře rozděloval míče a uplatňoval v prvé řadě přízemní hru, která přiváděla útok domácích v naprostou bezradnost. Poměrně nejslabším byl v záloze Šimperský, což však neznamená, že hrál špatně. V útoku nejlepším byl Šoltys. Zahrál jednu ze svých nejlepších her vůbec. Kluzký terén pro technicky vyspělé hráče ideální, dal vyniknouti všem technickým přednostem tohoto borce. Jinak dobře hrajícímu Bárovi je nutno proto vytknout, že v prvém poločase forcíroval více levou stranu, zapomínaje na dvojici
Joska-Šoltys, která byla mnohem nebezpečnější. Debut Báry v centrforwardu na cizím hřišti byl jinak úspěšný, neboť byl velmi průbojný a nezištný. Před brankou ztrácel klid a tak se stalo, že z několika téměř vyložených chancí dovedl využíti pouze jedinou. Puč měl smůlu ve střelbě a Kratochvíl hrál tentokrát slaběji.
Mužstvo domácích
s počátku udrželo otevřenou hru, bylo místy i v převaze, brzy se ale vyčerpalo v důsledku těžkého terénu, který mu zřejmě nevyhovoval. Přesto, že nebylo od zahájení loňské sezony poraženo, přijalo tuto jistě velmi značnou prohru naprosto sportsmansky ,uznávajíc, že byla jen důsledkem nesporně skvělé výkonnosti soupeře.
Soudce zápasu p. Birlem řídil match naprosto objektivně.
Ihned po zápase dostalo se mužstvu Slavie dalších pozvání do Berlína, a to k zápasům s berlínskou Herthou a Viktorií. Slavia těmto pozváním pravděpodobně vyhoví. Rozhodčí: Birlem Diváci: ? (vyprodáno) Trenér: ?
Datum: 26. ledna 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: přátelské
Sestava: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Pleticha, Šimperský, Junek, Šoltvs, Bára, Veselý, Kratochvíl Branky: 5. Křišťál 0:1, 26. Veselý 1:1 Průběh: Jedním z největších pasiv naší nedokonale vedené profesionální organisace je fakt, že klubová vedení nedovedou své finanční hospodářství zařídifi tak, aby mohla poskytnouti svým závodním mužstvům alespoň několik týdnů zimního i letního odpočinku, tolik potřebného k nastřádání nových fysických sil stejně jako k uklidnění přepjatých nervů. V zemích, kde rozhodují zájmy sportovního rázu více nežli finance, maji přesně stanoven začátek i konec footballové sezony a tato ustanovení, jež mnohde byla dokonce vložena do svazových stanov, jsou s největší rigorosností dodržována. — Za starých zlatých časů i v našem footballu jsme měli taková krásná zařízení. Ostatně není to ani tak dávno, co byla ještě oficiálně v platnosti, i když snad v praksi nebyla vždy důsledně dodržována, a tím i prestiže — u profesionalismu se datuje v našem footballu nový systém. Ligové kluby si vymohly nové oficiální stanovisko ústředí, připouštějící nepřetržité hraní profesionálních teamů — z důvodů finančních. Považujeme to za osudnou chybu. Vždyť to, co platí pro fysické síly a nervy amatérů, nemůže přece býti bez rozhodujícího vlivu ani na profesionály. Ba naopak. Takový fysickým a nervovým vyčerpáním způsobený pokles formy, který u amatérů znamená jen mrzutou ztrátu výkonnosti a tím i prestyže — u profesionálů představuje těžkou ztrátu finanční a často i ohrožené existence. Jistě po dlouhá desetiletí nám i v tomto ohledu může býti vzorem velkolepá profesionální organisace anglického footballu, jež přece dospěla k dnešnímu stadiu vývoje teprve trnitou cestou zkušeností. Buďme rádi, že máme zde takovýto vzor, umožňující nám vyvarovati se vlastních trpkých zkušeností a tím i zbytečných škod a ztrát. Žalostná úroveň hry obou našich ligových leadrů.
Je sice pravda, že oba teamy postrádaly mezi jiným hlavně své normální centerforwardy, čímž vypadly vlastně osy, kolem nichž se jinak obvykle točí celý ostatní soubor. To však může omluviti pouze nedostatek systému a nanejvýše souhry, nikoliv však slabý výkon jednotlivců. Hrálo se prostě ve znamení pokročilé zimní sezony, za tísnivých příznaků všeobecně tělesné i duševní vyčerpanosti, projevující se u mnohých hráčů tomu odpovídajícím vlažným tempem a nezájmem. Chápeme, že za takovýchto okolnosti hraný match jest útrapou pro hráče — ale ještě větší je trýzni pro diváky přihlížeti za vstupné trainingovým matchům, v nichž o nic vlastně nejde mimo o zájem pokladny a snad nanejvýše vyzkoušení několika nových jednotlivců. Snad budou nám tato tvrdá slova kritiky na mnohých stranách trpce zazlívána — jsou však příkazem okamžiku, kdy přílišné ohledy by byly hříchem. Slavia zklamala.
Vysoké vítězství Slavie v Berlíně provázené superlativy chvály a nadšení berlínského tisku o exhibiční hře červenobílých v metropoli Německa, to byly předpoklady zcela jiného výkonu, než jakého jsme byli včera svědky. V obraně to ještě ušlo, zvláště Ženíšek zase dohře zapadl, v záloze sice Pleticha „plaval”, zato však oba křídelní halvové se dobře drželi. Šimperský dokonce dokonale udržel v šachu nejlepšího forwardu Viktorie, Podrazila. Ale ten forward. Pro toho, kdo snad očekával nějakou reprisu berlínské exhibice, musil být notně zklamán. Jestliže pro matný výkon spojek se snad dá nalézti vysvětlení v malé ještě dirigentské schopnosti mladého contrforwarda Báry, pak chabý výkon křídel nemá vůbec omluvy. Z vnitřních forwardů Slavie se tentokráte poměrné nejlépe zamlouval Veselý, který měl snahu po přízemní souhře, dobře se však svojí výškou přizpůsoboval i vysoké hře a obstojně střílel. Byl ostatně též střelcem jediné branky Slavie. Pro Viktorii je remis úspěchem.
Po velkých neúspěších Viktorky na vánočním turné v Řecku, očekávala se včera jistá její porážka. Její vyhlídky klesly pak pod nulu, když bylo známo, že budou scházeti v mužstvu nejen Steiner a Stehlík, nýbrž i Meduna, jenž i při své pokleslé formě je stále ještě nenahraditelným vůdcem útoku. Tento hráč skutečně těž byl nejvíce postrádán a jeho absence se markantně projevovala v nedostatku slohu hry. Přesto však vykazovala Viktorka ucelenější kombinaci a konec konců i hrou jednotlivců více uspokojila. Z forwardů sice vynikl jediný Křišťál, který nejen vstřelil jedinou branku, nýbrž i driblingem a technikou připomínal doby své slávy, neměl však na koho by přihrál. Mladistvý Slepička právě tak jako jeho protějšek u Slavie postrádá ještě potřebné zápasové zkušenosti a Bayer je úplně z formy. Ani pravá strana viktoriánského útoku nebyla na obvyklé výši, snad proto, že Podrazil byl tak vydatně střežen Šimperským. Jinak Novák sám pro sebe byl dobrý. Zato záloha Viktorie, zejména Klicpera a Štěpán, byla v dobré kondici a oni mají též zásluhu na tom, že Viktoria měla v poli více ze hry. Turnovský—Mareš, nová akvisice Viktorie v obraně, přes své mládí ukázal v tomto těžkém matchi tolik známek talentu, že se na jeho další vývoj těšíme. V souhrnu budiž tedy konstatováno, že pro Viktorku po posledních mezinárodních neúspěších je včerejší remis nejen číslicí score, nýbrž i podanou hrou morálním úspěchem. To ovšem naprosto neznamená, že by i toto mužstvo nezasloužilo si již přechodného odpočinku. Dobře řídil zápas p. Fojtík. Zápas.
Slavia nastoupila v sestavě: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Pleticha, Šimperský, Junek, Šoltvs, Bára, Veselý, Kratochvíl. Viktoria: Benda, Soukup, Mareš, Křižík, Klicpera, Stěpán, Podrazil, Novák, Slepička, Křišťál, Bajer. Vedení ujala se Viktorie již v 5. min. Křišťálem, který proměnil pěkné přihrání Slepičky v branku. Slavie se vzchopila, snažila se vyrovnati, což se jí též podařilo ve 26. min., kdy Veselý z přihrání Šoltyse vsítil branku domácích. Do konce poločasu obě strany měly několik dobrých chancí k získání dalších branek, leč nedovedly jich využiti rovněž i v II. poločase střídavé útoky skončily bezvýsledně. Rozhodčí: Fojtík Diváci: 5.000 Trenér: ?
Datum: 2. února 1930, Praha, hř. Sparty Utkání: O pohár „Poledního listu” Sestava: Štaplík, Novák, Suchý, Vodička, Pleticha, Šimperský, Junek, Šoltys, Bára, Veselý, Puč Branky: 3. Moudrý 1:0, 18. Junek z pen. 1:1, 30. Moudrý 2:1, 47. Moudrý 3:1, 51. Košťálek 4:1, 84. Bára 4:2 Průběh: Nikde se neuplatňuje s takovou pravidelností přísloví: „Každému hrají chvilku," jako ve footballu. A ještě přesněji řečeno: jako v dnešním našem úpadkovém footballu, jehož jediným stálým zjevem je nestálost formy našich vedoucích ligových mužstev. Ve dnech hořkých porážek Slavie za Pyrenejemi, slavili rudí vítězství v Německu, aby brzy poté příznivci Slavie se radovali z exhibice červenobílých v Berlíně ve stejný den, kdy tábor Sparty truchlil nad debaclem proti Vienně. Včera zase pro změnu se role vyměnily. Slavia byla Spartou poražena, a to tak přesvědčivým způsobem, že se to v druhém poločase podobalo dokonalé kapitulaci. Zdálo se, že na hřišti je jediné mužstvo, a to byla Sparta. A ke všemu jaká Sparta. Centr Silný na levém křídle, halfback Madelon na pravém křídle a halfback Hajný na levé spojce. Tedy forward více než bizarní. Jestliže i takto sestavený forward stačil na hladké vítězství, pak to je stejně lichotivé vysvědčení pro opět jednou po určité přestávce debutujícího centrforwarda Moudrého jako doklad hlubokého poklesu formy Slavie. Neboť i při vší ústě, kterou si vynutil výkon rudých ve včerejším zápase, nemůžeme se zbaviti dojmu, že byl značně usnadněn naprosto inferiorní hrou červenobílých, zejména pak jejich forwardu, který tím, že neudržel míč, zavinil vyčerpaní se vlastní zálohy a tím i rozklížení se celého mužstva. Jedna vlaštovka jaro nedělá a jsme proto také daleci toho, abychom k vůli včerejšímu vítězství Sparty přestali psáti o úpadku naší kopané. Ale naši čtenáři si jistotně pamatují, že i když jsme tento prokázaný úpadek nepřestávali konstatovati, přece jen jsme i při tom stále upozorňovali na chyby režie našich klubů, jež i ze stávajícího hráčského materiálu měly možnost sestaviti své teamy lépe než jak to většinou činily. Případů jsme uvedli již celé tucty. Jedním z takovýchto „faux pas” vedení Sparty v posledních letech bylo důsledné přezírání Moudrého, jenž v naší rubrice tak často, ovšemže bezvýsledně byl doporučován. Nestačil jeho fenomenální výkon na vítězném turné Viktorie Žižkov, ba nepomohla mu k definitivnímu zařazeni do centrforwardu v mužstvu rudých ani jeho skvělá hra proti Huddersfieldu. Jeho „pobyt” v ligovém mužstvu měl pokaždé jen jepičí trvání. Jedna neb dvě slabší hry stačily vždy k opětnému zavržení. Fysicky i technicky přímo predestinovaný hráč na místo centrforwarda, při tom taktik a střelec byl po leta ve Spartě odsouzen k úloze outsidera v rezervě — v době, kdy v ligovém teamu Sparty byla ve forwardu samá prostřednost. A v době, kdy se u nás horečně hledá Pilátův nástupce, fysický silný, technik, taktik a střelec, prostě s vlastnostmi, jimiž se Moudrý Pilátovi tolik podobá. Včera to Moudrý prokázal nejen hrou, nýbrž i třemi skvostnými brankami. Ovšem v každém matchi nebude moci Moudrý tak přesvědčovat jako včera proti zeslabené a dlouhou sezonou unavené Slavii. Bude pak na rozvážnosti vedení Sparty, aby ho i po částečných neúspěších na jeho místě ponechala, neboť jenom zmecha-nisování kombinace může zaručíti standardní výkon, jako tomu bylo za éry Piláta, Jandy a Šroubka. Vedle takovéto pevné páteře, jakou byl včera pro forward robustní Moudrý, hrálo se to zřejmé dobře I Košťálkovi a zapadl i Hajný svým technickým přihráním — přestože se nepředřel. Madelonův výkon na pravém křídle nelze kritisovat, ježto jde jen o provizorium, ale ani jemu nelze činiti výtek. Naproti tomu překvapil příjemně výkon Silného, který na zcela nezvyklém mu místě levého křídla, plně uspokojil. Druhou osou mužstva byl Káďa a zdatně mu vypomáhal Kolenatý, kdežto Uhlíř na pravou stranu Slavie vždy nestačil. Jako obvykle bezvadná byla obrana. Borci Slavie mají nutně zapotřebí odpočinku.
Náš list byl jediný, který v referátu o zápase Slavia—Viktorie doporučoval našim mužstvům, zejména pak úplně přehranému mužstvu Slavie „klid zbrani” tolik potřebný k znovunabytí fysických sil a uklidněni přepjatých nervů. Naší rady nebylo dbáno. Našel se dokonce list, který nás za to pustě napadl: Před rokem prý jsme honili kluby do zápasů za třeskutých mrazů v soutěži o náš Zlatý pohár a nyní když prý kluby odmítly účast v naší „zkrachované” soutěži — radíme prý jim odpočinek. Co slovo, to nepravda. Soutěž o náš Zlatý pohár byla založena v r. 1927 ve chvíli, kdy Sparta i Slavia měly za sebou skoro dvouměsíční odpočinek. O tom jak tato soutěž prokázala zrovna tehdy blahodárné služby prestyži naší kopané v zahraničí svědčí fakt, že bezprostředně po sehráni našeho turnaje vykazoval náš národní team po takovéto dobré průpravě pronikavé úspěchy v Belgii i Itálii. A to byly ještě doby, kdy letní měsíce skýtaly našim ligovým leadrům příležitost k odpočinku. Dnes, kdy nový systém Středoevropského poháru zavedl hraní prvých kol v letních měsících, jest situace podstatně změněná. Zimní měsíce jsou nyní za celý rok jedinou etapou k nastřádání nových sil. Tato skutečnost stejně jako špatné zkušenosti nabyté za tuhých mrazů za loňské zimy, přiměly nás k tomu, abychom z důvodů ryze sportovních dosavadní pohárovou soutěž nevypisovali. Je proto zlomyslnou smyšlenkou, tvrdí-li smutně proslulý tisk, že kluby nám odmítly účast. A přímo mystifikací je, obviňuje-li nás někdo, že jsme loni honili kluby do zápasů v naší soutěži za třeskutých mrazů, kdyžtě přece je všeobecně známo, že zmíněný turnaj ztroskotal právě proto, že většina zápasů byla odřeknuta pro mráz, nemluvě ani o tom, že pořadateli onoho turnaje byly kluby, zatím co náš list se omezil pouze na věnování drahocenných pohárů a medailí. Je velmi zarmucující, že je to v našem sportu vždy týž list, který z pouhých obchodně konkurenčních pohnutek neguje každý i sebeprospěšnější náš námět, k nemalé škodě klubů i celého našeho sportu. Včera se o tom, zda naše rada byla opodstatněna, na vlastní kůži mohla přesvědčiti i Slavia. Včerejší zápas po únavném programu loňského roku a s mužstvem prošpikovaným náhradníky — byl pro ni zcela zbytečný. Zasadil též zcela zbytečně další ránu její již tak jak tak pošramocené mistrovské prestyži, aniž by ji v nemožně včerejší její sestavě forwardu mohl přinésti alespoň nějaké aktivum v sehráni ensemblu, který přece tak jak tak nemůže setrvati ve včerejší sestavě. Bára není centrforward pro Slavii. Je na to ještě příliš mlád, nemluvě ani o tom, že mu schází potřebný fysický fond. To jsme ostatně napsali již po nedělním matchi Slavie s Viktorií. Jeho bezdůraznost a bezradnost odrážela se v celé hře slavistického forwardu, jež postrádala jakéhokoliv systému. Ani Veselý se svým primitivním způsobem hry, založeném na výpadu a ráně, není živlem, který by forward tmelil a přispíval ke kombinaci a hospodárnosti silami. Samotný Šoltys, přesto že byl opět v dobré kondici, na zdolání všech těchto úkolů přirozené nestačil a forward se musil proto rozklížiti tím spíše, že ani křídla pořádné nezabrala. U Puče, hrajícího na nezvyklém místě, to ani tak nepřekvapuje, jako u Junka, jenž vykazuje v poslední době až nápadný pokles formy. Za těchto okolností vydržela záloha jen do poločasu, pak úplně odpadla. U Pletichy si to vysvětlujeme částečně též vysilujícími individuelními souboji s robustním centrforwardem Moudrým. Ale též Šimperský odpadl a Vodička kiksal až hrůza. V obraně neukázal Suchý kromě několika foulů nic dobrého a celá tíha spočívala na dobře hrajícím Novákovi. Kapitolou pro sebe byl tentokráte Štaplík, na jehož vrub spadají dvě branky, zcela určité čtvrtá, která při větší pozornosti byla snadno k chycení. Soudce p. Šíba z Nymburka, který byl delegován na match teprve z nouze, když p. Fryš odřekl a nikomu jinému se toho nechtělo — k všeobecnému překvapení zcela dobře obstál. Snad penalty, kterou nařídil za nezaviněnou ruku sklouznuvšího Kádi, jenž zvedl paži, chtěje nabýti rovnováhy — byla příliš drakonickým trestem, avšak v dalším průběhu prokázal „venkovan” tolik poctivé nestrannosti, že ani tento sporný poklesek mu nemůže býti zazlíván. Může býti hrdý na to, že on „neznámý soudce z českého venkova” se ctí obstál v matchi, který je obvykle Scyllou a Chabrydou i pro nejlepší z nejlepších. Několik číslic.
Včerejší dvojmatch na Spartě navštívilo něco přes 9.000 platících diváků a uváží-li se, že mimo to bylo přítomno členstvo čtyř zúčastněných klubů, lze odhadovati celkovou návštěvu asi na 11.000 diváků, Slavia a Sparta obdržely z tohoto přijmu asi po 12.000 Kč, Viktorka a Bohemians cca po 6000 Kč. Několik momentů ze zápasu.
Sparta: Bělík, Burgr, Perner, Kolenatý, Káďa, Uhlíř, Madelon, Košťálek, Moudrý, Hajný, Silný. — Slavia: Štaplík, Novák, Suchý, Vodička, Pleticha, Šimperský, Junek, Šoltys, Bára, Veselý, Puč.
Před zápasem gratulovalo vedeni SK Slavie Pučovi k jeho sňatku a předalo mu kytici. — Prvý poločas byl ve znamení slabé převahy Sparty, která se ujala již ve 3. min. Moudrým vedeni. V 18. min. podařilo se Slavii Junkem vyrovnati z 12y kopu, diktovaného za ruku Kádi. Ve 30. min. ujala se Sparta opět vedení rovněž brankou Moudrého. Po změně stran Sparta zvýšila tempo a ve druhé minutě Moudrý zaznamenat 3. branku. Čtyři minuty na to docílil Košťálek z přihrání Moudrého 4. goal rudých. Pak se Slavie vymanila z obleženi, podnikla několik útoků a podařilo se jí ve 39. min. docíliti druhou branku, když Bára hlavou stočil volný kop, prováděný Vodičkou do branky rudých. Rozhodčí: Šíba (Nymburk) Diváci: 11.000 Trenér: John William Madden
Datum: 16. února 1930, Praha, hř. Sparty Utkání: O pohár „Poledního listu” Sestava: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička , Pleticha, Šimperský — Junek, Joska, Šoltys, Puč, Kratochvíl Branky: 10. Joska 1:0, 34. Puč 2:0, 62. Srba 2:1, 80. Křišťál 2:2 Průběh: Slavia a Viktorie jsou vedoucími mužstvy v naší profesionální lize. Figurovalo tudíž jejich utkání v rámci včerejšího dvojmatche na Spartě jako hlavní zápas a bylo též skutečně středem všeobecného zájmu. Dlužno ke cti obou teamů konstatovati. že výkonem i slohem tento match potvrdil svůj titul a splnil očekávání.
Jediným snad stínem tohoto derby byl trapný a odsouzeníhodný incident Vodičkův, který též vynesl zmíněnému hráči zasloužené vyloučení a Slavii vlastně stál vítězství.
Po stránce technického výkonu a hlavně slohu hry odnášel si však divák dojem rozhodně příznivý. To se vztahuje hlavně na hru forwardu, kde nejenže excelovali jednotlivci, nýbrž i slohem se vynucovaly vzpomínky na starou slavnou českou školu krátké přizemní kombinace od muže k muži. Po této stránce imponovali zvláště tři vnitřní Viktorie, jejichž styl by musil býti kvitován pochvalnou kritikou i kdyby snad v důsledku špatné střelby a smůly nebyl vyzněl číselným úspěchem. Vždyť konec konců v takovýchto soukromých soutěžích, kde nejde ani o body ani o postup, je exhibice přinášející líbivou podívanou a požitek divákům, hlavním posláním footballových profesionálů. S centrhalvem stojí a padá i kombinace vnitřního tria.
Včerejší vnitřní trio Slavie: Joska, Šoltys a Puč prokázalo v prvním poločase dostatečně nejen individuální schopnosti, nýbrž i vzájemné porozumění, než aby se dalo něco vytknouti jeho složení. Jestliže tudíž v druhém poločase kombinace náhle počala váznouti, možno se poohlédnouti jinde po příčině tohoto náhlého obratu. Myslíme, že se nemýlíme, spatřujeme-li v centrhalvu Pletichovi, který po přestávce úplně odpadl, takže tři vnitřní byli odříznuti. A pokud přihrání dostali, dělo se tak vysokými míči, jež se přirozeně stávaly snadnou kořistí energických zadáků Viktorie. Ovšem hlavním viníkem na tom, ž e Slavii vyrváno vítězství byl Vodička svojí neodpovědnou neukázněností. Dal se strhnouti domnělým foulem Štěpána k odsouzeníhodné odvetě proti zmíněnému borci bez míče, a to tak ošklivým způsobem, že to vzbudilo pobouření v celém hledišti. Musil býti proto okamžitě vyloučen, takže červenobílí byli nuceni čeliti rostoucímu náporu dravých Viktoriánů o 10 lidech. Proti včerejší Viktorce to bylo holou nemožností. Slavia může mluviti ještě o štěstí, že toto trestuhodné extempore Vodičkovo neodnesla těžkou porážkou. Ovšem i pak ještě chybili červenobílí, jestliže do halvu stáhli místo křídla centrforwarda Šoltyse, čímž pak plynnost kombinace tří vnitřních byla dokonale ztracena. Rozhodčí: Čada Diváci: 10.000 Trenér: ?
Datum: 23. února 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: O pohár „Poledního listu” Sestava: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Poláček, Šimperský — Junek, Joska, Šoltys, Puč, Kratochvíl Branky: 32. Skála 1:0, 55. Junek 1:1, 71. Joska 1:2, 78. Skála 2:2 Průběh: Po technicky cenném a vzrušujícím prvním zápase Sparta—Viktoria bylo utkání druhé dvojice značným rozčarováním. Ne snad proto, že by nebylo dosti zájmu a ambice. Naopak, těmito vlastnostmi překypovaly oba teamy, až to bylo skoro na závadu regulérnosti hry. Chyběly však dnes technické finesy, plynná kombinace a vtipná akce. Tyto nedostatky překvapovaly tím více, že zrovna včera byly útoky obou klubů vedeny hráči, kteří jsou uznávanými představiteli moderního footballu a vedle nichž figurovala též celá řada technických forwardů. Kde tedy asi vězí příčina tak rozhárané hry? Kdo byl někdy v cizině na matchi, kde šlo skutečně do tuhého, musí s námi souhlasiti, řekneme-li, že se za takovýchto okolností proti bezohledně hrajícím zahraničním zadákům může se uplatniti obvykle jen centrforward, který mimo umění má i dostatečný tělesný fond. Kdo ho postrádá, je i při vší technice prostě ztracen, ježto se buď vůbec nedostane k míči, anebo když již se mu to podaří, po několika „líbeznostech” obránců ztratí brzy chuť ke hře a vyhýbá se na sto honů jakékoliv srážce. Tyhlety zkušenosti mluvily často proti zařazení subtilního Bejbla do národního teamu ve velkých matchích hraných v cizině. U nás doma se na to reptalo, spatřovalo se v tom přezírání a protekcionářství. Včerejší zápas po této stránce snad hodně přispěje k vystřízlivění. Viděli jsme i doma, jak bezmocný byl i tak brilantní technik a taktik jakým je Bejbl proti slavistickým obráncům od okamžiku, kdy se vložili do hry s plnou vehemencí a bezohledností. Touto Bejblovou bojácností trpěli ovšem i ostatní forwardi, ježto plynnost kombinace byla porušena a jednotlivci byli nuceni probíjeti se na vlastní pěst. Forward Bohemians měl v tomto směru ještě horší posici, ježto měl na levém křídle Seiferta, jenž po několika srážkách se Ženíškem se omezoval většinou jen na roli statisty. Jedině skvělým schopnostem technickým, taktickým i driblerským nově akvirovaného pardubického borce Skály vděčí Bohemians za to, že za těchto okolností nebyla celá levá strana jejich útoku úplně ochromena. — Kombinace existovala ovšem jedině na pravé straně u dvojice Knížek— Wimmer. Zvláště posléze jmenovaný hráč se nedal zastrašiti ani soustavným foulováním. Znovu a znovu procházel a alespoň pasivně se zasloužil o remis tím, že za jeho sražení diktováno penalty, z níž resultovala jedna branka jeho klubu. Záloha byla nejagilnější řadou Bohemians. Říkáme výslovně nejagilnější, nikoliv však nejlepší, neboť slohem hry nám tito tři borci ani tak neimponovali. Jako obětavostí, s jakou zápolili o každý míč a třeba půltuctukráte obehráni, znovu a znovu se vraceli, zneklidňujíce a znechucujíce tak slavistické forwardy v jejich akcích. — Zvláště neúnavný byl všudybyl Týrpekl. V obraně vynikal Kučera. Pozoruhodný výkon podali též oba brankáři, a to jak Kulda, který v prvním poločase se zranil pádem na postranní břevno, tak i Šimek, jenž za něho zaskočil v druhém halftimu.
V souhrnu vzato, vyznívá kritika včerejší hry Bohemians ve chválu nadšení a agilnosti, kteréžto vlastnosti tentokráte zastínily styl a umění. Je ovšem otázka, zda vždy to vystačí. A proč forward Slavie nezabral? I zde to byla otázka centrforwarda, ovšem ne tak výlučně, jako u Bohemians. Napsali jsme již posledně, že sestavu: Junek, Joska, Soltys, Puč a Kratochvíl považujeme za rozumné řešení a zvláště o Šoltysovi jsme přesvědčeni, že je svými přednostmi povolán k úloze vůdce útoku. Jedinou, žel že velmi podstatnou jeho chybou je vrtkavost a nestálost. Má-li dobrou vůli a chuť ke hře, tvoří divy, není-li však zrovna v náladě, těžko se rozhoupává. Včera s počátku hry si vedl Šoltys velmi zdatně a byly chvíle, kdy to vypadalo s Bohemians kriticky. Pak ale upadl Šoltys do lhostejnosti a tím dostala ráz celá hra slavistického forwardu, jenž se rozklížil. Ovšem jednu závaznou omluvu má Šoltysův forward v nepřítomnosti centrhalva Pletichy, jehož přízemní přihrání scházelo. Náhradník, bratislavský Poláček, dovedl doposud uspokojiti jen defensivně. Z křídelních záložníků měl Vodička proti levé straně Bohemians, kde Seifert jen statoval úkol mnohem snazší, nežli Šimperský, jemuž dvojíce Knížek—Wimmer často unikala. Obrana Slavie hrála sice dobře, avšak příliš bezohledně ostře, takže zavinila dva 12y kopy, jež připravily mužstvo o vítězství. Plánička byl velmi dobrý, druhou penalty dokonce vyrazil, takže teprve doražený míč znamenal druhou branku Bohemians. Nymburský soudce p. Šíba i tentokráte se zhostil těžkého úkolu s dobrým úspěchem. Má především poctivou snahu po objektivnosti, jež mu značně usnadňuje jeho poslání. Zápas. Bohemians: Kulda (po poločase Šimek) — Krejčí, Kučera — Hochman, Šindelář, Týrpekl — Wimmer, Knížek, Bejbl, Skála, Seifert.
Slavia: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Poláček, Šimperský — Junek, Joska, Šoltys, Puč, Kratochvíl. Slavia brzy získává převahu a tísní, zaznamenávajíc dva rohy za sebou. Ale i Bohemians z prudkých výpadů si vynucují stejný počet rohů v první čtvrthodině. V 11. min. vyráží Týrpekl s notnou dávkou štěstí míč ze samé branky, ale v 17. min. zase Knížek zahazuje vyloženou chanci. Slavia má převahu, takže i halvové ostřelují branku. Šimperského shoot přehazuje Kulda přes břevno na další roh. Přesto však vedoucí branku střílí ve 32. min. Bohemians. Wimmer uniká, přebíhá s míčem až do vnitř hřiště a je před brankou sražen Šimperským. Nařízenou penalty proměňuje Skála v první branku Bohemians. Ve 35. min. se zranil do hlavy brankář Kulda padnuv na postranní břevno a ztratil vědomí. Do konce poločasu však na výsledku ničeho nezměněno. Ve druhém halftimu nastoupil v brance Bohemians Šimek. Slavia měla mocný nástup, získala v 10. minutě další roh a v příští minutě po chybě Kučery, jenž minul hlavou míč, vstřelil Junek vyrovnávací branku. Útočné akce Bohemians, zejména středu a pravé strany, tlumí zadáci Slavie v samém zárodku tvrdou hrou, jež jim vynáší hlučné protesty obecenstva. Slavia ovládá hru a v 26. min. střílí Joska ze skrumáže vedoucí druhou branku. Nyní Bohemians přidali a ve 33. min. prošel Bejbl dríblingem až k brance, kde však byl sražen. Nařízenou penalty prováděl nejprve Šindelář, který ji zahodil. Měl však štěstí, že dříve, než kopl, soudce zapískal, takže penalty opakována. Střílel jí Skála, ale ani ten neměl mnoho štěstí, neboť Plánička vyrazil. Skála ovšem prokázal dosti duchapřítomnosti a odražený míč pohotově vrátil nad ležícím Pláničkou do sítě. Vyrovnáno 2:2. Za střídavých útoků zůstal stav nezměněn. Rozhodčí: Šíba Diváci: 12.000 Trenér: ?
Datum: 1. března 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: přátelské Sestava: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Pleticha, Čipera — Junek, Joska, Šoltys, Puč, Kratochvíl Branky: 11. Červenka 0:1, 17. Šoltys 1:1, 56. Šoltys 2:1, 65. Čipera 3:1, 72. Junek 4:1 Průběh: Hosty předcházela jako přemožitele Rapidu a Vienny nejlepší pověst, kterou také, zejména v prvém poločase výkonem v poli plně obhájili. Jestliže číselně to s nimi dopadlo hůře, nežli tomu nasvědčovala hra v poli, dlužno hledati příčinu hlavně ve špatné střelbě forwardů, kterým mimo to schází též příslušná průbojnost k závěrečné akci v brankovém území. Obránci pak přes všechnu svoji agilnost nebyli v těžkých situacích před vlastní brankou dosti spolehliví v odkopech, čímž zaviněna celá serie rohů. V druhém poločase se též pod opětovanými nápory slavistických forwardů úplně zhroutili. Forward Slavie je svými jednotlivci jakoby stvořen k praktikování staré české přizemní kombinace. Má v centru jemného technika a bystrého taktika Šoltyse a čiperné technicky i driblersky prvotřídní spojky, Junek zase přichází do formy a ani Kratochvíl, přestože v druhém poločase byl nahrazen na levém křídle Čiperou (za něhož zaskočil Šimperský), nemůže býti označován za příčinu rozhárané hry.
Všimli jsme si tohoto zjevu již při posledním matchi a snažili se mu přijíti na klobouk. Dlužno konstatovati, že ve forwardu — až snad na Puče, který je hodně z formy — příčinu rozhárané hry Slavie nelze hledati. Spíše spočívá v nemožném přihrávání halvů, buď prudkými a vysokými „backovkami”, jako to činí Vodička, aneb tak, že míč je přihrán sice při zemi, ale na protihráče, kteréžto chyby se zase dopouští velmi často Pleticha. Ale ani Šimperský není po této stránce vzorným záložníkem. Za takovýchto okolností nelze se diviti, že schází plynnost akci forwardu, kdyžtě jeho jednotlivci — většinou to tělesně slabší borci — se musí nejprve rváti o míč, dříve nežli mohou akci založit. A v těchto soubojích přirozeně jsou značně handicapováni proti vyšším a tělesně zdatnějším zadákům soupeře. Chyba tedy vězí v záložnících, kteří mimo to i defensivně vykazují celou řadu nedostatků. Zvláště Vodička je hodně pod svojí dřívější formou. Oba backs Ženíšek s Novákem plní sice své poslání, ovšem že často ne zrovna slohem nejlíbivějším. Ale to snad přijde časem. Plánička, přes to že neměl mnoho příležitostí, prokázal v několika málo případech svoji vysokou třídu.
Ve forwardu Slavie se nám nejvíce zamlouvali Joska s Junkem, kteří tvoří výborně sehranou a dravou dvojici. Z jejich akcí též vznikla většina nebezpečných situací před brankou Vídně. Šoltys je svým klidem, technikou, rozhledem a taktikou představitelem moderního centrforwarda. Jestliže se mu to v dosavadních několika zápasech ještě nepodařilo dokázat tak, jak by sám chtěl a jak by to zasluhovalo jeho skutečné umění — má na tom největší vinu ostatní jeho okolí a to mimo shora již zmínění špatně přihrávající halvy, též indisponovaný Puč, který v poslední době jako by byl ztratil nejen bývalé své obávané střelecké umění, nýbrž i všechen styl. Při jeho mládí věříme však, že je to jen zjev přechodný, vyvolaný snad životosprávou, případně i nedostatečným trainingem. Kratochvíl byl vystřídán Čiperou, který se na levém křídle docela dobře osvědčil. Branka, jíž vstřelil z centra pravé strany hlavou, byla ilustrací nejen postřehu routineura, nýbrž i známé jeho obětavosti.
Kritiku vídeňského mužstva jsme již vlastně vyslovili v úvodu. Obrana byla sice agilní, ale nedosti spolehlivá a má lví podíl na porážce. Zálohu, která byla nejlepší řadou mužstva, vynutila si též, což platí zvláště o prvním poločase, rovnocennou hru v poli. Forwardi byli technicky dobří, rychlí, přesní ve hře hlavou, avšak v blízkosti branky jim scházeli borci, kteří by krátkým, energickým rushem a tvrdou ranou zakončili jinak dobré kombinační akce.
Mluveno o jednotlivcích: v backu uspokojil Runge, v halvu vynikl Chloupek, ve forwardu tři vnitřní a levé křídlo Langer. Zápas. FAC. v sestavě: Platzer — Runge, Čihák — Chloupek, Humenberger, Cay — Červenka, Juranic, Jiszda, Kubesch, Langer. Slavia: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Pleticha, Čipera — Junek, Joska, Šoltys, Puč, Kratochvíl. Vedení ujali se hosté v 11. min. po ideálně jednoduché kombinaci pravé strany útoku, zakončené dlouhou ostrou přízemní ranou pravého křídla Červenky do protilehlého rohu branky. 1:0 pro Floridsdorf. Slavia vyrovnala v 17. min. zásluhou krásně Pučem založené akce, jež zakončena technickou ranou Šoltyse. 1:1.
Po změně stran nastoupila Slavia s Čiperou na levém křídle s Šimperským na levém halvu. Přestože forwardi Slavie byli prabídně podporování vlastní zálohou, dovedli i za takovýchto okolností hlavně zásluhou pravé strany útoku inscenovati celou řadu nebezpečných útoků, z nichž resultovaly i zcela zaslouženě branky. V 11. min. druhého poločasu získal Šoltys Slavii vedení (2:1), ve 20. min. Joska krásně zcentroval, Šoltys takticky pustil míč dále doleva a dobíhající Čipera vsítil hlavou krásnou třetí branku červenobílých (3:1). V 27. min. Puč centruje, Šoltys (unfair?) kryje backa Florisdorfu, takže míč letí k Junkovi, který v běhu doráží. 4:1 pro Slavii.
V 33. min. opět pravá strana Slavie proniká až skoro do branky, ve skrumáge odrážejí hráči Floridsdorfu míč do pole a Šoltys vrací do sítě. Na protest Vídeňáků branka neuznána pro offside. (?)
Rozhodčí: Semrád Diváci: 5.000 Trenér: Polední list, 2. března 1930
Datum: 9. března 1930, Kladno Utkání: 1. liga 1929/30, 8. kolo
Sestava: Plánička, Ženíšek, Černický, Vodička, Pleticha, Šimperský, Junek, Joska, Šoltys, Puč, Čipera Branky: 26. Junek 0:1, 40. Junek 1:1, 74. Ženíšek 1:2 Průběh: Populární team Kladna je příliš dobře znám jako houževnatý a s chutí se bijící soupeř, proti kterému ani ten největší rival nenastupuje s klidem jistého vítěze. O kvalitě jeho se přesvědčila v prvém kole ligy Sparta i Viktoria, které byly poraženy a jediná Slavia potřela Kladeňáky velkým rozdílem branek. Byl to tehdy černý den Kladna, za který mohlo vzíti včera odvetu v zápase druhého kola, hraného na Kladně. Slavia však ani tentokráte nepodlehla a odvezla si z horké půdy dva velmi cenné body. Nestalo se tak ovšem bez boje, vystupňovaného prostředím, které dovede povzbuditi své miláčky k nejvyššímu úsilí. Kdo byl na Kladně svědkem některého zápasu, přizná, že tamní obecenstvo jde na nervy a to je fakt, se kterým dlužno vždy počítati. Hráči, nemající silných nervů, brzy půjdou z konceptu a je proto prvním příkazem teamů startujících na kladenském hříšti, stavěti zkušené a ostřílené borce. Proto bylo těžkým handicapem pro Slavii, že mohla stavěti tvrdého a nebojácného Svobodu. Ale ani Kladno nenastoupilo kompletní, jelikož chyběl zraněný Horák. ale, jak se potom ukázalo, byl Šoltys dobrým na místě Svobodově, kdežto Überlaker, zástupce Horáka jen průměrným. To se také jevilo ve hře.
která sice nebyla nijakon ukázkou pěkného footballu, ale přece jen byla lepší ze strany Slavie. Co však je nutno odsouditi, že obě mužstva se uchýlila k ostré, ba nebezpečné hře, kterou p. Parpl nemohl ovládnouti a tak hráči si neukládali žádné reservy a hleděli si sice nohou než míče. Hra tím velice trpěla, stálým zarážením byla rozkouskována a celkem málo zajímavá. Byl to boj, ale boj nebezpečný a pro milovníky footballu jenom ukázkou,
jak se hráti nemá. Je samozřejmé, že se to neobešlo bez zranění na obou stranách a první obětí se stal Pleticha, který musil již po 10 minutách odstoupiti. Dalšími obětmi byli Kloc a Čtyřoký. kteří sice dohráli match, ale vážně do hry již nezasáhli. Ani vyloučení nescházeli a byli jimi Čipera s Čapkem, kteří se vzájemně častovali nedovoleným způsobem. Celkem tedy špatná propagace oblíbeného footballu, který při takovém zápolení by jisté ztratil hodně příznivců. Střední záložník rozhoduje. Velmi dobrým příkladem pro toto tvrzení bvlo toto utkání, při němž Slavie, ač o desíti lidech, tedy s velkým handicapem, zvítězila právě spolehlivou podporou svého centrehalva, kterého hrál za odstoupivšího Pletichu s velmi pronikavým úspěchem Šimperský. Na něm visela i všecka tíže zápasu a jestliže dokázal udržeti tři vnitřní Kladna a při tom ještě skvěle podporoval oslabený útok, zaslouží si jen pochvalu. Oba krajní záložníci byli mu dobrými sekundanty a jejich práce byla spolehlivá. Šoltys jako střední útočník poctivě splnil svůj úkol, rozděloval dobře míče, ale měl větší pochopení na pravé straně, kde Joska s Junkem byli lepšími než levá strana. Puč neměl den a to ani hrou, ani střelecky. V obraně překvapil velmi příjemně Černický, který dokonce předčil i Ženíška. Není tím ovšem řečeno, že by druhý hrál špatně. Plánička byl jistým strážcem branky. Kladno zklamalo ve všech řadách. Jistě málokdy se mu naskytne tak dobrá příležitost k vítězství, jako tomu bylo včera. Vždyť hrálo po celý skoro zápas proti oslabenému soupeři a jestliže toho nedovedlo využíti, bylo to hlavně vinou slabě hrajícího Krause a ještě slabšího Čapka. Kraus alespoň ve druhé půli se zlepšil, ač ne na tolik, aby plně uspokojil, ale Čapek se vůbec nerozehrál. Nebylo tedy vůdce a nebylo ani středního záložníka. V útoku jediný Junek se snažil, ale kazil dobrý dojem hry přílišným, někdy držením míče. Ostatní byli jenom průměrní. Černý nejlepším mužem Kladna. Nová akvisice na levém halvu, Černý, hrál vynikající hru a to jak obrannou, tak podporou útoku. Byl čestnou výjimkou mezi slabě, anebo jen průměrně hrajícími záložníky. Obrana měla dobrého muže ve Čtyřokém. který byl ale ve druhé půli zraněn a statoval potom jen na křídle. Snaživým, ale málo úspěšným backem byl Überlaker, jenž hrál na tomto místě jenom z nouze a to ho omlouvá. Ani Tichý nebyl ve formě a zavinil prvou branku předčasným vyběhnutím. Soudce p. Parpl byl málo energickým rozhodčím a připustil tvrdou hru, která si vyžádala oběti. I v zásadních rozhodnutích dělal chyby a poškozoval obě strany. Sestavy a pruběh: Slavia: Plánička, Ženíšek, Černický, Vodička, Pleticha, Šimperský, Junek, Joska, Šoltys, Puč, Čipera. Kladno: Tichý, Überlaker, Čtyřoký, Herink, Kraus, Černý, Kozel, Kloc, Čapek, Junek, Hendrych. 5. Ženíškovu dlouhou ránu Überlaker míjí, míč jde na Puče, který jde sám, nikým neobtěžován ku předu, ale střílí Tichému do ruky. Krásná chance zmařena. 8. Tichý předčasně vybíhá proti vysokému míči a jen s námahou odvrací jistý goal. 10. Pleticha zraněn a odstupuje ze hry. Šimperský jde do středu zálohy a jeho místo zaujímá Čipera, 23. Junek váhavostí maří velmi pěknou chanci. 26. Junek dává volnou vysokou ránu na branku. Tichý předčasně vyběhne a míč jde do sítě. Slavia vede 1:0. 40. Plánička vyráží prudkou ránu Kozlovu na roh, který Junek pěkně zahrává a míč jde přímo do sítě jako 1. goal Kladna. Vyrovnáno 1:1. Za střídavých útoků končí půle za nezměněného stavu 1:1. Začátkem druhé půle je hra Kladna urovnanější a v 7. m. Plánička s notnou dávkou štěstí chytá ránu Krausovu. 14. Čtyřoký je zraněn a odchází ze hřiště. Jeho místo zaujímá Herink a Kozel jde do zálohy. 20. Hendrych střílí pěkně roh a Kraus dává hlavou těsně vedle. 21. Čtyřoký se vrací, ale statuje na křídle. 25. Junek hraje unfair na Vodičku, trestný kop tímto zahraný jde k Joskovi, který střílí do tyče. 29. Ženíšek provádí asi z 20 metrů trestný kop. Míč jde na Josku, stojícího před brankou Kladna, Joska takticky uskočí a míč končí v síti. Slavia vede 2:1. 39. Čipera hraje unfair na Čapka, který mu oplácí a oba jsou vyloučeni. Slavia ke konci zdržuje úmyslně hru. jež je úplně nezajímavou a končí již bez branek. Rozhodčí: Parpl Diváci: 4.000 Trenér: ?
Datum: 16. března 1930, Praha, hř. D. F. C Praha Utkání: 1. liga 1929/30, 9. kolo Sestava: Plánička - Ženíšek, Černický, Vodička, Šimperský, Čipera, Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Joska
Branky: 7. Junek z pen. 0:1, 13. Šoltys 0:2, 16. Šoltys 0:3, 34. Šoltys 0:4, 38. Šoltys 0:5, 44. Junek 0:6, 52. Svoboda 0:7, 68. Puč 0:8, 78. Puč 0:9, 85. Junek 0:10, 87. Junek 0:11 Průběh: Jistě nikdo z včerejších diváků na hřišti DFC nepochyboval o vítězství Slavie. Pokles formy ČAFC, jaký se projevil na Kladně dal tušiti, že zápas bude pro Slavii lehkou aférou. Nicméně nedalo se čekati vítězství tak veliké a lze dokonce říci, že nebýti laxnosti Slavie v druhém poločase, bylo score mnohem vyšší. Ač útok nepodal celistvé hry — měl slabinu na levém křídle v Joskovi, který tam hraje na nezvyklém místě, přes to však dosti úspěšně byli jednotlivci výtečně disponováni. Zejména Šoltys a Puč měli pěkné momenty, Junek na pravém křídle byl velmi agilní. Záloha pracovala bezvadně. Čipera měl více práce, ježto měl proti sobě nejlepšího hráče vinohradských. Obrana Ženíšek—Černický snadno ovládala útočníky ČAFC, a tak Plánička měl jen ve dvou případech možnost prokázati své umění. Jako celek byla Slavie rozdílem dvou tříd lepší svého soupeře, což také se projevilo ve score.
Vinohradští zklamali na celé čáře. Jejich řady hrály bez soudržnosti, jednotlivci snad podlehli depresi po nespravedlivém rozhodnutí soudce hned s počátku zápasu, kdy napadení Puče trestáno bylo příliš přísně, 12y kopem, z něhož Junek vstřelil prvý goal Slavie. Ale ani to nemůže omluviti slabou hru celého mužstva. Obrana vinou Hojera shroutila se již na začátku, záloha nepřesně přihrávala a útok roztříštěn byl na bezradné akce jednotlivců. Jediný, kdo uspokojil hrou i obětavostí, byl Fišer na levém křídle. Soudce Brüll z Bratislavy měl sice dobrou snahu, ale jeho výkon nebyl prvotřídní, viděli jsme jej soudcovati již lépe. Návštěva asi 3000 diváků. Sestavy a průběh hry. Mužstva nastoupila v těchto sestavách: Slavia: Plánička - Ženíšek, Černický, Vodička, Šimperský, Čipera, Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Joska. ČAFC: Pašut, Hojer, Hubka, Hliňák ml., Vršecký, Hliňák st., Fišer, Mikše, Pohanka, Kašpar, Vaník. Hned z výkopu podnikají vinohradští útok a jen veliké štěstí odvrací branku Slavie od pohromy. Až asi do 20. minuty, vzdorují vinohradští Slavil, aby se později úplně zhroutili. Vedení dociluje Slavie v 7. min. Junkem z 12y kopu za sražení Puče. Ve 13. minutě přihrává Vodička Šoltysovi, který k levé tyči střílí druhý goal. Po kombinaci Svoboda, Puč, Šoltys v 16. min. Joska centruje z liny a Šoltys umisťuje 3. branku. Pak Puč pokazil několik příležitostí ke scorování, až ve 34. min. z pěkného centra Joskova Šoltys parádní hlavou dociluje 4. branky. Ve 38. min. Šoltys střílí 5. goal, když obrana zelenobílých zůstala státi reklamujíc neprávem offside. Ve 44. min. dává Junek 6. branku. Poločas 6:0 pro Slavii. Po přestávce řada útoků vinohradských jest lehce odvrácena. Slavie povoluje, ale ČAFC se nemůže vzpamatovati. V 7. minutě Svoboda, ve 23. a 33. min. Puč zvyšují score na 9:0. Slavia má hru zcela v moci, ačkoliv hraje vlažně. Ve 40. a 42. min. dává Junek desátý a jedenáctý goal. Ve 41. minutě zahodil Ženíšek 12y kop. Rozhodčí: Brüll Diváci: 3.000 Trenér: ?
Datum: 29. března 1930, Praha, hř. Viktorie Žižkov Utkání: 1. liga 1929/30, 10. kolo Sestava: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: 7. Puč 0:1, 11. Junek 0:2, 24. Svoboda 0:3, 32. Puč 0:4, 42. Svoboda 0:5, 66. Hromádka 1:5, 69. Šoltys 1:6, 82. Puč 1:7, 90. Šoltys 1:8 Průběh: Píšeme tento referát ještě pod živým dojmem veliké události. To co jsme viděli dnes, daleko od srdce Prahy, na vzdáleném pražském předměstí, nás znovu utvrdilo v přesvědčení, že Praha je opravdovou metropolí footballu, městem, které kdyby zas ožila sláva poválečných let a dostavilo se jen trochu porozuměni, veřejných činitelů - by musilo vyrůsti ve středisko a eldorádo evropské kopané. Dalším příjemným překvapením je nádherný oku lahodící trávník, něco, nač jsme si již v naší hřišťové mizérii již skoro odvykli.
Nástup mužstev se děje za bouřlivého potlesku hlediště, slavnostně naladěného a nabitého elektřinou, jak leydenská láhev. Nechybí ani slavnostní rámec. Uprostřed hřiště gratulují špičky našeho footballového života zástupcům lidového předměstského klubu k ovoci jejích píle a nadšení. Vidíme tam předsedu Asociace a Všesportovního výboru prof. dra. Pelikána, předsedu Českosl. Footb. Svazu dr. Přecechtěla, předsedu Středočeské župy red. Josefa Fantu, zástupce presidia Soudců p. Benetku a presidium Slavie v plném počtu. Rada Loos odevzdává vlajky Viktorie, městský radní a předseda Viktorie Chmelík děkuje za gratulace a kvituje nadšenou práci členstva klubu, zejména pak domácího správce. Ale již se řadí mužstva k boji! Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl. Viktoria: Benda - Mareš, Steiner - Křížek, Klicpera, Štěpán - Novák, Meduna, Hromádka, Křišťál. Soudce p. Duben z Teplic. Hned prvé minuty jsou ve znamení převahy Slavie, a to převahy ve hře i v sebevědomí. Viktorie hraje, hlavně v obraně, nervosně. Již v 7. minutě po vzorné kombinaci tří vnitřních, zahrává Svoboda na Puče, který prudkou ranou vstřelil první branku Slavie. Benda se dal tak překvapiti, že ani nešel po míči. O minutu později se dostává Puč opět k vyložené chanci před brankou, ale střílí zbrkle Bendovi do rukou. Ale v 11. min. je již zase vše napraveno. Svoboda hodí míč pěkně Kratochvílovi, jenž centruje a dobíhající Junek doráží druhou branku Slavie po hrubé chybě Štěpána, jenž místo aby odkopl, čekal až Benda tak učiní. Za tohoto stavu se Viktorka poněkud zlepšila a slavistická obrana měla práci. Zastala jí však spolehlivě. Roh Viktorie odvrácen ve 13. min. a v 16. min. zakročil Ženíšek ve chvíli, kdy "nouze byla nejvyšší". O minutu později další roh domácích Srba zahodil. Ve 21. min. nařízen za foul Klicpery na Puče trestný kop, jejž Benda chytil. V příští minutě však byl již bezmocný proti dělovce, již ze Šoltysova přihrání poslal Svoboda do sítě, 3-0. V dalším průběhu ve 31. min. odvrací obrana Viktorie roh, ale o minutu později již zase "sedí" další čtvrtá branka. Junek lehce uniká během Štěpánovi, jde šikmo k brance, kde ideálně odcentruje do středu a Puč halfvollejem skákavou ranou doráží míč do branky. Ale kalich hořkosti nebyl ještě vyprázdněn do dna. Ještě jedna pohroma čekala Viktorku. Ve 42. min. nařízen trestný kop na čtverci za foul na Svobodu, který si jej sám ostrou přízemní ranou k tyči proměnil v pátou branku. Tak skončil též prvý poločas. Druhý poločas. Po přestávce Slavie poněkud polevila, šetříc se snad na zítřejší match proti First Vienně a Viktorka naproti tomu bodně přidala, což platí zejména o forwardu, kde vedle Nováka nyní též Hromádka vnášel do hry elán a dravost. Slabinou forwardu byl však pomalý Meduna a zbrklý Srba, stejně jako v záloze byl nejhorším mužem Štěpán, který nedovedl čeliti rychlým akcím Junkovým. Benda se ve druhém halftimu zbavil počáteční nervosy a chytal dobře. Ve 4. min. roh pro Slavii odvrácen Marešem a v 8. min. Medunův shoot chytá Plánička. V 16. min. zahrává Štěpán volný kop na branku a Plánička odvrací jen s námahou na roh, který nevyužitkován. V 18. min. je zase branka Viktorie v ohni a Benda třikráte za sebou zachraňuje. Konečně v 21. min. po krásné kombinaci tří vnitřních Viktorie střílí Hromádka zaslouženou čestnou branku. Ale za necelé tří minuty na to již zase Junek uniká Štěpánovi a Šoltys z jeho přihrání střílí šestý goal hostí. Ve 32. min. Steiner zaviňuje roh, jejž Mareš odvrací. Ve 35. min. roh Viktorie zase Plánička odvrací. Ve 37. min. střílí Puč z krásného přihrání Šimperského 7. branku Slavie. Slavia nasazuje nyní finish až do konce zápasu. Prudkou ránu Šoltysovu ve 39. min. lapá Benda a ve 43. min. se dostává Vodička až k brance Viktorie, střílí a Benda krásně zachraňuje. Ale osud nebyl Viktorii ani trochu přízniv v tomto zápasu. V poslední minutě matche opět unikla pravá strana slavistického útoku a Šoltys zvýšil score na 8-1. Slavia předvedla oslňující hru! Již nedlouho nebyli praví footballoví gourmandi tak dobře obslouženi. Jako ve včerejším ligovém matchi Slavia-Viktorka. Byl to pravý požitek přihlížeti stylové, technické a při tom přímo vzornou taktickou jednoduchostí se vyznačující hře slavistických borců. Bylo to prostě nové potvrzeni staré zásady, že nejvrcholnější umění se vždy projevuje vzornou jednoduchostí. Borci jako Šoltys, Puč, Šimperský a Junek, jichž technika i dribling jsou prokázány, stejně jako Svoboda, který díky svému fondu by si mohl dovoliti lecjakou příkrasu - ti všichni si učinili devisou nezištnost a jednoduchost hry. A snad právě toto heslo, diktované obavou před velkým soupeřem na jeho vlastní půdě, dalo vyrůsti nádherné hře Slavie a rekordnímu, jistě nečekanému vítězství. Míč šel i v největši rychlosti a spádu hry od nohy k noze jako na drátku. Zapamatují si borci Slavie i pro příští, jaký to styl byl včera klíčem ke grandiosnímu úspěchu? Alespoň pro velký souboj s dvojnásobným přemožitelem AC Sparty na jejím hřišti by měla tato vzpomínka se ještě zachovati v myslích nositelů slavné pěticípé hvězdy, jež bude dnes považovati celá sportovní Praha v boji s Viennou za nejpovolanější representanty naší kopané! Nechť si všichni ti hoši dobře uvědomí dosah své dnešní odpovědnosti! Po nezměrném triumfu nad Viktorií by jejich porážka od vídeňského leadra znamenala nikoliv záležitost klubovou, nýbrž debakl naší kopané vůbec. Jak hráli jednotlivě. Těžko při všeobecném nadšení definovati stupnici výkonu. Forward byl přímo brilantní, Junek rychlostí pronikal jak chtěl, Šoltys taktikou a technikou „ladil” hru, Svobodna jí pak zase dodával potřebné tvrdosti a průbojnosti, stejně jako Puč eleganci a nebezpečné momenty. Jedině snad Kratochvíl, a to teprve ve druhém poločase, trochu povolil. Před tím i on byl dobrý. Nejpříjemnějším překvapením v záloze a vůbec v celém mužstvu byl nádherný výkon Šimperského, jenž nejenže držel agilností v šachu proslulou trojici vnitřních Viktorie, nýbrž i sám vzorným přízemním příhráváním dirigoval „A la Káďa zašlých časů” svůj vlastní forward. Vedlo takového dirigenta zálohy se pak musilo dobře hrát Šubrtovi i Vodičkovi. Obrana Slavie byla jako vždy skálopevná. Score ji ostatně dává nejlepší vysvědčení. Viktorie působila dojmem stáří.
Víme-li, že v teamu Viktorie jsou Mareš, Křížek, Srba a Hromádka, tedy čtyři mladí hoši, nemůže se tento titulek rozuměti jinak než symbolicky. Rozhodně ale se nevztahuje na všechny. Myslíme tím spíše na ony hráče Viktorie, kteří svým místem v mužstvu jsou představiteli celého stylu a systému. jsou to Meduna, Klicpera, Štěpán a Steiner. Jistě vesměs borci zvučných jmen, kteří ještě i dnes jsou schopni velkých výkonů. Ale již stárnou, není proto zajištěna již stálost výkonu. V takových chvílích slabosti hrozí pak zhroucení, jakého jsme byli svědky včera, kdy stáří již nestačilo na elán mládí, provázený též skutečným uměním. Proti mladistvému Šimperskému selhal dokonale Meduna, stejně jako proti dravému a úžasně rychlému Junkovi nestačil technický, ale pomalý Štěpán. A totéž platí i o Klicperovi, který měl ovšem úžasně obtížný úkol držeti v šachu tak brilantní trio, jakým beze sporu byli Šoltys, Svoboda a Puč. Jedině Křížek, zvláště v druhém poločase, byl důstojným partnerem.V obraně Steiner byl poněkud pomalý a nervosní, ne tak ale, aby zasloužil nepříznivou kritiku, a ani Mareš za nic nemůže. Benda snad mohl jedné nebo dvěma brankám při větší pozornosti čeliti. To se ale vztahuje na první half time. Ve druhém byl splendidní. Největší slabinou Viktorky byl forward, a to hlavně zmíněnou již indisposicí Meduny a zbrklosti Srby. Jedině Novák byl od počátku na výši situace. Ve druhém halftimu se mu výkonem hodně přiblížil i mladistvý Hromádka. Křišťál na levém křídle podal jen průměr. Na více rychlostí na tomto místě nestačí. V závěru kritiky netřeba snad ani poznamenávati, že takováto rekordní porážka mužstva výkonnosti Viktorie nemůže býti považována za měřítko vzájemného poměru sil, nýbrž je jen ojedinělým projevem mimořádné včerejší disponovanosti a nadšení slavistických borců. Soudce p. Duben z Teplic byl objektivním a celkem dobrým rozhodčím. Rozhodčí: Duben Diváci: 20.000 Trenér: ?
Datum: 30. března 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: přátelské Sestava: Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský. Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Joska, Čipera Branky: 3. Čipera 1:0, 5. Blum 1:1, 33. Šoltys 2:1, 45. Čipera 3:1 Průběh: Team Slavie vyrůstá v mužstvo velkého formátu. Jestliže sobotní rekordní vítězství červenobílých v ligovém zápase s Viktorkou mělo všechny příznaky součinnosti a tudíž nemohlo se ještě bráti za spolehlivé měřítko ustálené formy, pak včerejší výkon podaný proti současně nejlepšímu profesionálnímu klubu Vídně podpisuje Slavii legitimaci spolehlivého representanta československé kopané. V mužstvu jsou sice ještě tu a tam slabiny, leckde talent vyžaduje si ještě času a zkušenosti k plnému dozrání, uváží-li se však mládí valné většiny borců, nemůže býti nejmenší pochyby o tom, že toto mužstvo bude již v brzku oprávněno převzíti dědictví slávy velké poválečné Sparty. Umění tady je. Vše záleží tedy jen na vroucím zájmu a ambici borců. Udrží-li se tyto vlastnosti trvale v takové míře, jak se projevily v posledních dvou zápasech, lze Slavii bez nadsázky předpovídati velkou éru. Vienna dovedla dvakrát za sebou zaslouženě zvítěziti nad AC Spartou v této sezoně na jejím vlastním hřišti, nehrajíc ani v jednom případě v kompletní sestavě. Hráči tohoto vídeňského leadra, který mimochodem řečeno, se právě v sobotním vítězství nad Herthou vyšinul v čelo profesionálního championátu Rakouska, tvoří též obvykle jádro národního teamu své vlasti. Bylo tomu tak i v posledním utkání na pražské půdě. Ale to ještě někteří chyběli, kteří by bývali jistotně jen posilou rakouské representace. Myslíme tím speciálně na Gischweidla a Bluma. Vždyť Vienna má ve svém mužstvu 8 rakouských internacionálů: Rainera, Bluma, Kallera, Hoffmanna, Machu, Brosenbauera, Gischweidla a Giebische.
Tážeme se proto, zda si lze představiti vhodnějšího soupeře, který by byl zkušebním kamenem přednosti a kazu vlastního mužstva? Zvítěziti zaslouženě nad takovýmto soupeřem a to po suveréním výkonu všech řad - znamená složit zkoušku státníkovu. Uvažujme jen. Obrana Rainer-Blum a záloha Kaller, Hoffmanu, Machu představují stejné řady národního mužstva Rakouska. Jestliže proti nim dokázal forward Slavie vstřeliti tři branky a to po hře oplývající finesami stejně jako přesvědčující účelnou taktikou, je to výkon, který mluví za každou oslavnou kritiku. A udržeti v šachu nejlepší útočníky národního mužstva Rakouska tak, že se musila Vienna spokojiti jedinou brankou, vstřelenou ke všemu ještě z trestného kopu backem Blumem, je neméně skvělým vysvědčením zralosti pro obranu a zálohu červenobílých. Než, i když všem borcům nutno přiznati stejný zájem a obětavost, přece jen stupnice výkonu se musí hodniti podle toho proti kterému borci Vienny byl podán. Po této stránce stál v popředí všeobecného zájmu Šimperský, který již v sobotu tak slibně se představil v úloze středního záložníka. Obstojí i proti tak fenomenálnímu borci jako je Gschweidl a oživí tak naděje, že československý národní team obdrží konečně ve středu zálohy skutečně důstojného nástupce Káďova? Tak zněla otázka dne, která byla včerejší skvělou hrou Šimperského zodpověděna k dokonalé spokojenosti veškeré naší sportovní veřejnosti. Šimperský nejenže dovedl čeliti defensivně záludné mnohotvárné a takticky dokonalé hře centrforwarda, nýbrž on nadto ještě stačil, aby technicky i takticky bezvadně zásoboval své vlastní forwardy lehce zpracovatelnými míči. Vzhledem k významu a obtížnosti naň vzneseného úkolu, dlužno ho považovati za jeden z nejsvětlejších zjevů včerejšího utkání. Po obou stranách mu vydatně sekundovali Vodička a Šubrt. Posléze jmenovaný sváděl nepřetržité temperamentní souboje se stejně substilným Brosenbauerem, jež byly příjemným osvěžením pro oko i nervy. Drobný Šubrt vycházel z nich většinou vítězně, což naladilo obecenstvo tak příznivě, že tohoto borce odneslo po matchi na ramenou ze hřiště. Pilířem obrany byl jako vždy neúnavný a neohrožený Ženíšek. Novák je sice dobrý ve hře hlavou, i odkopy má konec konců prvotřídní - ale ta unfair aneb nejmírněji řečeno nečistá hra. V 50 procentech při tacklingu se to neobejde u tohoto hráče bez ošklivých foulů, jež pak jednak kazí jinak dobrý dojem jeho hry a pak vrhá vůbec temný stín na celek, který takovýchto prostředků věru nemá zapotřebí. Plánička snad mohl brance zabrániti, měl však Ženíškem a Novákem zakryt rozhled při Blumově trestném kopu. Nakonec si necháváme kritiku forwardu. Tato řada má duševního vůdce v technicky školeném a hráčsky neobyčejně inteligentním Šoltysovi, zatím co Svoboda svou fysickou silou, rasantním shootem a neohrožeností, se kterou jde s míčem ke brance je pevnou páteří a osou, o kterou se tříští elán backů a kolem které se pak klidně může seskupovali vlastní útočná řada. Junek na křídle byl stejně jako v sobotu nejrychlejším a tím i nejnebezpečnějším útočníkem domácích. Za protějšek na levém křídle měl tentokráte Čiperu, který vynikl krásnými centry, pochopením pro souhru a znamenitou hrou hlavou. Hned první branku vstřelil při kopu z rohu hlavou. V tomto souboru byl včera poměrné nejsilnějším mužem Joska, přes to že i on se dřel a měl prostě nejlepší vůli. Vienna i včera předvedla skvělou hru - což jen zvyšuje cenu vítězství Slavie. Nejlichotivější vysvědčení pro Slavii je fakt, že vítězství dobyla zasloužené a proti soupeři, hrajícímu v kompletní sestavě, v plné formě a s největším vypjetím sil. Brankář nic nezkazil, v obraně Reiner jistotou odkopů právě tak jako pohyblivostí a tvrdostí tacklingu vynucoval si obdiv, zatím co Blum přece jen ještě jevil známky delší absence. V záloze byl tentokráte nejlépe disponován Machu, který sváděl s rychlonohým Junkem nádherné běžecké závody. Měl jistě mimořádný den. Nebýti toho, byla by se jistě obrana Vienny musila pod tlakem pravé strany útoku Slavie shroutiti. Kaller se sice také dřel ale nedovedl již stejnou měrou imponovati a Hofmann se musil veškerou energií tříštiti v soubojích s tvrdým Svobodou, takže mu pak obyčejně již nestačily síly ve chvíli, kdy takticky zasahoval do akcí Šoltys. Hru vídeňského forwardu jsme již částečné vylíčili v kritice slavistické zálohy. - Gschweidl přesto, že disponován a pln ambice, nemohl prováděti takovou exhibici proti mladistvému Šimperskému, jako se mu to dařilo v obou posledních zápasech se Spartou. Ježto pak ani Brosenbauer nebyl s to obejíti Šubrta, měli obránci Slavie práci značně usnadněnou. Dobře si vedlo levé křídlo Giebisch. Spojky byly jen dobrý průměr. Celkový ráz hry: První poločas byl hrán ve znamení střídavých útoků s mírnou převahou Slavie, jež koncem poločasu se vystupňovala v obléhání branky Vienny. I prvních dvacet minut druhého poločasu byli červenobílí v eklatatní převaze, předvádějíce zejména ve forwardu exhibiční football. Pak se ale zvolna dostavovala únava ze sobotního ligového zápasu, takže tempo hry ochabovalo. Nejvíce polevil Svoboda, na němž fysicky spočívala celá tíha hry a který byl i včera předmětem málo proň příjemné pozornosti vídeňských zadáků. Jeho ranami poseté nohy stojí za podívanou. Když pak za Šimperského musil nastoupiti do středu zálohy Junek II., omezila se již Slavie jen na udržení výsledku. Ostatně handicap bvl současně vyrovnán vyloučením Gschweidla pro urážku soudce. Projevy proti chybujícímu soudci. Soudce p. Kastner z Ústí neměl nejšťastnější den. Pískal fouly většinou obráceně a dvakráte těžce poškodil Slavii, když jednou Svobodův a po druhé Junkův útok zastavil v kritické chvíli - pro fouly vídeňských obránců Jeho odchod i návrat v poločase bvl provázen pískáním a bouřlivými projevy odporu v hledišti. Pod tímto dojmem upadl pak zastrašený soudce do opačného extrému a v několika sporných případech poškodil hosty. Několik detailů ze zápasu. Vienna: Horeschowský - Rainer, Blum - Kaller, Hoffmann, Machu - Brosenbauer, Adelbrecht, Gschweidl (31.), Tögl, Giebisch. Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský. Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Joska, Čipera. Score zahájila již ve 3. min. Slavia Čiperou, který stočil hlavou míč Junkem z rohu zahraný do branky. Ale již v 5. min. vyrovnal Blum z trestného kopu za foul Nováka. Ve 33. min. ze Svobodova přihrání uniká sólem Šoltys k brance Vienny a přes to, že foulován, střílí podle vyběhnuvšího brankáře druhý goal Slavie. Konečně v poslední minutě poločasu vznikla po kopu z rohu divoká skrumáž před brankou Vienny a Čipera dorazil míč po třetí do sítě hostů. Ve druhém poločase měla Slavie nejprve strhující nástup a jenom štěstím byla uchráněna brána hostí před pohromou. Ve 31. min. vyloučen Gschweidl pro urážku soudce a současně odstoupil Šimperský, za něhož nastoupil v centrhalvu Junek II. Před koncem zápasu zraněn Tögl. Rozhodčí: Kastner Diváci: 15.000 Trenér: ?
Datum: 2. dubna 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: 1. liga 1929/30, 11. kolo Sestava: Štaplík - Černický, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Joska, Svoboda, Puč, Čipera Branky: 2. Mráz 0:1, 7. Čipera 1:1, 30. Vopařil 1:2, 57. Vodička 2:2, 60. Joska 3:2 Průběh: Čechie musí počítati nyní s každým bodem, aby vybředla z obtížné situace na konci ligové tabulky. Proto byla pochopitelnou chuť, kterou vložila do hry se Slavií. Podařilo se jí skutečně docíliti velmi čestného úspěchu s mužstvem, jež po posledních krásných vítězstvích bylo velikým favoritem. Těsná porážka se Slavií jistě není tak bolestná a Čechie může býti hrda na tento výsledek, byť znamenal ztrátu obou bodů. Dovedla celou prvou půli býti rovnocenným soupeřem a vítězné score této části hry mluví pro ni nejlépe. a začátkem druhého poločasu sevřela svého soupeře. Bylo jen otázkou času, kdy se dostaví zasloužené branky, visící takřka ve vzduchu. Stačilo prvých patnáct minut náporu, efektní hry od nohy k noze a dvě branky Joskovy zlomily odpor karlínských. Potom Slavia opět povolila, zřejmě se šetříc na nedělní meziměstské utkání Berlín-Praha.
Jak hrála Slavia? Dva těžké matche, absolvované v sobotu a v neděli, měly nesporně vliv na borce, tím více, ježto Slavie nastoupila bez Ženíška v obraně a bez Šoltyse v útoku. Nemohla proto podati tak ucelený a pro oko diváka lahodný výkon, jakým posledně triumfovala. Ale to nebylo jediné, co hrálo velkou roli v tomto utkání. Vždyť borci pěticipé hvězdy stojí před těžkým a zodpovědným úkolem. Mají hájiti prestyž naší kopané v neděli v Berlíně a tu bylo prostým příkazem, aby se šetřili na toto eminentně důležité utkáni. S tohoto hlediska posuzováno, nutno včerejší hru Slavie a vítězství docílené, byť jen těsným rozdílem branek, hodnotiti jako postačující. Útok hodně postrádal Šoltyse, jehož styl usměrňuje hru důsledným držením míče při zemi. Náhradník Joska právě v tom nejvíce chyboval, že míče zvedal. Junek tím trpěl, ale i tak plně uspokojil. Z posledních zápasů hodně pokopaný Svoboda vyhýbal se srážkám s ostrými zadáky Čechie a omezil se na vysílání spoluhráčů do předu, což bylo také nejmoudřejší. V neděli ho čeká velká práce a bude ho plně zapotřebí. Puč s Čiperou táhli většinu útoků a začátkem druhé půle předvedli exhibiční hru. Záloha neměla slabin a vyhovovala jak hrou obrannou, tak podporou útoku. Slaběji než obvykle si vedla obrana, kde chyběl beton Ženíšek. Čechie překvapila elánem s jakým se vrhla v boj. Hrdinou dne byl brankář. Obrana byla jistá, ač někdy trochu ostrá. Záloha měla nejlepšího muže ve Vodičkovi. Čepelák proti Svobodovi měl nesnadnou úlohu, ale zastal ji dobře. Sýkora byl z této řady nejslabší. Útok postrádal dobrého vůdce. Zimmer je stále ještě nehotový hráč, ale schopný vývoje při dobrém treningu. Spojky byly na výši situace a pro jejich výkon mluví i branky, jež docílily. Z křídel byl lepší Nussbauer. Špatným rozhodčím byl p. Freud. Jeho výkon nelze nazvati ani průměrným. Bouře nevole v hledišti dávaly mu špatné vysvědčení. Průběh. Slavia: Štaplík - Černický, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Joska, Svoboda, Puč, Čipera. Čechie Karlín: Křik, Ptáček, Štverák - Sýkora, Čepelák, Vodička, Pelcner, Mráz, Zimmer, Vopařil, Nussbauer. 2. Ze shluku před brankou Slavie, vzniklého po volném kopu, prováděném Nussbauerem, docílila Čechie první branky Mrázem. 7. Sýkora minul před brankou míč zahraný s pravé strany a Čipera poslal jej do sítě Čechie jako vyrovnávací goal Slavie. 30. Pěkný útok Mrázův nedovedla obrana Slavie včas odvrátit, naopak Novák kiksem umožnil Vopařilovi úspěšnou ránu, která skončila druhým goalem Čechie. 37. Branka Slavie zůstala jen štěstím ušetřena před pohromou, když Mrázova rána šla do tyče. Půle 2:1 pro Čechii. 12. Junek krásně zcentroval míč, karlínský Vodička chtěje odkopnouti míč, střelil jej do Josky od něhož se odrazil do sítě jako 2. goal Slavie. 15. Puč doběhl zdánlivě ztracený míč, zcentroval na Junka a ten přihrál na Josku, který vstřelil hlavou 3. branku Slavie. Rozhodčí: Freud Diváci: 3.000 Trenér: ?
Datum: 13. dubna 1930, Praha, hř. Sparty Utkání: 1. liga 1929/30, 12. kolo Sestava: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: 45. Junek 0:1, 57. Šoltys 0:2 Průběh: Napjetí, jež trvá již po několik roků mezi klubovými vedeními Bohemians a Slavie, odráží se též zjevně v zápasech jejich ligových teamů na hřišti. Jestliže tentokráte měl match již předehru ve sporu o hřiště, pak dala se očekávati ještě větší roztrpčenost boje v samotném zápase. Proto těch 15.000 diváků, rozdělených asi tak rovnoměrně na dva tábory: příznivce Slavie a ty ostatní. Rozhodčí: Čapek Diváci: 15.000 Trenér: ?
Datum: 16. dubna 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: přátelské Sestava: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: ?. Puč z pen. 1:0, ?. Joska 2:0 Průběh: Vytrvalý déšť, který ustal teprve bezprostředně před zahájením včerejšího zápasu, zavinil, že zápas ligového mistra Československa s držitelem Středoevropského poháru, tedy jistotně vrcholná událost letošní jarní sezóny, se odehrávala na hřišti Slavie před pouze asi 7.000 diváky. je to jistotně značná finanční ztráta pro Slavii, ale po tom, co jsme včera shlédli, myslíme, že i diváci, kteří na match nepřišli, mají co litovati. Ujpest je nejen držitelem Středoevropského poháru, ale jak dle svého umístění v maďarském ligovém mistrovství, tak i dle souhlasných kritik maďarského odborného tisku dnes nejlepším klubovým celkem. O tom jsme se ostatně přesvědčili již na vlastní oči v zápasech Ujpesti na pražské půdě. Tentokráte chyběli kompletnímu mužstvu Ujpesti sice dva hráči a to Dudas a Auer, z nichž však pouze Auer nebyl rovnocenně nahražen, kdežto Kövago v backu vyplnil Dudasovo místo k plné spokojenosti. Nebyl proto handicap Maďarů tak velký, aby mohl býti vysvětlením pro tak dokonalou superioritu, jakou nad nimi prokázala zejména v druhém halftimu Slavia, hrající ke všemu ještě sama též bez zraněného Svobody, jehož Joska přirozeně nestačí plně nahraditi.
Nejvíce pak nás musí těšiti, že v tomto matchi stylem i průbojností vynikaly nad maďarským protějškem forward a centrhalfback, že jsme tedy byli lepší právě na oněch místech, která jsou v poslední době považována za chronickou slabinu našeho footballu.
Blátivý terrain je nejpovolanějším místem pro vyzkoušení technických kvalit. I na něm bylo dáno většině slavistických forvardů naprosté absolutorium. Ojedinělým virtuosem je na blátě rozhodně Šoltys, který byl dirigentem útoku již ve chvílích, kdy ještě Svoboda byl na hřišti. Neméně příjemným dojmem působila hra Puče, jenž se zvláště po halftimu nádherně rozehrál, rafinovaným driblingem procházel nebojácně tvrdou obranou Maďarů a své akce korunoval dělovými shooty. Škoda, že jeho jistě skvělé rány byly provázeny ojedinělou smůlou. Šly buď těsně podle branky do zámezí, aneb několikráte se dokonce odrazily od břevna do hřiště, když již nadšený výkřik "goal" vázl na rtech tisíců! A do třetice všeho dobrého i o Junkovi musí naše kritika vyzníti v jediný chvalozpěv. Je úžasně rychlý, nebojácný, iniciativní a má prostě všechny předpoklady velkého hráče budoucnosti. Snad je jím již dnes... Tuto trojici doplňovali Joska a Kratochvíl dobrou a agilní hrou v celek tak průbojný, že Maďaři mohou děkovati štěstí a umění svého famosního brankáře, že neodjíždějí z Prahy s debaklem. Při všeobecném rozdílení pochvalných uznání nelze zapomenouti na Šimperského, bez jehož inteligentního přihrávání by bylo nemohlo vzniknouti tolik důmyslně založených akcí. Dobře, byť by ne snad technicky a takticky rovnocenně mu sekundovali Vodička se Šubrtem na místech křídelních záložníků. V obraně byl opět nepřekonatelný Ženíšek a dobře si též vedl Novák. Za brankáře, ať jim byl Plánička, aneb po jeho zranění nastoupivší Zeman, mluví nejlépe nula ve score. Ujpest kouzla zbavený. Již v posledním utkání obou mužstev, v odvetném finále Středoevropského poháru, měli červenobílí příležitost dokázati, že i mužstvo Ujpesti je přemožitelné, ba že Slavia má hráče takových kvalit, že ani naprostý debakl representantů maďarského footballu není vyloučen. Tehdy Slavii nestačily nervy a Ujpest ve finishi ještě vyrovnal. Tentokráte se mu to již nepodařilo, přes to ale vyvázl s mnohem čestnějším výsledkem, nežli jaký si zasloužil za inferiorní celkem úlohu, již hrál ve druhém poločase. Tentokráte Maďary před debaklem nezachránil již jen jejich famosní brankář, nýbrž i slepý osud, který tomu chtěl, aby nejméně půl tuctu vyložených chancí Slavie skončilo ranami těsně vedle nebo odražením se míče od břevna. Proto číslice ve score ani zdaleka nevyjádřila převahu Slavie a defensivu Maďarů, jejichž obránci, zvláště Kövago, si vydatně vypomáhali unfair hrou. Borsanyi rozhodně nestačil na Junka a ani Fogl II. nebyl s to tohoto borce zadržeti. Kvas se poctivě dřel, přes to však byl mnohdy bezradný proti inteligentně vedenému útoku slavistických tří vnitřních. Forward Ujpesti silně postrádal Auera, to ale přece jen nemůže vysvětliti, proč borci takového jména jako Meszaros a Stoffian tak žalostně zklamali. Ani Stroeck tentokráte mnoho neukázal a Szabo, jenž byl poměrně nejlépe disponován, zvláštní shodou okolností byl nepochopitelně zanedbáván. V okamžicích, kdy se dostal k míči, visel skoro vždy goal ve vzduchu! Soudce p. Birlem neuspokojil. S počátku projevoval zřejmě snahu získati si hlediště a favorisoval Slavii. Dokonce i penalty, ze které padla prvá branka červenobílých, po jakési srážce Puče s maďarským brankářem, byla dosti problematická. Pak ale p. Birlem přešel do druhého extrému a pískal zase skoro všechno obráceně pro hosty. Což mu přirozeně zase vyneslo hlučné projevy nelibosti diváků. Konec konců se obě strany shodly na tom, že je sice neutrál, ale nikoliv dobrý soudce. Mužstva a branky. Ujpesti: Acht - Kövago, Fogl II. - Borszany, Kvasz, Wilhelm - Stroeck, Meszaros, Stoffian, Spitz, Szabo. Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl. Hned v 5. minutě hry se zranil Plánička a do branky zaskočil Zeman. Za střídavých útoků docilují Maďaři v prvních 25 minutách tří rohů, akce Slavie jsou však promyšlenější a též nebezpečnější. Z jednoho útoku resultuje sražení Puče před brankou, za něž nařídil soudce penalty. Již sám Puč proměnil prudkou ranou ve vedoucí branku Slavie. Za rovnocenné hry dochází v 39. minutě k nezaviněnému zranění Svobody, jenž sklouzl a utrpěl výron v kotníku. Nahradil ho Joska, jenž hrál spojku, zatím co Šoltys přešel do středu útoku. Výsledek 1:0 zůstal do poločasu nezměněn. Ve druhém halftimu měla Slavia časem přímo drtivou převanu. Útok za útokem se valil na branku hostí, jež částečně uměním svého brankáře, ještě více ale přízní osudu zůstala uchráněna před pohromou. Forwardi Slavie si sice vynutili postupně půl tuctu rohů, ale ani jediná z krásných ran neskončila v síti. Konečně vlastní back Ujpesti Fogl II. dopomohl jim svojí neopatrností k rozhodující druhé brance. Přihrál při jakémsi zcela nevinném útoku Slavie na brankáře Achla tak prudce a "umístěně", že tento jen s námahou zabránil brance. Míč mu však přece jen s rukou vyskočil a Joska, který šel bystře k brance za míčem - dorazil jej z několika kroků do branky. Na score 2:0 se již nic nezměnilo, přesto že ještě i později měli domácí několik krásných chancí. Rozhodčí: Birlem Diváci: 7.000 Trenér: ?
Datum: 20. dubna 1930, Antverpy Utkání: Turnaj v Antverpách Poznámky: Jako místo konání turnaje se někde uvádí i Lutych.
Datum: duben 1930 Utkání: Turnaj v Antverpách, finále Poznámky: Do Prahy přišla nejprve zpráva, že to bylo slušné a pěkné utkání, ale pak to všechno prasklo. Obě mužstva udělala v Antverpách záludnou hrou ostudu.
Datum: 20. dubna 1930, Praha Utkání: přátelské
Datum: 27. dubna 1930, Praha, hř. Slavie Utkání: přátelské Sestava: Štaplík - Ženíšek, Novák, - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: 20. Siegl 0:1, 25. Svoboda 1:1, 42. Puč 2:1 Průběh: Ještě z každého zápasu, který zde v posledních letech sehrála vídeňská Admira, jsme si odnášeli přesvědčení, že je to kvalitou jednotlivců i stylem hry celku nejlepší klubový team Vídně. Ani včera Admira nezklamala. S tohoto hlediska posuzováno, musilo by se již pouhé číselné vítězství Slavie nad tímto mužstvem považovati za úspěch. Tím spíše, že vítězství červenobílých bylo naprosto regulérní a že mohlo při větším štěstí snadno vyzníti ještě vyšší číslicí. Proč tedy nejsme spokojeni? Protože hra Slavie a zejména fysická kondice většiny jejich borců v druhém halftimu včerejšího zápasu nedovedly imponovati. - Uváží-li se, že již ve čtvrtek značná část tohoto unaveného souboru nastoupiti má v dresu národního mužstva, proti Maďarsku, nelze se nijak diviti, že takováto perspektiva vyvolává málo radostnou náladu. Za uvedených okolností je výsledek pro Slavil čestným úspěchem. Hlavně pak pro její obranu a zálohu, jež dokázaly, že tak výborná útočná řada, jakou disponuje Admira, nedovedla jim vstřeliti více než jednu branku. Jistě nejlepší řadou Slavie byla její obranná trojice. Štaplík, zvláště ve druhém poločase odvrátil nádhernými robinsonádami nejprudší míče a Novák se včera svým výkonem hodně již přibližoval Ženíškovi. Šimperský pociťoval podle všech příznaků nejvíce následky vyčerpávajícího programu posledních týdnů, přes to však alespoň defensivním systémem dovedl úspěšně čeliti třem vnitřním Admiry. A uváží-li se, že je to trojice Klima-Stolber-Schall, pak i včerejším výkonem si vysloužil absolutorium. Jeho vzorně přízemní přihrání forwardu usnadňovalo včera, kdy slavistická křidla byla indisponoána, více než kdy jindy útočné akce tří vnitřních. Z křídelních halvů byl lepší subtilní Šubrt.
Zato forward tentokráte ani zdaleka nesplnil očekávání. Hlavním handicapem byla slabá hra obou křídel, což zvláště u Junka překvapovalo. - Tento hráč v druhém poločase skoro důsledně centroval brankáři do rukou neb do autu. Vnitřní forwardi odkázáni jen na sebe, vyčerpali se náporem prvního poločasu a po přestávce hodně polevili. Nebylo to ale ani tak neumění, jako fysická únava. Přesto jim ale slouží jen ke cti, že i pak si vytvořili celou serii krásných chancí, jež zmařeny buď smůlou neb uměním Franzlovým. Admira zanechala v Praze nejlepší dojem. Forward, který je její nejlepší řadou, byl rychlý i důrazný a při tom dobře kombinoval. Své akce prováděl střídavě křídlo i středem. I střelecky byli forwardi Admiry na výši a jen ostražitosti a výbornému výkonu Štaplíkovu mohou červenobílí děkovati za to, že jejich branka nebyla více ztečena. Vynikali pravá spoj Schall a levé křídlo Wagner. V záloze, kde krajní halvové měli usnadněnu práci chabým výkonem slavistických křídel, sluši se zmíniti o výborném výkonu centrhalva Kocha. V obraně vynikali back Soldaticz a brankář Franzl. Soudce Majorski je vybrán pro Montevideo. Maďarský soudce p. Majerski, jenž řídil všerejší zápas Slavie s Admirou, je, jak známo, jedním z 10 mezinárodních soudců, které doporučuje Fifa Uruguajcům k řízení zápasů o světový championát v Montevideu. To je nejlepší ukázka, jaké protekcionářství panuje v nejvyšším světovém ústředí. Soudců takové třídy jako je zmíněný pán má přece Československo nejméně tucet. Je málo pohyblivý a nestačí proto sledovati hru, takže ve většině případů je odkázán na linesmany. Při srážkách hráčů skoro nikdy neví, kdo je vinníkem a kdo postiženým a píská nakonec vždy ve prospěch toho, kdo víc lamentuje. Propadl prostě na celé čáře. Jediné co částečně potvrdil, byla ona neochvějná důvěra, kterou v něj měla Admira, neochvějně trvající na jeho delegaci. Zápas. Admira: Franzl - Szoldaticz, Janda - Kliewitsch, Koch, Schott - Siegl, Klima, Stoiber, Schall, Wagner. Slavia: Štaplík - Ženíšek, Novák, - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl. Slavia měla za střídavých útoků dvě krásné příležitostí v 15. a 18. minutě, když jednou Pučova rána podle vyběhnuvšího brankáře šla těsně vedle branky do autu a po druhé Svoboda proběhnuvší na vlastní pěst až ke goalu, foulován obráncem, ztratil rovnováhu a shootoval vedle. Admira byla šťastnější a zahájila score ve 20. min. Sieglem prudkou ranou z bezprostřední blízkostí. 1:0 pro Admiru. Slavia vyrovnala o 5 minut později. Szoldaties zavinil ruku, nařízený trestný kop proměnil Svoboda prudkou přízemní ranou k tyči ve vyrovnávací branku. Franzlovi zakrývali rozhled vlastní hráči utvořivší před brankou zeď. 1:1. Tři minuty před koncem poločasu prohodil Šoltys Pučovi ideální uličku a tento v plném běhu poslal míč dělovým shootem po druhé do sítě. Za stavu 2:1 pro Slavii měněny branky. S počátku druhého poločasu promarnil forward Slavie nerozhodností několik pěkných posic, postupem času ale pozbývaly akce domácích forwardů důrazu. Naproti tomu se dostávali útočníci Admiry častěji k slovu a Štaplík několikráte bravurně odvracel. Za střídavých útoků zůstal výsledek zápasu nezměněn. Rozhodčí: Majorski (Maďarsko) Diváci: 14.000 Trenér: ?
Datum: 3. května 1930, Německo, Stuttgart Utkání: přátelské Sestava: Štaplík — Ženíšek, Novák — Vodička, Šimperský, Šubrt, Čulík, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl; stř. Suchý, Poláček Branky: ?. ? 1:0, ?. ? 2:0, ?. Puč z pen. 2:1 Průběh: Slavia tedy prohrála ve Stutgartu. Je to blamáž a překvapení. Nemusilo by se tak jistě státi, kdyby nebylo mužstvo vyčerpáno vysilujícím programem. To se nyní mstí. Mimo to ovšem „lví podíl” na vítězství domácích má těž surová hra jejich obrany, jíž padli za obět někteří borci červenobílých. Rozhodčí: Schuon Diváci: 8.000 Trenér: ?
Datum: 4. května 1930, Německo, Karlsruhe
Utkání: přátelské Sestava: Štaplík — Suchý, Novák — Vodička, Poláček, Šubrt — Junek, Oulík, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: 15. Kasner 1:0,40. Puč 1:1, 62. Puč 1:2, 80. Kasner 2:2 Průběh: Již včera v „Nedělním listě” jsme zdůraznili ve svém referátu o nečekané sobotní porážce Slavie ve Stuttgartu, že mužstvo červenobílých je fysicky úplně vyčerpáno namáhavým programem posledních týdnů. Je sice pravda, že má Slavie i řadu zraněných ze sobotního matche, to myslíme však by bylo samo jistě nestačilo na porážku proti tak inferiornímu soupeři, jakým beze sporu je stuttgartský klub. Za takových poměrů se nám zdá skoro zbytečností zabývati se kritikou jednotlivců. Vždyť to nemůže býti měřítkem. Přestože červenobílí i v tomto matchi měli převahu a při větším střeleckém štěstí mohli snadno zvítězit. Celá serie ran Svobody i Puče se odrazila od tyče čirým zázrakem. Popíšeme raději
stručný průběh zápasu. Slavia nastoupila v sestavě: Štaplík — Suchý, Novák — Vodička, Poláček, Šubrt — Junek, Oulík, Svoboda, Puč, Kratochvíl. Po celé řadě ran slavistických forwardů, jež se odrazily od tyče, neb byly vyraženy brankářem, ujali se domácí vedení v 15. min. Kasnerem z nedorozumění obrany po kiksu Suchého. Slavie pak sevřela domácí na jejích polovinu a ve 40. min. když byl Kratochvíl přihrál na Puče, poslal tento míč nádherným voleyem do sítě. Vyrovnáno a za stavu 1:1 měněny branky. Druhý poločas zahájen velkým náporem hostí a již ve 2. min. vyráží brankař domácích Čulíkův shoot na roh. V 17. min. konečně Puč skvělým voleyem střílí druhou branku, získávaje tak Slavii vedení. Pak následovala dlouhotrvající ofensiva Slavie, tak intensivní, že na př. ve 22. min. kopány 4 rohy proti Karlsruhe. Ale vše s pomocí Štěstěny odvráceno a ve 35. min. dokonce ještě domácí Kasnerem vyrovnávají na 2:2. Štaplík, který jinak podal vzorný výkon, v tomto okamžiku netakticky vyběhl z branky, čehož Kasner využil a stočil míč hlavou do sítě. Při čemž ovšem byl nápomocen ještě Suchý. Na stavu 2:2 do konce matche již ničeno nebylo změněno. Ve 36. m. došlo k zranění Nováka, za něhož musil zaskočiti Ženíšek, přesto, že ani on nebyl ve své kůži. U Slavie byl poměrně jako řada nejlepší forward, s halvů uspokojil jedině Poláček, kdežto oba křídelní, zvláště Vodička, dokonale vyčerpáni. Mužstvo Karlsruhe mělo nejlepší hráče ve triu vnitřních, ve kterém figurují vedle výborného centra Kasnera, ještě též turecký internacionál i v Praze známý Bekir a na pravé spojce Resch. I křídla jsou dobrá, stejně jako halvové snaživí. Pravý back lepší levého. Brankář měl obrovské štěstí. Slavia se vrátí do Prahy dnes večer po 6. hod. pařížským rychlíkem na Wilsonovo nádraží. Rozhodčí: Fritz Diváci: 7.000 Trenér: ?
Datum: 25. kv?tna 1930, Praha, hřiště Slavie Utkání: 1. liga 1929/30, 13. kolo Sestava: Plánička - Fiala, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: Puč 2, Junek, Svoboda
Datum: 04. června 1930, Praha, hřiště Sparty Utkání: 1. liga 1929/30 Sestava: Plánička - L. Ženíšek, A. Novák, Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, F. Svoboda, Puč, Joska Branky: Svoboda 1:0, Svoboda 2:0, Baron 2:1, Perner 2:2, Svoboda 3:2 Průběh: Gólman Plánička nastoupil ke svému dvacátému utkání proti odvěkému rivalovi. Zápas se podle dobového tisku hrál oboustranně ostře a tvrdě. Slavia vedla ve 30. minutě po gólech Svobody 2:0, po přestávce však sparťané zásluhou Barona a Pernera vyrovnali. Vítězství červenobílým zajistil opět Svoboda, který tak dosáhl hattricku. Rozhodčí: Duben Diváci: 20.000 Trenér: J. W. Madden Poznámky: Po čtvrtstoletí odchází ve svých čtyřiatřiceti letech skotský trenér John William Madden. V šatně jen řekl: „Sorry, už vám nemůžu dát víc, končím...”.
Datum: 07. června 1930, Praha Druh zápasu:
Datum: 1930 Utkání: Středočeský pohár
Datum: 1930
Datum: 19. června 1930, Praha, Letná, stadion Slavie Utkání: Středoevropský pohár, 1. kolo Sestava: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Šubrt - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Joska Branky: 23. Svoboda 1:0, 30. Toldi 1:1, 47. Takács II 1:2, 85. Šoltys 2:2 Průběh: Finalista soutěže z roku 1929 Slavia a vítěz z roku 1928 Ferencváros předváděli výborný fotbal. Oba týmy představily mnoho známých borců. (IFFHS) Rozhodčí: Hans Frankenstein (Rakousko) Diváci: 14.000 Trenér: J. W. Madden
Datum: 28. června 1930, Ženeva Utkání: Pohár národů v Ženevě - postup Poznámky: Belgický tým, pravděpodobně FC Brugge.
Datum: 03. července 1930, Ženeva Utkání: Pohár národů v Ženevě - postup Poznámky: Španělský celek.
Datum: 05. července 1930, Ženeva Utkání: Pohár národů v Ženevě - postup Sestava: König, Kratochvíl, Ženíšek Průběh: Vyhecovaní Rakušané zranili Königa a Kratochvíla, Ženíšek byl z hlediště zasažen kamenem do hlavy, načež žoviální hlasatel opatrně a zdvořile požádal publikum, aby upustilo ode všech nenáležitých projevů. Slavisté odpověděli ťukesem, vtipem a střelbou a zvítězili 3:1.
Datum: 06. července 1930, Ženeva Utkání: Pohár národů v Ženevě - vyřazení Průběh: Slavia nastoupila se třemi náhradníky, nervově vyčerpaná a deprimovaná. Bojovala bez úspěchu, prohrála 0:3.
Datum: 12. července 1930, Budapešť, Üllői út Utkání: Středoevropský pohár, 1. kolo, odveta Sestava: Plánička - Černický, Novák - Vodička, Šimperský, König - Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Kratochvíl Branky: 80. Táncos z pen. 1:0 Průběh: V utkání dominovali oba brankáři, přičemž ten slavistický byl pokořen až v závěru gólem z penalty. Mistr Československa tak byl vyřazen už v prvním kole. Rozhodčí: Cesare Lenti (Itálie) Diváci: 10.000 Trenér: J. W. Madden
Datum: 24. srpna 1930, Praha, stadion Slavie Utkání: Středočeský pohár Sestava: Plánička - L. Ženíšek, A. Novák - Vodička, Šimperský, Černický - Junek, Joska, F. Svoboda, Puč, Fait Branky: Joska, Fait - Silný, Podrazil Průběh: Finále skončilo nerozhodně, opět došlo na prodloužení (2 x 15 min. - bez rozhodnutí), obě „S” nechtěla hrát opakované zápasy a tak o držiteli poháru rozhodl los. Byl příznivější pro Slavii. Rozhodčí: Humpolík Diváci: 18.000 Trenér: J. Cháňa
Datum: 1930 Utkání: Středočeský pohár, semifinále Poznámky: Není jisté, zda se jednalo o semifinále, je možné, že semifinálový byl zápas se Spartou.
Datum: 1930 Utkání: Středočeský pohár, finále
Datum: 24. srpna 1930, Praha Druh zápasu: Poznámky: Fall River bylo mužstvo ze stejnojmenného města v USA. Existovalo ale více klubů tohoto jména, ty se slučovaly a rozdělovaly s jinými kluby, vznikaly a zanikaly, zkrátka není jasné, se kterým klubem přesně Slavia hrála. Našel jsem s tímto klubem ještě dvě další utkání s výsledky 2:2 (20. srpna) a 4:0 (28. srpna).
Datum: 14. září 1930, Praha, hřiště Sparty Utkání: 1. liga 1930/31 Sestava: Plánička - Černický, A. Novák - Vodička, Šimperský, König - Junek, Šoltys, F. Svoboda, Puč, Fait Branky: Junek, Šoltys, Novák - Silný Rozhodčí: Čapek Diváci: 20.000 Trenér: J. Cháňa
Datum: 30. září 1930, Praha Utkání: přátelské Poznámky: Datum se uvádí i 27. srpna 1930.
Datum: podzim 1930 Utkání: 1. liga 1930/31 Poznámky: Podle shodných názorů šlo o brutální utkání. Zřejmě šlo oběma stranám o odvetu z Antverp.
Datum: sez. 1930/31
Datum: sez. 1930/31 Utkání: 1. liga 1930/31
Datum: sez. 1930/31 Utkání: 1. liga 1930/31
Datum: sez. 1930/31 Utkání: 1. liga 1930/31
Datum: sez. 1930/31 Utkání: 1. liga 1930/31
Datum: sez. 1930/31 Utkání: 1. liga 1930/31
Datum: sez. 1930/31 Utkání: 1. liga 1930/31
Datum: 1930, Praha Utkání: přátelské
Datum: 1930, Mnichov Utkání: přátelské
Datum: 1930, Praha Utkání: přátelské
Datum: 07. prosince 1930, Praha Utkání: přátelské
Datum: 1930
Datum: 25. prosince 1930, Boloňa Utkání: přátelské
Datum: 26. prosince 1930, Padova Utkání: přátelské
Datum: 28. prosince 1930, Turín Utkání: přátelské |