1931

Branky: 52. Svoboda 0:1, 56. Stenisa 1:1, 62. Magnozzi 2:1, 68. Santogostine 3:1

Včera, na Nový rok, sehrálo ligové mužstvo Slavie v Miláně svůj poslední zápas na půdě Itálie, s níž se, bohužel, rozloučilo porážkou. Je to tím mrzutější, že nelze ani na prostředí, ani na soudce svalovati nejmenší viny, a že červenobílí si zápas vlastně prohráli samí, tím, že jejich forward po více než 50minutové ofensivě, v níž byli červenobílí dokonalými pány situace, nedovedl vstřeliti více než jednu jedinou branku.

Příčiny porážky

Bylo jich tentokráte více. Nejen že levá strana slavistického forwardu Fait, Joska, zklamala na celé čáře, ale ani Svoboda přes všechnu dobrou vůli, nepodal obvyklého výkonu, jsa zřejmě indisponován žaludečními potížemi. Pravá strana, která si vedla, jako obvykle, zdatně, nemohla pak ovšem všechno sama vytrhnout. Byla tu ale též slabina v obraně, kde levý back Novák nastupoval se starým zraněním, kterýžto handicap se projevil ovšem teprve od chvíle, kdy Italové vyrovnali a slavistické zadní řady se jejich náporem daly přivésti z rovnováhy. A v neposlední řadě dlužno hledati částečnou příčinu zhroucení se Slavie v druhém poločase ve skutečnosti, že s počátku druhého halftimu došlo k zranění Černického, který byl nahrazen Čiperou, jenž ovšem ani při nejlepší vůli nestačil udržeti výborně hrající italské křídlo.

Exhibiční hra bez branek nestačí

Slavia padla za oběť upřílišněné snaze po exhibici. Měla též po celý první poločas tak obrovskou převahu, že to přímo svádělo k optimismu. Hrálo se pro obecenstvo, které neskrblilo nadšeným potleskem. Zapomínalo se však, že konečným cílem ve footballu je goal. A v této době též ve 26. minutě 1. poločasu zahodil Novák i penalty. Když pak ve druhém poločase se Italům z jednoho jejich nebezpečného výpadu podařilo vyrovnati, a ohnivý jejich temperament jim pak dopomohl k dalším mocným náporům — tu upadli hráči Slavie z jednoho extrému do druhého, hrajíce nervosně, střeštěně, rozháraně. Nemalou úlohu ovšem též hrál fakt, že domácí mužstvo v poločase vyměnilo tři hráče čerstvými náhradníky, kteří pak do ochabnuvšího již tempa vnesli nový elán.
Až do 55. minuty hry byla Slavia, jak již řečeno, v dokonalé převaze, a mohla snadno zvítěziti v této době rozdílem čtyř branek. V této době byli nejlepšími borci Slavie Plánička, Ženíšek, Novák, Šimperský, Šoltys a Junek. Svoboda byl sice dobrým dirigentem, ale jeho akce postrádaly tentokráte důrazu. Churavěl se žaludkem a několikráte též na chvilku odstoupil. Levá strana útoku ani v době všeobecné převahy ničeho neukázala.

Jak hráli Italové?

V prvním poločase byli zatlačeni úplně do defensivy a v oné době je před debaklem zachránil jejich brankář Contiani, který schytal nemožné míče. Ovšem mnoho mu přispěla na pomoc též štěstěna, zvláště v případě 12yardového kopu, který byl zbytečně zahozen. Nejlepšími hráči domácího klubu byli oba křídelní útočníci, kteří i v prvním poločase velmi často nebezpečnými výpady ohrožovali branku Slavie. Několikráte se podařilo jen díky skvělému umění Pláničkovu zabrániti pohromě. Ale i ostatní obrana Italů byla ohromná, zejména pravý back a záložníci vynikali agilností a rychlostí. Nejlepším střelcem Milana byl Magnozzi na levé spojce.

Mužstva a branky

  Slavia nastoupila ve stejné sestavě, jako v Turíně: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Černický - Junek, Šoltys, Svoboda, Joska, Fajt. Novák nastoupil k zápasu zraněn na lokti a hrál s velkým sebezapřením. Byl proto v poločase nahrazen Suchým. FC. Milano: Contiani - Perversi, Schienani - Morani, Bocchi, Pomi, Arachi, Santogostine Stenisa, Magnozzi, Toriani.
  První poločas, jak již řečeno, skončil nerozhodně 0:0, přes to, že červenobílí byli v úplné převaze a měli nejméně půl tuctu vyložených chancí. Ve 26. minuté prvního poločasu nařídil objektivní domácí soudce Gamma, penalty proti Milánu, kterou Novák vstřelil do autu.
  Ve druhém poločase vyměnili domácí 3 hráče za nové, čerstvé síly, jež vnesli elán do jejich řad. Přes to získala Slavia v 7. minutě vedoucí branku. Z kombinace Šoltys-Svoboda prošel posléze jmenovaný hráč ke brance a dělovkou poslal mlč do sítě 1:0 pro Slavii.
  V dalších minutách došlo k zranění Černického, jenž nahrazen Čiperou a v 56. minutě vyrovnal hlavou centrforward domácích Stenisa na 1:1. Zadní řady Slavie, zejména oba křídelní záložníci, zakolísali a v 17. minutě strhli domácí na sebe vedení! Stalo se tak po taktické chybě Pláničky, který vyrazil z branky, proti italskému centrforwardu Stenisovi v téže chvíli, kdy již i Ženíšek šel po míči. Ve zmatku, vzniklém tímto nedorozuměním, přihrál Ženíšek míč přímo na nohu levé spojce Magnozzimu, který jej poslal do prázdné branky. Italové vedou 2:1. Ve 23. minutě přeběhla pravá spojka Santogostine na levou stranu a nikým nekryta, vstřelila třetí goal. Stav 3:1 zůstal až do konce zápasu nezměněn a skoro až do konce matche potrvaly nebezpečné útoky domácích. Slavia v obranných řadách i v záloze byla přivedena úplně z rovnováhy, čímž zkalen krásný dojem, kterým si získali červenobílí v prvním poločase obdiv diváků. Teprve v posledních minutách se Slavia zase vzchopila k útoku, bylo ale již pozdě.

Branky: 5. Svoboda 1:0, 21. Joska 2:0, 39. Joska 3:0, 46. Svoboda 4:0, 79. Bára 5:0

Průběh: Přesto, že football měl velikou konkurenci ve startu famosních Kanaďanů v Praze, dostavil se značný počet diváků na Slavii, aby shlédl boj Slavie s teplickými Němci. Oněch 5000 diváků, přítomných matchi bylo uspokojeno krásným vítězstvím červenobílých, které mohlo býti ještě větší, kdyby hráči Slavie vyvinuli více chuti do hry. Konečně ale výkon teamu stoupá s třídou soupeře a tento předpoklad zde včera nestával. Teplitzer již není tím obávaným bojovníkem dřívějška a tak borci Slavie, aniž by se nějak zvlášť namáhali zvítězili lehce. Po oba poločasy byla Slavie v převaze a hrála si se soupeřem, jako kočka s myší. Jen ojedinělými útoky zneklidňovali Tepličtí obranu domácích a ta přesto, že udělala dosti chyb, přece jen snadno odvrátila každé nebezpečí včas.

Domácí nastoupili se Svobodou ve středu útoku a je přirozené, že pozornost věnovaná tomuto hráči poslední dobou jak v novinách, tak v interesovaných klubech i v ústředí, vzala odezvu i ve hledišti. S výkonem jeho však byli diváci jistě uspokojeni jenom částečně. Nemohlo býti ani jinak vzhledem k tomu, že právě Svoboda byl jedním z těch hráčů, kteří se nejméně namáhali. Není tím řečeno, že by zápas sabotoval, ale, jak již výše zmíněno, byla toho spíše příčina slabá hra soupeře. A Tepličtí skutečně nemohli dá ti podnět k většímu vypětí sil. I při tom minimálním zájmu na hře vsak dokázal Svoboda, že je borcem výborných kvalit. Obě branky jím vstřelené byly kabinetními ukázkami střelecké pohotovosti a na zbývajících goalech má hlavní zásluhu. Velmi dobře si vedla pravá strana útoku, kde Šoltys s Junkem procházeli bez námahy a byli povětšině iniciátory útoků. Joska na levé spoji se vyznačoval bojovností, kdežto v souhře s ostatními forwardy se mu nijak nedařilo. Nejslabším hráčem útoku byl Fajt na levém křídle.

Trojice Vodička, Šimperský, Černický se snažila podati nejlepší výkon a to se jí také plně podařilo. Nebylo prostě slabin v této řadě. Šimperský uplatnil velmi dokonale svoje předností a ať již ve hře obranné nebo v podpoře vlastního útoku se osvědčil stoprocentně. Oba krajní záložníci ho vhodně doplňovali a tak dokonale kryli křídla, že těmto málokdy se podařilo je překonati. Zejména Vodička měl celou řadu krásných momentů a žádná situace ho nemohla přivésti z konceptu. Výborná hra těchto tří borců přispěla vydatnou měrou nejen k veliké převaze domácích, ale také ke krásnému výsledku. Vždyť je dlužno uvážiti, že obrana Slavie nehrála vždy bez chyb a to hlavně v prvé půli, kdy při slabší hře zálohy by mohlo lehce dojíti ke korekci score. Chybovali oba obránci Ženíšek i Novák, poslední dokonce měl primát, ale vždy jejich chyby napravil buď některý ze záložníků, nebo poslední instance — Plánička. Tento hlavně odvážným vrháním se pod nohy protihráčů zneškodnil těch málo několik chancí, které se Teplickým během hry naskytly.

Již v podzimní lize překvapila slabá forma Teplických, které jsme si zvykli pokládati za velmi nebezpečného soupeře všem ligovým klubům. A zdá se, že ani na jaře nebude tomu lépe, vezmeme-li v úvahu včerejší výkon jejich proti Slavii zůstali sice v mužstvu stále dobří jedinci, které možno řaditi mezi velmi dobré hráče, ale celek je daleko za oněm teamem minulosti. Nejslabší řadou mužstva byl útok. Haftl opustil místo středního útočníka a přestěhoval se na pravou spojku, ale není viděti prospěch tohoto přeskupení. Lestina na místě centrforwarda rozhodně není na místě. Nehodí se k tomu ani individuálním výkonem, ani pochopením pro souhru s ostatními spoluhráči. Pod jeho vedením je útok zakopanou veličinou. Hraje se více rushově a po souhře není ani stopy. Po většinu zápasu hráli také útočníci pouze roli diváků a teprve ke konci zápasu se blýskli lepším výkonem. Nejnebezpečnějším hráčem byl Thaut na levém křídle. Wieser vedle něho podal dobrý výkon po technické stránce, ale pro svoji pomalost nemůže býti počítán mezi nebezpečné spojky. Celkově trpěla hra forwardu nesehraností a nemohla býti nahrazena agilností jedinců.

Jestliže mohl někdo vzbuditi obdiv z hráčů Teplic, pak to byl jejich střední záložník Kreuz, jemuž se může přičísti k dobru nejen vynikající zájem na hře, ale také přehled a taktické krytí středu útoku domácích. Jeho výkon nutno hodnotiti tím více, že zůstal ve svých akcích osamocen. Z jeho spoluhráčů jediné Mizera se snažil držeti s ním krok, ale často bez úspěchu, kdežto Krčil na druhé straně nebyl k prospěchu svému mužstvu. Špatně držel pravou stranu Slavie a třeba si usnadnil práci hrou čistě obrannou, přece jen zůstal hodně pozadu za Kreuzem. Ani v obraně tomu nebylo lépe. Schebke na místě levého obránce byl velikou slabinou. Jeho kiksy zavinily často zlé situace před brankou a nemohl je napravovati ani dobře hrající Moravetz. Höfer v brance kryl řadu ostrých střel a proti vstřeleným brankám byl bezmocným.

Rozhodčí měl snadnou práci při fair hře obou teamů a zhostil se jí s klidem. Některé jeho chyby byly podřadnějšího rázu a neměly vlivu na výsledek.

Již ve 2. min. dochází k první vážné akci útoku Slavie, ale Šoltys maří dobrou chanci. 4. Höfer chytá ostrou ránu Svobodovou z trestného kopu. 5. Šoltys jde s míčem do předu, přehraje zpět na Svobodu a rána tohoto znamená 1. goal pro Slavii. 8. Tepličtí podnikají útok a po chybě Novákově se zdá, že docílí vyrovnávací branky. Plánička se vsak odvážně vrhá pod nohy Zoselovi a zachraňuje. 12. Junek se probíjí obranou, ale jeho ránu zneškodňuje Höfer. 14. Novák se opět dopouští hrubé chyby a zase to byl Plánička, který odvážným skokem vzal míč s nohou Haftla. 20. Krátký rush Thauta, ale Plánička včasným vyběhnutím zneklidní ho tak, že posíla míč vedle. 21. Šoltys přihraje Joskovi a ten, ač tísněn, dává 2. branku. Ve 28. a 27. min. dokumentuje Slavie svoji převahu dvěma rohy, které vsak nevyužitkovány. 39. Svoboda podává míč dopředu a Joska využiv nedorozumění mezi Moravtzem a Höferem, střílí do prázdné branky 3. goal. Až do konce prvé půle Slávia má převahu, ale stav 3:0 zůstává nezměněn. Ve druhém poločase vyměnili Tepličtí Wiesera Haberstrohem. Již v 1. min. dociluje Svoboda rasantní ranou z trestného kopu 4. branky. 3. Svoboda se protluče obranou, ale přestřeluje. 10. Šoltysova střela se odráží od tyče. 14. Junek krásně centruje a Joska střílí hlavou těsně vedle. 22. Haberstroh prohazuje Haftlovi, Plánička vybíhá a Haftl střílí vedle prázdné branky. 30. Bára střídá Josku. 34. Svoboda prohazuje Bárovi a ten dává 5. goal. 38. Roh pro Slavii nevyužit. Ke konci zápasu hostě přidávají, ale obrana Slavie pracuje dobře. Stav 5:0 do konce hry nezměněn.

Branky: 1. Šimperský 1:0, 17. Bára 2:0, 31. Šoltys 3:0, 39. Šoltys 4:0, 62. Bára 5:0, 65. Bradáč 5:1, 80. Štěpán 5:2, 82. Svoboda 6:2, 86. Svoboda 7:2

Průběh: Po krásné bilanci Viktorie Žižkov na jejím vánočním zájezdu, byl tento první přátelský zápas očekáván živým zájmem obou klubových táborů. — Měl-li býti jeho výsledek měřítkem chancí v nastávajícím ligovém mistrovství, musili by naladiti přátelé žižkovského klubu hodně pesimisticky. Budiž vsak k jejich útěše konstatováno, že průběh matche i výkony jednotlivců nikterak neodpovídaly score pro Viktorii tak ponižujícímu. — Na včerejším hlubokém blátě uplatnila se prostě dvojnásob lepší taktika a ucelenější kombinace červenobílých, než akce jednotlivců žižkovského forwardu. A faktorem, který nejvíce rozhodl o osudu matche, byla nepoměrně lepší střelba slavistických útočníků.

Nejmilejším překvapením byl včera pro příznivce pěticípé hvězdy skvělý výkon mladistvého Báry na levé spoji. S přítomností robustního Svobody ve forwardu stoupla zřejmě sebedůvěra tohoto technicky vynikajícího borce, který byl tím nebezpečnější, že na včerejším bezedném blátě se mohl nejlépe pohybovati. Každý jeho zásah znamenal kritické nebezpečí pro Ledvinu. Byl též střelcem dvou branek a též na ostatních měl hodně zásluhy. Jeho dobrá hra šla pak přirozeně k duhu i Joskovi na levém křídle.

Než ani Šoltys se Svobodou se nedali zahanbit. Zvláště Svoboda přidal ve druhém poločase tak vydatně, že jeho zásluhou pak ovládl domácí team situaci dokonale. Své techniky a umění procházeti driblingem na vlastní pěst nezneužívali však tři vnitřní Slavie k sobeckým sólovým akcím, nýbrž právě naopak zakládali kombinační akce, které na těžkém terénu přiváděly obranu Viktorky do zoufalství. A všichni tři se díky znamenité střelbě rozdělili o score, při čemž listinu střelců doplnil ještě Šimperský jednou brankou. Nelze se nezmíniti o tom, že domácí správně technicky vystihli nemožnost probíjení se jen a jen rozbláceným středem hřiště a přenášeli proto hru velmi často křídly, jež na suchých okrajích se pohybovala nepoměrně snadně. To platí zvláště o Junkovi, jenž i včera podal svůj standartní výkon.

Záloha Slavie byla kompaktní řadou, v níž nebylo jediné slabiny a jež svojí a pilností tlumila akce hostů v samém zárodku a svojí inteligenci se starala o to, aby vlastní forward byl zásoben zpracovanými již míči. — Stejně pochvalnou kritiku si zaslouží výborná obranná dvojice Ženíšek-Novák, za kterou Plánička v prvním poločase neměl ani mnoho práce. Zeman, jenž nastoupil ve druhém poločase, nemá viny na obdržených dvou brankách.

Viktoriánům není zapotřebí věšeti hlavu. Hrou v poli dokázali jednotlivci, že představují znamenitý hráčský materiál, který potřebuje již jen zápasové rutiny, s níž se pak dostaví i taktika, jež přece tak velmi často rozhoduje o osudu zápasů! Team Viktorky je ostatně ještě příliš mladou formací, než aby jeho souhra byla zmechanisována, což nejvíce rozhoduje na takovém terénu. Akce jednotlivců vyčerpávají fysicky a málo kdy se dají korunovati úspěchy. Pro morálku mužstva je nejlepším vysvědčením skutečnost, že ač opouštělo v prvním poločase s handicapem celých čtyř branek, přece jen nezahodilo flintu do žita a bilo se statečně až do konce zápasu, vynutivši si na jeho sklonku dva čestné úspěchy. V tomto druhém poločase se též Viktorka značně zlepšila a byla svým přemožitelům v poli naprosto rovnocenným soupeřem. V obraně Viktorie byl Ledvina v brance výborný a zabránil ještě mnohem většímu počtu branek. Slabinou byl tentokráte Soukup, který často kiksal. Mareš, který byl dobře disponován, nestačil napravovati jeho chyby. Ze záložní řady byl nejlepším mužem Štěpán, jenž byl též autorem jedné branky. Křížek byl ve druhém poločase vyměněn dobrým Hladíkem a Klicpera, pro něhož bylo bláto největším handicapem, se musil pohříchu omezovati jen na přihrávání. Tato řada byla tedy jako celek přece jen velkou slabinou a zvláště malá pohyblivost Klicpery umožnila nejnebezpečnější akce vnitřních forwardů Slavie. Ve forwardu se dřel Moudrý společně s Bradáčem, vydatně podporováni dobře hrajícím Hruškou na pravém křídle. Levá strana útoku byla slabší. Dlužno ovšem též konstatovat, že Viktorka měla i dosti smůly, když dvě střely Hromádky a Hrušky se odrazily od tyče.

Již v 1. minutě hry podniká Slavie útok, z něhož Šimperský nečekanou ranou vstřeluje prvou branku Slavie. Viktorie zdá se býti náporem domácích překvapena. V 5. min. centruje Junek míč před branku Viktorie, Joska střílí do rohu branky, brankář Ledvina však vyráží. V 6. min. shluk u branky Slavie, hned nato útok domácích, končí rohem. Ve 14. min. nápor žižkovských zaražen pro offside Heima. V 15. min. střílí Joska z offside posice goal, který však neuznán. V 17. min. provádí Junek kop z rohu na Vodičku, ten přehrává míč před branku Viktorie, z nastalého shluku prochází Bára s míčem až do branky a střílí druhý goal domácích. Ve 25. min. střílí Hruška z Bradáčova přihrání do horní tyče branky. Hned poté vyznamenává se brankář Viktorie. V 31. min. prochází Bára obranou hostí, nezištně přehrává na Šoltyse. který zaznamenal třetí úspěch Slavie. Viktorie podniká útok levou stranou, avšak Hromádkova rána odráží se od postranní tyče. Ve 39. min. útočí Joska, přehazuje míč na Báru, který vylákal obranu žižkovských a poslal míč na Šoltyse, z jehož rány pod tyč resultuje goal Slavie. Poločas končí 4:0 pro domácí. Po změně stran byl vyměněn u Slavie Plánička Zemanem a u Viktorie nahradil Hladík Křížka. V 7. minutě vyráží Štěpán z liny jistý goal. V 10. min. střílí Svoboda na branku Viktorie, dobíhající Šoltys padá a hlavou vyráží míč z branky žižkovských. V 16. min. opět Bárova rána jde do tyče. Nyní Viktorie značně odpadla, takže se hraje na půli hostí. V 17. min. uvolnil se pěkně Bára a scoroval za Slavii po páté. Ve 20. minutě provádí Moudrý trestný kop na lině pokutového území. Jeho rána jde do tyče a odražený míč vrátil Bradáč hlavou po prvé do sítě Slavie. Viktorie se poněkud vzchopila. Ve 35. min. nový trestný kop provádí Bradáč, míč odražený od těl obránců vstřeluje Štěpán po druhé do sítě Slavie. Slavie opět přichází do tempa a ve 37. min. střílí Svoboda nečekanou ranou z dálky 6. úspěch domácích a v 41. min. střílí týž hráč poslední — 7. goal Slavie.

Průběh: Bohemians jsou pro oba letenské leadry dobrým zkušebním kamenem. Jsou jediným mužstvem, jež Slavii i Spartu dovedlo porazit v ligovém mistrovství a je chvalně znám elán jejich hráčů i v přátelských zápasech. Proto byl tento přátelský match správně volen jako zkouška sil ligového mužstva Slavie před nastávající jarní sezonou, stejně jako v něm byla spatřována příležitost k odvetě za ligovou porážku. Po této stránce zápas splnil své poslání. Červenobílí skutečně zaslouženě zvítězili - jenomže měřítkem sil přece jen nelze nazvati utkání, ve kterém Bohemians postrádali svého nejlepšího borce - centrforwarda Bejbla.

   Neúčast Bejbla a Wimmra nebyla však jediným handicapem Bohemians. Ještě více jim vadil nedostatek trainingu, vždyť to byl vlastně zahajovací zápas sezony! Uváží-li se, že měl absolvovati první match a to hned proti nejlepšímu ligovému klubu Československa bez duše mužstva, centrforwarda Bejbla, dovedeme již pochopiti duševní stav ostatních borců a nikterak nemůžeme se diviti, že v první půhodině zápasu byla Slavia dokonalým pánem situace. V této době též vstřelila bez námahy dvě branky. Ale ještě i později, když se hosté rozehráli, byla Slavia stále lepším mužstvem, přesto však se jí podařilo vstřeliti třetí branku jedině po druhé chybě jinak dobře hrajícího brankáře Hochmanna, jenž vyběhl příliš daleko do hřiště.
   Po přestávce začala se projevovati u některých borců Slavie, zejména pak u Svobody, Báry a Šimperského únava, na níž pak reagovali Bohemians zvýšeným úsilím. Zvláště zařazením Durdise za Čecha, nabyl forward Bohemians ve formaci: Wimmer, Šindelář, Durdis, Skála, Šedivý neobyčejně na útočnosti a konec matche vyzněl dokonce finishem hostí. Číselně ovšem tato převaha nebyla vyjádřena vinou špatné střelby a minimální průbojností před brankou.
   V musžtvu Slavie podali výborný výkon ve forwardu Svoboda, Bára a Junek - ovšem jen do poločasu - pak hodně polevili. Šoltys zybtečně dribloval a špatně střílel. Dobrou hrou Báry stoupl i výkon Joskův. V záloze byl nejlepší Vodička, kdežto Šimperský jenom těžce překonával obtíže terrainu, který byl ve středu hřiště nejblátivější. Oba obránci, z nichž byl tentokráte Ženíšek lepší svého partnera, plnili úkol tak svědomitě, že bezdůrazný útok hostí málokdy pronikl až k brankáři.

Naznačili jsme již v úvodu, že absence Bejbla a Wimmera byla největším handicapem mužstva Bohemians. Náhradníci je prostě nedovedli zastat. Teprve ve druhém poločase, když Durdis zaujal místo centrforwarda, začalo to, jak se patří ve forwardu klapat. Ve forwardu pak vynikly obě spojky. Ostatní byli průměrní.
Obrana Bohemians hrála spolehlivě až na osudnou chybu brankáře Hochmanna. V záloze byl nejlepší centrhalfback Lanhaus, který byl vůbec nejlepším borcem celého mužstva. Kryl bezpečně Svobodu a zásoboval vydatně vlatní útočníky dobře přihrávanými míči. Dobře mu vypomáhal Týrpekl, za to však Hochmann byl nejslabším mužem této řady.
Ze začátku rozvíjí se střídavá hra, oboustranné útoky končí u jistých obran. Slavia se rychleji rozehrává a již v 5. min. chytá Hochmann robinsonádou shoot Báry. V zápětí další útok Slavie - Junek však střílí těsně vedle. Slavia je nyní v naprosté převaze a v 10. min. prochází Svoboda celou obranou a prudkou ranou vsíťuje první goal domácích. V 11. min. Týrpekl zavinil první roh. Ve 13. min. Junek centruje, Bára střílí, ale Hochmann skvělým způsobem zachraňuje. Hned na to Svoboda přihrává Bárovi který po chybě Krejčího umísťuje zblízka druhou branku. V 17. min. Svoboda provádí trestný kop z 25 metrů. Hochmann ale nádherně zachraňuje ránu Junka z největší blízkosti branky. O minutu později vyznamenává se opětně vršovický goalkeeper chycením prudké rány Svobody. Za ruku Ženíška je nařízen trestný kop z liny trestného území. Shoot Skálův končí v rukou Zemana. Bohemians se vzchopují a udržují rovnocennou hru. Ve 36. min. kritická situace před brankou Bohemians. Po chybě Šoltyse jde však rána Svobody vedle. 40. Hochmann vyběhl nesprávně proti Šoltysovi, vrátil se sice, ale nemohl již zabránit třetí brance, vstřelené Joskou. Poločas tudíž končí 3:0 pro Slavii. Po změně stran útočí Slavia, teprve v 5. min. dobývá Bohemians první roh. Obě strany trpí neregulérním terénem a hra se pohybuje ve středu hřiště. 15. Prudká rána Svobody jde nad břevno. 16. Slavia dobývá dalšího rohu, který provádí Junek. Hochmann chytá hlavu Šoltyse. 19. Joska a Bára prochází dobrou kombinací, ale Hochmann vrhá se poslednímu obětavě pod nohy. 20. Napínavá situace před brankou Bohemians. Míč jde s nohy na nohu, pak se odráží rána Svobody od tyče a konečně zachraňuje Krejčí na roh. Bohemians dostávají se stále více ke slovu a při útoku ve 28. min. prohazuje Skála Šindelářovi, který nezadržitelně střílí první goal Bohemains. Ve 33. min. mají zelenobílí opět skvělou chanci. Z centru Šedivého střílí však Wimmer vedle. Ve 37. min. vyznamenal se Zeman, chytiv prudkou ránu Skály. 33. Soudce vylučuje Šindeláře a Ženíška, kteří se vzájemně okopávali. Ve 40. min. prochází Bára, Hochman vrhá se mu pod nohy a zabraňuje tím jisté brance. Přes oboustranné snahy na výsledku nic nezměněno.

Branky: 5. Svoboda 0:1, 11. Bára 0:2, 18. Hirzer 1:2, 60. Šoltys 1:3, 86. Skvarek 2:3, 88. Baratki 3:3

Průběh: Slavie odjížděla do Pešti k těžkému úkolu. Nastoupiti v zimní době proti vedoucímu mužstvu maďarské ligy je jistě odvaha úctyhodná. Věřili jsme a s námi celá sportovní veřejnost, že Slavie nezklame. A nebýti okolností mimo její dosah, došlo ke krásnému vítězství, které by bylo jistě prestyž našeho footballu přivedlo před evropskou veřejností na pravou míru. Slavie nastupovala k zápasu handicapována únavou svého teamu. Sněhové vánice mezi Novými Zámky a maďarskými hranicemi způsobily zpoždění rychlovlaku, takže team Slavie dojížděl do Pešti s několikahodinným zdržením. To znamená, že borci Slavie nastupovali neodpočati, ale s vědomím, že jsou zástupci čsl. footballu. To se také projevilo již v počátku hry. Přes únavu nasadila Slavia takové tempo, že maďarští ostřílení hráči Hungarie byli překvapeni. Je to zřejmé také z aplausu, kterým byli promyšlené akce Slavie publikem provázeny.
Než únava cesty ukázala se před koncem hry. Slavie, ač 5 minut před zapísknutím hry vedla 3:1, musila povoliti Maďarům 2 branky, které ji připravili o zasloužené vítězství.

Slavie měla skvělý nastup a zásluhou svého skvěle kombinujícího útoku opanovala pole. Vynikl Svoboda s Bárou, v záloze Šubrt a Plánička, který ač zraněn do žebra, obětavě celý zápas dohrál. Surovou hrou Maďarů trpěl také Novák, který musel býti vystřídán Černickým, na jehož místě hrál Pleticha. Druhá polovina zastihla Slavil již vyčerpanou, ale elán překonal i únavu, která projevila se teprve ke konci hry. Překvapením pro tábor Slavistů bude jistě velmi dobrá hra maličkého Šubrta, který se velmi rychle pohyboval na blátivém terénu a přispíval velmi obětavě ke všem akcím útoku. Tvrdé mužstvo Hungarie rozehrálo se teprve, když Slavie v druhé polovině povolila. Vynikal Hirzer, Kalmar v útoku, v záloze Sebes a Mandl v obraně.

Slavie má skvělý nastup a začíná hned tísnit. Ve 4. min. po kombinaci Joska—Svoboda střílí tento na goal ostrou ránu, ale Ujvari vyráží. Slavie využívá nesehraností Maďarů a stále oblehá. V 5. minuté dociluje Svoboda vedení po kombinaci celého útoku. — Hungarie překvapena hraje rozervaně a je zatlačena do defensivy. Tohoto stavu využívá Bára a v 11. minutě krásnou ranou do rohu branky zvyšuje náskok Slavie na 2:0. Maďaři však vystihují nebezpečí a počínají útočit, ale obrana Slavie je na místě.
V 16. min. odchází zraněný Novák. V této době odvrací Šubrt několik ostrých útoků Hirzera, ale přes dobrou hru Pláničky přece podaří se tomuto fenomenálnímu křídlu snížiti náskok Slavie. V 18. min. prochází zálohou a obranou a prudkou ranou z blízka dociluje první goal Hungarie. Tento úspěch mužstva podporuje obecenstvo bouřlivým povzbuzováním a tak si Hungarie udržuje rovnocennou hru, ke které si také pomáhá ostrým napadáním hráčů Slavie. V 32. min. dobývají domácí rohu, který odvrácen, právě tak jako ve 37. min. Slavia však ve svých útocích neumdlévá, ale tvrdá hra Nagiho a Mandla znemožňuje působivý shoot. Polovina končí za stavu 2:1 pro Slavii.

Za značného napětí nastupují obě mužstva a Maďaři se ujímají ofensivy. Ale dobrá hra obrany červenobílých s napětím všech sil odvrací všechny mnohdy rafinované útoky. Slavia překonala najednou počátky únavy z cesty a vynucuje si nejen rovnocennou hru, ale přechází do útoku, který je korunován pěkným úspěchem. V 25. min. prochází Šoltys a scoruje za Slavii po třetí. Hungarie podniká nyní zoufalé útoky. Je nevybíravá a její odkopy hned přenášejí míč na pole soupeřovo. Záloha však pomalu vysazuje. Nedostatek tohoto kontaktu řad využívá Hungarie a proniká zálohou do bezprostřední blízkosti branky Slavie. Ale energie Slavie zdá se nevyčerpatelná. Teprve v 41. minutě ze scrumage střílí Skvarek druhý goal Hungarie, když Černický minul míč, přiběhnuv pozdě. Následuje útok Slavie, ale dlouhý odkop Nagiho přenáší míč na nohu Baratkimu a ten po několika kličkách dociluje z blízkosti vyrovnávacího goalu. Několik minut a zápas končí.
Soudce Göbel z Vídně v prvé půli byl objektivní. Netrestal však tvrdou hru Hungarie a Slavii několikráte poškodil pískáním foul, v době, kdy byla v útoku a míč byl u nohy protivníka. Viděli jsme jej mnohém lépe říditi velké zápasy.

Branky: 3. Šoltys 1:0, 10. Bára 2:0, 33. Bára 3:0, 34. Nausch 3:1, 44. Nausch 3:2, 66. Spechtl 3:3

Průběh: Zdařilý start vídeňského W. A. C., který porazil Spartu na vlastním hřišti před 3 nedělemi 4:2, přiměl vedení Slavie, aby Praze hned v počátku sezony ukázala důstojného representanta vídeňské footballové školy, proslavenou Austrii. Slavie, jakož i Austria nastoupovali k zápasu s povinností obhájiti dobrou pověst footballu obou středoevropských footballových metropolí. Slavie měla dokázat, že porážka Sparty není výrazem poklesu formy naší kopané a Austrie přesvědčit naše obecenstvo, že je oprávněnou nositelkou pověsti slavných vídeňských amatérů.

   Předpoklady k tuhému souboji tedy zde byly. Bohužel, že blátivý terén a nepříznivé počasí měly značný vliv na návštěvu i na regulérnost zápasu. Proto kvalitu výkonů jednotlivých hráčů lze těžko posuzovati. Škoda, že k zápasu nedošlo za příznivějších okolností.
   Slavie nastupovala bez Svobody, jehož Bára nenahradil. Je to naše slabina proti vídeňským teamům, že nemáme dosti pohotových náhradníků, kteří kontakt celého teamu neporuší. V teamu Slavie scházel Puč, Fait, Vodička a proto její výkon byl matný. Přes to však náhradníci zaskočivší za nemocné hráče podali individuelně dobrý výkon a nadšenou hrou způsobili, že Slavie s počátku hry vedla již 3:0 a zdálo se, že hosté odejdou z Prahy s velkou porážkou. Nedeprimováni nepovažovali tento stav za konečný. Do poločasu snížili náskok na 3:2 a po přestávce i vyrovnali. A měli chvílemi tolik ze hry, že mohli i zvítěziti. Nedostatek souhry je hlavní příčinou chabého výsledku Slavie. Je to vinou řady náhradníků, kteří přes svou snahu a obětavost, přece jen do mužstva nezapadli. Je to škoda, poněvadž Slavie měla krásnou možnost vyrovnati se s vídeňskými za porážku Sparty.
   V útoku scházel Svoboda, byl raněn v mezistátním matchi s Francií. Scházela jeho průbojnost a nebojácnost a tím trpěla celá řada. Těžký terén právě potřeboval těžkého, ale při tom pohyblivého hráče. Bára se sice snažil zahráti co nejlépe, ale se svými silami dlouho nevystačil. Měl také nevýhodu, že se mohl spolehnouti jen na pravou stranu Šoltys-Junek, poněvadž Joska na levé straně neměl den a jím trpěl také Čipera na křídle. Když však odstoupil i Šoltys, byl útok rozháraný docela. Jedině tedy Junek se ctí obstál v celém útoku. Táhl většinu útoků a vždy s míčem, který sám vydřel. Obětavě se vracel, poněvadž nemohl spoléhati na nesehranou zálohu. Šubrt má snahu, ale schází mu klid, rozvaha a přehled. Černický chyboval neobsazováním křídla a právě z této strany bylo obraně způsobovány vždy těžké chvíle. Šimperský nemaje oporu ani vlevo ani vpravo, ani před sebou, pokračujícími minutami povoloval a v tomto prostředí byl kloudný výkon nad síly každého jednotlivce. Pleticha na jeho místě rovněž nezahrál úspěšně, ale v útoku byl dokonale nemožný.

Když většina koleček ve stroji teamu domácích vypadla, zbyla tu obrana, jež měla čeliti stálým a dobře prováděným útokům hostí. A ke cti její budiž konstatováno, že obstála velmi dobře, hlavně po přestávce, kdy se útoky jen hrnuly. Ženíšek se vrhal nebojácně proti útočníkům Austrie a také jeho partner Novák mnohou ošemetnou situaci zachránil včasným zákrokem. A na konec Plánička. Jako poslední instance úřadoval s klidem a odvahou. Nechal se snad překvapiti při druhé brance, ale v dalším průběhu hry prokázal svou spolehlivost.

Všichni hráči hostí se bili s nadšením a lehčeji překonávali obtíže terénu. Projevili také obdivuhodnou sílu nervů v době, kdy se zdála neodvratnou těžká porážka. Je to jen vysvědčením prvotřídnosti, že překonali slabý začátek obrany a dovedli se vzchopiti k nejlepšímu výkonu za okolností, jež by znamenaly pro jiný team katastrofu. I oni měli náhradníka za Tandlera v backu a zde také byla s počátku hry znatelná mezera. Jinak však to bylo mužstvo nesporně celistvější a lépe pracující, útok byl svižně a s pochopením pro nesnáze terénu veden takticky Šindelářem, který se těšil pozornosti diváků. Ze spoluhráčů bylo větší plus na pravé straně, která dík malé pozornosti Černického utíkala jak chtěla. Molzer se osvědčil jako výborné křídlo rychle unikající a dobře centrující a Nausch zase jako průbojná a dobře střílející spojka. Než i levá strana nezůstala o mnoho pozadu a Viertl na křídle měl již těžší práci než jeho protějšek, ale i on spolu se Spechtlem tvořili sehranou dvojici.

   Již od počátku hry vynikala hra středního záložníka hostí, který nejen dobře bránil, ale vydatně podporoval i útok, takže byl jedním z hlavních strůjců ofensivy vídeňských. Byl všude kde hrozilo nebezpečí a svým přehledem a neúnavným sledováním míče byl vzorem středního záložníka. Ovšem, že mu vlastní útok úlohu hodně usnadnil, tak jako na protější straně zase naopak forward domácích úkol svého centrhalva ztížil. Oba partneři na stranách šli v jeho šlépějích a vydatně bránili, aby se v zápětí věnovali podpoře útoku. Náhradník Glivitsch na levé straně v ničem nezadal svému předchůdci.
   Obrana Austrie slabě začala a dala se překvapiti nástupem domácích. S postupem času se však zlepšila a nebylo pak ani v této řadě slabin. Regnart sice působil dojmem větší jistoty, ale ani Grafovi nelze mnoho vytýkati. Brankář Billich nemohl mnoho ukázati. Z prvých ran skončily nečekaně tři v síti a v dalším průběhu mu útok Slavie neposkytl příliš často možnost k zákroku.
   Již ve 3. min. padla první branka Slavie. Čipera odcentroval a Šoltys dal míči hlavou směr do sítě. 10. Janek unikl, jeho centr odkopl obránci slabě k Bárovi a ten vstřelil 2. branku. 33. Bára obdržel míč od Šoltyse, proběhl obranou a vsítil 3. goal. 34. Z centra Molzerova dal Nausch první branku hostí a minutu před koncem poločasu týž hráč překvapil Pláničku ranou s dálky, která skonči a v síti. Poločas 3:2 pro Slavii. Po přestávce měli hosté daleko více ze hry a zdařilo se jim ve 21. min. Spechtlem vyrovnati. Na stavu 3:3 do konce hry ničeho nezměněno.

Branky: 2. Šoltys 1:0, 16. Čipera 2:0, 24. Šoltys 3:0, 43. Svoboda 4:0, 48. Zosel 4:1, 58. Zosel 4:2, 70. Bára 5:2, 79. Čipera 6:2

Průběh: První zápas jarního kola ligové soutěže skončil na hřišti Slavie velmi úspěšně a to proto, že team teplických Němců po několika změnách ve svém složení ukázal se soupeřem velmi nebezpečným. Startovali zde letošního roku sice již třikrát a podali jednu ze svých velmi dobrých her. Vysoké score porážky si nezaslouží a Slavie vděčí jedině skvostné souhře svých řad a vynikající hře jednotlivců, že první zápas ligové soutěže rozhodla pro sebe tak vysokým rozdílem branek. Není vyloučeno, že právě tento rozdíl bude hráti v konečném umístění svoji roli, poněvadž nutno s výkonem teplických' pro další zápasy počítati. Slavie, byla handicapována zraněním Vodičky, ale i někdy vysazení Svobody působilo kritické situace, ale v celku bylo všem divákům jasno, že Slavie je připravena a odhodlána si svůj primát v ligové soutěži udržeti.

  Byla-li souhra slavistických řad zárukou úspěchu, nelze to říci o všech řadách stejně. A byl to útok, který trpěl mnohdy pomalostí Svobody, ač tento player ukázal, že po náležitém trainingu bude opět osvědčeným vůdcem útoku červenobílých. Skvěle se představil Bára. Procházel s míčem s absolutní jistotou, přihrával včas na spoluhráče způsobem, ze zpracovatelnost byla pro ně lehkostí. Dobrou taktikou Šoltyse, který výborně střílel, byla průbojnost útoku jen zvýšena. Čipera a Junek využívali dobré hry svého okolí a mají značnou zásluhu na výsledku nejen svou hrou, ale Čipera i krásnými brankami. V záloze podal dobrý výkon Šimperský, ale ani jeho druzi nezůstávali pozadu. Šimperský se skvěle připravil na obávaného Haftla. Při jeho únicích střežil jej obětavě a střeleckou pohotovost tlumil v zárodku. Vodička byl zraněn, ale přece prokázal mužstvu platné služby, zejména v přihrávkách Černický hraje příliš na obranu a vedení Slavie bude musit s tímto faktem počítati. Z obrany dlužno vyzvednouti dobrou hru Ženíškovu, na jehož dravosti ztroskotávali tepličtí útočníci. Novák jistotou svých odkopů byl rovnocenným a zachraňoval jako vždy již v poslední minutě. Plánička měl dost práce a hlavně ve druhé polovině měl často příležitost blýsknouti se svým uměním. Na brankách hostí nenese viny. Teplitzer s novými posilami.
   Bylo, všeobecně očekáváno, že tepličtí po zamítnutí své žádosti o výstup z ligy, pokusí se uvolněné řady doplniti. Zdá se, že se jim to podařilo, poněvadž svým včerejším výkonem dokázali, že svou roli, kterou hráli, chtějí dobýti zpět. Ani za stavu 4:0 neprojevilo mužstvo depresi a snížíli-li náskok Slavie o 2 branky, svědčí to, že duch mužstva se zlepšil. A nebýti skvělé hry obrany Slavie, která vydržela 20minutovou jejich ofensivu, mohli počítati s lepším výsledkem, Oba dva vídenští útočníci budou v krátké době teplickým platnými silami. Kettner jako vůdce útoku vynikal svým bezvadným driblingem. Janoušek svou souhrou a dobrým postřehem jistě zapadne do mužstva. A Haftl, neposedne-li jej primadonství, bude teprve nyní nejužitečnější silou útoku. Bude moci při své skvělé střelecké pohotovosti v každém případě využíti vzorně přihrávané míče Kettnerovy. V záloze oba křídelní hráči stahovali se na obranu a proto útok byl oslabován. Kreutz proto byl osamocen a podal nadlidský výkon. Obrana postrádala jistoty v odkopech a teprve po přestávce se zlepšila. Klemm chytal dobře a vstřeleným brankám nemohl zabrániti.
   Soudce p. Kubík z Kladna neměl šťastný den. Rozhodoval většinou nesprávně a v posuzování ostrosti hry neměl dobrou ruku. Jeho výkon v příštích ligových zápasech se musí rozhodně zlepšit.
   Již druhá minuta přinesla příjemné překvapení. Svoboda proběhl, před vyběhnuvším brankářem odcentroval nezištně míč doprava a dobíhající Šoltys mohl bez námahy vstítiti míč do prázdné branky! Slavia vede 1:0. V následujících minutách netrestal soudce na obou stranách unfair hru, zvláště onen foul, jehož se dopustil v trestném území Wieser na Svobodu, neměl býti přehlédnut. V 16. minutě Bára prohodil krásně míč Čiperovi, který vsítil druhou branku Slavie. Bouřlivý potlesk obecenstva platil krásnému výkonu Bárovu. Slavia vede 2:0. Ve 22. minutě z centru Zoselova se naskytla krásná chance Kettnerovi, který však přestřelil. Ve 24. min. se zase Svoboda sám probil teplickou obranou a Šoltys z jeho nezištného přihrání vstřelil třetí branku červenobílých. Ve 30. minutě srazil Ženíšek před linou trestného území Kettnera a nařízený trestný kop Haftl střelil vedle. Ve 32. min. se Haberstrohův shoot od hořejšího břevna branky Slavie odrazil. Ve 37. minutě srazil Vodička v posledním okamžiku nebezpečnou ránu Janouška na roh, který pak Novák odvrátil. Slavia byla ve svých akcích šťastnější. Ve 43. minutě přihrál Čipera zpět před branku Svobodovi, který upravil score poločasu na 4:0! Ještě v poslední minutě měla Slavia možnost vstřelit další branku, avšak Schebke obětavě vyrazil míč na samotné brankové lině. Druhý poločas přinesl nápor hostí. Ihned po nástupu po chybě Vodičky zmocnil se míče Zosel, který podle upadnuvšího Pláničky vstřelil první branku Teplic. Hosté podnícení úspěchem, znovu útočili a po kombinaci Haftl-Haberstroh zmocnil se odcentrovaného míče opět Zosel a vstřelil druhou branku Teplic. 4:2. Pak ale zase přešli červenobílí k ofensivě. Ve 25. min. držel již sice brankář Klemm míč, avšak v témže okamžiku podrazil Wieser dobíhajícího Čiperu před brankou a z nařízené penalty vstřelil Bára pátou branku Slavie. O minutu později Šoltys zraněn přešel na křídlo a jeho místo zaujal Junek. Ve 34. min. z přihrání Šimperského prodribloval Čipera před branku a upravil konečné score zápasu na 6:2. Do konce zápasu na tomto stavu již ničeho nezměněno.

Průběh: Ačkoliv teploměr ukazoval 8 stupňů pod nulou, dovedl přece jen start Slavie, jež po svých loňských triumfálních vítězstvích těší se v Berlíně ojedinělé popularitě přivábit na hřiště Preussen neméně než 15.000 diváků. V řadách těchto nadšenců bylo též mnoho berlínských Čechů, kteří po celou dobu zápasu bouřlivě podněcovali mužstvo Slavie. K zvýšení lesku události přispěla nemálo též přítomnost československého vyslance v Berlíně dra Chvalkovského, generálního konsula Lorence a úřednictva vyslanectví. Nad hřištěm vlála veliká československá statní vlajka a přátelský ráz utkání byl zjevný z oficielního uvítání před zápasem, při kterém odevzdána mužstvu Slavie vlajka.

  Soupeř Slavie, byť by v poslední době zaujímal v braniborském footballovém mistrovství čelné místo, přece jen nepatří k známé a tradiční berlínské elitě. Tato skutečnost a pak snad i vzpomínky na loňské hladké triumfy v metropoli na Sprévě, svedly pravděpodobně hráče Slavie ke způsobu, který byl sice velmi líbivý, který též pro různé triky a finesy co chvíli vynášel autorům lichotivý potlesk přátelského hlediště — který ale neměl ve svém repertoiru branky a nebyl tudíž účelný. Neboť co je do sebekrásnějšího footballu, není-li provázen brankami a hlavně, není-li provázen vítězstvím...? Je pravda, že po stránce exhibiční i tentokráte červenobílí dokonale splnili své poslání, předvedše krásnou kombinační hru, bohatou technikou a důvtipem.
   Výsledek v číslicích byla vsak pouze skromná remis a ta nemůže imponovat! O tom, že to byla remis zcela zbytečná, nejlépe přesvědčí poměr rohů 11:1 pro Slavii. Na tribuně seděl náš zpravodaj s nejpovolanějšími kritiky a odborníky: drem Willi Meislem, bývalými internacionály Popochem, Alfredem Schafferem a Kalmanem Konradem, tedy s muži, kteří vždy dávali ve footballu přednost kráse před úspěchem za každou cenu — ale ti se nemohli zdržet poznámky: „To je krásný, profesorský football — ale proč nedávají goaly?" Čili „všeho moc škodí". Tuto zásadu by si mělo dobře uvědomiti i mužstvo Slavie, zejména ale jeho forwardi, kteří tentokráte přeháněli kombinaci ke škodě výsledku. Kombinovalo a driblovalo se, když již se mělo dávno střílet na branku. Mimo to bylo též hodně smůly. Šoltys prošel dvakrát úplně sám až před branku, ale nikdy s toho ničeho nebylo. Jednou v posledním okamžiku na kluzkém, umrzlém terénu uklouzl a po druhé střelil brankáři do rukou. Bára prošel jednou také až před branku, ale nakolika málo akcí vstřeliti stejně branek, jako Slavia, jež stále obléhala a jejíž převaha
   se nejlépe zračí v poměru rohů 11:1. Jednu branku dali domácí z náhlého výpadu a druhrou z jediného rohu, který si vynutili na slavistické obraně. Jinak útočná řada Berlína skoro ani neexistovala. Ve 4. min. odvrácen shoot Svobody na první roh. V 6. min. sražen Bára a Svoboda střílí do tyče. V další minutě dva rohy Slavie. Pak Plánička odvrací krásný shoot Nováka na vlastní branku. V 15. min. střelil Černický trestný kop do hradby těl a hned na to Svoboda přestřelil. V 19. min. Šoltys unikl, ale jeho ránu vyrazil brankář na roh. Ve 20. min. ze shluku před brankou Berlína odkopnut míč daleko do hřiště, kde se ho zmocnilo levé křídlo domácích, přehrálo vysokou ranou před branku a když Plánička otálel s vyběhnutím, dorazil doběhnuvší Ballewadt míč do branky. 1:0 pro Berlín. Ale jen minutku se těšili domácí vedení. Slavia podniká hned z výkopu prudký útok. Svoboda přihrál volnému Bárovi, jehož shoot skončil v brance. Soudce ale již dříve pískl a tak nařízen trestný kop, jejž prováděl Svoboda, jenž s 20 metrů přece jen poslal míč do sítě. Vyrovnáno 1:1. Slavia byla nyní v drtivé převaze, ale kromě tří rohů ničeho již nedocílila.
   Po přestávce byla zase Slavia v převaze. V 15. min. si vynucuje roh, z něhot Šoltys, ač sám před brankou, střelil vedle. V zápětí vsak z přihrání Báry vstřelil Svoboda ze vzdálenosti asi 10 metrů druhou vedoucí branku Slavie. V dalším průběhu se zdá, že hosté score ještě zvýší a vynucují si jeden roh za druhým. Branka však nepadá. Naopak. Ve 40. min. z jediného rohu docilují domácí vyrovnání! Při zahrání rohu střílí Weber. Míč odráží se od hlavy Ženíška na Klüha, jehož ránu Plánička sice chytá, ale míč mu vyklouzává do branky. 2:2! Zoufalému úsilí Slavie se již nezdařilo vynutiti si vítězství.

Branky: 2. Šimperský 1:0, 7. Svoboda 2:0, 16. Čipera 3:0, 17. Baron 3:1, 21. Vlček 3:2, 50. Čipera 4:2, 57. Svoboda 5:2, 69. Čipera 6:2

Průběh: Ligový team Náchoda má z loňské podzimní ligy v Praze velmi dobrou pověst. Včera to znova potvrdila návštěva téměř 7.000 diváků na hřišti Slavie. Je sice pravda, že hodně k tomu přispěla pěkná jarní pohoda, ale ta by byla jistě sama nestačila, kdyby se nebyl přikládal utkání značný význam. Vždyť Slavia měla až do včerejška náskok pouhých dvou bodů, který v případě její porážky a předpokládaného vítězství AC. Sparty mohl býti snadno definitivně vyrovnán! Po skromné remis v Berlíně obávali se příznivci pěticípé hvězdy nejhoršího a mimo to přilákal zápas též nemálo těch, kteří jsou rádi při každé sensaci. Ale sensace — v podobě porážky Slavie se nedostavila. Právě naopak. Slavia zvítězila scorem i s jistotou, jaká odpovídá jejímu mistrovskému titulu.
A jestliže tak zvítězila přesto, že nebyla v nejlepší kondici a nepodala maximum své výkonnosti — pak je to jen novým potvrzením známé skutečnosti, že team červenobílých má stálostí a vyrovnaností výkonu největší nárok na mistrovský titul.

Ten strhující nástup červenobílých v první čtvrthodině zápasu, kdy tito získali náskoku tří branek, silně připomínal starou „spartánskou mašinu", která pod vedením taktika Piláta měla stejný způsob boje. V tu dobu nebylo ve forwardu Slavie jediné mezery. Klapalo to tak bezvadně, že se již všeobecně počítalo s katastrofální porážkou hostí. Pak ale nastal neočekávaný obrat. Hosté se probrali z prvního překvapení a místo sklíčenosti reagovali na náskok domácích zvýšenou bojovností! A naproti tomu většina hráčů Slavie v přílišné sebedůvěře propadla podceňování soupeře. Výsledek se dostavil v podobě nebezpečných útoků a dvou branek Náchoda. Pak ale se přece jen dostavil důsledek menší vytrénovanosti a tím i vytrvalosti provinciálního mužstva, jehož hráči též překonávali s mnohem větší námahou obtíže kluzkého, blátivého terénu, na němž naproti tomu byli borci Slavie suverénními pány situace. Na sklonku matche byli pak červenobílí jediným mužstvem na hřišti a vyjádřili tuto svoji převahu dalšími třemi brankami.

Slavia musila ve včerejším ligovém matchi postrádat backa Nováka a tato skutečnost je jistě dostatečnou omluvou, jestliže to mnohdy v obraně neklapalo. Nejprve na Novákově místě hrál Černický a když to nešlo, byl vystřídán Vodičkou, který se tam však také necítil nijak domácky. Jeho výkon na tomto nezvyklém místě dlužno ovsem posuzovati s příslušnou shovívavostí. Ještě dobře, že právě v den Novákovy absence byl Ženíšek v oslňující kondici. Byl prostě všude v obraně a znamenal trvalou, nepřekonatelnou překážku pro forward hostí. Vyskytly se ovšem i okamžiky, kdy forward hostí přece jen prorazil. Pak ale se vždy ocitl tváři v tvář Pláničkovi, který i nejtěžší situace řešil se snadností, jaká je příznakem jen největších mistrů. V záloze byl nejlepším mužem střední Šimperský, svoji dnešní formou je dnes již jediným kandidátem na toto místo v národním teamu. Za to nelze říci, že by se Černický a Šubrt byli zvláště uplatnili. V útoku byl na blátivém terénu zase Bára nejlepším jednotlivcem a Čiperova obětavost vynesla Slavii neméně než tři branky. Junek na pravém křídle byl svoji rychlostí a průbojnosti stálým nebezpečím pro branku Náchoda, za to Šoltys postupem hry ztratil hodně zájmu o hru — snad byl to výraz a důsledek nespokojenosti nad sobeckou hrou centrforwarda Svobody, jež citelně brzdila plynnost kombinace.

Stejně jako před dvěma týdny proti Spartě, nepodařilo se Náchodu ani tentokráte dopověděti, co tak slibně naznačoval v prvním halftimu. Ale není naprosto nijakých důvodů ke škarohlídství. Náchodští maji sice tu a tam v mužstvu ještě slabin, celkem je to však soubor slibných talentů, kterému neschází než tvrdý trening a matchová průprava. Vždyť jak proti Spartě, tak i včera proti Slavii se stali náchodští jen a jedině obětí tempa. Bojovali ostatně v obou zmíněných zápasech na blátivém terénu, který je pro jejich některé borce největším handicapem. Forward pronikal většinou zásluhou průbojných spojek Barona a Vlčka, zvláště prve jmenovaný vynikal dobrou střelbou. Z křídel byl Vlček lepší. V záloze byl nejlepší centrhalfback Šafr, jenž stejně zdatně vypomáhal vlastní obraně jako podporoval akce útoku. V prvním poločase se mu Carvan vyrovnal, po halftimu ale přece jen poněkud polevil. Nejslabší z této trojice byl zase Janoušek. Oba backs hráli jistě a nepochybujeme, že se sehrají ve znamenitou dvojici.
Soudce p. Bizík z Vrútek dovedl udržet ostrou hru v mezích fair play a byl vůbec přesným i objektivním rozhodčím.
Ve 2. min. nařizuje soudce trestný kop za foul Nejedlého na Junka. Kop provádí Svoboda, Junek míč sice míjí, ale Šimperský dociluje dlouhou ranou vedoucího goalu. V 7. min. podal Šimperský volnému Svobodovi a ten vstřelil prudce k tyči druhý goal. V 16. min. proměnil Čipera centr Junkův hlavou v třetí branku. O minutu později podařilo se Baronovi ze shluku scorovati pod tyč. Ve 21. min. využil Vlček hrubé chyby Černického a vsítil druhou branku hostí. Poločas končí 3:2 pro Slavii. Po změně stran byl to opět Čipera, který v 5. min. umístil hlavou z centru Junka čtvrtý goal. Ve 12. min. proměnil Svoboda trestný kop z velkého čtverce za foul Šafra v pátý goal. Ve 24. min. prohodil Svoboda Čiperovi a ten ukončil score šestou brankou.

Průběh: Na 12.000 diváků přišlo shlédnouti včerejší utkání Admira—Slavia na Letné. Uváží-li se, že se tak stalo ve všední den, kdy musil býti stanoven začátek na dobu nepřístupnou oněm desetitisícům občanů, kteří vlastně tvoří neděli co neděli naši obrovskou footballovou obec, pak nemůžeme než vysloviti obdiv nad stoupající popularitou nositelů pěticípé hvězdy. Současně ale je to ukázka onoho mohutného, živelného zájmu nejširších vrstev o skutečně kvalitní football... Jaká to perspektiva pro klub skutečně dobře řízený a mužstvo, jež by skýtalo trvale dobrým výkonem naší sportovní veřejnosti záruku spolehlivého výkonu... Slavia, jak se zdá, má již dnes mnoho podmínek k takovéto velké budoucnosti a bude-li její vedení pokračovati na tak slibně započaté cestě nepolitické, ryze sportovní práce, pak jsme přesvědčeni, že již letošní rok jí může zajistiti nejslavnější epochu její klubovní historie. Jenom neztrácet rozvahu ve štěstí, nýbrž poctivou, seriosní prací stejně jako vřelým vztahem k širokým lidovým vrstvám zajistiti si sympatie desetitisíců našich nadšených přátel sportu, jejichž jediným vroucím přáním je, aby z jejich každonedělních finančních obětí vzešel návrat staré naší footballové slávy!
O tom, jak vřele patriotická je ta naše sportovní Praha a jak vděčná za každý projev dobré vůle na hřišti, mohlo se mužstvo i vedení Slavie nejlépe přesvědčiti v průběhu včerejšího velkého a úspěšného mezinárodního utkání, když hlediště jásavě dávalo na srozuměnou, že začíná spatřovat v ligovém teamu Slavie nejen mistra ligy, nýbrž i odpovědného representanta proti cizině a tím současně též — svého miláčka!

   V tom s námi musí jistě souhlasiti všichni diváci včerejšího utkání, ač již jsou příslušníky kteréhokoliv klubového tábora. Zvláště potěšitelnou je skutečnost, že červenobílí potvrdili v tomto matchi nejen číselným výsledkem, nýbrž i převahou v poli a kvalitou výkonu přednosti našeho footballu před rakouským. Slavia měla po téměř celý zápas převahu, kterou vlastně ani dosti spravedlivě číselně nevyjádřila! A to ještě, prosím, měla vinou nepředvídaných okolností po Šoltysově zranění na pravé spojce Báru, který Šoltyse nedovedl nahradit a na levé spoji figuroval Čambal, jenž přirozeně po tak dlouhé nucené přestávce nemohl ještě vydrželi prudké tempo hry po celých devadesát minut.
   Čambalův mnohoslibný debut v červenobílém dresu. Nemusíme snad ani připomínat, že jako obvykle se ukázala nespolehlivost informací známého tisku, který předpovídal, že Čambal si zahraje v dresu Slavie jen asi čtvrt hodiny, aby byl hned vystřídán jiným hráčem. Nikoliv! Čambal hrál celých 90 minut a to způsobem, který musil imponovati! Ani dlouhá přestávka mu ničeho neubrala na jeho umění. Ukázal se znovu jako výborný taktik a technik, jehož přesné přízemní přihrání na spoluhráče značně usměrňovalo hru celé útočné řady Slavie. Z jeho pěkné hry pak těžil i Joska na křídle. A to hrál Čambal na levé spojce, zatím co jeho pravé místo je střed zálohy neb centrforward. Jaký to talent, který i při takové mnohostrannosti dovede všude excelovat!!

Pozorujeme-li ale různé ty přednosti, jež ve svém souhrnu působí u Čambala tak mocným dojmem, nemůžeme se ubrániti pocitu, že místo tohoto urostlého, vysokého a bezvadně hlavou hrajícího borce — je přece jen střed zálohy. Zdá se nám, že Čambal má ze všech kompetentů k tomuto úkolu nejvíce příznivých podmínek. To ale nebudiž nikterak vykládáno v neprospěch Šimperského, jenž včerejším výkonem se skvěle rehabilitoval, neboť je jistě v Evropě málo centrhalvů, kteří by dovedli tak důkladně odsouditi obávané útočné trio Admiry k nečinnosti, jako se to podařilo obětavě hrajícímu Šimperskému! Ale jednu nevýhodu má přece jen tento borec proti Čambalovi a to v menší postavě a tím i nepřesnější hře hlavou. Ve středu zálohy se takovéto manko pociťuje nepoměrně silněji nežli na křídelním halvu, kde by pak Šimperský společně s Čambalem díky své inteligenci a technice vytvořili nevyrovnatelnou dvojici! To prosím jen tak namátkou k potřebě asociačního kapitána, když by již samotné vedení Slavie, ať již z jakýchkoliv důvodů, nechtělo do tohoto jablka kousnouti!

   Nelze se tomu diviti, že nás cizina podceňuje, kdyžtě sami tak rádi rozhlašujeme svým tiskem úpadek našeho footballu! Vídeňáci nebyli zřejmě připraveni na tak skvělou hru Slavie. Jejich jindy tak draví forwardi, byli již od samotného nástupu deprimováni nečekaným odporem famosni obrany červenobílých.
   Nepočítali jistě ani s výborným výkonem Šimperského, který jim trhal jejich akce často již v samotném zárodku! Toto jejich překvapení mělo za následek stažení se do defensivy, která byla přerušena jedině v oné době, kdy Svoboda zraněn odstoupil a byl nahrazen Bárou. Ještě dobře, že to trvalo jen krátký čas, neboť v této době byl kontakt forwardu dokonale porušen a Admira toho též využila nasazením ofensivy a vstřelením vyrovnávací branky. Jakmile se ale Svoboda zase objevil na hřišti, vrátil se starý ráz hry a Slavia opět dokazovala superioritu československého mistra nad rakouským!
   Nejlepšími borci Admiry byla rychlá křídla Siegl s Wagnerem a levá spojka internacional Schall, střelec čestné branky hostí. Záloha se omezila většinou na obrannou hru a měla vyloženou slabinu v levém halvu. Obrana byla dobrá, byť by v některých momentech nevybíravá v prostředcích. Mohla ovšem na tento způsob hry doplatiti další brankou, kdyby byl Novák 12y kop, nařízený za foul na Báru — nezahodil! Brankář Franzl byl dobrý a proti vstřeleným goalům prostě bezmocný.

   Byl jím tentokráte p. Štěpanovský. Ne snad, že by nebyl nestranný. Měl jistě nejlepší vůli, ale snad se mu vymstila diplomatičnost. Napravoval chybu chybou a to přivádělo pak z jednoho rozpaku do druhého. Nemluvíme ani tak o obou brankách (Slavie i Admiry) v prvním poločase, jež padly z mírného, ale přece jen offsidu, jako spíše o drastickém případu, kdy nejprve uznal Joskův shoot, při kterém míč vypadl vídeňskému brankaři z rukou za brankovou čáru — nejprve za goal, aby na reklamaci hostí toto své rozhodnutí zase zrušil.
   Po uvítacím proslovu provádí král komiků Vlasta Burian čestný výkop. Vlastovi byla předána kapitánem Slavie Svobodou kytice. Slavia je s počátku útočnější. V 5. min. vysílá Svoboda první ránu na goal, míč jde nad. 8. Vogl přihrává zpět na Franzla, ale tak slabě, že Junek míč dobíhá, ale střílí těsně vedle prázdné branky. 9. Joska střídá Čiperu. 12. Útok pravé strany útoku Slavie, Šoltys přehrává doleva a dobíhající Joska střílí 1. goal pro červenobílé. 20. Zraněný Facco je vystřídán Schottem. 21. Roh pro Slavii zahrává pěkně Junek, Joska přehrává na Čambala, který střílí hlavou do břevna. 30. Svoboda je zraněn a jde ze hřiště. Na jeho místo jde Bára. Admira využívá ochabnutí útoku Slavie a více útočí. Ve 34. min. zahrává pravý záložník hostí míč před branku Slavie a Schall dobývá snadno vyrovnávací branky. 38. Svoboda se vrací na hřiště a odchází zase zraněný Šoltys. Slavia po příchodu Svobodově se opět zlepšila, byla lepší, ale docíliti branky se jí do konce poločasu nepodařilo. Půe 1:1.
   Druhý poločas byl zahájen opět ofensivou domácích. Ve 2. min. Joska krásně zcentroval před branku a Bára dal hlavou 2. goal pro Slavii. 9. Svoboda zahrává míč do uličky Joskovi, jehož ránu Franzl chytá. Minutu poté táž situace, Franzl chytá ránu na lině, ale míč mu ujede. Soudce uznává nejdříve branku, ale na protest hostí odvolává. 15. Wagnerovu ránu chytá Plánička. 19. Bára sražen v trestném území. Přisouzenou 12 y Novák střílí vedle. 26. Junkova ostrá rána zneškodněna brankářem. 30. Svoboda využívá nerozhodnosti obrany hostí a střílí prudkou ranou do rohu 3. goal pro Slavii. Od 30. min, do 35. min. byli hosté v převaze, pak ale se zase Slavia chopila iniciativy a udržela si ji až do konce zápasu. Ve 85. min. neuznal soudce branku Admiry pro offside. Jinak nepřinesly poslední minuty nijaké změny na stavu 3—1 pro Slavii.

Branky: 5. Svoboda 1:0, 14. Svoboda 2:0, 20. Viertel 2:1, 25. Junek 3:1, 30. Spechtl 3:2, 35. Svoboda 4:2, 65. Svoboda 5:2, 84. Junek 6:2, 89. Čambal 7:2

Průběh: Bude-li team červenobílých pokračovat stejně imponujícím způsobem, jakým zahajuje letošní jarní sezonu, může se sportovní Praha snadno dočkati obnovení slavné poválečné éry naší kopané. Jedině s tou obměnou, že to bude hřiště Slavie, které jako dějiště úspěchů našeho footballu proti cizině stane se každotýdenním dostaveníčkem desetitisíců, toužících po návratu starých, slavných časů ... I včera přes málo vábné větrné počasí vylákal zápas Slavie s vídeňskou Austrií neméně než 10.000 diváků na letenskou pláň. Nemusili litovat, neboť elán červenobílých a Svobodovy dělovky jim jistě uvedly krev do varu! Neříkáme sice, že je to již všechno ideální, je ještě hodně slabin i kazů i v tom našem mistrovském mužstvu, přesto ale pozorujíce všechnu tu dobrou vůli, odborné znalosti a seriosnost vedení, pociťujeme důvěru i přesvědčení, že ve Slavii nám roste splnění našich nadějí!
   Vždyť již ty poslední dva mezinárodní úspěchy mnoho napovídají! To přesvědčivé vítězství nad Admirou a včerejší sensační triumf nad Austrií, to jsou výsledky, jež poletí do celého světa a jistě dopomohou k novému lesku, pobledlé naší footballové firmě v cizině! Ti pak, kteří oběma zápasům přihlíželi, maji tím hlubší dojem a zadostiučinění, ježto se na vlastní oči přesvědčili, že ani soudce, ani jiný činitel netvořili tato sensační vítězství — nýbrž že ty číslice jsou spravedlivým vyjádřením skutečně vzestupné a k nejlepším nadějím opravňující formy Slavie v celku i v jednotlivcích!
   Zvláště příjemné je konstatovati tentokráte, že v obou těchto matchích se utkala Slavie s oněmi borci, kteří budou z valné části kádrem národního teamu Rakouska v mezistátním zápase dne 12. dubna ve Vídni a že tedy její hráči nabyli pro tento velevýznamný duel nejen rutiny a zkušeností — nýbrž i klidu, který je jak známo při podobných příležitostech činitelem, jenž nejvíce rozhoduje o osudu zápasu.

Toť problém, jehož nepochopení v AC. Spartě způsobilo již tolik žalostných škod, zavinivší dnešní vleklou krisi a jehož správné vyřešení je zase naopak v teamu Slavie oním kouzelným proutkem, jenž tvoří jeden zázrak za druhým! Až snad na Čambala není změny v sestavě Slavie proti podzimku a přece jaký to rozdíl ve hře i ve výsledcích! Je to prostě duch kamarádství a vzájemného pochopení, který umožňuje i při stejných silách nadprůměrné výsledky! Ani ta stará nezapomenutelná Sparta neměla na všech místech 100procentní fenomény — ale ten její klubový a kamarádský duch byl zárukou vítězství, dříve než zápas byl zahájen. Není prostě osobní řevnivosti a každý prospívá celku svými možnostmi a prostředky. Takový Joska se poctivě dře pro jiné, stejně jako Čambal nenápadnou, ale za to tím účelnější a účinnější taktikou technického přihrávání připravuje chance, aniž by se v upřímném svém srdci trápil, že jiný sklízí střelecké pocty. Vždyť každý team musí míti takovéto různorodé a navzájem se skvěle doplňující síly! A kdo by byl věru k úkolu „goalgettera" povolanější nad Svobodu, jenž má skutečně ojedinělé střelecké vlohy a jemuž vytýkáme úlohu centrforwarda nejvíce právě proto, že mu nepovoluje, aby v plné míře využil svých mimořádných střeleckých kvalit! Otázka centrforwarda je ostatně to jediné, s čím se stále nebudeme moci ve Slavii smířiti... Z křídel byl Junek značně lepší Čipery. V záloze byl nejlepší Šimperský, který spolehlivě kryl nebezpečné vnitřní trio Austrie, vedené technicky vysokotřídním centrforwardem Šindelářem. Obstáli v této zkoušce prvotřídně a stačli ještě i na to, aby vlastní útok zásoboval bezvadně přihrávanými míči. Výborného sekundanta měl ve Vodičkovi, což nelze však tvrditi o Černickém, s jehož strany padly obě branky Vídně. I Pleticha plně uspokojil. Oba obránci Ženíšek a Novák, hráli jistě stejně jako Plánička, který se několikráte ukázal v plném lesku svého umění.

   Každý poctivě vydobytý úspěch si zaslouží pochvaly, která má býti dalším povzbuzením v době a v prostředí, kde se zřejmě kde kdo stará o to, aby naše footballové representanty co nejvíce otrávil! Ale osudným omylem by bylo, kdybychom opadali nekriticky z jednoho extrému do druhého, přeceňujíce vlastni své síly i vyhlídky právě v předvečer mezistátního utkání s Rakouskem, kdy zrovna nejvíce je chladná, střízlivá autokritika na místě! V zájmu velké, blížící se události snažme se proto rozebrati výkon nás i našich soupeřů pod lupou nejrigorosnějsího kritika. A tu nemůžeme konstatovati dva velké handicapy, s nimiž postupovala Austrie včerejší boj. Především jí scházel osvědčený obránce Regnard, jehož Gall, hrající na nezvyklém místě, nedovedl nahradit a pak hlavní příčinou její včerejší katastrofální porážky byla skutečnost, že si v přeceňování vlastních sil a podceňování České kopané troufla sehrát i před nedělním matchem se Slavií, jestě v sobotu ligový zápas s Floridsdorfem! To se jí zle vymstilo. Je to ale přece jen polehčující okolností a vysvětlením, které kdyby nebylo známo, by mohlo snadno sváděti k nemístnému přeceňování naších chancí v mezistátním zápase.
   Z jednotlivců Austrie dlužno vyzdvihnouti nejvíce brankáře Billicha, bez jehož obětavého výkonu by to bylo pro ni skončilo ještě větší blamáží. Ze zálohy byl nejlepší pravý halfback Mock. I Vsolek hrál sice dobře, ale mnohdy příliš tvrdě a proto též netakticky. V útoku byla nejlepší pravá strana. Molzer na křídle podnikal nebezpečné útoky a z jeho centrů padly též obě branky. I Nausch potvrdil pověst průbojného, dravého hráče a tvořil s Molzerem výborně sehranou dvojici. Šindelář jako mistr technického footballu hrál výborně v poli, před brankou však byl příliš měkký.
   Soudce p. Cejnar rozhodoval objektivně a dobře. Hlavní jeho zásluhou bylo, že dovedl i v nejprudším tempu hry vynutit si fair play.
   5. min. Svoboda dává po kombinaci s Joskou prudkou ranou první branku Slavie. 12. Šimperský prošel, jeho krásná rána odráží se však od tyče. 14. Za foul Gliwitsche na Josku nařizuje soudce trestný kop z 30 metrů. Svoboda dociluje nádherným shootem do rohu druhého goalu. V téže minutě vyráží Plánička vysokou ránu Šindeláře. V 15. min. dobývají Vídeňáci rohu a v zápětí končí útok Slavie stejným způsobem. 20. Molzer centruje, Plánička míjí míč a Viertel dává hlavou do prázdné branky první goal hostí. V 25 min. dobyl Junek po shluku u vídeňské branky třetí branky. 30. Spechtl proměnil centr Molzera v druhý a zároveň i poslední goal Austrie. 35. Útok založený Čambalem zakončil Svoboda ranou k tyči. Slavia vede 4:2. V 38. min. nebezpečná situace před brankou Slavie. Viertel je sám před brankou. Plánička však skvělým způsobem vyráží. Míč dostává Nausch, jeho rána jde na štěstí přes. Minutu před koncem poločasu je to opět Plánička, který vyběhnutím proti Nauschovi zachránil branku Slavie před pohromou. Poločas končí 4:2.
   Po změně stran vyznamenává se vídeňský brankář již v prvních minutách. 5. Šindelář prohazuje volnému Spechtlovi, jeho rána končí ale v rukou Pláničky. 7. Plánička kryje ránu Nauscha. V 8. min. odstoupil zraněný Šimperský, na jeho místo nastupuje v 12. min. Pleticha. V 9. min. nařizuje soudce za roku Ženíška penalty. Nausch však přestřelil. 16. Billich vyráží dvakráte za sebou rány Josky a Svobody. Poté scrumage, obrana Austrie odvrací s notnou dávkou štěstí. 20. Svoboda střílí z podání Čambala skvělou přízemní ranou pátý goal. 24. Plánička chytá robinsonádou ránu Viertela. 29. Svoboda si připravil krásnou chanci, jeho prudký shoot jde ale těsně vedle. 36. Krásný centr Junka. Čipera zahazuje z několika kroků ojedinělou chanci. 39. Junek střílí s přihrání Čipery 6. goal. 42. Billich kryje ránu Čambala. V poslední minutě prošel Čambal a uzavřel score krásnou sedmou brankou.

Průběh: Včera v pátek sehrála Slavia svůj první zápas velikonočního turné v Kodani. Jak se při její dnešní formě všeobecné předpokládalo, dopadl debut na dánské půdě úspěšně. Z vítězství dobytých nad Dány dlužno se dvojnásobně těšiti, ježto dánský football má na evropském kontinentě nejstarší i nejslavnější tradici. Úspěchy na tamní půdě jsou proto nejspolehlivějším měřítkem pro posouzení současné úrovně naší kopané. Podaří-li se červenobílým jen přibližně stejné výsledky i v dalších dvou matchích, pak bychom mohli v bilanci Slavie spatřovati důkaz, že hlasy o úpadku naší kopané prýští přece jen z přehnaného pesimismu.

   V historii Slavie je zapsán dánský football zlatým písmem. Již před více než 30 lety byly mezi Slavií a Dánskem ve footballu navázány nejsrdečnější styky, které postupem dalších let doznaly ještě většího utužení. Bylo to ostatně i s hlediska ryze sportovního velmi pochopitelné, neboť Slavia společně s několika čelnými kluby Dánska představovala v oněch letech elitu kontinentální kopané! Tato krásná tradice doznala sice v posledních letech určitého přerušení, vzpomínky však ze srdcí dánských sportovců nevymizely. O tom podalo nejvýmluvnější svědectví čtvrteční uvítání výpravy Slavie v Kodani, kde na nádraží čekalo na dva tisíce nadšenců, kteří připravili nositelům pěticípé hvězdy nadšené ovace.
   V takovémto přátelském prostředí měla tudíž Slavia všechny předpoklady ke klidné hře a tudíž i k exhibičnímu výkonu. Podařilo se jí to. Předvedla typicky českou přízemni, kombinační hru, jež jí vynesla nejen číselné vítězství, nýbrž i uznání dánských sportovců-gentlemanů, kteří provázely krásné výkony červenobílých opětovným potleskem.

   Zápas se hrál na hřišti kodaňského Boldklubbenu již v brzkých odpoledních hodinách. Ve chvílích bezvětří pražilo již slunce skoro jako v létě, většinou však prudký vítr znemožňoval kontrolu míče, tím spíše, že se během zápasu dvakráte otočil, čímž byla shodou okolností postižena Slavia, hrající skoro po celých 90 minut proti větru.
   Červenobílí si ovšem dovedli pomoci. Praktikovali trvale přesnou, přízemní kombinaci, ve které pak měli přirozeně značnou výhodu před vysoko hrajícími Dány. To byla také hlavní příčina stálé převahy Slavie, jež za exhibiční a technicky vyspělý football byla odměňována po celý zápas hlučným potleskem tisíců.

   I když uznáváme, že to byl výkon celku, při němž projevili všichni stejnou snahu, přece jen nemůžeme nekonstatovati, že individuelně i zde bylo určité odstupňování. Beze sporu nejlepší řadou Slavie byl včera její forward, kde zvláště Čambal exceloval nejen technikou, nýbrž i důvtipem a taktikou. Škoda, že tentokráte se nemohl uplatnit jako obvykle Svoboda, jenž zasažen prudkým míčem do srdeční krajiny omdlel a musil býti odnesen ze hřiště. Dobře a účelně hrála obě křídla. V záloze vynikali Vodička a Černický, v obraně pak Ženíšek.
   Zápas řídil k úplné spokojenosti Slavie dánský soudce Andersen, dobře známý i pražské veřejnosti.
   Score zahájili domácí již ve 4. minutě ranou levé spojky Hansena. Teprve ve 32. minutě vyrovnala Slavia Bárou a ve 40. minutě vstřelil Junek vedoucí goal Slavie. Za stavu 2:1 pro Slavii měněny branky. Ve druhém poločase nastoupil za Báru na spojku Šoltys, když pak Svoboda omdlel a byl odnesen ze hřiště, vrátil se Bára zase do forwardu, zaujmul místo centrforwarda a vstřelil dvě minuty před koncem zápasu třetí branku, jež zpečetila vítězství červenobílých.
   Místní soudce zápasu byl objektivní a dobrý.

V neděli bude míti Slavia za soupeře proslulé dánské mužstvo Akademisk a v pondělí komb. mužstvo dánských klubů Akademisk, Boldklubben a Frem. Není ale vyloučeno, že již v neděli bude Akademisk posílen několika hráči Fremu.
Hráči Slavie jsou všichni zdrávi a též Svoboda je již ve své kůži, takže v neděli bude hrát Slavie opět v normální, kompletní sestavě.

Branky: ?. Šoltys 0:1, 13. Svoboda 0:2, 42. Bára 0:3, 44. Bára 0:4, 54. Svoboda 0:5, 89. Bára 0:6

Průběh: V přívalu opojně radostných zpráv, jež nám včera hlásil telefon i telegraf ze všech míst v zahraničí, kde hostovala československá footballová mužstva — zvláště jeden úspěch musí naplniti každého československého sportovce pýchou! Je to ono obrovské, přímo neuvěřitelné vítězství našeho ligového mistra Slavie nad representačním mužstvem města Kodaně 6:0! Kodaň, metropol Dánska, ono město, jež bylo po cela desetiletí symbolem nejdokonalejšího footballu na kontinentě, ono město, odkud jsme toužebně očekávali nezapomenutelné mistry kulatého míče Peterseny, Anderseny, Gandily atd. a jak se jmenovali všichni ti představitelé a tvůrci velké slávy dánské kopané!
   To bylo za dob nezapomenutelných Baumrucků a Košků. Ale i později ještě, v dobách poválečných velký Vaníkův team mnohdy tam sklidil zaslouženou porážku a AC Sparta dokonce v době velké své slávy našla tam své největší Waterloo...
   Ještě i dnes hraje dánský football mezi severskými národy prim a též ve styku s anglickými profesionály se Dánové co nejdůstojněji representují!
   To vše jsme předeslali proto, aby naše veřejnost si dovedla dobře uvědomit význam a dosah včerejšího velkého vítězství Slavie — jež půjde do celého světa!
   Je to úspěch tak zcela mimořádný, že nás naplňuje obavami o dnešek!
   Podaří se našemu ligovému mistru v dnešním posledním matchi v Kodani, který jej svede s elitou dánské kopané — samotným národním teamem Dánska obhájiti toto čerstvě vydobyté renomé, jež tolik zavazuje? Toť otázka, jež bude dnes jistotně soustřeďovat! zájem statisíců sportovců celé republiky... Její kladné zodpovědění muže se pak státi pro team červenobílých historickým mezníkem!

   Může býti vyjádřena nálada výstižněji, nežli tímto titulkem? Kdy se hned tak, prosím, zdařilo některému našemu mužstvu v zahraničí, aby nastřílelo representaci hlavního města půl tuctu branek a aby při tom ještě sklidilo takovéto pocty. Ten titulek mluví více, než by mohly říci celé kapitoly. Slavia i při tak značném score měla stále ještě dosti možnosti, aby předváděla exhibiční kopanou, jež ji dobyla srdce tisíců!
   Přítomný dánský korunní princ Erik dal si představiti výpravu Slavie a vyslovil vůdcům své nadšení nad výkonem nositelů pěticípé hvězdy. A tisícové dánských sportovců-gentlemanů zaplavili po skončení matche hřiště, aby odnesli na ramenou všechny hráče Slavie se hřiště do kabin...
   Hle, tak má vypadati footballový sport, jako mocný národní a státní propagační prostředek!

   Při tak slavných okamžicích, kdy úspěch mohl býti dílem jedině společného nadšeného vypjetí sil, bychom nejraději pomlčeli o jednotlivcích! Než smysl kritiky tkví právě v odstupňování kvality výkonu...
   Skvěle přímo hrála celá obranná trojice Plánička—Ženíšek—Novák, o níž se tříštily nejvehementněji podnikané útoky domácích a jež se vlastně nejvíce zasloužila o velký úspěch již tím, že svojí jistotou umožnila halvům, aby postupovali za forwardem — čímž dán předpoklad velkého triumfu.
   V záloze proti očekávání byli tentokráte ve skvělé formě oba křídelní halvové Vodička a Černický, ve forwardu pak nejpříjemnějším překvapením byl Bára, a to nejen nastřílenými třemi brankami, nýbrž i velmi užitečnou stejně jako efektní hrou v poli. Byl prostě nejlepším forwardem dne!

   Slavia překvapila domácí mocným nástupem a hned s počátku zápasu je sevřela, bombardujíc branku ostrými střelami. Zvláště Bára vynikal. Již v počátečních minutách zahájil score po krásné kombinaci celé útočné řady Šoltys. Druhou vstřelil ve 13. min. Svoboda a třetí ve 42. min. Bára. Těsně před koncem poločasu ve 44. min. upravil score halftimu Bára na 4:0! V poločase byl Šimperský nahrazen Pletichou. Stalo se tak proto, aby Šimperský nebyl dokonale vyčerpán v zítřejším matchi proti národnímu mužstvu Dánska.
   I ve druhém poločase zastala Slavia pánem situace a předváděla exhibiční hru pro hlediště. Nezapomněla však ani tentokráte na goaly. V 9. min. scoroval Svoboda po páté do sítě representantů Kodaně a zase v předposlední minutě dovršil Bára score na 6:0!

Kolikráte již v nejvýznamnějších okamžicích vypověděli našim sportovním representantům služby — nervy. Proto ani tentokráte si ještě netroufáme věřiti s jistotou v konečný úspěch. Ale kdyby k němu přece jen došlo, pak by si team Slavie zasloužil při návratu nejvelkolepějšího uvítání! Než raději vyčkejme!

Branky: 5. Jergensen 1:0, 11. Šoltys 1:1, 36. Jergensen 2:1, 41. Junek 2:2, 63. Šoltys 2:3,

Průběh: Včerejším slavným vítězstvím nad národním mužstvem Dánska byla posazena koruna ojedinělým velikonočním úspěchům našeho ligového mistra v zemi nejstarší footballové tradice na kontinentě! Jsou to úspěchy, jež blaží zvláště v dnešní době, když již kde kdo u nás propadal pesimismu a kde kdo mluvil i psal o naprostém úpadku naší kopané!
   Slavističtí borci o velikonočních svátcích dokázali, co se nepodařilo ani nejúspěšnějším representantům našeho footballu dřívějších dob a potvrdili jen tak námi dávno již hlásanou zásadu — že nejde o úpadek našeho footballu, nýbrž jen a jedině o administrativní neschopnost mnohých našich čelných klubů, jež nedovedou ani z bohatého hráčského materiálu Československa sestaviti soubor, který by nás důstojné representoval! Ale bylo to též velké vítězství nadšení a vůle, jež daly zapomenouti hráčům i fysické únavy a oživily svalstvo nevyčerpatelným zdrojem energie v povznášející chvíli, kdy si mužstvo i vedení byly vědomy, že se zápolí již nejen o vlajku klubu, nýbrž o symbol nám všem ještě mnohem vyšší a dražší: o slavné jméno národa a vlasti!
   Jsme malý národ i mladý stát a máme té propagandy ještě tolik, tolik zapotřebí! To ví nejlépe, kdo má nebo měl někdy co činit v cizině. Jak se tam cítíme opuštěni a přezíráni, jakou jsme kapkou v obrovském oceánu velkých, mocných národů! Každý z nás se pak musí stát do jisté míry patriotem! I ve sportu a to bez ohledu na amatérskou neb profesionální kvalifikaci!
   Cizí je nám, kdo zůstává chladným vůči těmto našim vznětům, stejně jako hýčkáme všechny, kteří se nám jeví v citovém souručenství.
   Proto byla ta nezapomenutelná spartánská garda tak blízká srdcím statisíců, že nepředstavovala jen chladné footballové umění — nýbrž že každý velký zápas v cizině pojímala jako nejvážnější národní propagandu, zápolíc o slávu národní vlajky do posledního atomu energie!
   Vydobyla si tak v dějinách našeho sportu ojedinělou tradici a po léta nenachází důstojných následníků... Až teprve v poslední době vyvstává nám v mistrovském mužstvu Slavie nová velká naděje, jež zvláště po posledních velikonočních triumfech nabývá nejkonkretnějších forem! Vy všichni, kteří již po několik let žehráte na dnešní footballovou generaci bez ambic a ideálů — přijďte dnes hromadně na Masarykovo nádraží, abyste uvítáním nadšených propagátorů našeho sportu a národa demonstrovali mladé sportovní generaci, jak vysoce si ceníte těchto vlastností, bez nichž nemůže býti velkých výkonů ani ve sportu ...!

   K dnešnímu slavnostnímu uvítání vítězného mistrovského teamu, vracejícího se přímo z Kodaně hlásí Slavia v hrubých rysech tento program: Ligový team Slavie bude uvítán o 20 hod. 40 min. na Masarykově nádraží zástupci města Prahy, úřadů, sportovních ústředí a předsednictvem klubu, v čele s předsedou Inž. Jaurisem. Výprava pojede v autocarech za doprovodu hudby Lützowovou ulicí přes Václavské náměstí na Příkopy do „Savarinu", kde bude podáno účastníkům občerstvení a kde též pronese uvítací proslov úřadující předseda Inž. Bukovský. A nyní k zápasu.
   Po vítězných zápasech v pátek a v neděli, očekával včera Slavii nejtěžší úkol: Národní team Dánska! Upřímně řečeno: My ani nevěřili, že by znavené mužstvo Slavie mohlo úspěšně překonati tuto poslední, největší překážku. Stalo-li se tak, pak to mohl býti jen triumf nadšení a vůle. A proto právě výkon červenobílých tak velebíme! Skutečně též celý včerejší zápas byl mimořádným vypětím posledních sil. Bylo tomu tak ve všech řadách. Plánička přiváděl diváky u vytržení svými kočkovitými pohyby a krkolomnými salty i robinsonádami. Celá obrana a záloha do posledního muže byla bez jediné slabiny. Každý byl na svém místě a těžko lze si představiti vyrovnanější výkon. Ve forwardu pak byl nejagilnějším, nejrychlejším a nejnebezpečnějším mužem Junek na pravém křídle. Nebyl to to nijak snadný úkol! Vždyť národní team Dánska měl ve svých řadách mnoho hráčů, kteří neměli o velikonocích ještě ani jediného zápasu v nohách, což pro předchozími mateni vyčerpané slávisty znamenalo nevyrovnatelný handicap! Zdálo se skutečně již též v prvním halftimu, že Slavie přece jen zakončí turné porážkou. Vždyť se zdálo již skoro nemožno udržeti nezkrotný elán dravých Jergensenů — centrforwarda a spojky. A naproti tomu suverénní klid a velké umění centrhalva Madsena bralo poslední zbytek naděje na vlastní úspěchy, stejně jako Larsenovo umění v brance. Jaké to musilo býti vypětí sil, jestliže zmohlo i tyto překážky tak dokonale, v poslední čtvrthodině byla Slavie zase jediným mužstvem na hřišti!

Již samotný nastup nepovídal úpornost boje a význam utkání, Úžasné tempo s obou stran, útok střídal útok a často v jedné a téže minutě se odehrávaly vzrušující scény střídavě u obou branek! Slavia bojovala nejen se soupeřem, nýbrž i s vlastními rozechvěnými nervy. Ve svém klidu měli domácí výhodu a skutečně též vstřelili již v 5. min. centrforwardem Jergensenem první branku. Netěšili se však příliš dlouho vedení. Rozpoutal se úporný boj a v 11. min. podařilo se již Čechoslovákům vyrovnat. Junek prošel a po jeho bezvadném polocentru Šoltys poslal míč do sítě. 1:1. Pak zase šel boj na ostří nože. Plánička na jedné a Larsen na druhé straně se překonávali. Štěstěna se zdála býti více nakloněna domácím a ve 36. min. získal Jergensen znovu národnímu teamu Dánska vedení 2:1. Ale ve 41. min., tedy těsně před koncem poločasu prošel Junek velkolepým sólem na vlastni pěst a vstřelil, sympaticky aplaudován, nádhernou vyrovnávací branku. 2:2 poločas. Po změně branek nabývala Slavia klidu a tím i převahy. Když pak v 18. min. opět z bezvadného přihrání Junka vsítil Šoltys nádhernou třetí branku, bylo na zklíčenosti domácích již zřejmo, že tím bylo zpečetěno třetí a nejslavnější vítězství červenobílých na úspěšném velikonočním zájezdu! O minutu později vstřelil sice Svoboda ještě další branku, ta ale již nebyla uznána pro offside. Obecenstvo se dostávalo do varu, chtělo viděti svůj národní team vyrovnat a zvítězit. Ale marné bylo jeho bouřlivé podněcování — obranné řady s Pláničkou v brance kladly nepřekonatelný odpor. Nakonec se dostavila v řadách dánských representantů všeobecná deprese, odpadli vyčerpáni více nervově nežli fysicky a Slavia finishem ovládla dokonale situaci! Za ovací tisíců odcházeli vítězně s hřiště do kabin, tam ale se skoro všichni zhroutili dokonale vyčerpáni! Byl to prostě triumf nejušlechtilejších sportovních vlastností: Vůle a nadšení.

Branky: 2. Joska 1:0, 13. Spitz 1:1, 20. Joska 2:1, 37. Svoboda 3:1, 40. Junek 4:1

Průběh: Ještě nám zní v uších jásot 17 tisíc diváků, zaplavujících po včerejším imposantním vítězství našeho ligového mistra hřiště Slavie, jež bylo svědkem nevylíčitelných ovací a projevů překypující radosti...
   Není již o tom nejmenší pochybnost, že dnešní team Slavie se ocitá ve šlépějích slavné poválečné spartánské gardy a stává se miláčkem Prahy. Zaslouží si to — i kdyby sebetvrdošíjněji mu ty pocty a uznáni upíral z průhledných důvodů známý tisk, který má ostatně v tomto směru přímo historickou smůlu. Spartánská „železná mašina" byla již dávno uznávána světem a jedině zmíněný list jí u nás doma nemohl přijíti na jméno. A nyní se historie pro změnu opakuje s mladým mužstvem Slavie.
   Místo, aby loyálně přiznali, že zaspali velký přelom a obrat v našem footballu, vypomáhají si snižováním úspěchu těch, kteří znamenají novou velkou naději našeho footballu, po níž tak dychtivě prahne statisíce poctivých a nadšených přátel tohoto našeho národního sportu!
   Ničím jim nebyl zasloužený úspěch nad famosním leadrem rakouského footballu, vídeňskou Admirou, pro zdrcující debakl slavné Austrie měli půl tuctu výmluv na únavu z předcházejícího zápasu a ojedinělé triumfy červenobílých v Dánsku anulovali škrtnutím péra poukazem na ubohou úroveň dánského footballu, rozhořčujíce se nad humbukem, se kterým prý Slavia byla nezaslouženě v Praze vítána! A v nedělní porážce našeho národního mužstva na Hohe Warte, jež byla přece zaviněna hlavně nešťastným složením útočné řady a především netaktickým zařazením Vídeňáka Kannhäusera, viděli hned zase potvrzení svých tendenčních a naší kopané tolik škodících hesel.
   Co si asi jen zase vynajdou tentokráte, kdy soupeřem Slavie bylo odpočaté nejlepší mužstvo Maďarska, kádr jeho národního mužstva, loňský držitel Středoevropského poháru a i letošní vyložený mistr? A když ke všemu ještě ten Újpest v prvním poločase ukázal, že je v nejlepší kondici a vídeňský soudce Pruschina, jehož si sami Maďaři vymínili k řízení zápasu, byl nejen zárukou regulérnosti, nýbrž téměř jejich protektorem. Ne, zde již nezbývá než pokloniti se před úspěchem a výkonem, tím spíše, že nadšené ovace, jež uspořádalo našemu mistrovskému mužstvu přítomných 17 tisíc diváků, byly příliš jednomyslné, než aby připouštěly ještě nějaké vytáčky. A z téhož důvodu se musí páni smířiti již i s tím bagatelisovaným Šimperským, jenž odnášen na ramenou ze hřiště...
   Je to též velké zadostiučinění pro asociačního kapitána Josefa Fantu, jenž prosazoval do Vídně kompletní forward Slavie, ale se svým názorem neprošel.
   Krásné vítězství Slavie vynikne ještě více, vezmeme-li v úvahu suverénní způsob, jakým červenobílí ovládali hru. Snad do poločasu nebylo všecko v teamu domácích v pořásku. Byli zde hráči, kteří se nemohli dostati hned do tempa a proto nebyla hra Slavie v celku urovnaná. Přesto však i véto fási boje měli domácí i při střídavé hře daleko více chancí a jenom nehorázná smůla na jedné a jistý výkon obrany na druhé straně zabránily lepšímu vyjádření score. Což ale teprve ve druhé půli! I to, kteří měli do poločasu slabší chvilky, lepšili se od minuty k minutě a nakonec již tvořil team Slavie homogenní celek, jemuž nemohlo nic odolati.
   Ve skvělém finishi zdolala Slavia velkého odpůrce a to tak dokonale že ani score není dosti výstižným vyjádřením. Byly chvíle, kdy strojovou kombinací předstihovali červenobílí všecko očekávání, drtíce poslední zoufalý odpor hostí. Štěstí však zůstalo spojencem Maďarů i v těchto okamžicích. Obdželi sice ještě dvě branky, ale kolik chancí bylo promarněno buď nepřesnou střelbou, anebo tím, že se míč odrazil od tyče!
   Je sice pravda, že nelze vždy a za všech okolností chtíti, bay všecky výhodné posice, během matche se vyskytnuvší, byly proměněny, ale ve včerejším zápase jich bylo tolik, že při větším štěstí mohlo skončit utkání ojedinělým debaklem Maďarů. I tak je ale vítězství Slavie velmi pěkné a bude míti jistě obrovský ohlas v celém světě!
   Výborně disponovaná křídla rozhodla vlastně o výsledku matche. Junek a ještě snad více Joska byli v tak oslňující formě, že bez námahy obcházeli křídelní záložníky. Vytvořili během matche velký počet chancí, které při trošce štěstí mohly vesměs skončiti v síti. I Svoboda dokázal, že se dovede v sehraném souboru výtečně uplatniti. Obdržel-li míč, šel s ním nezadržitelně dopředu, ale neomezil se jen na akce individuelní. Dobře vystihl slabiny v záložní řadě hostí a využíval vydatně výtečné kondice obou křídel. Obě spojky — Čambal a jubilant Šoltys — jsou technicky školeni, nemají však potřebné tvrdosti, kterou by mohli odpovídati na bezohledný způsob hry maďarských zadáků. Nelze ale upříti, že i oni svým způsobem mají zásluhu na skvělém vítězství. Nesmíme však zapomenouti ani na zálohu, bez jejíž podpory by nemohl útok dělati zázraků. Tím, že vydržela tempo zápasu a zásobovala nepřetržité forward dobrými míči, usnadnila nemálo úlohu útoku. Překvapil houževnatý a obětavý Šimperský, který i ve chvílích slabší hry křídelních partnerů v prvém poločase neztrácel hlavu. Se zlepšujícím se výkonem Vodičky i Černického pak prostě dominoval. V obraně se výborně držel Novák, stejně jako Plánička, jenom Ženíškovi dělaly obtíže odkopy. Celkově byla Slavia nesporně lepším teamem a vítězství si plně zasloužila. Ujpesti se nemohl uplatniti proti krásně hrajícím nositelům pěticípé hvězdy, ačkoli mu k tomu nechyběla snaha. Jistě nepočítal s takovým elánem červenobílých a to se mu vymstilo! Do poločasu udržoval rovnocennou hru, ale po přestávce odpadla záloha a tím bylo rozhodnuto o matchi. Ani výtečná, někdy ovšem bezohledná hra Foglova v obraně a jistota brankáře Huberta nemohly zabrániti porážce. Dudas nebyl tak dobrý a svému spoluhráči se nevyrovnal. Kvasz ve středu zálohy si vzal na mušku Svobodu, ale tento úkol ho na tolik absorboval, že mu nezbývalo již sil, aby se věnoval plně podpoře vlastního útoku. Z křídelních záložníků se ukázal v lepším světle Wilhelm. Borsanyi se tlačil příliš do středu a nechával velkou mezeru na křídle. V útoku byl nejnebezpečnějším Szabo na levém křídle. Spitz vedle něho měl plus před Auerem ve větší průbojnosti. Steiner jako vůdce útoku hrál průměrně a rozhodně nebyl tmelem forwardu. Výborná hra Šimperského byla však toho jistě příčinou, že nemohl rozvinouti hru tak, jak by byl sám chtěl. Ströck byl z této řady nejslabší.
   Soudce p. Pruschina z Vídně rozhodoval takovým způsobem, že si nemohl získati přízeň ani nejnestrannějšího diváka. Dělal chyby hrubého rázu a byl příliš shovívavý k přestupkům Maďarů.
   Jubileum 500. zápasu Šoltyse bylo oslaveno před matchem srdečnými proslovy a krásnými dary, což bylo kvitováno potleskem naplněného hlediště. I Maďaři se připojili ke gratulantům srdečným pozdravem.
   Hra zahájena oboustrannými útoky. Již ve druhé minutě unikl Junek, přesně centroval a Joska hlavou docílil 1. branky pro Slavii. Maďarům se podařilo ve 13. minutě vyrovnati, když Szabo obehrál Ženíška a podal zpět na Spitze, který přes ležícího Pláničku poslal míč do sítě. Ve 20. minutě Joska utekl Borsanyimu s Čambalovým přihráním, centroval vysoko na branku a míč skončil v síti. Slavia vede 2:1. Ve 24. minutě byl zraněn Vodička a jeho místo zaujal König. 38. Vodička se opět vrátil na hřiště. Půle skončena za stavu 2:1 pro Slavii.
   Po přestávce se hra Slavie stále zlepšovala, nebyla však vyjádřena žádoucími goaly. Několik míčů šlo do tyče a zbytek skončil v rukou brankáře. 23. Fogl zavinil ruku v trestném území, soudce však nechal hráti dále. Ve 36. minutě zraněn Borsanyi a vystřídán náhradníkem. O minutu později nařídil soudce trestný kop za Foglův faul a Svoboda poslal míč ze vzdálenosti asi 25 metrů dělovkou do sítě. 3:1 pro Slavii. Konečně ve 40. minutě vstřelil Junek za neutuchajícího jásotu diváků čtvrtou branku. Za obrovských ovací mužstvu Slavie, skončil zápas.

Ještě více než v divadelním životě režisér, je často trenér tvůrcem velkých footballových úspěchů na hřišti. Ale jeden i druhý sdílí stejný osud. Veřejnosti zůstávají jejich zásluhy utajeny. Ne tak samotnému souboru. Včera po zápase se v kabině všichni hráči Slavie rozradostněni velkým úspěchem tulili k svému oblíbenému amatér-trenéru Pecharovi jako kuřata ke kvočně. Pechar zářil. Bude to jistě v jeho vzpomínkách jeden z nejslavnějších dnů!

Branky: 5. Svoboda 1:0, 11. Vraga 1:1, 15. Čambal 2:1, 26. Joska 3:1, 32. Vodička 4:1, 35. Šoltys 5:1

Průběh: Někdy se stává, že na příliš dobrou kondici mužstva doplácí klubový pokladník. Sportovní obecenstvo totiž v převážné většině dává vždy přednost napínavým bojům, jejichž výsledek je nejistý a v nichž je mnoho v sázce před zápasy, jež jsou jistým walkoverem vedoucího teamu. Dalo se proto snadno očekávati, že zápas dnes tak skvěle disponovaného a spolehlivého mužstva Slavie s Kladnem nemůže obstáti v konkurenci s ligovým utkáním Bohemians—Sparta, v němž mělo padnouti rozhodnutí o druhém místě v lize a tím i postupu do Středoevropského poháru!
   Jestliže přes tuto mimořádnou konkurenci se dostavilo včera na hřiště Slavie více než 5000 diváků, pak je to pro červenobílé nadmíru potěšitelný fakt, neboť je to konkrétní důkaz, že kádr nejvěrnějších klubových přívrženců pěticípé hvězdy vzrostl v poslední době na počet nejméně dvojnásobný!
   Jen ekonomie sil a kamarádský duch vyváží únavu. Kladno figurovalo až dosud v ligové tabulce bezprostředně za pražskými leadry Slavií, Bohemians a Spartou. Není také jediného klubu v lize, který by měl proti tvrdému teamu našeho českého Cardiffu před zápasem jisté vítězství. Proto jsme právě považovali čtvrteční vyčerpávající match Slavie s mistrem Maďarska za velké risiko! Byli jsme tedy zvědavi, jak team Slavie obstojí v nedělní zkoušce fysické zdatnosti a vytrénovanosti. Jestliže i tato zkouška navzdor zřejmé únavě většiny slavistických borců dopadla uspokojivě — pak je to jen další důkaz o tom, že mužstvo Slavie za své poslední ojedinělé výkony vděčí v neposlední řadě ekonomické kombinaci, jež šetří fysickými silami jednotlivců stejně jako vzorně kamarádskému duchu mužstva, ve kterém druh vypomáhá obětavě a nezištně druhu a každý — byť by byl sebevyspělejší individualitou, se vžívá do úkolu kolečka ve stroji. A jak by pak takováto vzorně jdoucí „mašina” nedrtila jednoho soupeře po druhém?!

   Jestliže tedy již všeobecně si zaslouží výkon červenobílých za těchto okolností mimořádně shovívavé kritiky, pak dlužno postupovati různě i v posudcích o jednotlivých řadách a jednotlivcích a to s ohledem na míru energie, již vypotřebovali ve čtvrtečním zápase. Po tímto zorným úhlem musíme pak pochopiti matnější výkon Šimperského i Vodičky, stejně jako většiny útočníků, kteří dali tolik elánu a dobré vůle do čtvrtečního matche s Ujpesti. Nejméně byla ta únava znát ještě poměrně na Junkovi, snad s ohledem na jeho dosud ještě nespotřebované mládí, ale již Joska, přestože i tentokráte vynikal, nebyl zcela takový jako ve čtvrtek. Nejslaběji z této řady hrál Šoltys, ale třeba to byl jen následek zranění utrpěného ve druhém poločase, Svoboda hrál obětavě, ale neměl valného štěstí ve střelbě a technicky bezvadný Čambal postrádal — ostatně jako ve všech matchích větší průbojnosti a lepší střelby. Ale co chcete?! Ve forwardu ho považujeme stále jen za provisorium, neboť se nám nechce uvěřiti, že by vedení Slavie ho nakonec přece jen nezařadilo tam, kam všemi svými schopnostmi patří a kde by nám v něm vyrostl borec velkého slohu, jakého by nám mohla závidět cizina: do zálohy!
   Černický byl jediný záložník, který vydržel se silami po celý zápas a který podal v této řadě též nejlepší výkon, přesto že i on chyboval nedržením místa. Měl však včera zvláštní štěstí. Každý jeho zákrok se setkal s plným úspěchem a byl by snad bezmála dal i goal! V obraně byl Ženíšek jistý v odkopech, stejně jako Novák a Plánička chytal s jemu vlastní jistotou. V souhrnu to byl tedy zase obraz důstojného mistra profesionální ligy.

   Každý team má ve svém forwardu muže, jenž je duší a hybnou pákou každé útočné akce, a na něhož se pak koncentrují všechna přihrání. Vypadne-li takovéto hlavní kolečko, vázne to v celém stroji. U Kladna je tím hlavním kolečkem Kloc. Tím je řečeno vše. Od okamžiku, kdy tento průbojný útočník a nebezpečný střelec byl zraněn na bruselském mezinárodním turnaji, je forward Kladna zbraní bez ostří a hrotu! I nejobětavější úsilí ostatních přichází pak nazmar. Naproti tomu není nejmenší pochybnosti, že návrat tohoto borce bude znamenat současně radikální obrat k lepšímu. Je to však jen slabá útěcha, uváží-li se, že uzdravením Kloce nelze počítati do skončení jarní ligové soutěže a že tudíž poslední nejvýznamnější matche musí býti sehrány za jeho nepřítomnosti. Forward byl za těchto okolností nejslabší řadou mužstva. Vraga ani při nejlepší své vůli nedovedl Kloce nahradit a mimo to trpěl pak Rajnyš nesehraností. Čapek je příliš měkký, což pak zvláště vyniká, nevyváží-li to ostatní jeho okolí dravostí. A tak jedině levá strana Hendrych—Junek byla nebezpečná, nejlepší chance si však zkazila bezradností a zbrklostí před brankou. V záloze se Kraus i Übelacker omezili na obrannou hru a jediný Černý vynikal. Obránci střídali dobré momenty se slabými a mimo to dlužno vytknouti Petříkovi zbytečně unfair hru. Brankář Šesták hrál spolehlivě a schytal, co se schytat dalo.
   Soudce p. Kastner byl někdy až příliš shovívavý v přestupcích proti fair play, naproti tomu mu obecenstvo nesprávně vytýkalo jeho rozhodnutí o offsidech.

   První vbíhají kladenští, hned za nimi červenobílí v sestavách:
   Kladno: Šesták, Petřík, Brož, Übelacker, Kraus, Černý, Rajniš, Vraga, Čapek, Junek, Hendrych.
   Slavia: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Šimperský, Černický, Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Joska.
   Slavia hned z výkopu útočí a tísní Kladno. Již v 5. min. po pěkné přízemni kombinaci tří vnitřních Šoltys přihrává Svobodovi a ten zblízka střílí 1. goal pro Slavii. Slavia pokračuje v ofensivě. V 9. min. Petřík fouluje Svobodu. Nařízený trestný kop střílí poslední nad břevno. V zápětí dostane míč Junek v krásné posici, avšak je offside. V 11. min. Hendrych uniká Vodičkovi, krásně centruje, Junek takticky pouští na volného Vragu a jeho prudká rána končí v síti. Vyrovnáno 1:1. Slavia odpovídá zvýšením tempa hry. 15. Svoboda přihraje vysokým obloukem míč na Čambala, který hlavou umístěně vsítil 2. goal pro červenobílé. Minutu poté Kladno útočí, Plánička se sráží s kladenským Junkem a zůstává ležet. Po ošetření hraje však dále. 18. kope Junek 1. roh Slavie, pohotový Šesták sráží na 2. roh, který rovněž nevyužit. 20. Svoboda prohazuje Šoltysovi do uličky, ale ten střílí do brankáře. Odražený míč zachycuje Čambal a píše do tyče. Od 30. min. tempo hry značně ochablo. Slavia sice útočí, ale útokům schází důraz. U Kladna podniká několik útoků nebezpečná levá strana, ale Černický i oba obránci jsou na místě. V poslední minutě Junek přihrává Šoltysovi, jehož goal však neuznán pro offside.

Již ve 2. min. Hendrych vynucuje roh, z něhož Čapek vsítil ale z offside posice. 5. Junek dobře zahrál kop z rohu před branku, kde dobíhající Černický prudce střílí do tyče. Další roh Joska zahodil. Černý dobře kryje Junka i Šoltyse a podporuje vlastní útok. Černický proniká do předu a opět střílí, ale brankář hostí chytá. 15. Šoltys ideálně přihrál na Josku, Šesták však vyběhnutím maří chanci. Poté Svoboda a pak Junek střílí přes. 18. Šoltys po srážce s Brožem zraněn a vyměňuje si místo s Junkem. 24. Čambal sám před brankou, předčasně střelil do vybíhajícího brankáře. 26. Svoboda přihrává Čambalovi, jeho prohození Joska proměnil ve 3. úspěch Slavie. Šoltys se vrací na spojku a Junek na křídlo. 28. Hendrych míjí míč před brankou Slavie. V příští min. Plánička svým zákrokem maří Rainišovu chanci. V zápětí je opět Kladno v útoku, ale Vraga nevyužil výhodné posice. 32. Čambal získal roh, při němž Vodička se shluku střílí 4. goal. 35. Petřík odkopává, míč se odráží od Šoltyse jako 5. goal Slavie. Za převahy Slavie, přerušované náhlými útoky Kladna, končí zápas za stavu 5:1 pro Slavii.

Průběh: Nejvýznamnější zápasy přinášejí obvykle nejšpatnější sport. Toť stará, všeobecně již známá zkušenost, jež byla znovu potvrzena včerejším ligovým bojem Slavie s Viktorii ve Strašnicích. Hrálo se oboustranně nervosně a proto i rozháraně. Ale největším kazem včerejšího zápasu byl nápadně slabý den jinak dobrého nymburského soudce Šíby, jehož nervy pravděpodobně podlehly. Byl nejistý, nerozhodný a dopouštěl se kardinálních chyb a chybu napravoval chybou!
Tím byl zmatek jen ještě zvýšen. Ježto soudce připouštěl i bezohledný způsob hry, báli se tělesně slabší hráči jíti po míči a tím ztrácel zápas ještě více na zajímavosti.

   Ve vylíčení průběhu zápasu se zmiňujeme o tom, jak padla jediná branka zápasu, jež rozhodla o vítězství a cenných dvou ligových bodech. Soudce uznal, že od Ledviny odražený míč byl za brankovou čárou a dal goal! Bylo to příliš přísné rozhodnutí, tím drakoničtější, že postihlo právě ono mužstvo, jež bylo osudem již tak těžce postiženo! Vždyť ztratilo při kolisi se Svobodou obránce Suchého, jenž odnesen se hřiště, takže mužstvo Viktorie hrálo skoro celý match o 10 lidech.
   Za tuto uvedených okolností nemůže býti Slavia nijak pyšná na své včerejší vítězství, jež je právě naopak morálním úspěchem Viktorie. Černý den Slavie.
   I nejlepší mužstvo má právo na slabý den. Team Slavie si vybral včerejšek. Ale stálo to zato. Ačkoliv měl po zranění Suchého hned od počátku zápasu všechny podmínky k rekordnímu vítězství, promarnil tuto příležitost a naopak předvedl tak ubohý výkon, že mnoho nescházelo a mohlo dojíti k sensačnímu překvapení. Jestiže i při takovéto hře vyvázli čerrnobílí s vítězstvím, mohou za to děkovati především spolehlivé hře své obranné trojice Plánička-Ženíšek-Novák, právě tak jako houževnatému a bětavému centrhalvu Šimperskému, jenž společně s dravě hrajícím Vodičkou se staral o zneškodnění viktoriánských akcí i podporování vlastního mimořádně chabě hrajícího forwardu.
   Svoboda se vybíjel v individuelních akcích. Držel tím sice míč, ale ignoroval spoluhráče. Touto skutečností a pak obavou většiny fysicky slabších borců na spojkách před zraněním zaviněna rozháranost hry a nedostatek kombinace. Takto hrající forward nemohl míti úspěchu proti zkonsolidované obraně, kde Steiner nalezl v Moudrém rovnocenného partnera a kde i Ledvina pracoval se značnou dávkou štěstí. Připojíme-li ještě, že i slavistická křídla hrála pod obvyklou úrovní, nemůžeme se diviti ani ubohému score ani ještě žalostnější hře.

V úvodu i v referátě o průběhu matche je řečeno vše. Hrajíc o 10 lidech skoro po celou dobu zápasu a prohrajíc problematickou brankou, prokázala znamenitou morálku, jestliže ani pak se nezhroutila ani fysicky ani duševně. Výsledek je rozhodně jejím morálním úspěchem. Měla nejlepší hráče ve Steinerovi a Štěpánovi. Ale i Watzata až na bezohledný způsob hry zaslouží za své dříčství nejvyšší pochvaly, stejně jako agilní průbojný a vždy nebezpečný Bradáč na pravé spojce a Čulík na levé. Škoda, že křídla tentokráte byla u Viktorie v mimořádně špatné kondici. Snad by byla mohla rozhodnouti o včerejším zápase.

Pan Šíba z Nymburka měl rozhodně nejčernější den, neboť jsme ho přece viděli již častokráte i v důležitých matchích zachovati chladnou mysl. Jenom proto posuzujeme shovívavěji sérii jeho chybných a mnohdy opačných rozhodnutí, z nichž jedno rozhodlo o problematickém vítězství Slavie.

Již předzápas měl plné hlediště. Jak by ne, když „na scéně” účinkoval zase Vlasta Burian! Nastoupil v čele svého teamu, který byl tentokráte ve zvláště silné sestavě: Burian — Reichert, Fiala — Plodr, Poláček, Šubrt — Šíba, Bára, Čapek, Puč a Fajt. Nemůže proto překvapit, že II. garnitura Viktorie byla odstavena 0:4 (0:1), ačkoliv i v jejích řadách byl nejeden borec zvučného jména jako Klicpera, Seifert, Novák atd. O branky se rozdělili Bára a Puč. Penalty v prvním poločase Puč přestřelil. O tom, jak sportovci a zvláště sportovní „dorost” lne k Vlastovi, mohli jsme se ttad occulos" přesvědčiti již v poločase předzápasu, kdy mohla drobotina Vlastu umačkat samými žádostmi o autogramy. Později nával vzrostl do té míry, že Vlasta si musil za brankou na trávě zříditi „zvláštní kancelář”. Hlavní zápas již začínal a Vlasta byl stále ještě za brankou v pernamenci!

   První nastoupila Slavia v sestavě: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Šimperský, Černický — Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Čipera.
   Viktoria: Ledvina — Suchý, Steiner — Kouňovský, Watzata, Štěpán — Polanecký, Bradáč, Moudrý, Čulík, Kranda.
   Soudcoval před 13.000 diváky p. Šíba z Nymburka.
   Při nástupu bylo již možno pozorovat oboustranně nervosní a proto rozháranou hru. Ve 8. min. fouloval Novák Bradáče a Moudrý z trestného kopu střelil míč do hradby těl. Viktoriáni se dostali dříve do tempa a obléhali silně branku Slavie, jejíž forwardi se musili vracet na výpomoc obraně!
   V 8. min. foul na Svobodu a týž hráč z nařízeného kopu střelil vedle. Pak si červenobílí vynutili roh, který však zahodili. Neblahý incident, který se stal Viktorce osudným! Ve 13. min. došlo k sice nezaviněnému, ale pro Viktorii krajně neblahému incidentu. Při srážce se Svobodou zranil se Suchý tak těžce v koleně, že musil býti odnesen se hřiště a později odvezen do nemocnice. Viktoria musila od této chvíle hráti až do konce zápasu o 10 lidech, o 4 forwardech a s Moudrým na místě Suchého v obraně. Byl to za takovýchto okolností předem prohraný zápas a právě proto dlužno obdivovati výkon i obětavost viktoriánské obrany, která přesto dovedla úspěšně po celý match čeliti náporům početně silnějšího soupeře!
   V 16. min. nařízen pokutový kop proti Viktorii za foul Moudrého na Svobodu, ale míč se odrazil zase od těl viktoriánských obránců. Viktorka přes absenci Suchého podnikala zvláště Bradáčem časté rushové útoky, hrála vsak příliš neurovnaně a vysokými míči. V 19. min. chytil Plánička prudký shoot Bradáče. Pak zase Slavie v útoku. Ve 25. min. Ledvina odvrátil ránu Junkovu, ale v příští minutě ho překvapil Svoboda prudkou a nečekanou ranou ze značné vzdálenosti. Míč se odrazil od Ledviny a soudce rozhodl, že míč byl za brankovou čárou!
   A tato trapně problematická branka, která zůstala jedinou v celém zápase, rozhodla též o vítězství a dvou cenných ligových bodech!
   Ve 34. min. získala Viktorka roh, který odvrácen. Ještě dvě minuty před koncem poločasu dopustil se hojně chybující soudce dalšího poklesku tím, že po Watzatově foulu na Svobodu nařídil obrácený kop proti Slavii, ale stav 1:0 do poločasu již nezměněn.

I ve druhém poločase skýtala hra stejně neutěšený obraz jako před halftimem. Hrálo se oboustranně nervosně a rozháraně, při tom pak krajně ostře, skoro by se dalo říci, že bezohledně. Viktoria se přirozeně vzhledem k číselné inferioritě svého teamu musila omezovati na defensivní hru, ohrožujíc jen Bradáčovými výpady slavistickou svatyni. A forward Slavie? Ten je s výjimkou Svobody složen z tělesně slabších jednotlivců, kteří nemínili v tomto matchi zbytečně riskovati v kolisi zranění. Tím je řečeno vše. Nešlo se po míči a proto musila váznouti i plynnost akcí!
Hned v 1. min. se dostali červenobílí k chanci, již však Šoltys zahodil. Slavia útočila a Viktorka, jak již řečeno, jen občasnými výpady se vymaňovala ze sevření. V 6. min. roh pro Slavii, který Ledvina odvrátil. V 15. min. zase Ledvina zachránil nebezpečnou situaci, padnuv Čiperovi pod nohy. Ve 24. min. foul na Bradáče. Moudrý přihrál Polaneckému, jehož ránu stočil Černický na roh, jenž odvrácen. Ve 31. min. krajně kritická situace před brankou Slavie. Ženíšek zavinil trestný kop před velkým čtvercem. Roh nebezpečně zahrál Štěpán, ale Plánička s jistotou chytil. Ve 37. min. promarnil Čipera téměř vyloženou chanci. V posledních minutách hry vložili borci Viktorie do hry poslední zbytky sil, zoufale útočili, ale marně. Obrana Slavie byla bezpečná a zápas skončil tudíž těsným vítězstvím Slavie 1:0.

Průběh: Zápasy Slavie se Spartou by měly býti vrcholnými ukázkami footballového umění. Měly by demonstrovati football v nejlepším světle a dáti možnost k uplatnění nejen krásy a zajímavosti hry, ale také slušného způsobu zápolení.
   Skutečnost je ovšem daleko jiná. Dávna rivalita obou soupeřů a touha obou táborů zvítěziti za každou cenu má zhoubný vliv na výkony teamů. Je to stará písnička. Hraje se, aby se zvítězilo a na způsob, jakým se tak stane, se již nehledí. Účel světí prostředky a ty jsou mnohdy hodně nesympatické. Přes všechny nevýhody, které tyto matche podávají divákům, těší se však vždy znovu a znovu rekordním návštěvám. A kdyby divák, zklamaný a nespokojený až do nemožností, tisíckrát říkal: „Příště mě tam nikdo již neuvidí," buďte ubezpečeni, že nejbližšímu boji rudých s červenobílými bude asistovat opět, aby se zklamal na novo. Vždyť oba letenští rivalové jsou stále naším idolem a jejich boje nejpůsobivějším magnetem právě pro to dávné soupeřství!
   Pro estéty takové duely ovšem nejsou pravým zkušebním kamenem. Nejsou také vhodným propagačním prostředkem pro získávání nových adeptů footballu. Ten, kdo ještě neprošel úskalími záludnosti a nevybíravosti prostředků a neodbyl si průpravu pozorování na jiných zápasech, nestane se s největší pravděpodobností vyznavačem footballu, vybéře-li si jako prvý pokus boj Slavia—Sparta.
   A jako všecky předešlé, i včerejší reprisa utkání letenských soků měla stejné znaky. Jiná scéna, pozměněná režie, ale v základech stejný děj.
   Hrálo se velmi tvrdě. Zápas se vyznačoval hodně dramatickým průběhem. To bylo také jeho velikým kladem. Nutno však odsoudi ti, že jednotlivci na obou stranách si vedli až příliš bezohledně. O nechutné boxovací scény nebyla nouze a jistě nejeden hráč si odnesl nemilou památku z tohoto zápasu. Při přísném posuzování unfair hry musilo dojíti již v prvém poločase k vylučováni na obou stranách. Soudce se k tomu ovšem z pochopitelných důvodů nechtěl odhodlati. Hře by tím jistě nijak nebylo poslouženo. Stálé trestání foulů mělo za následek, že hra byla roztrhána a trpěl tím její spád.
   Sparta bojovnějším teamem. Vedení rudých se důkladně připravilo na jeden z nejdůležitějších matchů. Je nutno to plně oceniti. Nejenže učinilo výborný tah získáním Haftla, ale dovedlo odraziti také nápor těch, kteří se vyslovili proti stavěni Silného. Jmenovaní borci mají velikou, zásluhu na vítězství a máme-li již rozhodnouti o lepším z těchto dvou, pak musíme dáti přednost Silnému. Nedovedeme si představiti forward rudých bez tohoto borce, který vždy znovu v nejdůležitějších zápasech dovede přesvědčiti o své neocenitelné práci pro celek. Je to jenom zadostučiněním pro nás, jelikož nepřestáváme tvrditi, že

Možno mu vytýkati jedině nedostatek pohotovosti ve střelbě. Má však naproti tomu tolik předností, že zmíněný nedostatek je jimi zastíněn. Neztrácí rozvahu ani v nejkritičtějších okamžicích, udrží jistě míč, má smysl pro souhru se spoluhráči a jeho typické úniky budí obdiv. První branka rudých byla vzornou ukázkou jeho čisté práce. Šel z půli hřiště s míčem, probil se obranou a podal na volného Sokoláře, jehož centr bylo hračkou pro Podrazila proměniti v goal, Bez nadsázky možno říci, že Silný udělal ze Sokoláře včera prvotřídní křídlo.

Tak jako jsme ocenili důkladnou přípravu Sparty na ligový duel se Slavií, tak musíme zase naopak vytknouti chybu červenobílým. Přílišný optimismus vždycky spíše uškodí, nežli prospěje. Tento poznatek neučinila Slavia a je to jen k její škodě. Již v zápase s Viktorií mohlo se vedení přesvědčiti, že team není neporazitelný a že je třeba změny v mužstvu. Není přece žádným uměním vystihnouti slabou formu Šoltyse, zrovna tak jako rozeznati velký rozdíl v upotřebení Čambala na spojce, nebo v záloze. Co je platná všecka technika tam, kde je zapotřebí bojovnosti? A tou se nevyznačovala ani jedna ze spojek! Oč účelnější by bylo zařádění Báry, jemuž se ponechává možnost k uplatnění v Burianově XI., zatím co by mohl prokázati platné služby ligovému teamu. A jistě také Puč, ač v rekonvalescensi, by se daleko lépe hodil na levou spoj na místě Čambala. Jeho střelecká pohotovost by jistě byla platnou složkou. To jsou ovšem poznatky, k nimž měla dojíti Slavia před matchem, který měl velikou důležitost. Na místo toho však se vedení červenobílých oddávalo bláhovým nadějím, že dnešní Sparta nemůže byti pro ně vážným soupeřem. Podle papírové formy ovšem se tak dalo lehce soudit, ale zapomnělo se, že zde nestojí proti sobě favorit a outsider, nýbrž jména Slavia a Sparta. A v těchto utkáních dovedli obyčejně vítěziti podceňovaní. Pokládati se již předem za vítěze, jako to činil kde kdo ze Slavie, není nikdy vhodné. Je to důkladná lekce a doufejme, že půjde Slavii k duhu.

Bylo více těch stínů v teamu Slavie, jimž sluší přičísti vinu na nemilé porážce, ale největším byl Vodička. Příliš zhýčkaný několika skutečně výbornými výkony v předchozích zápasech, myslí si pravý záložník Slavie, že není nad něho. Skromnost je výtečná vlastnost a nebylo by na škodu, kdyby i Vodička si ji osvojil. Byl jedním z těch, kteří „neomylně” tvrdili, že Slavia zvítězí. Sám se však ze všech sil přičinil, aby opak se stal skutkem. Ponecháváme již stranou podřadnou úlohu, jakou v tomto utkání hrál, ale nemůžeme mu prominouti vysoce neslušný způsob odstavování protihráče, jehož nemohl jinak zneškodniti. Jeho unfair napadání Sokoláře nijak neprospělo teamu, tím spíše, že musilo vyvolati odvetu. Snad nechybíme, když ho označíme za původce těch ošklivých scén, jichž jsme byli svědky.

   Nedá se upříti, že v řadách rudých to také někdy vázlo. Máme na mysli hlavně zálohu. Káďa nemohl stačiti na prudké tempo zápasu, držel se více v defensivě, aniž by se staral o podporu útoku. Při lépe hrajícím forwardu Slavie musil úplně ztroskotati.
   Totéž lze říci o Srbkovi na levé straně. Alespoň v prvém poločase. Po přestávce se již zlepšil. Madelon vystačil s dechem po celou hru a šel také dobře za útokem. Braine vedl forward velmi účelně. Snad s počátku ignoroval Haftla, ale postupem času si zvykl i na něho. Velikou jeho předností bylo účelné zásobování křídel a využívání dravosti Silného. Výkonem svým zastínil úplně Svobodu. K celkovému obrazu chybí ještě posudek o obraně rudých. A tu jsme u jednoho z těch borců, jimž vděčí Sparta za krásný úspěch.

Pilířem obrany a vlastně zadních řad vůbec byl dravý, jistý a v obětavosti nedostižný Perner. Je pravda, že bojoval tvrdě, ale uvažme, že mu bylo čeliti Svobodovi! A ten vida marnost náporů, raději se vzdal a držel se v pozadí! Již tím přispěl Perner vydatně k úspěchu vlastních barev. Vedle něho se uplatnil i Čtyřoký. Němec měl celkem málo práce. Jedinou branku Slavii docílenou, mohl při lepším postřehu chytiti.

Tak jako proti Viktorii i včera podali červenobílí podprůměrnou hru. Zmínili jsme se již o spojkách i o slabině zálohy Vodičkovi. Zbývá kritika ostatních hráčů. Začněme s nejlepším. Byl jim Plánička. Ten nemůže naříkati na nedostatek zaměstnání. Byl v permanenci častěji než mu bylo milo, ale zhostil se těžkého úkolu s úspěchem. Ani obráncům se nedá ničeho vytýkati. Bránili jistě a čelili odvážně rychlým útokům rudých. V záloze se dřeli až do úpadu Šimperský i Černický, ale za takovým útokem, jaký měla Slavia včera, bylo škoda každé práce. Svoboda se omezil na souboje s Káďou a vyhýbal se již srážkám s obránci Sparty. Neměl k sobě sice vhodné spojky, ale tu bylo příkazem využívati křídel. To nepochopil vůdce hostí a v tom vidíme další manko Slavie. Joska byl dobře střežen a nemohl mnoho ukázati, za to však nekrytý Junek měl možnost zasahovati platně do hry, kdyby tu bylo pochopení u centrforwarda. Celkově se hra Slavie pohybovala pod úrovní výkonu, na který jsme si zvykli u mistra ligy. Již z faktu, že průběhem matche měla daleko méně chancí, než rudí, lze tvrditi o zaslouženosti její porážky.

Rozhodčí měl těžkou práci. Časté fouly vyžadovaly stálé pozorování hráčů a trestání, čímž hra trpěla. Neuvaroval se přirozeně chyb, ale ty neměly vlivu na výsledek. Nestrannost byla vůdčí ideou soudce a v tom nezklamal. Má Sparta zajištěn postup do Středoevropského poháru? Včera učinili sice rudí mílový krok v ligovém finishi, který právě svádějí proti Bohemians o druhé místo a tím i postup do Středoevr. poháru — ale souboj stále ještě není rozhodnut. Nyní mají zase slovo Bohemians! Porazí-li i oni Slavii, zůstanou pak asi přece jen jistým kandidátem!

   Slavia: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Šimperský, Černický, Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Joska.
   Sparta: Němec, Perner, Čtyřoký, Madelon, Káďa, Srbek, Podrazil, Haftl, Braine, Silný, Sokolář.
   Hra zahájena oboustrannými útoky. 4. Silný typickým způsobem prošel obrannými řadami, přehrál na Sokoláře, jehož centr Braine pustil na volného Podrazila a ten vsítil první branku. 8. v ofside posice stojící Joska obdržel od Čambala míč, střelil na branku a míč se odrazil od tyče do sítě. Vyrovnáno. Ve 13. a 15. min. docílila Slavia rohů, jichž nevyužitkovala. 26. Plánička zneškodnil pohotovým vyběhnutím Podrazilův centr. V zápětí kryl Němec ránu Šoltyse. 30. Další roh pro Slavii, Čambal stočil míč hlavou do autu. Ve 33. a 34. min. vyjadřuje Sparta převahu dvěma rohy. Pak zase Slavia v ofensivě, ale bezvýsledně. Půle 1:1.
   Druhý poločas zahájili rudí prudkým náporem. 5. Sokolář unikl Vodičkovi, přehrál na Haftla, který střelil vedle. 14. Plánička vyrazil dvě rány Haftla a Sokoláře, ale byl bezmocný proti shootu Braina. Sparta vede 2:1. Rudí byli nyní v převaze a teprve ke konci se Slavia vymanila. 37. min. Haftl zraněn při srážce s Novákem, ale pokračoval ve hře. Slavia se snažila skorigovati výsledek, obrana Sparty však odolala, takže výsledek matche zůstal nezměněn.

Zápas navštívilo asi 31.000 platících diváků, což odpovídá přibližné návštěvě 32—33.000 osob. Tedy nový rekord na hřišti Sparty. Hrubý příjem činil 225.000 Kč. Na dávce odvedeno 55.000 Kč. Po odečtení ostatní režie obdržel každý klub rovným dílem po 78.000 Kč!

Branky: 3. Junek 0:1, 10. Kettner 1:1, 42. Joska 1:2, 50. Čambal 1:3, 51. Bára z pen. 1:4, 53. Kettner z pen. 2:4, 55. Wieser 3:4, 62. Wieser 4:4, 66. Kettner z pen. 5:4, 73. Zosel 6:4

Průběh: Po vysilujícím pátečním ligovém zápase se dala porážka červenobílých v Teplicích očekávat. Tím spíše, že nastupovali ve zdecimované sestavě bez několika svým nejlepších hráčů. Scházel především Plánička, jemuž vlastní spoluhráč Vodička v pátečním matchi šlápl na ruku, takže má dva prsty oteklé, Ženíšek je rovněž zraněn z tohoto utkání, ostatně stejně jako Svoboda i Šoltys. Posléze jmenovaný si dokonce při jakési srážce s Pernerem utržil tak vážné zranění (natržení šlachy), že se neobjeví nejméně 6 až 8 týdnů na trávníku.

   Uvedeme-li, že Slavia hrála v Teplicích v sestavě: Zeman, Fiala, Novák, Vodička, Šimperský, König, Junek, Joska, Bára, Čambal, Fajt, pak by to bylo již vlastně postačující vysvětlení neúspěchu, který za takovýchto okolností ničeho neříká. Vždyť každý ví, že nepohyblivý Zeman není náhradou za mrštného Pláničku, stejně jako se Fiala nemůže nikdy vyrovnati famosnímu Ženíškovi. A last not least nepřítomnost Svobody se vždy pociťuje. Ale včera by byl i tento team stačil na zdolání teplického mužstva, kdyby se nebyla v druhém poločase náhle dostavila únava, důsledek to pátečního vypětí sil. Vždyť Slavia vedla s počátku druhého poločasu již 4:1, takže za normálních okolností by přece nikdy v jediném halftimu nemohla obdržeti pět branek! Spolupůsobilo tu ovšem ještě více neblahých okolností, především home-referee p. Straus z Karlových Varů, který mimo jiné též vyloučil Vodičku, když tento ve funkci kapitána vznášel námitky proti penalty.
   U Slavie, jejíž mužstvo působilo dojmem únavy, uspokojili plně jedině Novák v obraně (a to ještě jen až do svého zranění), Šimperský v centrhalvu, pravá strana forwardu Junek—Joska a Čambal, který po vyloučení Vodičky hrál až do konce zápasu ve středu zálohy s dokonalým úspěchem.

Domácí mužstvo ve svém prostředí a se včerejším soudcem bylo nebezpečným soupeřem. Všichni jednotlivci se předstihovali v agilnosti a obětavosti. Zvláště dlužno pochvalně vyzdvihnouti fakt, že se nedali deprimovati ani když Slavia již vedla 4:1, nýbrž ještě zvýšeným úsilím se vrhli v boj, který je nakonec odměnil šťastným vítězstvím. Teplice měly nejlepším hráče v obránci Schenke, centrhalvovi Kreuzovi a centrforwardu Kettnerovi.

   Teplitzer nastoupil v sestavě: Klemm, Schebke, Šlejmar, Morawetz, Kreuz, Mizera, Haberstroh, Janoušek, Kettner, Weser, Zosel.
   Slavia: Zeman, Fiala, Novák, Vodička, Šimperský, König, Junek, Joska, Bára, Čambal, Fajt.
   Ve druhém poločase byl zraněn König a nastoupil za něho Černický a v mužstvu domácích Schebke vystřídán Pachmanem.
   Již ve 3. min. zápasu Bára přihrál Junkovi, který vstřelil první branku Slavie. V 10. min. Kettner z přihrání Janouška vyrovnal na 1:1. Ale ve 42. min. z Fajtova centru upravil Joska score poločasu na 2:1 pro Slavii.
   Ve druhém halftimu zvýšil Čambal score již v 5. min. na 3:1 a o minutu později nařídil soudce za ruku Morawtze penalty proti domácím, kterou Bára proměnil ve 4. branku Slavie. Slavia nyní vedla 4:1. Ale již v 7. min. nařízena penalty zase na druhé straně za ruku Fialy a Kettner upravil score na 4:2. V 10. min. snížil Wieser náskok Slavie na 4:3 nádhernou brankou ze vzdálenosti asi 20 m a v 17. min. týž hráč vyrovnal na 4:4. V 21. min. nařídil soudce opět za ruku penalty proti Slavii, kterou Kettner proměnil ve vedoucí pátou branku Teplic. Vodička při protestování pro urážku soudce vyloučen. V 28. min. Zeman sice vyrazil shoot Haberstroha, ale Zosel dorazil do sítě. Na stavu 6:4 pro Teplice do konce matche již ničeho nezměněno.

Průběh: Finish v I. lize se odehrává ve znamení urputného souboje mezi Spartou a Bohemians o druhé místo, jež skýtá růžové vyhlídky na účast ve Středoevropském poháru. Shodou okolnosti měla obě soupeřící mužstva největší překážku ve Slavil. Spartě se zdařilo tuto překážku zdolati, kdežto Bohemians ve včerejším matchi podlehli a ztratili tím skoro veškerou naději na druhé místo. Přes usilovnou snahu a enormní vypětí sil odešli poraženi. Sice čestně, ale bolestně. Za jiných okolností by se s porážkou mohli lehce smířit, ale při vzpomínce na čest a materielní výhody plynoucí z umístění na druhém místě, musí je porážka boleti dvojnásob. Tím více, ježto průběh hry nijak nenasvědčoval takovémuto výsledku.

Pokles formy obyčejně trvá delší dobu. Slabé období nastalo nyní u Slavie. V zápase s Viktorií Žižkov to začalo a prozatím ještě se červenobílí nemohou dostati ze začarovaného kruhu. Vedení se poctivě snažilo, aby dal teamu povzbuzující injekci v novém borci Klocovi na pravé spoji, ale akce ta přece jen se nesetkala s plným úspěchem. Příčina nevězí vsak v zařazení Klocově, nýbrž v nepochopitelně slabé hře právě těch borců, v nichž měla Slavie až dotud osvědčené pilíře teamu. Nelze se potom diviti, že špatné výkony jednotlivců mají neblahý vliv i na ostatní hráče. A tak až na čestnou výjimku je mužstvo infikováno tak dalece, že je na hony vzdáleno oné formy, kterou ještě nedávno kde koho oslňovalo! Nevěříme však, ze to je pokles trvalý. Stav ten je jenom přechodný. Je ovšem žádoucno, aby netrval příliš dlouho. Je to v zájmu dobrého jména Slavie i celého čsl. sportu, neboť v bojích o Středoevropský pohár, bude zapotřebí dokonalých bojovníků i representantů.

Především to byli Svoboda v centrforwardu a Šimperský v záloze. A jelikož právě tito hráči, zastávají nejdůležitější místa v mužstvu, je pak pochopitelný slabší výkon i u ostatních. Svoboda byl dokonale hlídán a také sám se málo snažil, aby dodal útoku potřebný švih a rozmanitost akcí. Šimperský pak na Bejbla nestačil a též v podpoře útoku znamenal negativní složku. I Čambal hrál velmi slabě, čímž ostatně jen potvrdil, že se do forwardu nehodí. Je sice školený technik, výborně hraje hlavou, ale není průbojný, což je vždycky vadou u spojky. Vodička v záloze se držel příliš v defensive a nepřesně přihrával. Daleko lépe se uplatnil Černický, který na druhé straně kladl tuhý odpor Wimmerovi.

   Můžeme-li někoho pochváliti, je nutno tak učiniti především u Kloce. Jeho dravost a střelecká pohotovost byly osvěžením uprostřed rozhárané hry vnitřních forwardů. Jeho výkon dlužno tím více oceniti, že nedostal od zálohy ani od Svobody kloudně přihraný míč. Co by dokázal za vydatné podpory spoluhráčů, naznačil při druhé brance, kdy šel za Čambalovou uličkou a ač tísněn oběma baks, vstřelil krásnou branku. Byl z útoku nejbojovnějším mužem, rval se doslova o každý míč a musil také, žel, snášeti nepříjemnou pozornost zadáků Bohemians.
   Junkovi činila veliké obtíže dobrá, místy i tvrdá hra Tyrpekla, ale přesto měl lepší momenty než jeho protějšek Joska. V obraně měl Plánička hodně příležitostí, aby se vyznamenal. Nula ve score mluví za všechny chvály. Ženíšek s Novákem byli přetíženi a nebylo by divu, kdyby byli zakolísali. Nestalo se tak a bylo to štěstí pro Slavii. Snad byl Novák slabší svého partnera, ale celkem i on uspokojil.

Dalo se očekávati, že v tomto zápase podají červenobílí lepší hru než jejich soupeř a to již z toho důvodu, jelikož Slavii přece nemuselo tak záležeti na výsledku! Předpokládal se tudíž větší klid v jejich řadách a nervosita v mužstvu hostí. Stal se však pravý opak. Bohemians hráli obětavě a uceleně, čímž ostře kontrastovali neurovnaným výkonem Slavie. Kazem byla ovšem ostrá hra některých jednotlivců. Toho hosté neměli zapotřebí a zasadili tím jen ránu pověsti fair hrajícího mužstva. Terčem „pozornosti” byl hlavně Kloc, snad proto, že v něm spatřovali hosté nejnebezpečnějšího muže. Výborně si vedl Bejbl v útoku. Pod jeho vedením i ostatní spoluhráči měli nesporné plus před toutéž řadou domácích. Jen kdyby ta střelba byla lepší! Na neštěstí měl nejvíce chancí Knížek, proslulý střeleckou neschopností. Ani druzí však po této stránce nijak nevynikli a odhodlali-li se ke shootování, končil míč u jistého Pláničky. K dovršeni smůly nedovedl Skála proměniti ani 12y kop!

   Největší překvapení připravili hosté divákům výtečnou hrou záložní řady. Lanhaus si vzal na mušku Svobodu a to tak dokonale, že ho úplně isoloval. Nespokojil se však jen defensivní hrou. Postupoval za útokem a byl též dobře podporován oběma krajními. Všichni tři halvové měli velkou zásluhu na dobré hře útoku a převaze svého mužstva ve druhém poločase. Obrana se vyznamenávala stejnou měrou právě tak jistotou jako ostrostí a Hochman v brance chytal spolehlivě. Brankám nemohl zabrániti.
   Soudce pan Matzke rozhodoval s počátku výborně. Později upadl do chyb, které na štěstí neměly vlivu na výsledek, úzkostlivě pískal každou maličkost, chtěje udržeti hru ve své moci. Spád hry tím přirozeně trpěl.

   Slavia: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Šimperský, Černický — Junek, Kloc, Svoboda, Čambal, Joska.
   Bohemians: Hochman — Krejčí, Kučera — Kolenatý, Lanhaus, Tyrpekl — Wimmer, Knížek, Bejbl, Skála, Šedivý.

Po výkopu Bohemians je hra střídavá, ale vedena je ve vlažném tempu. Teprve po deseti minutách se začíná hráti svižněji. V 11. min. centruje Junek a Čambal střílí hlavou do tyče, od níž se odráží míč do autu. 15. roh pro Slavii Junek zahrává daleko od branky. Minutu poté střílí Svoboda trestný kop za foul Kolenatého vedle. 20. Kučera zaviní ruku v trestném území, soudce nepíská. 24. Skála oklame Ženíška, střílí na branku, Plánička chytá. O minutu později zase prudký shoot Knížkův jde těsně podle brankové liny. 29. Trestný kop za foul Krejčího zahraje Joska krásně před branku, Hochman vyrazil míč, ale Svoboda vrátil do sítě. 1:0 pro Slavii. 34. po kombinaci s Joskou hodil Čambal uličku do prava Klocovi, který míč zachytil a prudkou ranou vsítil 2. goal červenobílých. 43. Trestný kop Kolenatého chytá Plánička. Půle 2:0. S počátku druhé půle jsou Bohemians útočnější, Plánička však je vždy na místě. 10. Knížek má výhodnou chanci, ztrácí však míč. 14. Lanhaus odchází se hřiště pro zranění, po dvou minutách se ale vrací. 20. Bejbl přihrává Šedivému, jeho rána jde vedle. 24. Wimmer pěkně utekl, střílel na branku a dobíhající Šedivý srazil míč do tyče. Ve 26. min. unikl zase Kloc a jeho centr dal Joska také do tyče. Bohemians jsou daleko útočnější a hrají ve všech řadách urovnaněji než Slavia. 35. Plánička jistě zneškodňuje ránu Skálovu. 37. Z náhlého výpadu Junkova dává Čambal krásný goal. 3:0 pro Slavii. 30. Novák šel unfair na Wimmra a soudce nařídil 12y kterou však Skála přestřelil. 43. Wimmer zahraje pěkně roh před branku Slavie, Skála střílí hlavou vedle. Stav 3:0 pro Slavii do konce zápasu nezměněn.

Branky: 13. Svoboda 0:1, 17. Kloc 0:2, 36. Joska 0:3, 63. Bičiště 1:3, 73. Svoboda 1:4, 85. Junek 1:5

Průběh: Mistrovský titul Slavie nemohl již býti posledním zápasem ohrožen, a proto asi ten všeobecný nezájem. Nejvýše 1200 diváků vroubilo bariery na letenském hřišti pražského D. F. C. Ostatně parné letní počasí, lákající ku břehům Vltavy, vysvětlovalo chabou návštěvu, stejně jako matný výkon hráčů Slavie. Aniž bychom některé nápadně vlažně hrající jednotlivce mužstva červenobílých chtěli bráti v ochranu, přece jen musíme loyálně přiznati, že elán a nadšení mohou býti vyvolány jen při některých významných příležitostech. Tím ovšem ještě neomlouváme naprostý nezájem, který projevovali zvláště někteří hráči ve forvardu, především pak Svoboda. Mistrovské mužstvo ligy má též své povinnosti, a určitý standard, pod který nikdy nesmí klesnouti.

Byli ovšem v mužstvu i hráči, kteří si takovýchto výtek nezaslouží. Poctivě a spolehlivě hrála celá obranná trojice. Záložníci se starali o defensivní stránku, jejich přihrání však byla nepřesná, a neblahý důsledek projevoval se pak tím citelněji, ježto až na poctivě hrající dvojici Junek—Kloc, slavistický forward včera neudržel míče, O Svobodovi jsme se již zmínili. Ale ani Čambal nebyl na výši a Joska byl za těchto okolností isolován.

proti takto hrající Slavii mělo usnadněný úkol a často útočilo. Nebylo ovšem v jeho řadách vynikajících individualit, jedině chuť s nadšením umožňovaly v mnohých faších zápasu rovnocennou hru. U Meteoru zaslouží pochvalné zmínky oba obránci, Rozvoda v záloze a obě spojky.

   Slavia hned v nástupu sevřela svého soupeře a v 6. minutě si vynutil Junek první roh. Ve 13. minutě prohodil Šimperský míč Svobodovi, který k tyči vstřelil první branku Slavie. O minutu později zraněn Plánička, ale po ošetření pokračoval ve hře. V 17. minutě Čambal střílel z dálky, brankář Meteoru sice míč vyrazil, ale dobíhající Kloc jej vrátil do sítě. 2:0 pro Slavii. Ve 30. minutě zmařil Plánička obětavě jistou chanci Meteoru. V 36. minutě podnikl Joska z poloviny hřiště solo, jež korunoval krásnou třetí brankou! Poločas skončil 3:0 pro Slavii.
   Ve druhém poločase nasazuje Slavia ostřejší tempo. V 5. min. odráží Plánička míč nohou a podniká výlet daleko za trestné území. Ve 14. min. kryje Bartuš krásnou ránu Klocovu, v zápětí maří Čambal chanci připravenou Svobodou. V 18. min. Bičiště z Prokopova centra střílí prudkou ranou čestný goal Meteoru. Ve 28. min. Čambal prohodil Svobodovi a 4. goal Slavie sedí. Ve 34. min. Vodička hraje na lině rukou, trestný kop střelen daleko mimo branku Slavie. Ve 38. min. Joska dobře unikl, přihrál Svobodovi, jehož slabou ránu Bartuš chytil. Ve 40. min. dociluje Junek hlavou 5. goalu z centra Joskova. Slavie má ustavičně převahu, leč na výsledku již nic nezměněno.
   Jak již podotčeno, podala Slavie až na malé výjimky velice slabý výkon, což je špatnou předzvěstí pro blížící se těžké zápasy. Soudce p. Čapek přizpůsobil se svým výkonem slabé hře.

Průběh: Slavii připadá těžký úkol, aby obhajovala naši vlajku ve Středoevropském poháru a tu je přirozeno, že chce předem vyzkoušeti zdatnost svého teamu na nejlepších soupeřích. Není pochyby, že včerejší její host, Vienna, je jedním z nejlepších zkušebních kamenů. Zápas nás přesvědčil, že není Slavia ještě zcela fit pro zodpovědný úkol. Dovedla si sice vynutiti převahu, ale to byl jediný a při tom hodně hubený výtěžek. Remis je vlastně úspěchem Vienny. Vždyť nutno uvážiti, že hosté hráli v cizím prostředí, které je vždycky handicapem.
   Nesehraný útok červeno-bílých byl příčinou neúspěchu, za který je nutno nerozhodnou hru považovati. Hrálo se v této řadě velmi neurovnaně a tak průhledně, že pro osvědčenou obranu hostí bylo lehkým úkolem odvrátiti každé nebezpečí. Svoboda není stále ještě tím pravým tmelem forwardu, jakým se ukazoval v ligových zápasech podzimního kola. Dovede sice jíti s míčem sám do předu, jeho přihrávky vsak postrádají účelnosti. Nelze ovsem posuzovati jeho výkon přehnaně škarohlídsky. Abecedou uspokojující hry je sehranost celku. A tu jsme vlastně u příčiny slabého výkonu. Na spojkách figurovali tentokráte Kloc, Puč a Bára. Puč nemůže vůbec býti podrobován přísnější kritice, jelikož nastoupil se zraněním na noze. A konečně i kdyby toho nebylo, byl příliš dlouho v absenci. Bára, jenž ho po přestávce vystřídal, byl individuelně dobrý, nerozuměl si však se Svobodou, ostatně zrovna tak, jako Kloc na pravé straně. Nesehranost tří vnitřních byla největší brzdou útoku. Ale ani křídla nebyla tentokráte spolehlivá. Nejvíce překvapila slabá forma jindy tak výborného Junka.
   Skvělá obrana Vienny má největší zásluhu na čestné remis. I když připustíme, že průhledná hra útoku domácích jí hodně úkol usnadnila, přece jen nelze nevyzdvihnouti výkon této řady. Reiner s Blumem jistě a takticky odvraceli všecka nebezpečí. Výborným doplňkem této dvojice byl brankář Horeschovsky. Než není možno opomenouti ani účelně hrajících křídelních záložníků Machu a Kallera, kteří vzorně střežili svěřená křídla. Náhradník za Hofmanna v centrhalvu, Pramer, si usnadňoval roli hlídáním Svobody, zapomínaje však na podporu útoku.
   Černický a Ženíšek byli nejobětavějšími a také nejlépe hrajícími borci v zadních řadách domácích. Vrhali se odvážně proti útočníkům hostí a nepřipustili je k přípravě míče na shootování.
   Debut Čambala v centrhalvu. Čambal po delší přestávce zkusil opět štěstí ve středu zálohy. Jeho první vystoupení na tomto místě skončilo úspěšně. Vyznamenává se přehledem a dobrými přízemními přihrávkami. Velké plus má též ve fysickém fondu a skvělé hře hlavou. Tyto vlastnosti jsou v centrhalvu neocenitelnými pomocníky. Také Vodička plně uspokojil. Novák nedosáhl výse svého partnera. Mnohdy si nebezpečně kiksnul, na štěstí však vždy Ženíšek neb Plánička včas chybu napravili. Poslední neměl mnoho práce, přece jen ale v některých situacích ukázal svoje vysokotřídní umění.
   Útok hostí neuspokojil. Největší rozčarování způsobil Gschweidl. Hrál příliš pohodlně a omezoval se jen na zpracování míčů, jež mu byly servírovány přímo k noze. Jinak se nenamáhal a proto nemohly ani spojky mnoho ukázati. Z křídel více útočilo levé. Celkem byla útočná řada nejslabší z teamu hostí a s výjimkou začátku matche hrála ponejvíce jen rushově.

Hosté vyhrávají los, Slavia má výkop. Němci jsou s počátku útočnější a hrají ve forwardu klidnou kombinační hru. V 5. minutě Plánička chytá ránu Töglovu. Útok Slavie si vede příliš neurovnaně, čímž usnadňuje práci záloze hostí. 11. Marat střílí na branku, Plánička chytá. V 17. minutě odchází Marat pro zranění ze hřiště. Nastupuje náhradník. Slavia se rozehrává a má lehkou převahu. 25. Junek centruje těsně podle brankové čáry, Kloc a v zápětí Joska míjí míč. Krásná chance zmařena. 35. brankář hostí vyrazí nebezpečný centr Josky. V zápětí obdrží Joska míč od Puče, ale střílí tak slabě, že Horeschowsky zachraňuje. Slavia je nyní častým hostem u branky hostí, obrana Němců vsak výborně brání. 41. Vodička provádí trestný kop za unfair Machu, brankář hostí vyráží. Za převahy Slavie končí půle 0:0. Po přestávce nastupují hosté opět s Maratem, Slavia pak s Bárou na místě Puče. Hned v 1. minutě prochází Kloc obranou, jeho rána se však odráží od tyče. O dvě minuty později vysílá Svoboda Kloce do předu, ten však unaven prudkým během, nestačí shotovati. Domácí jsou ve stálé převaze, ale nemohou docíliti úspěchu. 15. Junek špatně centruje, brankář Němců chytá. 20. Novák míjí míč, Hanke se jej zmocní a střílí na branku. Plánička robinsonádou zachraňuje. Hned na to je vystřídán Hanke náhradníkem. 27. Gschweidlovu ránu zneškodňuje Plánička. 32. Bára kazí chanci pozdním vyběhnutím za míčem Svobody. Vienna se nyní zlepšuje, více útočí, ale obrana domácích odvrací útoky. Stav do konce hry zůstává nezměněn 0:0.

Před hlavním zápasem zvítězila Burianova XI. nad II. garniturou DFC. hladce 6:0. V poločase vedl Burian již 4:0. Vítězný team hrál v sestavě: Vlasta Burian — Reichart, Fiala — Plodr, Pleticha, Čipera — Síba, Poláček, Čapek, Seifert, Fajt. Branky vstřelili Seifert a Fajt po 2, Čapek a Plodr.

Branky: 15. Junek 0:1, 30. Čambal 0:2, 36. Brabenec 1:2, 55. Svoboda 1:3, 80. Puč 1:4, 86. Junek 1:5

Průběh: Slavia je v západočeské metropoli nejpopulárnějším mužstvem. — Její tamní pohostinské hry byly odedávna vždy plzeňským sportovním svátkem. A zájem ještě stoupl od doby. kdy maji červeno-bílí ligový championát. Proto ta na plzeňské poměry krásná návštěva ve všední den. Slavia vyslala do Plzně svůj kompletní ligový team.
   Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Čambal, Černický - Junek, Kloc, Svoboda, Puč, Joska. Krátce před koncem poločasu zranil se Kloc, na jehož místo musel nastoupiti Čambal, a do středu zálohy pak zaskočil Šimperský.
   Mužstvo Plzně hrálo v sestavě: Javornický - Přibán, Agler - Dědič, Mizera, Mázler - Biman, Brabenec, Binder, Pížej, Koranda.

   Plzeňské obecenstvo bylo včerejší hrou červeno-bílých na výsost uspokojeno. Pochvalovalo si nejen exhibiční výkony, nýbrž i vzorně fair hru. Byla to pravá propagace footballového sportu, jakou mají velká venkovská střediska stále ještě zapotřebí. Za takovýchto okolností nelze červeno-bílým mnoho vytýkati. — Hráli skoro všichni jak nejlépe dovedou. Obranná trojice byla bezvadná a Plánička byl by jistě nepovolil soupeři ani Brabencovu čestnou branku, kdyby mu bylo v onom okamžiku nesvítilo slunce tak prudce do očí, že míč prostě neviděl. V záloze byl nejlepším mužem Černický.
   Ve forwardu se všichni předstihovali v dobré vůli, jedině snad Junek v I. poločase hrál poněkud sobecky, ale po přestávce i on se umoudřil a nezištně centroval. Nejradostnějším však poznatkem z celého včerejšího zápasu byla krásná hra Svobody a Puče, tedy právě oněch dvou borců, jejichž výkon vzbuzoval obavy před významným meziměstským utkáním Praha—Barcelona v Barceloně, kde, jak známo, červeno-bílí representují hlavní město naši republiky.

Proti krásně hrající Slavii nemohli domácí než omeziti se na defenzivní hru. Tu a tam podnikali výpady, ale hlavní práce a tíha odpovědnosti spočívala na záložní řadě, jež se svého úkolu zhostila bezvadně a má velký podíl na tom, že score dopadlo poměrně zcela čestně.

Score zahájil v 15. min. Junek a ve 30. min. Čambal zvýšil na 2—0. Ve 36. min. vstřelil Brabenec čestnou branku domácích, když byl krátce předtím odstoupil Kloc, jehož nahradil na pravé spoji Čambal. (Po celý prvý poločas hrála Slavia proti slunci.) Ve II. poločase již v 10. min. vstřelil Svoboda třetí branku. Pak se hrálo bez branek až do 35. min., kdy Puč poslal míč po čtvrté do sítě Plzně. 4 minuty před koncem zápasu uzavřel Junek score na 5—1. Poměr rohů 9—4 pro Slavii.

Branky: 4. Bradáč 0:1, 10. Puč 1:1, 24. Puč 2:1, 30. Čambal 3:1, 48. Svoboda 4:1, 75. Čambal 5:1, 79. Puč 6:1, 89. Puč 7:1

Průběh: Viktoria velmi nelibě nesla poslední nezaslouženou porážku od Slavie a hledala příležitost, jak by mohla zkusiti znovu štěstí v boji se svým přemožitelem. Včera tedy došlo k odvetnému matchi, který však přinesl teamu žižkovských i jeho přátelům dokonalé zklamání.
Viktoria měla ohromný nástup. Všichni borci pruhovaných se vrhli vehementně do boje, udržujíce s počátku hru ve své moci. Docílili také první branku již ve 4. minutě a zdálo se, že přece se jim podaří odveta. S vyrovnávacím goalem Slavie jejich naděje již poklesly, ale ještě více poklesla hra. Po vstřelení druhé branky domácích měla ještě Viktoria možnost vyrovnati z diktované 12y, ale Steiner střelil do tyče, a to byl snad psychologický moment, který rozhodlo další hře i výsledku. Slavia nabyla sebevědomí a předváděla krásnou kombinační hru, proti níž byli zadáci Viktorie bezmocní. Steiner s Mourkem se sice snažili zarážeti laviny útoků, ale nestačili napravovati chyby, hromaděné zálohou. Také Ledvina nemůže býti viněn z těžké porážky. Chytal spolehlivě a zachránil ještě mnohou hrozivě vyhlížející situaci. V záloze to s počátku klapalo, s postupem času však odpadali krajní a následoval je i vyčerpaný Watzata. Útok si vedl řízně a měl nejlepšího hráče v Bradáčovi, jenž byl technicky i střelecky na výši. Také ostatní útočníci až na Moudrého, uspokojili. Celkem si team tak těžké porážky nezasloužil a může mu býti útěchou, že včerejší Slavii by byl neodolal ani nejlepší soupeř.

Již delší dobu jsme neviděli červenobílé hráti tak krásně jako tomu bylo ve včerejším zápase. Jednotlivci se přímo překonávali a celek předvedl exhibiční hru. Největším překvapením byl Svoboda. Po slabém výkonu v posledních zápasech předvedl zase jednou výbornou hru. Soustavně držel míč při zemi, krásně přihrával a nebezpečně střílel. Skvěle si vedl vedle něho Puč, jehož návrat do mužstva znamená ohromné plus. Lehce procházel a uplatňoval svoje pověstné dělovky. Ani ostatní forwardi nezůstali o mnoho pozadu. Záloha předčila svůj protějšek dobrým krytím útočníků a vzornou podporou vlastních forwardů. Tak jako záloha i obrana byla vždy na místě. Prostě nebylo včera mezer v teamu Slavie a je si jen přáti, aby si udržel nynější formu. Pro důležité zápasy ve Středoevropském poháru je to nejvýše žádoucí.

Jediným kazem krásného matche byl soudce p. Fogl. Bylo by zbytečné vypočítávati všecky jeho chyby. Stačí říci, že jich bylo skoro vice než správných rozhodnutí.

   Viktoria Žižkov: Ledvina — Mourek, Steiner — Kouňovský, Watzata, Snopek — Čulík, Bradáč, Moudrý, Zajíček, Skočdopole.
   Slavia: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Šimperský, Černický — Junek, Čambal, Svoboda, Puč, Joska.
   Soudce p. Fogl.
   Po výkopu Viktorie octne se hned její útok u branky Pláničkovy, rána Moudrého jde těsně vedle. 4. Po krásné kombinaci tří vnitřních obdrží po chybě Ženíškově Bradáč volný míč a střílí prudkou ranou 1. goal pro Viktorii. Hosté mají převahu a za skvělou hru útoku sklízejí co chvíli potlesk hlediště. Slavia se vymaňuje z obležení ojedinělými útoky. V 10. minutě dociluje Puč vyrovnavací branky (offside?). 15. při útoku hostí odráží se míč od Ženíškova obličeje, ale soudce diktuje 12y za ruku. Po protestu Slavie a dotazu u pomezního soudce odvolává rozhodčí nařízenou 12y. 24. Černický jde za útokem, předá míč volně stojícímu Pučovi, který střílí 2. goal domácích. Slavia má nyní více ze hry. Ve 29. minutě zaviní Vodička ruku v trestném území, diktovanou 12y dává Steiner do tyče. O minutu později uteče Joska Kouňovskému, odcentruje a Čambal vsítí 3. branku Slavie. Za nedlouho na to zase jen včasné vyběhnutí Ledviny maří jistou chanci Puče. Útok červenobílých se krásně rozehrál a předvádí výbornou hru, odměňovanou pochvalou diváků. 39. Puč ojedinělým způsobem projde, střílí však do vyběhnuvšího Ledviny. Půle 3:1 pro Slavii. Ve druhé půli nastupuje Slavia s Fajtem na místo Josky. U Viktorie hraje Čulík v centrforwardu za odstoupivšího Moudrého a na pravém křídle nastoupil Polanecký. 3. po centru Fajta střílí Svoboda 4. goal pro domácí. 9. Bradáč unfair způsobem napadá Černického, který zraněn odchází ze hřiště. Střídá ho König. 17. Plánička vyráží robinsonádou krásnou ránu Bradáče. Hra je vyrovnaná, útoky Slavie však jsou důraznější a nebezpečnější. 30. po kopu a rohu provedeném Junkem, střílí Čambal hlavou 5. goal Slavie. 34. Svoboda prohodí uličku Pučovi, který nezadržitelně scoroval po šesté pro Slavii. 38. Novák sráží v trestném území Polaneckého, Steiner střílí 12y opět do tyče. 44. po Junkově centru střílí Puč 7. a poslední branku pro Slavii.

Průběh: Včera byl zahájen footballový turnaj na pařížské koloniální výstavě zápasem naší Slavie s vítězem francouzského poháru pařížským Club Francais. Mužstvo Slavie přijelo do Paříže teprve včera v ranních hodinách, tedy bezprostředně před zápasem a nemůže proto nikterak překvapiti fakt, že zápas v regulérním čase 90 minut skončil jen nerozhodným výsledkem 1—1. Hráči Slavie měli prostě nohy jako z olova. Teprve v nastaveném čase, když nouze byla nejvyšší, vypjali se pod dojmem významu matche borci Slavie k vrcholnému výkonu a mohutným finishem si vynutili v nastavených dvaceti minutách rozhodné vítězství. 4—1.
   Zápas měl svůj slavnostní rámec jednak tím, že náš čsl. vyslanec Osuský měl čestný výkop a pak též přítomností četných vysokých hodnostářů v čestných ložích. Viděli jsme tam mimo jiné ministra kolonií, státního podsekretáře pro tělesnou výchovu, místopředsedu poslanecké sněmovny, předsedu pařížské municipality atd. atd. Ovšem přílišná vzdálenost — hraje se v Bois de Vincennes, měla za následek, že matchi přihlíželo jen asi 6—8 tisíc diváků. Před zápasem byl proveden pestrý nástup 300 atletů francouzských kolonií a to z Alžíru, z Monacca, Senegalska a Indočíny, kteří předvedli ukázky různých sportovních her svých zemí.
   Pak začal zápas, ve kterém měla Slavia již v prvním poločase naprostou převahu v poli, pro únavu ve forwardu nedovedla však vyjádřiti ji brankami. Ovšem velkou zásluhu na tomto faktu měl též výborně hrající brankář Pařížanů, internacionál Sechehaye, který schytal spoustu ran. Ale ve 25. min. se přece jen Pučovi zdařilo poslati míč do sítě a tento stav díky výborné hře domácí obrany zůstal nezměněn až do poločasu. Slavia hrála v sestavě: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Černický - Junek, Čambal, Svoboda, Puč, Joska.
   I. branku, jak již řečeno, vstřelil Puč ve 25. minutě a stav 1—0 zůstal do poločasu. Ve druhém poločase nastoupil za zraněného Čambala Kloc ve forwardu Slavie. Hra francouzských zadáků byla nejen energická, ale i tvrdá. Svoboda utrpěl v druhém poločase krvavé zranění na oku. Ve 38. min. druhého poločasu zavinil francouzský útočník ruku v trestném území Slavie a anglický soudce Johnes nařídil omylem 12y kop proti Slavii, z něhož Parkes vyrovnal na 1—1. Zápas skončil v regulérním čase 1—1.

Podle proposic turnaje bylo nyní nutno prodloužiti zápas o dvakrát 10 minut. V tomto prodlouženém čase konečně červeno-bílí setřásli se sebe únavu a mocným finishem si vynutili vítězství. Již ve 4. minutě vstřelil Kloc druhou branku Slavie a v 5. minutě zvýšil Puč score na 3—1. A týž borec v 15. minutě zpečetil vítězství Slavie čtvrtou brankou. Slavia tímto vítězstvím postupuje do druhého kole turnaje, ve kterém bude hráti až teprve ve čtvrtek. Vzhledem k tomu, že dosavadní rozlosování bylo zrušeno, není v této chvíli ještě její soupeř není znám.

Branky: 3. Svoboda 0:1, 20. Svoboda 0:2, 42. Puč 0:3, 28. ? 1:3, 83. Fait 1:4, ?. Puč 1:5

Průběh: Včerejší zápas naší Slavie se španělským Racing Club de Santander vzbudil nebývalý zájem celé sportovní střední Evropy. Jak obstojí československý mistr proti Španělům, kteří zdolali anglický Wolwerhampton Wanderers? Technicky vyspělá hra Angličanů musela kapitulovati před rychlou a ostrou Španělů, kteří zcela zaslouženě porazili hrdé mužstvo Albionu. Po překvapující, nikým nečekané porážce vídeňského mistra First Vienny od ženevské Uranie, zůstal zde již jen jeden favorit turnaje. Nedojde snad k druhému překvapujícímu výsledku, jímž by byl i zbývající favorit vyřazen?
   Slavia, u vědomí těžkého, snad i rozhodujícího, zápasu celého pařížského turnaje, poskytla svým hráčům zaslouženého odpočinku v nedalekém okolí pařížském.
   S povděkem budiž konstatováno, že hráči, posíleni odpočinkem, podali ve včerejším zápase tak skvělou hru, proti níž bylo španělské mužstvo přes svou rychlost a ostrý start, bezmocné. Obecenstvo v počtu 20.000 sympatisovalo po celou hru se Španěly, jichž každý nebezpečný únik nebo zákrok provázelo burácejícím potleskem. Slavia čelila ostré hře svého soupeře klidnou a přesnou kombinací a přízemní hrou, takže již v prvých minutách hry bylo zřejmo, že tato její precisnost musí přinésti úspěch.
   Ačkoliv celé mužstvo Slavie podalo skvělý výkon, byl to opětně Svoboda, jenž byl nejlepším hráčem našich i na hřišti vůbec. Procházel nepřátelskými řadami jak chtěl a jeho úžasné úniky na vlastní pěst zastínily celé jeho okolí. V záloze hrál velmi dobře Vodička, v obraně vynikal Ženíšek, jenž napravil několik chyb svého partnera. Plánička chytil mnoho těžkých ran, ač mnohé ještě nebezpečnější šly na štěstí vedle.
   Španělé představili se jako silné mužstvo s famosním centerforwardem, levou spojí a pravým křídlem. Útok Španělů byl jejich nejlepší řadou. Záloha i obrana Španělů, ač neměla obzvláště vynikajících jednotlivců, podala krásný výkon, ač chvílemi hrála velice tvrdě.
   Zápas byl hrán ve stadionu Bois de Vincennes a první vbíhají na hřiště Španělové, na jichž počest zahrána španělská hymna. Pak následuje Slavia, uvítána československou hymnou.
   Mužstva nastoupila v sestavách Slavia: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Šimperský, Černický — Junek, Čambal, Svoboda, Puč, Joska.
   Španělé: Sola - Pico, Ceballos — Obarra, Baragano, Hernandez, Rubieta, Conzalez, Rodrigez, Larrimaga, Cuenechea. Soudcoval Angl. Johnes.
   Slavia prohrává los a hraje proti slunci. Již v třetí minutě Slavie ujímá se útoku Svobodou, jenž obešel tři hráče a skvělou ranou k tyči zaznamenal prvou branku Slavie. V 5. min. srazil se Junek s levým záložníkem Španělů, takže musel odejíti ze hry. Za něho přešel na křidlo Joska, byv vystřídán Faitem. Španělé nedeprimováni oplácejí pravou stranou útok, bohudíky však rána na branku jde vedle. Ve 12. min. Rodrigez střílí na branku, leč rána jde opět do zámezí. Hned na to chytá Plánička ránu téhož hráče. Slavia se však vymaňuje z obležení a již ve 14. min. chytá Španělský brankář nebezpečnou ránu Pučovu. Ve 20. min. byl to opět Svoboda, který prošel způsobem jen jemu vlastním a prudkým shootem k tyči poslal míč po druhé do sítě. Slavie vede 2:0. 25. Svoboda pokusil se opakovati svůj úspěch, ale jeho rána byla odvrácena španělskou obranou. V zápětí dobývá Šimperský rohu, jenž nebyl využitkován. V 28. min. brankář Španělů zabránil jisté pohromě chytiv prudkou ránu Svobody. Ve 30. min. je to opět Joska, jenž vtipně proběhl, odcentr. Puč však střílí vedle. V 31. min. podnikají útok Španělové a prudká rána levé spoje jen o vlas míjí břevno. 42. Puč z Faitova přihrání obešel oba obránce Španělů a svým ojedinělým způsobem ze strany vstřelil k tyči třetí branku Slavie. Krátce nato vynutil si Puč další roh Slavie, jenž nevyužitkován. Poločas končí 3—0.
   Po změně stran již ve 4. min. vyráží Plánička ránu pravé spoje. Hned nato opět levá spojka Španělů střílí vedle. Tempo hry se stupňuje a Plánička je nucen několikráte zakročiti. V 6. min. střílí Puč opět do zámezí. V 10. minutě získávají Španělové roh. Plánička včasným zákrokem odvrací nebezpečí. Španělé mocně útočí, leč obrana Slavie, v níž obzvláště Ženíšek exceluje vše odvrací. Opět kritická situace před brankou Slavie, leč míč letí vedle. Následuje útok našich. Svoboda rovněž střílí do autu. Hned nato Plánička chytá robinsonádou ostrou ránu středního útočníka. Ve 28. min. uniklo levé křídlo Španělů a z nedorozumění naší obrany vstřelen levou spojí jediný goal. Na hráčích obou teamů je znáti únava. V 32. min. Plánička chytá prudkou ránu středního útočníka. V 37. min. pravé křídlo Španělů stojící v posici offside proběhlo až ku brance, ale Plánička mistrně se staví očekávané ráně a bezpečně ji chytá. V 38. min. přenesla se hra bleskurychle na polovinu soupeře, s taktického přihrání Čambala dostal míč Fait a krásnou ránou pod břevno upravil score na 4:1.
   Vítězství Slavie je již zpečetěno. Obrana Španělů hraje nervosně, čehož takticky využívá Puč, probíhá na vlastní pěst a střílí pátý goal. Slavia hraje nyní jen na udržení výsledku, několik kritických situací zachraňuje Vodička. Do konce hry na výsledku již ničeho změněno a Slavia stává se vítězem semifinále, aby dnes utkala se ve Stadionu v Colombes se ženevskou Uranií. Dnešnímu zápasu bude přítomen i president republiky Mr. Doumer. Vůdce výpravy Slavie Valoušek bude pozván dnes do lóže presidenta republiky.
   Jaký význam přikládají politické kruhy francouzské dnešnímu zápasu Slavia—Urania svědčí, že vůdci výpravy Slavie Valouškovi dostalo se pozvání, aby byl přítomen zápasu v lóži presidenta francouzské republiky, který se zápasu též zúčastni. Je zajímavé, že president Doumer je dnešního dne teprve druhý den presidentem republiky.

Průběh: Neradi začínáme sportovní referáty kapitolou o soudci. Leč soudce včerejšího zapasu Francouz Raguin je opravdu kapitolou pro sebe. Sám Achille Duchene, známý francouzský sportovní žurnalista se vyslovil, že nedovede pochopiti, proč k tomuto tak důležitému zápasu byl delegován nejslabší soudce, proslulý svou naprostou neobjektivností. Též i ostatní francouzští novináři uznali nepokrytě, že byli jsme soudcem těžce poškozeni. Soustavně přehlížel okopávání našich hráčů, strkání rukama, zkrátka všechny přestupky proti fair hře. S povděkem budiž konstatováno, že hráči Slavie nedali se vyprovokovati ani surovou hrou svého soupeře, ani „výkonem” soudce. Se vzácným sebezapřením dohráli zápas, jehož výsledek opravdu těžce dolehl na naši sportovní veřejnost Slavii chyběl zřejmě Puč, jenž pro zranění ze sobotního matche, nemohl bohužel nastoupiti. Jest ovsem otázkou, mnoholi by zmohl tento lehký hráč proti brutálním zákrokům švýcarské obrany, s níž ani Svoboda, ani Čambal nechtěli přijíti do bližších styků. Přes únavu, která musela postihnouti hráče z těžkého předcházejícího zápasu, bylo zřejmo, že slavistický útok stojí a padá se Svobodou. Včera byl tento vynikající hráč červenobílých ustavičně obsazen a dobře hlídán, takže nemohl ani zdaleka vyvinouti svoji hru, čímž utrpěl výkon celé útočné řady Slavie. Čambal není útočníkem, čehož by si mělo vedení Slavie již jednou povšimnouti. Jest bezesporu prvotřídním hráčem, leč jeho hřivna je v útočné řadě pohřbena. Jest vyloženým záložníkem, kde by mohl Slavii prokázati znamenité služby, kdežto v útoku jeho talent jen zakrňuje a nemůže se ani uplatniti, ani rozvinouti. Joska se Šubrtem hráli čile, nedovedli však s důrazem projít, čemuž se však konec konců ani nedivíme. Nechtěli prostě riskovati zdravou kůži. Fait snažil se seč byl, ač i on měl ovšem těžkou pozici proti tvrdým hráčům švýcarským.
   Záložní řada, ač přetížena, dřela se do posledního písknutí soudce. Všichni zastali svůj úkol stoprocentně. Rovněž tak i obrana, v níž měl Plánička nejednu příležitost, by prokázal své umění.
   U Švýcarů byl třídou pro sebe střední útočník Sekoulitch, který znamenitě vedl celé mužstvo. Vedle něho vynikalo pravé křídlo Framer. Záloha i obrana rovněž vynikla, ale tvrdou hrou, kterou soudce více jak shovívavě přehlížel. Opravdu, nemůžeme nazvati včerejší vítězství Švýcarů zaslouženým. Při nástupu mužstev byly zahrány hymny obou národů, a na stožáry vytaženy vlajky.
   Před zahájením zápasu vběhli do hřiště domorodci z franc. kolonii, kteří předvedli ukázky her s oštěpy .
   Slavie: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Šimperský, Černický, Junek, Joska, Svoboda, Čambal, Fait, Puč nehrál, neb si ve včerejším zápase podvrtl nohu.
   Urania Ženeva: Nicollin — Bovy, Wiederkehr — Berchten, Schaden, Loichot — Kramer, Sywek, Sekoulitch, Ross, Staden. Soudce Francouz Raguin.
   Již v 1. min. podniká Sl. útok, jenž byl zaražen pro offside. Ve 3. min. zakročuje poprvé Plánička s plným úspěchem. Hned na to zmocňuje se míče Slavia, a je po celých 10 min. v převaze. Ve 14. min. zahodili Švýcaři vyloženou chanci. Ženíšek minul míč, leč ukvapené levé křídlo Švýcarů, ač bylo zcela volné, střílí přes. Ve 28. min, odchází pro zranění Junek, za něhož nastoupil Šubrt. Po dvou min. zpozorovali Švýcaři změnu a protestují. Hra přerušena na několik minut, což obecenstvo nelibě nese a hlučně protestuje. Šubrt odchází ze hřiště a nastupuje opět zraněný Junek. Ve 33. min. odchází však definitivně zpět a soudce řídě se duchem turnajových pravidel, připouští náhradníka Šubrta ke hře. Ve 34. min. zahazuje Sekoulitch vyloženou chanci, a hned minutu na to střílí Svoboda z Fajtova přihrání dělovku nad břevno. Obecenstvo aplauduje. Ve 43. min, z mírné offside posice proběhl Junek a střelil prvou branku Slavie. Trestný kop za foulování Svobody. Vodička proběhl s míčem až do našeho forwardu, centruje, leč Nicollin, ač s námahou zachraňuje. Obrana i záloha Švýcarů počíná hráti surově. Slavie si však přece zajišťuje převahu svojí klidnou hrou a přesnou kombinací. Obecenstvo je rozděleno na dva tábory. Pařížané sympatizují se Švýcary, naše borce nadšeně povzbuzuje česká kolonie a četní čeští hosté. Naši hrají vzorně fair.
   II. pol. zahájen útokem Slavie, a již v 1. min. střílí Čambal hlavou vedle. Ve 3. a 5. min. je Fajt v offside. Slavia v převaze dociluje po krásné souhře Fajt—Čambal—Svoboda rohu, jenž nevyužitkován. V 9. min. faul na Svobodu. Kop provádí Svoboda, jehož dělovku brankař chytá. Hned na to střílí Svoboda opět vedle. Slavia hraje, soupeř se jen brání. V 10. min. uniká pravé křídlo Uranie, Plánička chytá míč na brankové lině, soudce ale uznává vyrovnávací goal, ač branky docíleno nebylo. V 15. mim opět kritická chvíle před brankou Slavie, leč pravé křídlo U. přestřeluje. Švýcaři hrají čím dále, tím více bezohledně a surově. Odstrkují rukama svého protivníka, leč soudce nepíská, ani netrestá. Ve 20. min. roh pro Slavii. Ve 35. min. Švýcaři střílí vedle. Soudce soustavně poškozuje Slavii. Ve 35. min. foul na Čambala, Svobodova dělovka jde vedle. Ve 36. min. z úniku, který vznikl po ruce Švýcarů, soudce ovšem nepískal, poslal Sekoulitch prudký míč na branku, a jen dík skvělé pohotovosti Pláničky, zůstala naše branka bez pohromy. Slavie má mírnou převahu, před brankou je však nerozhodná. Je na ní viděti únava ze včerejška, kdežto Švýcaři před dnešním zápasem 2 dny odpočívali. Ve 43. min. Čambal sám si vypracoval míč, ale střelil vedle. Následuje útok Švýcarů, při němž Plánička sražen k zemi. Ve 44. byl náhle zahrán míč na dobře stojícího Sekoulitche, jenž nikým nestřežen vstřelil v poslední minutě těsně k tyči vítězný goal. Jestliže již po celou hru byly sympatie Pařížanů na straně Švýcarů, propuklo po vítězné brance obecenstvo v bouřlivý jásot. Závěr zápasu opět dokázal, kterak je ta námi zbožňovaná Paříž proti nám zaujata.
   Finale bylo hráno ve Stadionu v Colombes. V předzápase porazila First Vienna angl. team Wolverhampton Wanderers 4:2 brankami Adelbrechta 2, Taxe a Marat po jedné.

Branky: 14. Kannhäuser 1:0, 21. Stoy 2:0, 24. Kannhäuser 3:0, 60. Kannhäuser 4:0, 63. Bára 4:1

Průběh: Včera dobyl pražský DFC. v rámci svého krásného klubového jubilea jeden z nejcennějších úspěchů své historie. Porazil po regulérní hře a naprosto zaslouženě mistrovské mužstvo československé ligy Slavii, jež má jedinou omluvu v tom, že hrála bez Svobody, Puče a Junka.

Útočná řada Slavie byla tentokráte její největší slabinou. Bára, který zaujal místo Svobody v centrforwardu podal sice zcela dobrý výkon a projevil též největší ambici, co to ale bylo vše platno, když nenacházel pochopení u ostatních spoluhráčů ve forwardu. Neurovnaná hra útoku nebyla však jediným mankem hry červenobílých. Zklamali tentokráte i křídelní halvové a velmi slabě hrál Novák. Celá odpovědnost v obraně spočívala tudíž na dobře hrajícím Ženíškovi a Šimperském.

Mužstvo DFC. podalo ucelený, vyrovnaný výkon a nemělo ani jediné slabiny. Snad nanejvýše pravá strana útoku Habelt-Stoy nebyl na stejné výši, jako ostatní jednotlivci, ale ani o těchto borcích nelze podati nepříznivé kritiky. Zvláště hra obrany a zálohy byla vysoké úrovně. Nejlepším mužem forwardu, který vlastně celou tuto řadu tmelil i usměrňoval, byl zase centrforward Kannhäuser.

   Slavia nastoupila v sestavě: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Šimperský, Černický - Joska, Kloc, Bára, Čambal, Fajt.
   DFC: Bulgakov - Ebhardt, Jimmy - Schillinger, Steffl, Ostermann - Habelt, Stoj, Kannhäuser, Truntschka, Brezany. Soudcoval p. Kastner.
   Zápas měl slavnostní ouverturu na hřišti v jubilejním uvítacím aktu, který provedl předseda DFC. p. dr. Bondy, jenž odevzdal mužstvu Slavie vavřínový věnec, zdobený stuhou v barvách DFC. a hráčům čestné dary. Za Slavii poděkoval ing, Jauris, jenž své blahopřání doprovodil předáním krásného křišťálového poháru.
   Výkopem DFC. začal match. S počátku rozháraná hra s obou stran. V 5. min. zavinil Šimperský ruku. Kannhäuser připravil skvostnou posici Stojovi, jehož rána však šla těsně nad. Ve 13. min. si vynutila Slavia první roh a v zápětí druhý. Nebezpečí odvrátil Jimmy. Ve 14. min. se dostavila první nečekaná pohroma. Po vhozeném autu minul Novák míč a Kannhäuser šikmou ranou získal svému mužstvu vedení 1—0. V 17. min. zmařil brankář Němců nebezpečný rush Kloce tím, že mu včas padl na nohy. Ve 21. min. Kannhäuser prohodil míč do uličky Stojovi, jenž z posice poněkud offside vstřelil druhou branku DFC. DFC. nabyl nyní převahy a ve 24. min., z centru Habeltova vstřelil Kannhäuser s pomocí Truntschkovou třetí branku Němců. Teprve nyní se červenobílí trochu rozehráli a hra se stala střídavou. Ale i pak ještě zůstal výkon slavistického forwardu podprůměrným. Ve 39. min. nařízen ještě za foul Vodičky trestný kop proti Slavii, který Plánička bezpečně kryl a poločas skončil za stavu 3—0 pro DFC.

Ve druhém poločase přestavěla Slavia forward tak, že Kloc hrál na pravém křídle, Potůček na pravé spojce a Joska na levém křídle. Fajt odstoupil. V 7. min. z Brezanyho centru Kannhäuser přestřelil. Pak odvráceny dva rohy DFC. V 15. min. po pěkné kombinaci obdržel míč Kannhäuser, jenž se uvolnil a prudkou ranou k tyči vstřelil 4. branku D. F. C.! V 17. minutě roh Slavie, jejž obrana DFC. odvrátila a v příští minutě dociluje Slavia první branky Bárou. Stav 4:1 pro DFC. Ve 20. minutě se spustil déšť, ale ve hře pokračováno. Kloc střílí vedle, pak zase Bára přes. Hned nato Plánička vybíhá a maří jistou chanci Kannhäuserovu. 5 minut před koncem zápasu zraněn Bára a nahrazen Tajčnerem. Slavia dobývá ještě dalších dvou rohů, ale její finish nepřináší ovoce. DFC. opouští hřiště s vítězstvím 4:1, jež je jistě vyvrcholením jeho jubilejních slavností.

Průběh: Chtělo-li vedení Slavie zajistit i svému ligovému teamu v posledních okamžicích před Středoevropským pohárem užitečný, tvrdý training, který by současně poskytnul skutečně věrný obraz výkonnosti a vyhlídek Slavie v nastávajících těžkých zápasech s italským leadrem Romou — pak nemohlo zvoliti bojovnějšího soupeře, nežli je vídeňský Rapid na své vlastní půdě v Hütteldorfu! Je přece známo, že mužstvo Rapidu hraje každý mezinárodní zápas s maximální ctižádostí a na včerejším matchi si zvláště dalo záležet, chtějíc na své půdě a před svým obecenstvem v boji s československým mistrem prokázati, že je důstojným držitelem Středoevropského poháru i odpovědným representantem rakouského footballu. Ostrý způsob hry Rapidu je všeobecně příliš dobře znám, než abychom si nemohli učiniti představu o obtížnosti úkolu Slavie za takovýchto okolností. A právě tyto okolnosti dodávají těsnému vítězství červenobílých mimořádné hodnoty, tím spíše, bylo-li docíleno po prohraném poločase. Tento zápas se hrál v rámci mezinárodního turnaje o pohár, věnovaný místopředsedou Rapidu, komorním pěvcem Kramenbergem. Ježto pak Hakoah včera pouze remisovala s varšavskou Le Legjou 2:2 (0:1), má Slavia nejlepší vyhlídky na dobytí trofeje. — Rozhodnutí padne v dnešním matchi Slavie s Hakoah, za niž nastoupí ve středu zálohy Grünfeld, jenž se právě vrátil z Ameriky.

Mužstvo Rapidu, zvláště v zadních řadách, se vrhlo do boje nejen s elánem a ctižádostí, nýbrž i s takovou dávkou bezohledné tvrdosti, že ani chvilku nebylo pochybností, jaký význam Rapid přikládá tomuto utkání. Ale tento „nástup” současně též opravňoval nejvážnější obavy. Zvláště Svobodu si vzali Vídeňáci řádně na mušku a obdarovali ho nejlíbeznějšími projevy pozornosti. Možno si domyslit, že Schramseis se Smistikem jako obvykle hráli po této stránce prim! Ovšem nebyl středem pozornosti jediný Svoboda, neboť i Puč dostal tu a tam svůj díl. A právě proto musí těšiti, že červenobílí i při takovémto způsobu hry neztratili klid a kombinační hrou si vypracovali několik velmi slibných chancí. Dlužno jen litovati střelecké smůly Puče, který nedovedl vstřeliti míč do prázdné branky a Svobody, jenž z vyložené posice přestřelil. Nepřízeň osudu vyvrcholila, když Plánička, hrající proti slunci, pustil dosti lacinou branku. Ale ke cti a chvále slavistických borců budiž zdůrazněno, že tentokráte zůstali pány svých nervů, čemuž právě nejvíce vděčí za konečné vítězství. Pokračujíce ve své přesné přízemní kombinaci, vyčerpali dravého soupeře fysicky do té míry, že nakonec odpadl, takže Slavie dvěma brankami slavila zasloužené vítězství. Bylo to prostě vítězství nejen lepší hry, nýbrž i lepších nervů.

   Jestliže vyslovujeme tu a tam o Svobodovi jako vhodném centrforwardu pochybnosti, pak se tak děje více z nedůvěry k jeho dobré vůli, nežli z neuznání umění. Svoboda jako individuelní hráč je jedinečný a při dobré vůli a snaze po nezištném rozdělování míčů by jistotně stačil i na odpovědný úkol vůdce útoku v nejtěžších zápasech. Ovšem kdyby...
   Kdyby pokaždé měl skutečně tu dohrou vůli. Včera ji zase jednou projevil a hned to bylo znát. Klapalo to aspoň ve vnitřním forwardu. A bylo toho věru tentokráte nanejvýše zapotřebí, neboť křídelní útočníci byli indisponováni. Při zmíněné hře Svobody hrálo se pak dobře i Pučovi. V záloze vynikali pak oba křídelní halvové, kdežto Šimperský, utrpěv zranění, jen se sebezapřením dohrával. Oba backs imponovali jistotou v braní míčů i spolehlivostí odkopů. Plánička připustil sice jeden laciný úspěch domacích, má však více než postačitelnou omluvu v prudkém slunci, jež mu svítilo po celý první poločas do očí. Mimo to budiž též konstatováno, že slavistický goalkeeper tuto chybičku mnohonásobně vynahradil v průběhu zápasu, schytav spoustu těžkých ran. V celku ukázala se Slavia v dobré kondici a možno ji považovati za připravenou k velkému duelu s leadrem italské kopané — Romou.

Rapid měl nejlepší své borce v obránci Schramseisovi, centrhalvu Smistikovi, centrforwardu Kaburkovi a pravé spoji Wesselikovi. Jsou to představitelé tvrdé, bojovné metody, jež odedávna je tradicí tohoto mnohonásobného mistra Rakouska. Do tohoto souboru atletů přibyla nová akvisice stejné ráže! Myslíme tím Bindera, jenž slavil ve včerejším matchi svůj mezinárodní debut a to s dokonalým úspěchem. Je vysoký a silný a k těmto fysickým přednostem druží se i prvotřídní technika. Zvláště imponující jsou jeho prudce střílené trestné i volné kopy na branku.

V tomto cizím prostředí měl dr. Brüll dosti těžkou posici. Ale konec konců dopadlo to zcela dobře. Ostatně obecenstvo nebylo tentokráte tak fanatické jako jindy. Spíše naopak. Bylo tam hodně Čechů a ještě více židovských příznivců vídeňské Hakoah, kteří z pochopitelné místní rivality sympatisovali — a to často hodně hlučně — se Slavií!

   Slavia nastoupila v sestavě: — Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Šimperský, Černický, Junek, Čambal, Svoboda, Puč, Joska.
   Rapid: Bugala, Schramseis, Czejka, Luef, Smistikm Wagner, Binder, Wesselik, Kaburek, Schilling, Smistik II.
   Slavie má krásný nástup a již ve 3. min. přihrál Svoboda Pučovi, jenž podle prázdné branky střelil — vedle! Vídeňská obrana se předstihovala v tvrdé hře a v 6. min. Svoboda foulován. Trestný kop střelil sám do autu. Ve 12. min. roh pro Rapid a Ženíšek odvrátil na druhý roh. V 15. min. střelil Binder trestný kop z velkého čtverce do těl slavistických obránců. V 17. min. roh pro Slavii. Ve 25. min. se vyznamenal Plánička, vyraziv krásnou ránu Smistika na roh. A o dvě minuty později zase stejný případ. Ve 32. min. prošel Puč a jeho rána se odrazila od horního břevna. Ve 27. min. si vynutili domácí roh. Zahrává jej Binder. Plánička šel sice po míči, ale proti slunci neviděl, takže míč dostal Schilling, jenž vyběhnuvšího Pláničku i s míčem vrazil do branky. 1:0 pro Rapid. Slavia měla pak převahu, vynutila si ve 40. min. ještě roh, ale poločas skončil 1:0 pro Rapid.
   Ve druhém halftimu měli domácí opět prudký nástup a vynutili si hned ve 3. min. další roh. Pak ale se Slavia stejným způsobem revanchovala a Junkova rána při kopu z rohu šla jen těsně vedle. Šimperský se zranil, byl několik minut ošetřován, ale se sebezapřením přece jen zápas dohrál. — V 8. m. dva nebezpečné útoky Rapidu a Smistik ze shluku před brankou střelil vedle. Pak zvolna Rapid odpadal a Slavia nabývala převahy. Vyrovnávací branka padla ve 35. min. Svoboda prošel, přihrál na Junka a ten levou nohou vyrovnal na 1:1. — A v příští minutě, hned z výkopu si ještě za čerstvé deprese domácích takticky zajistila Slavia vítězství. Černický přehrál pohotově na Josku, jenž přihrál Pučovi. Schramseis bleskurychle vyrazil, ale Puč oklamal ho krátkou kličkou a nádhernou ranou se strany pod tyč zajistil druhou brankou Slavii vítězství! V následujících minutách opanovali pak červenobílí dokonale situaci, byli v převaze, vynutili si ještě další dva rohy — ale přesto na score již ničeho nezměněno.

Průběh: Slavia — jak se po včerejším vítězství nad Rapidem — dalo očekávati, se vrací z Vídně s pohárem. Každé vítězství dobyté v cizině, a zvláště ve Vídni, je cenné, ježto tamní mužstva hrají na své půdě mimořádně bojovný a tvrdý football. A nejvíce projevy vystupňované sportovní „ctižádostí” pociťuje na své kůži mistr Československa. Dříve to bývala Sparta a nyní je tento rub pyšného titulu údělem nositelů pěticípé hvězdy.
Zápas s Hakoah, který byl mnohde považován za walk-over, utvářil se v urputný boj, jehož výsledek byl ještě v poločase na vážkách. Slavia hrála v této době krajně rozháraně, důsledek to bojácnosti jejích forwardu, kteří si ze samého strachu před zraněním netroufali proti bezohledně hrajícím Hakoáhnům pomalu ani jíti po míči. V druhem halftimu se však přece jen červenobílí trochu rozehráli a to již stačilo k vynucení vítězství. Ovšem nebyl to výkon, který by imponoval. Zvláště, jestliže uvážíme, že Slavia je naším ligovým mistrem a že v ní skládáme tolik nadějí v nastávajícím Středoevropském poháru! Jedině snad únava z těžkého zápasu s Rapidem a v neposlední řadě i včerejší úmorné vedro — mohou býti částečně polehčující okolností!

V prvním poločase byla hra rovnocenná a útoky střídavé. V této době, kdy forwardi neudrželi míč a Šimperský „vynechával” — byla obranná trojice jedinou oporou Slavie. Teprve v druhém poločase padli hráči Hakoah za oběť vlastnímu tempu a Slávisti nabyli převahy. Po zaskočení Kloce namísto zraněného Čambala na pravou spojku, nabyl slavistický útok na průbojnosti a množily se nebezpečné situace před vídeňskou brankou. Jinak lze velmi těžko chváliti některého hráče z vnitřního útoku Slavie. Tentokráte pro změnu byla zase obě křídla lepší vnitřního tria. V záloze opět uspokojili jen křídelní halvové.

   Byl to zápas skvělých obran, ale nic více. Forwardy na obou stranách zklamaly. Tedy i u Hakoah. To ostatně nejvýmluvněji napovídá nula ve score. Tak jak tvrdou měla Hakoah obranu, tak nerozhodný a neprůbojný byl její forward, jenž touto svojí chybou promarnil mnoho chancí. Skvělý výkon naproti tomu podal Drucker v centrhalvu. V souhrnu není dnešní Hakoah rovnocenná Slavii a proto konečné vítězství červenobílých je jen spravedlivým vyjádřením poměru vzájemných sil.
   Slavia hrála v sestavě: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Šimperský, Černický — Junek, Čambal, Svoboda, Puč, Joska. První poločas za střídavé hry skončil bez branek. V druhém poločase měla Slavia krajně šťastný nástup! Již ve 2. minuté se zdařilo Pučovi vstřeliti první branku. Slávisté měli pak více ze hry, až nebezpečně tvrdá hra vídeňských zaďáků znemožňovala zvýšení score. V 5. minutě se zranil Čambal a na jeho místo nastoupil Kloc, jehož přítomnost byla trvalým nebezpečím pro nadále již soustavně zneklidňovaného vídeňského brankáře Oppenheima. Převaha Slavie v poli se vyjádřila výrazněji ve score teprve v předposlední minutě zápasu, když po trestném kopu zahraném Novákem z Junkova centru vsítil Joska hlavou druhou branku červenobílých, jež byla definitivním zpečetěním jejich sice tvrdě vybojovaného, ale přece jen zaslouženého vítězství.
   Soudce p. Brüll z Bratislavy zase připustil příliš tvrdou hru.
   V předzápase Rapid porazil Legji Varšava 5:2 (2:2).

Průběh: Prvý zapas Slavie v letošním turnaji o Středoevropský pohár nebyl pro červenobílé nijak šťastným a remisa vzbuzuje vážné obavy o postup Slavie do dalšího kola. Bude třeba v odvetném zápase v Římě naprostého vypětí všech sil, jakož i více štěstí, než tomu bylo v tomto utkání.
   Prudký lijavec, který se spustil bezprostředně před matchem, byl pro příznivce červenobílých nadějí, neboť se doufalo, že právě tak jako před 2 léty v matchi s Juventus, bude rozbahněný terén vyhovovati technicky lepšímu teamu domácích. Avšak průběh matche ukázal pravý opak. Mnohem dříve přizpůsobili se terénu Italové, neboť byli technicky lepší a proti mužstvu Slavie mnohem klidnější. Jen skvělá hra obrany červenobílých zabránila v prvých 30 minutách úspěchům Romy. Po změně stran se sice mužstvo Slavie rozehrálo, tu však ukázali se Italové jako výborní taktikové, stáhli 2 útočníky do zálohy a jeden z halfbacků vypomáhal pak v obraně. Resultát toho byl pak nerozhodný výsledek, který je úspěchem hostů a dává jim už dnes naději na postup do druhého kola. Soudci Švýcaru Marcetovi představila se mužstva v těchto sestavách:
   Slavia: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Šimperský, Černický, Junek, Čambal, Svoboda, Puč a Joska.
   Roma: Masetti, de Micheli, Bodini, Ferraris, Bernardini, d'Aquino, Constantimo, Fasanelli, Volck, Lombardo, Chini.
   Nejlepší řadou Italů byla obrana. Výkon, jaký podal v tomto utkáni levý obránce Bodini, nebyl v Praze již dlouhou dobu viděn a bouřlivý potlesk, který odměňoval ku konci hry Itala, byl jen spravedlivým uznáním nestranného obecenstva. Rovněž záloha Italů hrála dobře a duší mužstva byl střední záložník Bernardini, který kromě skvělých přihrání ukázal se jako pohotový střelec. Útok měl nejlepšího hráče v centerforwardu Volckovi, střelci branky, vedle něhož vynikal na levé spojce Lombardo.
   Roma hrála nejlepší hru, italských v Praze startovavších mužstev. Slavia zklamala své příznivce. Její team dal se překvapiti mocným nástupem hostů a když pak v druhém čase přidal, nemohl proraziti skvěle rozehranou obranu soupeře. Plné absolutorium za svůj výkon zaslouží obrana, v níž nejlepším hráčem byl Ženíšek. — Záloha hrála dobře až v druhém čase. Šimperský nestačil zprvu na tělesně silného a technicky vyspělého středního útočníka Volcka, ale ani oba krajní nehráli uspokojivě. Útok trpěl slabou hrou Svobody. Jedinými forwardy, kteří uspokojili alespoň zčásti byli Puč a snad i Junek. Čambal hrál lépe v záloze, když v druhém čase vyměnil si místo s Vodičkou. Jak již v úvodu bylo řečeno, musí team červenobílých v nedělním odvetném utkání v Římě hodně přidati, aby zajistil si postup. Překvapení není sice vyloučeno, prozatím však jsou chance na straně Italů.
   Prudký lijavec, který se spustil 10 min. před stanoveným začátkem matche, proměnil hřiště v úplné jezero. Začátek zpozdil se tím o plných 15 minut.
   Italové jsou útočnější. V 5. min. Plánička vyráží ránu levého křídla. Italové dvakráte zaraženi pro offside. Slavia vymaňuje se z obležení a útočí. V 13. min. podnikají Italové útok, střední útočník Volch přebíhá na levou stranu, obehrává Vodičku a ze značné vzdálenosti prudkou přízemní ranou získává Italům vedení. Převaha hostů je nyní ještě větší a obrana Slavie a zvláště Ženíšek neustále zaráží útoky Italů. V 30. min. scrumage před brankou Italů, de Micheli hraje rukou, soudce nařizuje 12yardový kop, který Novák proměňuje ve vyrovnávací branku. Slavia je stále útočnější. Ve 37. min. Junek provádí trestný kop a jeho ostrá rána odráží se od břevna do hřiště.
   Po změně stran Slavia mocně nastupuje a vynucuje si ve 12. min. roh. V 19. min. Svoboda sráží unfair levou spoj hostí, vypomáhající v obraně. Ve 23. min. Joska z přihrání Junkova střílí vedle. Ve 26. min. zaráží Novák nebezpečný útok Italů. Ve 30. min. přihrává Volch na Costantina, jehož ostrou ránu Plánička skvěle kryje. Vodička vyměňuje si místo s Čambalem. Ve 35. min. roh Romy odvrácen a v následující minutě dociluje Slavia rohu, který rovněž zůstal nevyužit. Konec hry je ve znamení střídavých útoků. Zápas řídil Švýcar Mercet. Pískal celkem objektivně, leccos přehlédl, nemělo to však vlivu na výsledek. Zbytečně hru nerušil. Zápasu přihlíželo asi 17.000 diváků.
   Napřed zvítězili amatéři SK. Slavia nad SK. PÚŠ 6:1 (5:1).
   Příští zápasy našich mužstev hrají se již tuto neděli. Sparta zajíždí zítra do Turína k prvému zapasu s Juventus, Slavie, do Říma k odvetnému zápasu s Romou.

Poznámky: SK. PÚŠ - celým názvem Sportovní klub Poštovní úřad šekový Praha

Průběh: Splnilo se jen, co se všeobecně očekávalo: Slavia po nerozhodné hře v Praze byla porážkou v Římě vyřazena ze Středoevropského poháru. Snad se čekala těžší porážka, ba dokonce debakl, takže těsný výsledek by měl být vlastně jen částečnou útěchou... Myslíme, že je to právě naopak! Při té těsné porážce si teprve plně uvědomujeme, jak zbytečně byl i letos promarněn postup červenobílých ve Středoevropském poháru! Slavia, která včera bez Šimperského, v cizím prostředí dovedla podati za nejnepříznivějších pro ni okolností výkon, který si vynutil respekt Římanů, nemusela se absolutně spokojiti na vlastní půdě holou remisou. Za včerejší výkon nezaslouží si ani jeden z hráčů Slavi výtek, všichni se poctivě dřeli a vydali ze sebe maximum energie - v úterním zápase v Praze jsem měl zvítězit...! A právě včerejší odvetný match v Římě nás přesvědčil, že s Bárou v centerforwardu se to mohlo dokázat. Ostatně ani samotný Svoboda si na tuto sestavu nemůže naříkat. Vždyť byl jako spojka nejlepším mužem na hřišti a zaslouženě byl italskými diváky po skončení matche odnešen na ramenou se hřiště! Chybami se člověk učí. Škoda, že se Slavia zase naučila - když již bylo pozdě...

   Zpráva o nerozhodnéhře a krásném výkonu Romy v Praze vzbudila v Římě takové nadšení, že na 5000 nadšených sportovců přišlo na nádraží uvítat vracející se mužstvo Romy. Současně ale se římská veřejnost dověděla z pera žurnalistů, kteří byli s mužstvem Romy v Praze, chválozpěvy na pohostinství Čechoslováků a jejich obdivuhodné obecenstvo, jež odneslo po matchi dokonce italské hřáče v triumfu na ramenou se hřiště. Tento nadšený způsob psaní nemohl zůstati bez stejné odezvy ve věčném městě! Výprava Slavie to při svém pobytu v Římě pociťovala mile při každém kroku! Psali jsme již v sobotu a neděli, jak o vřelém uvítání, jehož se Slavii dostavilo při příjezdu, tak i ho milé pozornosti hostitelů po celou dobu jejich pobytu. Tyto informace dlužno jen ještě poněkud doplniti. V sobotu odpoledne prohlédla si výprava Slavie v autocarech Řím, hlavně staré město a Vatikán. Po jedenácté hodině uspořádána v místnostech italské footballové federace recepce s občerstvením, při které proneseny slavnostnítoasty. Generální tajemník italské federace Zanetti ve své velké řeči zdůraznil radost nad styky italsko-českými, jež by si přál v mnohem hojnější míře. Za Slavii, odpověděl vůdve výpravy pan Valoušek neméně srdečným a výstižným způsobem.
   Odpoledne se jelo k moři, do známého lázeňského místa Ostia, vzdáleného asi 20 km od Říma. Tam stráveno celé sobotní odpoledne až do večera, ovšem, aniž by se hráči koupali, ježto by je mořská koupel, mohla vysílit. Za panujícího vedra nemohla tato vyjížďka míti než blahodárný vliv na kondici i nervy hráčů.

Ve chvíli, když se již opravdu zdálo, že nálada v mužstvu není ničím zkalena, postihla Slavii rána osudu tam, kde se toho nejméně nadála. Je sice pravda, že Šimperský si naříkal na vnitřní bolesti po cestě, že od samého příjezdu do Říma již skoro ani nejedl, ale věřilo se, že to vše je jen přechodné. Ale v sobotu navečer bylo již zřejmo, že jde o zcela vážný případ. Bolesti se vystupňovaly a navečer museli býti, k němu povoláni dva lékaři. Diagnosa však nevyzněla ještě jasně: Snad tyfus, anebo slepé střevo. Ale po půlnoci nastala krise. Po 3. hodině povolán do hotelu profesor a po 5. hodině ranní byly již nebohý hoch na italské klinice (Clinica Quisisana Roma, Via Gian Giacporro 5) podroben operaci slepého střeva. Zdařila si sice bezvadně, tak že Šimpera je již mimo nebezpečí, ale s výpravou se pohříchu do Prahy vrátit nemůže. Musí zůstat v nemocničním ošetřování asi 10 až 14 dnů a pak ho dá naše římské vyslanectví dopraviti do Prahy. Lze si jistě představiti, jaký měl tento případ skličující vliv na náladu celého mužstva.

   Jak jsme již předeslali, byl forward Slavie s Bárou v centru a Svobodou na pravé spojce skvělou řadou, jež si vynutila mnoho potlesku a obdivu v hledišti. Praktikovala se naše typická přízemní hra a zvláště v prvním poločase, nežli se dostavila pochopitelná únava, byla Slavie lepším mužstvem. Jestliže přes to podlehla, dlužno hledati vysvětlení nejen v cizím prostředí, nýbrž hodně též v nedostatečné a špatné střelbě. Snad byl to ale již též důsledek nervosy, vyvolané přílišnou důležitostí okamžiku. Bára sám se představil jako centrforward odpovídající našim představám. Vedle něho pak vyrostl Svoboda v borce evropské třídy. Tedy zcela tak, jak jsme předpovídali. Ale i ostatní si vedli podle svých schopností co nejlépe. Škoda, že Fajt nebyl na výši. Vadilo mu jistě znační zranění, jež utrpěl v prvním poločase, ale ani před ním neuspokojil. Výkon slavistického forwardu si zaslouží tím vřelejšího uznání, uváží-li se, že záložní řada měla tentokráte sama s sebou co činiti a že zvláště ve druhém poločase nestačila již na to, aby podporovala ještě i vlastní útok. Zvláště překvapila slabá forma Vodičky, jež byl tentokráte poměrně nejhorším z celé trojice. Čambal nenahradil v tomto těžkém matchi plně Šimperského, což je snadno pochopitelné, uváží-li se, že postrádá na tomto namáhavém místě patřičného a předběžného trainingu. Černický mu musil ve druhém poločase často vypomáhati a tím se stalo, že pravé křídlo Constantino mi několikráte nebezpečně unikl.
   Než spolehlivá obranná trojice Slavie většinou pokaždé dovedla ještě zachrániti situaci. Jedině Ženíškovi by se snad dalo vytknouti, že několikráte postoupil zase příliš daleko do pole, což se mu v jednom případě vymstilo. Přímo skvělý byl zase jednou výkon Pláničky, jenž krkolomnými kousky i vzásnou duchapřítomností zabránil několika vyloženým brankám. On a Svoboda byli nejlepšími borci Slavie. Největší pocty dnes se dočkal Svoboda, jehož nadšení italští diváci odnesli na ramenou se hřiště!
   V souhrnu konstatováno, hrála Slavia jako celek nepoměrně lépe nežli v úterním zápase a - třeba vyřazena - representovala důstojně náš football na italské půdě.

   Tato řada je vlastně hlavním tajemstvím úspěchů Romy. I tentokráte tomu tak bylo. Tím úctyhodnější se jeví její včerejší výkon vhledem k tomu, že jí bylo čeliti výborně disponované útočné řadě červenobílých. Útok Romy měl nejlepšího muže v centrforwardu Volkovi. Ale též Constantino na pravém křídle unikal velmi často Černickému. Ve hře celku útočná řada Italů nedovedla tak imponovati jako v prvním zápase na pražské půdě. Ta to obrana byla i v tomto matchi na plné výši, jak vysvítá též z jediné obdržené branky.
   Diplomatický soudce. Od soudce jsme rozhodně očekávali více. Podle svého vlastního prohlášení v Praze, nic mu není tak odporného jako „homereferee - domácí soudce”. V Paze se řídil přesně podle této zásady. Škoda, že v Římě p. Mercet několikráte se zmíněnému heslu zpronevěřil. Při nejmenším byl příliš diplomatcký. Tím ovšem nechceme říci, že by jeho rozhodování bylo mělo podstatného vlivu na výsledek matche, jenž je naprosto regulérní.

Slavia hrála technicky vyspělý football. Zápas rozhodli halvové Romy, kteří byli nejlepší řadou na hřišti. U Slavie se mně zase líbil forward a méně halvové. Přál bych si, abychom v Římě i v celé Itálii byli svědky často i takovýchto zápasů s vynikajícími československými mužstvy.

   Slavia hrála dnes skvostně. Na vlastním hřišti by byla jistě zvýtězila.
   Místopředseda Pezzi: Po hře v Praze se očekávala porážka Slavie 1:4. Její dnešní výkon nás musil proto nadchnouti!

Postup jsme prohráli již v Praze. Zde se již nedalo více dokázati. Všichni borci hráli s nejlepší vůlí a obětavostí, útok se osvědčil. Zvláště Bára dobře dirigoval. Cizí prostředí a nervosa zavinily porážku. Též absence Šimperského byla hodně pociťována.

   Přesto, ze zápasu přihlíželo dobrých 15 tisíc diváků, vykazoval pořádající klub pouze 7.264 platících diváků a hrubý příjem 97.775 lir, čili asi 173.000 Kč. Tata značná diferenciace se vysvětluje tím, že v Římě je někalik tisíc členů s volným vstupem na všechny zápasy. Slavia ovšem proti tomuto způsobu „participace” vynesla oprávněný protest. Slavia obdržela jako hostující klub z tohoto příjmu 22.058 lir čili asi 39.000 Kč. Tedy přibližně totéž, jako doma v Praze.
   Slavia odjíždí z Říma dnes o 10 hod. 36 a vrátí se do Prahy v úterý o 16 hod. 53 min.
   Za krásného, leč příliš parného počasí nastupují mužstva. Slavia byla uvítána bouřlivým potleskem, kteréžto skvělé přijetí bylo odezvou neméně upřímného uvítání Romy v Praze.
   Slavia: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Čambal, Černický, Junek, Svoboda, Bára, Puč, Fait.
   Roma: Masetti, de Micheli, Bodini, Ferraris, Bernardini, D'Aquino, Constantino, Fasanelli, Volk, Lombardo, Chini. Tedy táž sestava, v jaké hrála v Praze.
   Soudcuje opět Švýcar Mercet.
   Před zápasem pozdravila se obě mužstva. Slavia odevzdala domácím klubovou vlajku, za níž obdržela sošku římské vlčice.
   Slavia vyhravši los zvolila si stranu po slunci. Po výkopu přechází ihned k útoku, a již ve 4. min. střílí Puč do tyče. Domácí přecházejí do tempa, leč jejich útok je v 7. min. odvrácen Čambalem. Ve 12. min. byla před brankou Slavie nebezpečná situace. Nestrežený Lombardo proběhl, a ač sám před brankou, střelil přes. Hra je střídavou. Nyní opět přechází k útoku Slavia, leč italská obrana pracuje spolehlivě. Ve 14. min. vyznamenává se Plánička, který robinsonádou zachraňuje jistý goal Constantinův. Hned na to podniká Čambal krásný útok. Přihraje Junkovi, jenž po krátkém běhu centruje. Míč zachycuje Bára, který takticky přihraje Pučovi, jenž bez přípravy střílí pohotově prvou branku Slavie. Obecenstvo nadšeno krásným výkonem provází prvý bohužel však jediný úspěch červenobílých bouřlivým potleskem. Nyní přichází opět ke slovu Roma, a Plánička má dosti příležitosti, aby prokázal svoje umění. Ve 38. min. dociluji Italové rohu, který však odvrácen. Plánička chytá ze 2 m ránu Volkovu. Obrana i záloha Slavie podávají skvělý výkon. Hosté jsou opět útočnější. Ve 30. min. uniká Junek, přehraje na Báru, který pohotově střílí, Masetti však ránu spolehlivě kryje. Slavia jest opět v převaze, obecenstvo bouřlivě povzbuzuje svoje hráče. Ve 35. min. se poznovu vyznamenává Plánička, a pak zase Slavia přechází k útoku. Slavia nyní je pánem situace, a zdá se, že ke svému úspěchu připojí ještě další. Naše obrana je posunuta vpředu, zvláště Ženíšek, čehož využil pohotový Lombardo, jenž z náhlého útoku unikl. Novák odvrací italský útok na roh. Po zahrání zmocňuje se míče Constantino, který za ohlušujícího jásotu hlediště střílí vyrovnávací branku. Poločas končí nerozhodně 1:1.
   Po přestávce přichází opět ke slovu Roma, která hned po výkopu podniká útok, z něhož resultuje se vítězná branka domácích. Ve 2. min. podařilo se střednímu útočníku Romy Volkovi uniknout i Ženíškovi, a druhá branka Italů zpečeťuje osud Slavie. V 6. min. probil se Svoboda obrannými řadami Romy, leč střelil z 10 m těsně vedle. Ve 12. min. Italové povzbuzováni svým obecenstvem dobývají rohu, Lombardo však střílí rovněž mimo branku. V příští minutě zavinil Vodička roh, který byl odvrácen. V 15. min. přehlédl soudce ruku de Micheliho v trestném území. Následují střídavé útoky. Plánička vyráží ránu Constantina na roh. Ve 21. min. dobývá opět Slavia rohu, když byl brankář Romy vyrazil Svobodovu ránu. Obě mužstva trpí únavou následkem nesmírného vedra, takže hra stává se pomalejší. Ve 31. min. chytá brankář Romy vysokou ránu Pučovu. Následuje opět útok Romy, leč naše záloha i obrana jsou vždy na místě. Ve 34. min. Svoboda svým ojedinělým způsobem vydřel míč až k brance, ale jeho dělovka jde vedle. Slavia snaží se ze všech svých sil, ba docílila alespoň nerozhodného výsledku. Ve 37. min. byl Puč sražen před trestným územím, leč tvrdý shoot Svobodův letí těsně nad branku. Nový útok Italů odvrací Plánička. V posledních minutách hry střídají se útoky, hráči obou mužstev vkládají do hry poslední své síly, leč na výsledku již ničeho nezměněno, a náš mistr odchází ze hřiště s těsnou porážkou. Zápas končí za velkých ovací obecenstva, které dovedlo nestranně oceniti hru červenobílých. Svoboda, který byl nejlepším hráčem na hřišti, byl nadšenými diváky odnesen na ramenou.

Branky: 3. Novák z pen. 1:0, 20. Kouňovský vlastní 2:0, 24. Zajíček 2:1, 26. Nachtman 2:2, 52. Junek 3:2, 68. Mourek II. 3:3, 70. Skočdopole 3:4

Průběh: Zdá se, že letošní pohár bude ve znamení sensací. Začalo to v zápasech amatérů, kdy favoriti byli na celé čáře poraženi a pokračováno bylo ve včerejším zápase na Slavii. Tomuto matchi se přikládala veliká důležitost proto, že vítěz bude pravděpodobným finalistou soutěže. Říkáme ovšem pravděpodobným, neboť bude-li se pokračovati v překotném tempu a v dosavadních překvapeních, kdoví, které kluby se kvalifikují do finále.
Nesporné je, že neočekávanými výsledky soutěže nabude jen na zajímavosti, že se těší pohárové zápasy veliké oblibě, o tom svědčí dosavadní návštěvy. I včera, přes úmorné vedro, lákající spíše ke koupání, navštívilo hřiště Slavie přes 5000 diváků, kteří jistě toho nelitovali.

a tím byl již dán ráz zápasu. Bojovalo se v pravém slova smyslu. Obě strany vynaložily veškeré úsilí, aby si zajistily postup. Bylo použito nestejných metod, zatím, co Slavia se spoléhala na individuality rázu Svobodova nebo Pučova, Viktoria založila plán na spolupráci celku. Ukázalo se, že druhý systém byl daleko účelnější. S počátku se sice zdálo, že Slavia dobude snadného vítězství, ale ani náskok dvou branek nepřivedl Viktorii z konceptu. Vítězstvím silných nervů lze nazvati včerejší úspěch hostí. Vždyť jiný team by s největší pravděpodobností ztratil hlavu po nešťastném zásahu Kouňovského, jehož vinou padl druhý vedoucí goal Slavie. Ale hráči Viktorie s tím větším úsilím se vrhli do hry a dokázali nejen vyrovnati, nýbrž i zvítěziti, byť i jen těsným rozdílem. Vítězství bude jistě pro mladé borce Viktorie vítanou vzpruhou do dalších zápasů.

Že v mladých hráčích leží budoucnost, o tom podávají důkaz borci Viktorie. Je příznačné a pro vedení žižkovského klubu velmi lichotivé, že právě v jejich teamu se vyskytne vždy největší počet těch, kteří by pro své mládí sotva jinde našli pochopení. A přece vždy znovu a znovu jsou to mladí, kteří dobývají staré slávy Viktorie. Dokladem je celá řada hráčů neznámých jmen: Zajíček, Skočdopole, Nachtman, Kouňovský a oba Mourkové. Všichni jmenovaní nahradili nedostatek zkušenosti elánem a chutí ke hře. O všech je nutno se zmíniti jen pochvalně. Nejvíce se však zamlouval

Fysicky málo vybavený, zato však jedinečně nadaný tento hráč uchvátil svým výkonem kde koho. Je skvělým driblerem, výtečně klame tělem a je také dobrý střelec. O jeho výkonu lze mluviti jen v superlativech. Máme jen obavu, aby ho úspěchy nesvedly k primadonství, jež se stalo osudným již tak mnohému výbornému borci. Dobrý příklad si může vzíti z Bradáče, jehož sláva měla tak jepičí trvání.

Hosté měli velikou přednost v soudržnosti řad, z nichž hlavně forward byl plně na výši. Mourek II. se osvědčil jako výborný vůdce. Rozděloval krásně míče, střídaje podání na spojky i na křídla. Při lepší hře Bradáče musil býti úspěch Viktorie ještě pronikavější. Tomuto hráči by více prospělo, kdyby si hleděl míče místo nohou protivníka. Skočdopole i Nachtman byli výbornými křídly. V záloze se Moudrý omezil na tříštění útoků domácích a v práci pro vlastní forward nebyl již tak úspěšný. Přihrání postrádala přesnosti. Jeho spoluhráči Mourek I. a Kouňovský zastali svůj úkol s úspěchem. V obraně se předstihoval Steiner se Suchým v obětavosti. Oba byli jistí a Ledvina v brance je výborně doplňoval.

Začátek byl velmi slibný pro domácí. Lacino docílili dvě branky a náskok mohl vydatně přispěti k urovnání hry a ztmelení jejích řad. Leč, bylo tam tolik stínů, že nestačila ani velká obětavost jedinců, aby nepravila co takový Svoboda, Vodička něho Bára, zkazili. Nejslaběji si vedl útok. Bára nedovedl vytvořiti z útočné řady nebezpečný kvintet. Byly zde jen záblesky dobrého vůdcovství, ale standartní výkon chyběl. Veliké rozčarování způsobil i Svoboda. Vybíjel se v individuálních akcích a protože byl dobře střežen, ničeho nedokázat Puč se za celou hru nedostal k posici, z níž by mohl vstřeliti goal. Vinu na tom nese Bára, jehož přihrání se dalo těžko zpracovati. Křídla byla dobrá, ale byla hodně zanedbávána.

   Křídelní záložníci chybovali nedržením míst, čímž usnadněna práce křídel Viktorie. Hlavně Vodička nechával Skočdopoleho úplně volného, čímž zavinil obě poslední branky. Čambal se namáhal, celkem však zbytečně. Vydatně bránil, šel též za útokem, tam však byla škoda každého míče.
   Obrana se vypnula k největšímu úsilí, aby nepravila chyby křídelních záložníků. Nepodařilo-li se to vždycky, není se možno diviti. Trojici Ženíšek, Novák, Plánička, těžko lze viniti z neúspěchu.

v prvém poločase rozhodoval dobře, kdežto ve druhém silně polevil a dal se znervosniti hráči i diváky.

   Viktoria: Ledvina - Suchý, Steiner - Mourek I., Moudrý, Kouňovský - Nachtman, Bradáč, Mourek II., Zajíček, Skočdopole.
   Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Čambal, Černický - Junek, Svoboda, Bára, Puč, Joska.
   Soudce p. Hejna.
   Po výkopu Slavie ocitá se hned její útok u branky hostí, Steiner odvrací. Ve 2. min. efektní zákrok Ledviny maří chanci domácích po centru Junka, Ve 3. min. soudce diktuje za nastřelenou ruku Suchého 12y, kterou Novák proměňuje. Slavia vede 1:0. 5. roh pro Viktorii odvrací obrana domácích. 8. nebezpečná situace před brankou Slavie, na konec vyloví Plánička míč zpod nohou hráčů. 12. min. trestný kop za foul Čambala provádí Bradáč, krásná rána jde těsně vedle. 15. Nachtman provádí kop z rohu, Plánička vysokým skokem se zmocní míče. 19. Ledvina chytá ránu Svobodovu a v zápětí zneškodňuje akci Báry. 20. Svoboda přehraje míč na volného Josku, ten centruje a Kouňovský dává hlavou míči směr do vlastni branky. 2:0 pro Slavii. 24. Ženíšek fouluje Zajíčka, soudce nařizuje trestný kop, který provádí Zajíček. Efektní rána končí v síti Slavie, jako 1. goal Viktorie. 26. prudký útok Viktorie, při němž Plánička sice vyráží ránu Zajíčka, ale Nachtman vrací míč do sítě. Vyrovnáno 2:2. 30. roh pro hosty nevyužitkován. Viktoria má nyní více ze hry, dobývá ale pouze dalšího rohu ve 33. min. Krásná hra útokem. 36. Ženíškův kiks končí v rohu. Slavia se vymaní z obležení a udržuje otevřenou hru. 43. Ledvina chytá ránu Josky. Poločas 2:2. Začátkem druhého poločasu má Slavia převahu, před brankou je však nerozhodná. 7. Joska přehraje míč na Junka, který střílí 3. goal Slavie. 11. Ledvina vyráží prudkou ránu Báry na roh. 15. další roh pro domácí nevyužitkován. 20. prudký útok levé strany útoku Viktorie, po kterém jen včasné vyběhnutí Pláničky zmařilo vyloženou chanci Mourka II. 23. Zajíček předá míč nekrytému Skočdopolemu, jehož přehrání donáší Mourek II., ač tísněn Pláničkou, do sítě. Opět vyrovnáno 3:3. 25. nekrytý Skočdopole docílí čtvrté branky Viktorie. 33. Ženíšek zaviňuje roh, který nezužitkován. 36. Ránu z trestného kopu chytá Ledvina. Ke konci zápasu mají obě mužstva stejně ze hry, ale na výsledku již ničeho nezměněno.

Branky: goly14. Handschumacher 1:0, 22. Puč 1:1, 67. Goldman 2:1, 69. Bára 2:2, 70. Puč 2:3, 89. Pahlke 3:3

Průběh: V poslední době nemají naše čelné letenské kluby mnoho štěstí v metropoli nad Sprévou. Slavia se musila již letos na počátku jarní sezony spokojiti v témže Poststadionu s hubenou remis a Sparta na cestě do Dánska zvitězila v Berlíně jedinou brankou vstřelenou v poslední minutě zápasu. Ani včera se červenobílým nezdařilo prokázati Berlíňákům superioritu naší kopané. Je sice pravda, že Tennis Borussia právě v posledních dnech vítězstvím nad vídeňskou Admirou 2:0 upozornila na sebe celou footballovou cizinu, ale přesto se domníváme, že by Slavia, hrající v plné kondici měla povinnost nad ní zvítězit. Mužstvo Slavie se ještě nevymanilo z deprese. Nelze říci, že by mužstvo Slavie bylo včera podalo na berlínské půdě špatný výkon. Nikoliv, skoro všichni hráči se snažili a v poli skutečně též uspokojili. Scházel ale důraz v útoku. Mnohé akce, velmi dobře vymyšlené i provedené, končily vždy jakoby nedopověděny! Je to zřejmě ještě důsledek posledních neúspěchů, jež oloupily hráče Slavie o sebevědomí, kterého je přece tolik zapotřebí, zvláště forwardům, jde o poslední závěrečnou fázi útoku před brankou, kde hyperkombinace škodí a na místě bývá vždy shoot aneb individuelní akce nebojácného jednotlivce. A právě toto sebevědomí je nyní nejvíce pohřešováno. Než to je jistě jen zcela přechodný zjev, který netřeba bráti tragicky. Slavia mohla ostatně i tak zvítěziti, kdyby se nebyla přidružila ojedinělá smůla jejího brankáře, který v poslední minutě hry pustil pod rukama do branky chycený již míč — tedy něco, co se zřídka kdy prvotřídnímu brankáři přiházi. Nejsmutnější bylo, že tato branka stála současně též vítězství...
   Jinak dlužno konstatovati vzestup formy červenobílých, byť by jen minimální. Ve svém celku hrálo mužstvo Slavie rozhodně lépe nežli v posledních zápasech na pražské půdě. Zvláště forward lépe kombinoval i střílel. Nejlepším jeho mužem byl bezesporu dravý a efektně hrající Junek, ale i Svoboda plně uspokojil. Konečně i na Bárovi a Pučovi byla znát vzestupná tendence. V záloze byl nejlepší Vodička, ale ani Čambalovi — až na osudný kiks, ze kterého resultovala druhá branka Berlína — nelze ničeho vytknouti. Obrana hrála spolehlivě, škoda jen té vyrovnávací branky v poslední minutě.
   Tennis Borussia. Je to stále stejný styl: rush and kick, byť by se byla tentokráte jevila chvályhodná snaha po plynné kombinaci. Oporou mužstva byla hlavně jeho spolehlivá a tvrdá obrana a to stejně brankář, jako oba backs, z nichž zvláště 39letý Lux je pozoruhodným zjevem! Halvové jsou poněkud slabší a snad jedině střední se uplatnil. Nejlepším mužem forwardu bylo levé křídlo Pahlke a velmi dobře se též uvedla pravá spojka, náhradní hráč Goldman.
   Mužstva a branky: Slavia hrála v sestavě: Štaplík, Ženíšek, Novák, Vodička, Čambal, Černický, Junek, Svoboda, Bára, Puč, Joska. Ke konci druhého poločasu hrál Bára na spojce a Svoboda, v centrforwardu.
   Tennis Borussia: Patrzek, Emerich, Lux, Wäldchen, Kauer, Martwig, Schröder, Goldmann, Handschuhmacher, Fiedler, Pahlke.
   První branku vstřelil ve 14. minutě Handschuhmacher z centre Pahlkeho. Ve 22. min. si vybojoval Junek míč a z jeho centru střelil Puč prudkou přízemní ranou k tyči vyrovnávací branku Slavie. Poločas 1:1. Ve druhém poločase byla Slavia v převaze, ale měla smůlu ve forwardu i v obraně. Ve 22. min. přihrál Čambal nešťastně Goldmanovi, který vstřelil druhou vedoucí branku domácích. Ale o necelé 2 minuty později prošel Bára solem a vyrovnal na 2:2. A v příští minutě z přihrání téhož borce vstřelil Puč skvostnou ranou třetí vedoucí branku červenobílých. Za mírné převahy hostí, zdálo se již, že na výsledku nebude ničeho změněno, když v předposlední minutě zápasu Pahlke střelil na branku a slavistickému brankáři podjel chycený již míč pod rukou do sítě! Byl to laciný úspěch, který jim zachránil nezaslouženou remis.

Průběh: Včera byl ve Vysočanech sehrán další pohárový zápas, ve kterém těsné vítězství Slavie nad SK. Vysočany je tím větší sensací, že domácí mužstvo bylo mistru ligy téměř rovnocenným soupeřem a červenobílí nedovedli vsítiti ve druhém poločase ani jediné branky, přestože jejich soupeř hrál po celou dobu bez vyloučeného Podlipského o 10 lidech! Nejenže nedovedla Slavia využíti této početné převahy, nýbrž právě naopak, ke konci matche to byli domácí, kteří nasadili finish a mohli snadno vyrovnati! Je to nesporně nejen velká sensace poháru, nýbrž i zklamání pro příznivce Slavie, kteří se stále nemohou dočkati obratu k lepšímu a vybřednutí z krise!

   Je to zřejmě psychologické tajemství, neboť jde právě o onu řadu, ve které účinkuje Svoboda, o jehož napjatém poměru k ostatním spoluhráčům jsme již nejednou referovali. Ovšem tentokráte byl právě nejslabším mužem jeho „konkurent" na místo centrforwardu Bára, jenž ani při nejlepší vůli nebyl s to stmeliti jednotlivce v ucelenou řadu. Trpěli tím nejvíce pochopitelně spojky Puč a Svoboda. Křídla hrála poměrně ještě uspokojivě. Ve druhém poločase se to zkusilo zase se Svobodou v centrforwardu, ale ani pak to neklapalo, neboť Svoboda se omezoval zase jen na samostatné individuelní akce, zanedbávaje úkol dirigenta.
   Touto rozháranou hrou forwardu byla přirozeně přetížena záloha, kde v druhém poločase již pak došly síly i jinak dobře hrajícímu Pletichovi. Slabý výkon na nezvyklém místě levého záložníka podal Čambal. Obrana Slavie byla spolehlivá a Plánička se často vyznamenal.

Byl to nesporně triumf obětavosti a mládí. Všichni hráči Vysočan dali do hry všechnu energii a mnohdy se vypjali i nad tuto hranici! Měli výborného brankáře, spolehlivou a tvrdou obranu, ve forwardu pak byl v prvním poločase, pokud nebyl vyloučen, nejlepším mužem centrforward Podlipský. Ale i pak vytrvali domácí, ač o 10 lidech a byli až do konce hry Slavii naprosto rovnocenným soupeřem.

   Mužstvo Slavie bylo na hřišti oficiálně uvítáno pořádajícím klubem a odevzdána mu kytice. Za hosty poděkoval mezinárodní tajemník rada Loos a revanchoval se klubovou vlajkou.
   Slavia nastoupila v sestavě: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Pleticha, Čambal - Junek, Svoboda, Bára, Puč a Joska.
   S. K. Vysočany: John - Lippert, Bittner - Šůra, Hořánek, Hofman - Vaněček, Heřmánek, Podlipský, Elsner a Barenta.
   Výkopem Slavie zahájena hra. Domácí se vrhli s velkým elánem do boje a nejen, že udržovali otevřenou hru, ale několikrát ohrozili i branku Pláničkovu. Hosté, překvapeni nečekaným odporem, se těžko rozehrávali a jen zvolna urovnávali své řady. 9. po chybě obrany se dostal Puč k míči, ale tvrdou jeho ránu krásně vyrazil John. V zápětí zase Pučovu ránu odvrátil na roh. 12. nebezpečná situace před brankou Slavie zachráněna Ženíškem. 15. Hořánek srazil v trestném území Svobodu. Přisouzenou 12y proměnil Svoboda v 1. branku Slavie. 19. z přízemního centru Junkova podařilo se Joskovi vsítiti 2. goal hostí. 24. brankář John sklízí bouři pochvaly za pěkný zákrok při centru Junkově. 26. Heřmánek má krásnou chanci, střílí však ukvapeně vedle. 31. pravé křídlo Vysočan uteče, odcentruje vysoký míč, Barenta hlavou přehazuje k brance a Elsner vráží míč do sítě po srážce s Pláničkou. Ten je zraněn, ale po chvíli hraje dále. 34. Plánička robinsonádou kryje tvrdý shoot Elsnera. 37. Podlipský vyloučen pro unfair zákrok. 43. Pučovu ránu chytá John. Minutu před koncem poločasu zahraje Junek roh před branku, kde obrana otálí s odkopem a Joska dává 3. branku Slavie. Půle 3:1 pro Slavii. Začátek druhé půle skýtá obraz střídavé hry, 9. Pučovu ránu chytá John. Útok Slavie se stále nemůže dostati do tempa, ačkoliv hraje nyní Svoboda v centru a Bára na pravé spoji. 15. Hořánek založil pěkný útok, Elsner však zkazil chanci zbytečným foulem. 21. John chytá ránu Puče a v zápětí Svobody. 30. trestný kop Svobodův vyráží brankář na roh. 31. Elsner probíhá obranou Slavie, střílí však přes. Vyložená chance zmařena. 40. Vysočany dobývají rohu, který však nevyužitkován. Ke konci zápasu domácí zoufale útočí, ale nepodaří se jim score zkorigovat.

Průběh: Neméně než 5000 diváků přišlo včera v Brně na hřiště SK. Židenice, aby shlédli start mistrovského mužstva naší profesionální ligy! Na Brno je to jistě úctyhodný počet, svědčící o velké popularitě, jíž se tam odedávna těší nositelé pěticípé hvězdy. Ale právě proto tím větší bylo rozčarování z podaného výkonu. Je sice pravda, že start Slavie v Brně připadl právě na dobu nejakutnější krise jejího ligového mužstva. To se může přihoditi každému klubu, ale rozhodně by nebylo zapotřebí projevovati tolik nezájmu, ba přímo nechuti ke hře, jak to činili někteří jednotlivci — především Svoboda, od něhož si brněnské obecenstvo tolik slibovalo a jenž byl největším rozčarováním! A tak nezbylo by na match, jenž měl býti pro Brno footballovým svátkem, jediné světlé vzpomínky, nebýti nádherné hry Pláničky, jež znovu a znovu rozpoutávala v hledišti bouře nadšení a vynesla mu po skončení matche odnesení na ramenou jeho obdivovatelů.

   O hře celku jsme již řekli, že způsobil zklamání. Hrálo se rozháraně, matně a očividně bez zájmu. Schází tedy již jen dodati, jak v tomto rámci vyhlížel výkon jednotlivců. Plánička, jak shora uvedeno, byl nesporně nejlepším mužem na hřišti a hrdinou zápasu. Důstojně se k němu výkonem řadí též oba obránci, kteří se měli co činit, aby udrželi dravé židenické útočníky v patřičné vzdálenosti od Pláničkovy svatyně! Konečně i o Vodičkovi a Černickém dlužno s pochvalou konstatovati agilnost a dobrou vůli. Pleticha byl kdysi skvělým hráčem a ještě včera v mnohých akcích jste se mohli o tom přesvědčiti!
   Nejslabší řadou byl forward a typickým představitelem naprostého „desinteressement” Svoboda! A zase krajně slabý výkon podal Bára, stejně jako Čulík, který má ovšem omluvu v nezvyklém místě. Mnohem agilněji hráli Junek a Puč, sami však nestačili!

Je to již tradice, že provinciální mužstva v bojích s pražskými leadry rostou velikostí a významem svého soupeře. Ač bez Gallera, předvedlo mužstvo Židenic vyrovnaný výkon ve všech řadách a nadšením ostře kontrastovalo se svým blaseovaně hrajícím soupeřem. Nejzdatněji si vedli forwardi, kteří velmi často pronikali před slavistickou branku a dali nejednou příležitost Pláničkovi, aby zazářil v lesku svého skvělého umění!

   Slavia hrála v sestavě: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Pleticha, Černický — Junek, Bára, Svoboda, Puč, Čulík.
   SK. Židenice: Machát — Holas, Doležal — Drtil, Smolka, Suchánek — Ipser, Rulce, Mřížka, Laštovička, Pravda.
   Vlažná hra Slavie a temperament Židenic vytvořily ráz střídavých útoků. — Již v 10. min. kryl Plánička skvostným způsobem tvrdý shoot Rulce. Ve 12. min. zanesl Junek při rychlém úniku míč rukou do branky. Goal přirozeně uznán nebyl. V příští minutě však přece jen docílena prvá branka. Svoboda prohodil Pučovi míč kolmou uličkou mezi bezradnou obranou a Pučova rána skončila v síti. 1:0.
   V druhém poločase se hra podstatně změnila. Stálé nebezpečí, jemuž byla v prvním poločase vysazena branka Slavie v soubojích Pláničky s domácími forwardy, přinutilo ostatní hráče Slavie k rychlejšímu tempu a zápas se stal poutavější podívanou. Ve 30. min. přeběhl Puč za míčem na levé křídlo a dlouhou ranou ze vzdálenosti asi 20 metrů vstřelil druhou branku. Nedlouho poté zahrál Čulík přesně roh před branku a Bára hlavou uzavřel score na 3:0.

Branky: 6. Svoboda 1:0, 8. Prošek 1:1, 11. Svoboda 2:1, 51. Procházka 2:2, 68. Puč 3:2, 80. Novák 4:2

Průběh: Po skvělém dosavadním postupu Sparty Kladno v poháru a současné krisi v mužstvu Slavie, hledělo se ke včerejšímu zápasu se zvýšeným zájmem a diváci nebyli také zklamáni. Sparta Kladno splnila plně pověst, která ji předcházela a nebýti skutečně pěkné a hlavně obětavé hry Slavie v prvém poločase, mohli jsme se dočkati sensace. Zápas se vyvinul zejména ve II. půli zásluhou Sparty v tuhý boj a Sparta se vložila do boje s takovým úsilím, že v polovině druhého halftimu by si býval málokdo dovolil s určitostí tvrditi, že Slavia zápas vyhraje. Zápas rozhodla třetí branka Pučova, po které byl hrot útočnosti hostů již otupen.

nastoupili červenobílí a mimo to nastoupil Šubrt na levé straně zálohy a Pleticha v centrhalfu. Nejlepší řadou byla obrana, kde Plánička schytal řadu těžkých míčů a Ženíšek hrál v plné formě. Novák byl slabší a také tvrdší. V záloze se nám Pleticha zamlouval lépe než Čambal, tlačil útok přízemními přihrávkami ku předu, bohužel však ve II. půli opět nevystačil se silami. Vodička hrál velmi dobře, Šubrt jen průměrně. Forward hrál krásně v prvé půli, kdy se všechni přímo překonávali v obětavosti, nezištnosti a i střelecké pohotovosti, v níž však neměli mnoho štěstí. Puč byl svým dravým startem stálým nebezpečím pro branku Sparty, Svoboda se ani jednou neprovinil sobeckostí a křídla krásně pronikala do předu. Po přestávce však nastal obrat, povolil Junek, Bára, hrající na křidle, úplně zklamal, Svoboda pak těšil se takové „pozornosti” hráčů Sparty, že nemohl podati plného výkonu. Sparta splnila očekávání. Povzbuzována jsouc hojně četnými svými příznivci, kteří přijeli do Prahy na 10 velkých autobusech, hrála s pověstným svým elánem a ukázala se býti hodnou své pověsti. V mužstvu se dobře držela obrana jistými odkopy a ostrým startem na míč. V záloze vynikal Landa, obětavě nastoupivší se zraněním na hlavě a Kriváň. V útoku upozornil na sebe Procházka, dobře rozdělující míče a výborný střelec Lukavský hrál často faul. Moser trpěl bolestivým zraněním.

řídil zápas dobře a nebál se diktovati 2 penalty, které by třeba jiný soudce na Letné nepískal.

   Mužstva nastoupila v sestavách:
   Slavia: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Pleticha, Šubrt — Junek, Bára, Svoboda, Puč, Joska.
   Sparta Kladno: Bartoš — Prošek, Livora — Landa, Křivan, Vencl — Vorlíček, Lukavský, Procházka, Moser, Beránek.
   Soudce Fojtík.
   Slavia jde do hry zřejmě s plným elánem a již ve 4. min. se naskytla Pučovi chance, jeho rána však šla těsně vedle. V 5. min. Svoboda podává Pučovi, jeho nádherná rána se odrazila od břevna. Puč znovu dostává míč, střílí, back Sparty sráží míč na roh. Junek bezvadně zahrává před branku, míč je odražen k Svobodovi, který ač stočen zády k brance, skvěle shotoval 1:0 pro Slavii. V 8. min. udělal Novák nezaviněnou ruku v trestném území a nařízenou penalty proměnil Prošek ve vyrovnávací branku, přijatou s ohromným nadšením četných Kladeňáků. Tribuna v té chvíli přímo duněla...
   Poté byla hra celkem střídavá. V 11. min. pravé křídlo obešlo Nováka a z vyložené posice vstřelilo vedle, v zápětí Plánička vzal míč v posledním okamžiku z nohy pravé spojce. Míč přešel na půli Sparty, na Svobodu bylo hráno faul a týž hráč z trestného kopu krásnou ranou scoroval po druhé 2:1 pro Slavii. Pleticha neúnavně tlačí přízemními přehrávkami kupředu útok Slavie, který se tentokráte přímo překonává v nezištnosti a obětavosti. Ve 24. min. Svobodova skvěla rána šla těsně vedle. Ve 30. min. brankář Sparty dobře kryje ránu Bárovu. V 33. min. Junek vstřelil vedle trestný kop za faul. Slavia nyní obléhá branku Sparty a v 36. min. Junek těsně přestřeluje. Ve 40. min. Puč střílí, ale brankář je na místě. Ve 42. min. Plánička chytá ránu levého křídla. Rohem Slavie ukončen poločas.
   Po přestávce byla hra zahájena oboustranně prudkým tempem. V 6. min. Vorlíček přihrál Procházkovi, který nádhernou šikmou ranou vyrovnal na 2:2. V 8. min. Plánička bezvadně kryl novou krásnou ránu Procházkovu. Zraněný Moser přešel na křídlo a Křivan hrál na spojce. V 10. min. si Joska vyměnil místo s Bárou. V 16. min. faul na Svobodu, trestný kop přihrál Svoboda Junkovi, jehož ránu Livora vyrazil přímo z brankové čáry. Ve 22. min. Puč střílel těsně vedle. Ve 23. min. Bára podal Pučovi, který obešel 2 hráče a prošel s míčem až do sítě. 3:2 pro Slavii. Ve 28. min. střílel Svoboda trestný kop vedle. Ve 35. min. bylo hráno faul na Josku, soudce nařídil penalty, které Novák proměnil ve čtvrtý goal. 4:2 pro Slavii. Minutu nato byl vyloučen Landa pro napadení Svobody. Do konce hry se již nepodařilo žádnému soupeři zlepšiti score.

Branky: 10. Puč 1:0, 25. Svoboda 2:0, 29. Kloc 3:0, 39. Svoboda 4:0, 50. Kindl 4:1, 70. Maloun 4:2, 75. Svoboda 5:2, 83. Kloc 6:2

Průběh: Včerejší přátelský zápas Slavie s libeňským Meteorem byl poslední zkouškou jejího ligového mužstva před zahájením championátu. Po této stránce posuzován, přinesl příjemné překvapení vzestupem formy Svobody, jehož hra v poli i střelba nepoměrně se zlepšily oproti posledním zápasům. „Kdo chce — může!” Toto staré přísloví se i u Svobody plně uplatnilo. Svoboda hrál tentokráte s vůlí a chutí, proto se mu též vše dařilo. Ovšem nejlepší byly přece jen tentokráte obě spojky Kloc s Pučem. Naproti tomu křidla byla slabá, zvláště Joska, jenž chybuje tím, že nedrží místo. Záloha červenobílých prospívala svou hrou forwardu, který nepřetržitě zásobovala dobře zpracovanými míči, málo si však hleděla defensivní stránky svého úkolu, ponechávajíc „bez dohledu” soupeřovy útočníky, kteří pak měli příležitost k četným nebezpečným výpadům. Na štěstí měli tito včera velmi průměrný den, takže se vina obešla bez trestu! Absolutně spolehlivá byla jako obvykle slavistická obrana.
   V mužstvu Meteoru podal dobrý výkon brankář Wartusch a pravý back Zimmerman, kdežto Vopička si liboval ve velkovýrobě kiksů. Halvové byli jen průměrní a z nich ještě poměrně nejlepší Rozvoda, o útoku jsme již řekli, že hrál rušově a že „zásluhou” jednostranně hrající slavistické zálohy měl hodně možností. Nedovedl se však vypnouti k takovému výkonu, aby to stačlo na jistou obranu červenobílých, kde obvykle uvázly i nejslibnější akce. Nejslabší byl Kindl, který shodou okolnosti se dostal k nejvíce chancím, jež však všechny promarnil.
   Historie zápasu. Slavia hrála v sestavě: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Pleticha, Šubrt — Junek, Kloc, Svoboda, Puč, Joska.
   Meteor VIII.: Wartusch — Zimmerman, Vopička — Rozvoda, Junek, Hlavatý — Maloun, Junek II., Cimbulk, Kindl, Prokop.
   Soudcoval p. Hroněk.
   Hra nesla v prvním poločase pečeť přátelského zápasu a tempo bylo proto zcela vlažné. Slavia si přirozeně i tak vynutila převahu v poli a v 10. minutě z prohození Josky vstřelil Puč 1. branku. Ve 25. minutě zavinil Rozvoda foulováním Puče trestný kop, který zahrál Šubrt před branku a Svoboda zvýšil score na 2:0. Ve 27. minutě naskytla se Kindlovi vyložená chance, střelil však Pláničkovi do rukou. Ve 29. minutě Svoboda prohodil uličku Pučovi, jehož ránu sice brankář vyrazil, ale dobíhající Kloc vrátil míč do sítě. 3:0 pro Slavii. Ve 38. minutě se Svobodova rána z trestného kopu odrazila od tyče. O minutu později za stálého obléhání branky Meteoru vrátil Kloc míč nazpět Svobodovi, který upravil score poločasu na 4:0. Ve 41. minutě měl sice Kindl zase krásnou chanci, když Cimbulkova rána se odrazila od tyče k jeho noze — ale vstřelil vedle! Poločas 4:0 pro Slavii.
   Ve druhém poločasu, hlavně zásluhou Meteoru nabyla hra rušnější spád. V 5. minutě z Malounova centra vsítil Kindl hlavou první branku Meteoru. V 8. minutě zavinil Ženíšek roh. Ve 14. minutě si Svoboda sice krásně vypracoval míč, ale vysoko přestřelil. Ve 25. minutě Prokop náhle unikl Vodičkovi a zcentrovaný míč Maloun vnesl do sítě. 4:2. Ale nyní se zase domácí vložili řádně do hry a vynutili si dvě další branky. Ve 30. minutě zahrál Puč polovysoký míč na Svobodu, který krásným volleyem vstřelil 5. branku Slavie a ve 38. minutě opět Puč prohodil míč Klocovi, jenž uzavřel score zápasu na 6:2.

Branky: 2. Wieser 0:1, 25. Svoboda 1:1, 30. Červený 1:2, 83. Zosel 1:3, 89. Novák 2:3

Průběh: O mužstvu Slavie je všeobecně známo, že prožívá krisi, nikdo však se nenadál, že rozkladný proces postoupil již tak daleko, aby i Teplice v dnešní své průměrné formě mohly si odvézti z hřiště červenobílých vysoce cenně dva ligové body! Je to jen pokračování staré historie, o níž jsme již několikráte psali. Z důvodů vnitřního života zavládl v ligovém mužstvu nesoulad; který se pak zrcadlí v nezájmu na hřišti, disharmonii jednotlivců a přirozeně pak i ve výsledcích. Prohráti rozdílem branky může případně i nejlepší mužstvo, nemá-li zrovna šťastný den. Musí se však viděti alespoň snaha. Dokud po této stránce nenastane obrat k lepšímu, potud bude viseti nad celým klubem Damoklův meč! Včerejší porážka je jistě velmi trapná, neboť vzhledem ke skvělé kondici rudých budou se ztracené body letos asi těžko doháněti — přesto však se domníváme, že i tento neúspěch by mohl přinésti jako lekce požehnání, kdyby vedení klubu se odhodlalo k radikálnímu zákroku, který jedině může vrátit klid a tím dobrého ducha do řad mužstva!

   Trváme na zásadním názoru, že chronickým chorobným zjevem mužstva je útočná řada s egoisticky hrajícím Svobodou, který ani osobně se nesnaží být spoluhráčem sympatickým. I v tomto matchi jsme byli svědky příznačných pro toto tvrzení episod. Důsledek se dostavil postupně ve špatném výkonu i ostatních hráčů forwardu, z nichž každý se probíjel na vlastní pěst, zapomínaje, že football je hra kolektiva a jenom v tomto duchu, že jsou možny velké úspěchy. Jediný snad Puč — a to střeleckou disposicí — znamenal světlejší bod v této neutěšené řadě.
   Ale nejhorší bylo, že tentokráte se přidružila k chabé hře i celá záloha, kde Pleticha ani při nejlepší vůli a snaze již nestačí dechem a patří minulosti. Křídelní halvové byli však ještě horší! Nedrželi křídla, která jim bez námahy unikala a pro podporu vlastního forwardu nepřicházeli vůbec v úvahu.
   Lze si pak představiti, jak vypadal obraz včerejší hry, kde tíha odpovědnosti spočívala jedině na obraně, jejíž nervy, podrobené příliš těžké zkoušce, tu a tam rovněž vypověděly službu. Ovšem to neznamená omluvu pro Pláničku, který první branku Wieserovu pustil zcela zbytečně.

S nezájmem, pozorovatelným u jednotlivců v mužstvu Slavie, nápadně kontrastoval bojovný duch a radost ze hry, jež se jevily v teamu Němců. Překvapilo to snad jedině toho, kdo neví, že nový režim v klubu znamená nové velké naděje a též oživení nálady v mužstvu. Tento převrat vynesl jim při zahájení ligy vítězství nad mistrem, jež jim bude kdekdo závidět. Ale zasloužili si je, i když nelze tvrditi, že měli v poli převahu. Byli sice více v defensivě, ale jejich takticky a bleskurychle prováděné — většinou křídelní — útoky, byly nepoměrně nebezpečnější, nežli nedokrevná hra slavistických útočníků. Byl to hlavně starý rutinér Wieser, který v tomto matchi dirigentským smyslem i osobní tvrdostí dokázal klubovým direktorům, že stále ještě nepatří do starého železa. Dobrá byla i obě křídla a konečně i Červený v centrforwardu podal standardní výkon. Jedinou slabinou byla pravá spojka, jež ovšem byla obsazena náhradníkem. Ale i záloha Teplic zastínila svůj protějšek. Střední Kreuz se sice jen omezil na hlídání Svobody, ale snad právě tím splnil nejúspěšněji svůj úkol. Oba křídelní mu dobře sekundovali a držíce se více v defensivě, paralisovali slavistická křídla. Obrana pak vůbec neměla jediného kazu, opírajíc se tentokráte o skvělý výkon backa Schebkeho.

   Před hlavním zápasem zvítězil dorost Teplic nad dorostem Slavie 2:0.
   V hlavním zápase se seřadila mužstva soudci Pisařoviči v ohlášených sestavách.
   Teplitzer F. K.: Klemm - Morawetz, Schebke - Pachmann, Kreuz, Krčil - Haberstroh, Slejmar, Červený, Wieser, Zosel.
   Slavia: Plánička - Ženíšek, Novák - Vodička, Pleticha, Černický - Junek, Kloc, Svoboda, Puč, Joska.
   Slavia měla prudký nástup a Pud přestřelil. Ale již v 1. min. vstřelil Kloc branku, již soudce neuznal pro offside. Hosté byli šťastnější. Již ve 2. min. Wieser asi z 35 metrů překvapil nepozorného Pláničku falšovanou ránou a míč zakončil pouť v síti!
   Teplice vedou 1:0. Následovala střídavá hra s mírnou převahou Teplic, jejíchž mužstvo hrálo urovnaněji nežli červenobílí, kteří ke všemu ještě též špatně stříleli. Teprve v druhé čtvrthodině se Slavia zbavila deprese, začala útočit, ale bezvýsledně. Teprve ve 25. min. se dostavil úspěch, když po chybě obrany hostí vstřelil Svoboda z Klocova přihrání vyrovnávací branku. Slavia nyní obléhala, ale její shooty buď Klemm zchytal nebo ještě častěji šly tyto vedle. Ve 30. min. se pak snesla na červenobílé další pohroma. Pleticha strkal rukama a z trestného kopu Kreutzova přehrál Wieser na Červeného, jenž volleyem vstřelil 2. branku Teplic. Dvě minuty před koncem poločasu Svoboda asi z 5 metrů střelil vedle. Poločas skončil 2:1 pro hosty.
   Po změně branek v 9. min. Puč zraněn a vyměnil si místo s Joskou. Ale ani pak to neklapalo a tak ve 14. min. se Puč zase vrátil na spojku. Vyslal pak několik nebezpečných dělovek na branku, jež však Klemm bravurně buď chytil nebo vyrazil na roh. Ve 25. min. Kreuz fouloval Kloce, ale Vodičkův trestný kop Klemm chytil. Ve 83. min. z náhlého výpadu Wieser předložil míč Zoselovi, který šikmou ranou vstřelil 3. branku, jež zpečetila první ligovou porážku červenobílých na vlastním hřišti. Domácí hráli nyní ještě rozháraněji a hosté si vynutili ve 39. min. další roh, který však Plánička zneškodnil. V předposlední minutě zápasu ocitl se Kloc před brankou a byl foulován Morawtzem. Nařízenou penalty proměnil Novák ve 2. branku Slavie, což však ničeho na její porážce nezměnilo!

Branky: 8. Haberstroh 1:0, 23. Svoboda 1:1, 29. Zosel 2:1, 39. Svoboda 2:2, 68. Puč 2:3

Průběh: Slavia se včera v přátelském zápase v Teplicích revanchovala, ovšem tím nemůže býti vyrovnán ligový dluh. Snad nanejvýše to znamená naději do budoucna, neboť měřítkem zůstává i přátelský match v Teplicích, kde přece sebetěsnější vítězství hosta znamená obvykle dvojnásobně cenný úspěch. Nejpotěšitelnější skutečností tohoto matche byl výborný výkon Svobody, který sám vstřelil dvě branky a byl po matchi společně s Pláničkou nadšenými českými diváky odnesen na ramenou se hřiště. Ovsem vynikající výkon Svobody byl zase jen rázu individuálního. Ani včera nedovedl prohazovat míč spojkám. Držel jej skoro vždy tak dlouho, až hráči na spojkách byli v offsidu. Z křídel byl lepší Joska.
   V záloze to ani včera ještě neklapalo. Čambal pro zranění vydržel jen první poločas. Pak již fysicky nestačil na výborně disponovaného Červeného. Výborná byla obranná trojice, zejména Plánička, jenž byl nejlepším mužem Slavie.
   Teplice ani včera nehráli podřadnou roli. Poukázali jsme na výborný výkon Pláničky a to je již dostatečným ilustrováním obrazu hry, ve které byli domácí v útoku po téměř celý první poločas. Plánička za pomoci Štěstěny zkorigoval v této době vyjádření vzájemného poměru sil. Ke konci druhého a začátkem prvního poločasu byla Slavia v převaze, ale konec zase patřil domácím, kteří měli nejlepší útočníky v Červeném a obou křídlech, hlavně v Zoselovi. V záloze vynikl Kreuz, ale i oba křídelní se dřeli. Obrana byla spolehlivá až na nedorozumění, při kterém vstřelil Puč vítěznou branku Slavie, když Klemm slabě vyrazil.
   Zápas se hrál za deště na blátivém terénu. Slavia hrála v sestavě: Plánička, Ženíšek, Fiala, Vodička, Čambal, Šubrt, Junek, Kloc, Svoboda, Puč, Joska, Teplice v téže sestavě jako v sobotu až na Krčila. Score zahájil z přihrání Wiesera Haberstroh v 8. min. a ve 23. min. Svoboda z trestného kopu vyrovnal. Ve 29. min. Zosel z přihrání Červeného vstřelil opět vedoucí branku domácích a ve 39. min. Svoboda zase vyrovnal ze samostatné akce na 2:2, kterýžto stav zůstal do poločasu. Po přestávce se podařilo Pučovi po nedorozumění obrany vstřeliti vítěznou branku ve 23. min.

Branky: 11. Puč 0:1, 14. Kloc 0:2, 39. Nachtman 1:2, 58. Puč 1:3, 68. Steiner 2:3

Průběh: Tento ligový zápas byl očekáván s velkým zájmem. Plným právem, neboť se od jeho výsledku očekávalo zodpovědění otázky, který z těchto dvou leadrů zůstane kandidátem mistrovského titulu. Neboť o poraženém se těžko dá předpokládati, že by se ztrátou plných 4 bodů mohl ještě přicházeti v úvahu. Ale to nebyl jediný otazník. Nejen samotný klubový tábor červenobílých, nýbrž i celá sportovní veřejnost, sledující dnešní krisi ligového mužstva Slavie, byla zvědava, zda alespoň velký, rozhodující okamžik vyburcuje hráče z letargie a vrátí mužstvu kondici, jež odpovídá skutečné kvalitě jednotlivců ... Odpověď neuspokojila. Číselný výsledek zachránil sice Slavii dočasně naději do budoucnosti, průběh matche a žalostná forma mužstva nemohly však naladiti než pesimisticky. Za daných poměrů zůstává každý match jen episodou a nad Slavií se nepřestává vznášeti Damoklův meč — hrozba úplného zhroucení. Slabiny lokálního rázu jsou jistě jen přechodné a neznamenají ničeho proti hlavní chorobě, jež jistotně dříve nebo později si vynutí radikálního léčení.

   Psali jsme již o tom vícekráte a vždy velmi důkladně, než abychom musili znovu opakovati starou písničku. Svobodův případ ve světle čísliv zavinil nespokojenost a později disharmonii celého mužstva. To byla základní chyba, jež se nyní mstí. Sneslo se to ještě jakž takž, dokud byli hráči ve formě a zvláště dokud se sám Svoboda dřel v poměru k své odpovědnosti, jež je dána mimořádnou výší požadavků. V poslední době však tento hráč není ani vůlí ani kvalitou výkonu na svém místě. Nejméně pak na místě dirigenta útoku, kam nikdy nepatřil. Vedení Slavie to však nechápe, anebo nechce chápati. Zaslouží proto aby bylo bezohledně kritisováno. Když před časem jsme podrobili vedení Sparty zžíravé kritice, činili jsme tak stejně z vyšších důvodů jako v tomto případě. Vycházíme totiž ze stanoviska, že Sparta a Slavia svojí tradicí, jež jim zajistila tisíce příznivců a tím i zcela mimořádné příjmy — mají výjimečně representační možnosti a tím i povinnosti vůči celému československému sportu! Výkonnost jejich ligového mužstva nemůže býti považována za otázku interní. Vždyť jde o mužstva, která téměř výlučně representují náš football v nejpopulárnější mezinárodní soutěži o Středoevropský pohár.
   Veřejnost, která svůj zájem o tyto dva leadry projevuje vydatně též svým obolem, má právo, aby prostřednictvím svého tisku žádala účty. A to hlavně po stránce sportovní. Kdyby si vedení Slavie uvědomilo tuto odpovědnost oproti celému českosl. sportu — pak by jistě nemohlo ani chvíli váhati s energickým rozřešením zbytečné krise. Zbytečné proto, že stačí se jen ohlédnouti po vhodném muži do středu útoku, třeba i za cenu vyššího odstupného, jež se ve všech podobných případech vrací se stonásobnými úroky. Správný a velkorysý postup spartánského vedení v tomto roce — může býti přece červenobílým po této stránce nejpřesvědčivějším vzorem!

   Nouze láme železo. Vedení červenobílých se přesvědčilo, že musí nalézti nového muže na levé křídlo a nemajíc volby, odhodlalo se ke zkoušce s mladým, ale nejvýše talentovaným Dufkem. A bylo tak donuceno k svému dobru. Výkon, který tento jejich odchovanec podal ve včerejším zápase, snese nejpřísnější kritiku. Rychle unikal, technicky si vedl vzorně a krásné, lehké centry jeho znamenaly vždy veliké nebezpečí pro obranu Viktorie. Vedle něho se výborně uplatnil i Puč.
   Oba mají největší zásluhu na výsledku. Tvořili skvělou dvojici a byť i byli odříznuti slabě hrajícím Svobodou od pravé strany, stačili si úplně. Kloc na pravé spoji neukázal ničeho. Jeho rushový styl se nehodí do mužstva Slavie. Ke konci matche si vyměnil místo s Joskou, což hned se příznivě projevilo ve výkonu útoku. V záloze se nejlépe zamlouval Čambal, ač ani krajní ničeho nezkazili. Že působil dojmem vyčerpanosti ve druhém poločase, tomu se nelze diviti. Dobrá práce středního záložníka musí pak nalézti odevzvy u centrforwarda. Nestane-li se tak, je to pro druhého vždy špatným vysvědčením. A Svoboda hrál včera smutnou roli pobíhajícího začátečníka, jemuž přihráti sebe lepší míč, je úplně zbytečné. Tím však byl Čambal vyčerpáván nad svoje síly a nelze se diviti, že nevydržel do konce zápasu. Obrana Slavie hrála jistě. Pláničkovi lze sice dávati vinu na prvé brance, ale svoji chybu v dalším průběhu zápasu tento borec stoprocentně napravil.

Po špatném výkonu Ledviny v ligovém matchi s Bohemians věnovalo vedení žižkovských pozornost Bendovi, od něhož čekalo posílení obranných řad. Ale právě v něm se Viktoria dočkala nemilého zklamání. Nepřeháníme, klademe-li mu za vinu, že pustil školácky všechny tři branky. Byl velmi nejistý, neudržel míč a nad to ještě neprokázal ani nejzákladnější schopnost prvotřídního brankáře — postřeh a taktické stavění se při střelbě protivníků. Bylo ještě štěstí pro Viktorii, že měla v obraně osvědčenou a jistou dvojici backů Steinera se Suchým. Nebýti jejich velkorysé hry, mohlo se mužstvo dožíti velké porážky. Stejně jako obránci i střední záložník Moudrý si zaslouží pochvaly. Snad se nezamlouval způsob, kterým přispěl k paralysování útoků Slavie všestranně, ale nesmí se zapomínat na účel. Vzal si za úkol zneškodnit Svobodu a proto se jemu věnoval po celou dobu matche. Účele tím bylo plně dosaženo, Svoboda byl tak dokonale hlídán, že si kloudně vůbec nezahrál. Je ovšem otázkou, může-li se nazvati alespoň dobrým takový centrforward, který se dá jedním hráčem odsouditi k roli statisty.

   že po sehrání bude zase nebezpečnou zbraní, výtečně si vedl Zajíček jako vůdce. Jeho dribling jest jedinečný a také rozdělování míčů vzorné. Neměl však vedle sebe rovnocenné spojky. Neklapalo to vždy přesně, to ale lze přičísti nesehranosti. Z křídel byl lepší Skočdopole, iniciátor elánu, s jakým se vrhla Viktoria ve druhé půli do hry. Zbývá ještě zmíniti se o křídelních záložnících. Z těch se shostil svého úkolu lépe Kouňovský, než Mourek. Soudce p. Pick se ukázal v dobrém světle. Byl objektivní a udržel hru v mezích slušnosti.
   Mužstva a branky: Slavia: Plánička, Ženíšek, Novák, Vodička, Čambal, Černický, Joska, Kloc, Svoboda, Puč, Dufek.
   Viktoria: Benda, Suchý, Steiner, Mourek, Moudrý, Kouňovský, Nachtman, Bradáč, Zajíček, Kettner, Skočdopole.
   Prvé branky docílila Slavia Pučem, který prošel s podáním Dufka a vstřelil nepozornému Bendovi míč do sítě v 11. minutě. O tři min. později scoroval Kloc. Jeho ránu mohl opět Benda krýti: Viktoria dobyla prvé branky ve 39. min., když Nachtman se zmocnil odraženého míče a vrazil jej do sítě. Půle 2:1 pro Slavii. Ve 13. min. druhého poločasu střílel Dufek na branku, Benda pustil chycený již míč z rukou a dobíhající Puč vsítil 3. goal Slavie. Score dne uzavřel Steiner z 12y za ruku obránce hostí.

Průběh: Zápasy Sparta—Slavia nebyly nikdy krásnou sportovní podívanou, — nýbrž tvrdým, bezohledným bojem, v němž se s oblibou používalo hesla „účel světí prostředky”. Ani ve včerejším finále poháru jsme si tedy po sportovní stránce nedělali žádných zvláštních ilusí. Přesto však včerejší zápas byl ještě horší, než předchozí. Jindy aspoň byly v něm hezké momenty, kdežto včera byly divákům předloženy za jejich peníze pouze — fauly, zatím co po sportovním výkonu nebylo ani stopy. Bylo vskutku ironií osudu, že zápas se hrál ve prospěch úrazového fondu. Částečnou vinu na ostré hře má soudce Wolker z Prostějova, ale proč mu činili výtek, když oba kluby byly tak neprozřetelné a učinily na něm dohodu. Vždyť přece v zápasech Sparta—Slavia je vždy první povinností soudcovou pískat od začátku sebemenší náběh k unfair hře a tím aspoň částečně udržet hráče v dovolených mezích. Zápas byl pln nechutných scén.
Hráči šli po sobě s očividným úmyslem protivníka zraniti a postižení se ani trochu nesnažili zakrýti svou žhavou touhu po odvetě. Na hru samou se při tom zapomínalo a podle toho zápas také vypadal. Nejsmutnější na věci je, že přihlíželo tisíce členů a hráčů malých amatérských klubů, při jejichž zápasech se pískají fauly s přísností někdy až přílišnou, zatím co na Letné soudce přehlédl očividné kopání protihráčů bez míče a nechal si líbiti ustavičné protestování. Je těžko vypisovati všechny případy tvrdé hry, které jsme na hřišti viděli.

Belgický centrforward Sparty se včera dopustil na hřišti činu, který zaslouží nejpřísnějšího trestu. Braine totiž ve 30. min. I. půle po řadě menších faulů kopl Nováka, když míč byl na druhé straně. Backu Slavie byla zlomena noha a byl převezen ambulancí do nemocnice. Pánové z footballové Asociace, kteří se včera na zápas dívali, „zákrok” Brainův, přehlédnutý soudcem, museli vidět, budou míti odvahu po zásluze zakročiti? Případ Brainův byl jen vyvrcholením scén, jichž hlavními viníky byli též Černický a Burger, zatím co ostatní hráči se v tomto ohledu přece jen tolik nevyznamenali.

Sparta byla favoritem zápasu. První poločas však neukazoval nijak přesvědčivě na její vítězství. Hrálo se oboustranně velmi rozháraně, zejména v útočných řadách. Hra byla celkem otevřená. Za těchto okolností došlo ke zranění Nováka. Po této události Slavia nechala vpředu všech 5 forwardů, Černického postavila do obrany a hrála o dvou halvech. V této době se jí podařilo scorovati. Po poločase stáhla do zálohy Josku a poznenáhlu se začal objevovati velký handicap, vzniklý absencí Novákovou. Jej nemohla již Slavia nijak vyrovnati a tak se stala Sparta ve II. půli pánem situace. Za daných okolností bylo vítězství Sparty zasloužené, za účasti Nováka neměli však rudí vítězství nijak jisté. Je škoda, že tak bylo znemožněno, abychom se přesvědčili o dnešním poměru sil obou soupeřů.

   Dnešní krise Slavie je z valné části krisí její útočné řady. Včera to bylo viděti nejmarkantněji. Forward Sparty hlavně ve druhé půli, kdy bylo mužstvo Slavie oslabeno a vyčerpáno, přece jen ukázal jak v poli ucelenější hru, tak i před brankou vetší rozhodnost a střeleckou pohotovost...
   Sparta hrála včera v obvyklé sestavě, až ve II. poločase hrál Silný na spojce. Jako celek nemohlo mužstvo Sparty nadchnouti a přáli bychom si, aby se proti WAC představilo v lepší formě, neboť včerejší kondice by asi nestačila na vítězství.
   V obraně byl Burger nejlepším, hrál však příliš bezohledně. Čtyřoký ukázal znatelné zlepšení formy, Němec nic nezkazil. V záloze hrál výborně Káďa, kterému šel týdenní odpočinek výborně k duhu. Křídelní halfové byli slabší.
   V útoku byl v prvém poločase nejlepším Silný, který též po přestávce prokázal této řadě na spojce cenné služby. Braine si všímal včera více protihráčů než hry a podle toho také vypadal výkon spojek. Výborně se držel včera Podrazil, který byl nejlepším střelcem zápasu. Nejedlý hrál proti posledním zápasům slaběji.

   Slavia prohrála finále poháru, horší však než porážka je zranění jejího nejlepšího obránce Nováka, jenž bude na několik měsíců vyřaděn ze hry. Ale i na samotný zápas mělo zraněni rozhodující vliv. K tomu se ještě přidružila smůla při prvých dvou brankách Sparty. Při prvé se míč odrazil od Vodičky a dostal docela jiný směr, kdežto při druhé Černický minul před brankou lehký míč.
   Slavia nastoupila v sestavě: Plánička — Ženíšek, Novák — Vodička, Čambal, Černický — Junek, Joska, Svoboda, Puč, Dufek. Včera červenobílí hráli velmi obětavě a bylo viděti velkou chuť ke hře. Škoda, že technická kondice nebyla na výši. Plánička se včera představil zas jednou v plném lesku a zachránil řadu těžkých ran. Ženíšek hrál dobře, Novák, až do svého zranění, byl výborný. V záloze exceloval Čambal, který stoupá ve formě od zápasu k zápasu. Černický byl příliš tvrdý. V útoku Svoboda se příliš neuplatnil, byl ovšem velmi dobře hlídán. Několik velmi pěkných momentů měl Dufek. Junek je stále z formy a ani Puč toho mnoho neukázal.
   Soudce p. Wolker z Prostějova v prvé půli řídil zápas tak, že jsme měli obavu, že se nedohraje. Přehlížel hrubé fouly bez míče, některé pískal obráceně, v offside byl nepřesný. Po přestávce hru přetáhl a druhý poločas měl již klidnější průběh.

   Slavia měla výkop. Ve 2. min. zastaven útok červenobílých pro domnělý offside Junka. V 8. min. zachránil Plánička velmi nebezpečný moment vrhnutím se pod nohy Silnému. Minutu po té získala Sparta prvý roh. Pak útok levé strany Slavie Puč—Dufek, Puč však kazí do outu. V 11. min. druhý roh Sparty. Ve 14. min. chytá Plánička dva trestné kopy Braina za faul Čambala a Černického. V 16. min. zraněn Madelon a ošetřován na lině. Po dvou minutách se vrací.
   Burgr hraje unfair na Svobodu, ten se revanžuje Káďovi. Ve 30. min. zraněn při srážce s Brainera Novák a odnesen se hřiště, takže Slavie dohrává o 10 lidech. Ve 35. a 37. kryje Plánička robinsonádou dva shooty Podrazila. Ve 41. min. útok Slavie, Puč prohodil na Josku, který ostře k tyči získal Slavii vedení na 1:0. V předposlední minutě poločasu měla Sparta roh, míč však skončil u Pláničky. Po změně stran již ve druhé minutě zcentroval Nejedlý míč před branku, Braine ostře střelil a míč odrazil se od Vodičky do sítě 1:1. V 6. min. Svoboda přehodil míč přes prázdnou branku Sparty. V 11. min. po chybě obrany Slavie vstřelil Podrazil vedoucí goal rudých. Slavie se vzchopila a byla útočnější, nepodařilo se jí však scorovat. Ve 20. min.. Plánička vyrazil na roh střelu Podrazila. Ve 28. minutě zcentroval Nejedlý míč z liny na Haftla, který volně vstřelil poslední třetí goal Sparty Pak byla Sparta útočnější, Slavie však úspěšně bránila. Ve 40. min. měla Slavie pěknou chanci k získání branky, Svoboda však střelil přes vyběhnuvšího Němce do outu. Za oboustranných útoků byl zápas ukončen. Po matchi v mužstvu Sparty předán zástupci Župy pohár. Utkání přihlíželo asi 25.000 diváků.

Včerejšímu finále bylo přitomno 22.550 platících diváků a hrubý příjem činil 158.129 Kč. Po odečtení režie v částce 45.986 Kč (z čehož je skoro vše dávka), obdržela župa jako 50 procent Kč 56.071.50 a oba kluby pak Kč 28.035.75. Slavia ovšem zraněním Nováka na zápas hodně doplatí.

Průběh: Slavia po těžkém nedělním zápase zajela včera do Prostějova, kde na Stadionu Jindřicha Stava utkala se v přátelském zápase s SK. Prostějov. Hosté přijeli se svým kompletním ligovým teamem až na zraněného Nováka, místo něhož hrál Fiala, tudíž v sestavě: Plánička, Ženíšek, Fiala, Vodička, Čambal, Černický, Junek, Joska, Svoboda, Puč, Dufek. — SK Prostějov: Šrám, Trojan, Zaorálek, Lolek, Kvapil, Müller, Boháček, Smýkal, Jirka, Veselý, Oskar.
   Start našeho ligového mistra vzbudil na celé střední Moravě pochopitelný zájem, takže návštěva 3000 diváka je na místní poměry rekordní. Hosté byli ovšem značně vyčerpáni předchozím pohárovým zápasem, což bylo nejvíce znáti ve slabé hře i střelbě útoku, v němž vynikl pouze Dufek na levém křídle. Záloha i obrana byly zcela na výši, pěkný výkon podal Fiala, který s úspěchem nahradil Nováka.
   Domácí snažili se ovšem ze všech sil, aby hostům co nejvíce vítězství ztížili, a dík obětavé a nadšené hře všech řad se jim to také podařilo. O výsledek, který je krásným úspěchem prostějovských, zasloužilo se celé mužstvo. Máme-Ii přece někoho pochváliti, je to střední záložník Kvapil, který byl duší celého mužstva. Jeho přihrávky byly přesné, a dovedl v pravý okamžik podpořiti obranu právě tak, jako útok. Zde byl nejlepším Veselý na levé spoji, známý též dobře návštěvníkům letenských hřišť. Nepodařilo se mu však pro dobrou hru slavistické obrany i zálohy vyjádřiti číselně svoji dobrou hru v poli.
   Celkem měla obě mužstva stejně ze hry, hosté měli jen slabou převahu. Jedinou branku vstřelil v 6. min. druhého poločasu Svoboda hlavou, když byl zachytil přesný míč Dufkův při kopu z rohu.
   Hrálo se naprosto fair. Přesné kombinaci vadil nerovný terén, ježto půda není na novém stadionu dosud slehnuta.
   Soudce pan Smazal řídil match zcela objektivně.

Branky: 14. Puč z pen. 1:0, 26. Joska 2:0, 15. Joska 3:0, 66. Thaut 3:1, 74. Junek 4:1

Průběh: Po tragickém průběhu pohárového finále, jehož obětí se stal Novák a po přísných trestech, vynesených ústředím snad se nyní již budou na našich hřištích dodržovat pravidla slušné hry. Záleží na našich rozhodčích, aby náležitě trestali úmyslné fouly. Včera zcela správně byli vyloučeni Vlček a Puč. Úroveň předvedeného footballu byla velmi dobrá. Po pěkném nástupu obou mužstev byla hra z počátku střídavá. Ke konci prvé půle a ve druhé měla Slavie slabou převahu. Viktorie se snažila z plných sil, aby udržela hru otevřenou.

   Mužstvo Viktorie Plzeň znovu potvrdilo, že je velmi nebezpečným soupeřem. Nejlepší řadou byla obrana. Zde je těžko někoho vyzdvihnout, neboť hráli všichni velmi dobře a jistě. V záloze vynikal Názler. Mizera ve středu uspokojil, přestože měl těžkou úlohu proti dobře disponovaným třem vnitřním Slavie. Duší útoku byl centreforward Moták, který nenašel u spojek dosti porozumění. V individuelních akcích byl dobrý Čulík, pro souhru však neměl smyslu. Křídla hrála poměrně slabě.
   Soudce p. Písařovič z Mostu řídil match s chybami, které však neměly na konečný výsledek vlivu.

   Slavia: Plánička, Ženíšek, Fiala, Vodička, Čambal, Černický, Junek, Joska, Svoboda, Puč, Dufek.
   Viktoria Plzeň: Javornický, Protiva, Přibáň, Báča, Mizera. Názler, Biman, Čulík, Moták, Vlček, Thaut.
   Ve 14. min. diktoval soudce za ruku obránce Viktorie penalty, kterou Puč jistě proměnil v první branku Slavie. 23. při kopu z rohu Pučova krásná rána se odrazila od postranního břevna. 26. Svoboda prošel, prohodil Joskovi a ten k tyči vstřelil druhou branku. 35. Junek zakončil svůj pěkný únik ostrým shootem, který Javornický jen s námahou vyrazil.
   Ve druhém poločase v 15. min. Dufek centroval a Joska vsítil po třetí. Minutu poté napadl Vlček Puče, který mu oplatil. Soudce oba vyloučil. 21. po chybě Ženíška unikl Thaut a vstřelil lehkou ranou čestný goal Viktorie. 29. Svoboda z trestného kopu přehrál na Junka, který ostře vstřelil 4. a poslední branku Slavie. Zápas skončil za převahy Slavie.

Branky: 5. Svoboda 0:1, 10. Svoboda 0:2, 14. Puč 0:3, 40. Novák z pen. 1:3, 76. Bubeníček 2:3

Průběh: Při referátě o zápase Sparta—Čechie Karlín jsme zdůraznili, jak těžko si rudí v nejlepší formě vybojovali na Invalidovně oba body těsným score 1:0. Včera jsme viděli na hřišti karlínské Čechie podobný obraz s tím rozdílem, že Slavia alespoň v první čtvrthodině ukázala převahu, byť i střeleckou zásluhou Svobody. Ve druhé půli bylo vítězství Slavie zejména za stavu 3:2 hodně na vážkách a jen Pláničkovi a nervose domácích forwardů mohou červenobílí děkovati, že neztratili ani jeden bod.
   Zápas byl veden v prudkém tempu od první minuty až do poslední. Hra Čechie působila ucelenějším dojmem, akce červenobílých byly za to nebezpečnější. Čechie včera podstoupila velikou zkoušku nervů, ve které obstála skvěle. Prohrávati na svém hřišti v 15. min. ligový zápas 3:0, by bylo pro mnohý ligový team vykopaným hrobem, Čechiáci jsou však houževnatí bojovníci a jejich nezdolnost doznala alespoň částečného číselného úspěchu. Svoboda redivirus! Ve znamení tohoto borce, o kterém se toho letos již tolik napsalo, hrál se včerejší match, v němž slavistický centrforward ukázal po delší přestávce opět jeden výkon svých nejlepších dnů. Snad velmi konkrétních forem nabyvší vyjednávání Slavie se Šindelářem mu dodalo patřičný impuls, ale buď jak buď, nebyl proti posledním matchům ani k poznání. Byl to opět ten starý Svoboda v plné záři svých nejlepších schopností. Hýřil přímo agilností, nezištně přihrával, vstřelil hned na začátku dvě skvostné branky z trestných kopů a hrál ve forwardu za všechny. Přítomnost Šoltyse na spojce mu šla zřejmě k duhu a co dále, hrál naprosto fair. Škoda, že měl vedle sebe Puče a Junka, jsoucí úplně z formy.
   Slavic šla do boje handicapována neúčastí zraněného Čambala s Novákem a distancovaného Josky a nepřítomnost těchto hráčů, hlavně ovšem prvých dvou, byla na hře až příliš patrna. Ve druhém poločase byla ještě postižena nepřízní soudce Šíby, který měl pro vylučování hráčů Slavie přísnější měřítko a nevyloučil na místě Strejčka, zranivšího Puče. Za takových okolností není možno Slavii míti za zlé, že tak nadějně se vyvíjející zápas pustila takřka nakonec z rukou. Čechie všech uvedených okolností dovedla plně využíti a ztížila Slavii vítězství, jak nejvíce mohla.
   Ve znamení Pláničky a Svobody bojoval ligový mistr v sestavě: Plánička, Ženíšek, Fiala, Vodička, Pleticha, Černický, Junek, Šoltys, Svoboda, Puč, Dufek. Výkon dvou shora jmenovaných hráčů zastínil včera dokonale celé jejich okolí. O Svobodovi se zmiňujeme na jiném místě, tím však nechceme nikterak podceňovati výkon Pláničkův, který zachránil v nejkritičtějších pro Slavii chvílích celou řadu hrozivě vypadajících situací. Z obránců bvl lepší Ženíšek, v záloze Pleticha již ani zdaleka nestačí přes uznáníhodnou snahu a také Vodička je z formy. Šoltys nastoupil sice po delší přestávce, ale jeho přítomnost V mužstvu byla velmi prospěšná, zlepšila se stylovost akcí i souhra. Z ostatních útočníků nezaslouží žádný pochvaly. Junek je stále z formy. Puč špatně střílel a v poli nepřihrával tak takticky jako jindy a Dufkovi vadil v ostrém boji jeho malý fysický fond.
   Čechie byla pro Slavii tvrdým oříškem a dokázala, že si úplně zaslouží postup do I. ligy, kde je krajně nebezpečným soupeřem i předním letenským leadrům. Včera hrála v kompletní sestavě i s nově získaným Stehlíkem v centru ze Slavoje VIII. Nastoupila takto: Andrejko, Strejček, Kusala, Vodička, Novák, Štverák, Mráz, Pelcner, Stehlík, Bubeníček, Mašek. Obrana byla po chvilkové nejistotě na začátku matche velmi dobrá a nejlepší řadou mužstva.
   V záloze hráli Novák a Vodička zbytečně ostře, prvý přirozeně na včerejšího Svobodu nestačil. V útoku byl skvělý Pelcner, táhnoucí většinu útoků rychle pronikající a pohotový střelec. Ostatní hráli dobře v poli, postrádali však klidu před brankou v rozhodujících chvílích.
   Soudce Šíba řídil match v I. půli velmi dobře, po přestávce poškodil Slavii uvedeným již způsobem.
   Průběh hry: Po zahájení hry byla Slavie v převaze. Již v 5. min. zahájil Svoboda score zápasu krásnou brankou vstřelenou z trestného kopu. Týž hráč v 10 min. z dalšího trestného kopu diktovaného za foul zvýšil náskok na 2:0. Ve 14. min. Šoltys přihrál Pučovi, jehož rána znamenala třetí branku hostů. Od tohoto okamžiku Čechie přidává. Ve 40. min. zavinil Fiala ruku v trestném území a Novák diktovaný 12 y kop proměnil v 1. goal Čechie. V následující minutě docílil Pelcner vyrovnávací branku, která však pro dříve pískaný offside nebyla uznána. Po změně stran měla Čechie mocný nástup. Ve 2. min. diktoval soudce 12 y kop proti Slavii, který prováděl Novák, Plánička však kop kryl. Ve 3 min. vyloučen Vodička ze Slavie pro unfair hru. V 5. min. při srážce se Strejčkem odnesen zraněný Puč ze hřiště a nevrátil se již. Ve 12 min. vyloučen Mráz pro foul na Černického. Ve 31. min. Bubeníček docílil 2. branku Čechie. Ve 37. minutě Strejček vyloučen pro unfair hru, takže oba teamy dohrávaly o 9 hráčích.

Branky: 4. Dufek 1:0, 8. Šoltys 2:0, 42. Huber 2:1, 73. Junek 3:1, 80. Svoboda 4:1, 87. Junek 5:1

Průběh: Slavia, nastupujíc k zápasu s vědomím velké odpovědnosti a proti soupeři, který v poslední době proslavivše krásnými úspěchy, jde do boje, s celým elánem. Překvapený W. A. C. jest bezbranný proti rychlým a řízným útokům Slavie, skvěle podporovaným záložní řadou. I obrana Slavie jest na výši situace a nepustí útočníky W. A. C. ke slovu. Ve 4. minutě podává Šoltys na levé křídlo Slavie a Dufek ostrou ranou posílá míč vedle překvapeného Hidena do sítě.

Útoky Slavie krásně zakládané Dufkem a skvěle podporované Junkem a Svobodou či Šoltysem působí těžké chvíle obraně vídeňských. V 8. min. oklame obranu Dufek, krásně přehrává na Šoltyse, který, ač odvrácen od branky, bleskurychle se obrací a Hiden loví po druhé míč ze síti.

   a bouře nadšení otřásá Letnou. Obrana W. A. C. začíná chápati vážnost situace a zostřuje tempo.
   Útok Slavia, zahraný Vodičkou, končí „rukou" Kubesche. Volný kop nevyužit. Hned na to trestný kop proti Slavii vrácen a nový volný kop proti WAC. za ruku. Útok Dufka zastavuje Braun. Vídeňáci zakládají nový útok, ale obrana Slavie vrací. Opakovaný nápor končí trestným kopem proti Slavii v 27. min. Avšak bez výsledku pro WAC. Slavie je ve velmi dobré kondici. Zvláště prvých 10 min bylo excelentní hrou útoku Slavie, který překvapil obranu vídeňských. W. A. C. se vzchopuje, jeho útoky jsou co chvíle ostřejší. Ale obrana Slavie však je vždy na místě. Prudký útok Slavie končí po ráně Junkově v rukou výborného Hidena. Slavie hraje jako vyměněna. Povzbuzováni obecenstvem, útočí Slavisté na svatyni Hidenovu, který vyznamenává se co chvíli. Útok Cisarův zastavuje Ženíšek. Nový útok Slavie končí v autu. Ve 30. min vrací Hiden volný míč, který minul Svoboda. Útok W. A. C. ve 32. min. zastavuje Čambal. A zase zachraňuje Fiala ostrý útok Weisův. Výpad Junkův odráží Kubesch a podává Hidenovi, který při srážce zůstává ležeti. Trestný kop proti Slavii, odvrácen obranou. Útok W. A C. ve 34. min. končí ve shluku před branou Slavie, kde Plánička krásně zachraňuje.
   Při novém útoku vídeňských vyznamenává se Fiala. Soudce Cejnar poněkud přísně trestá hru Pučovu. Obecenstvo protestuje. V 36. min. prudkou ránu Cisare chytá Plánička za bouře potlesku. Útok Weissův výborně kryje Ženíšek, který vrací míč do útoku, jenž končí prudkou ranou Svobody v autu. Ostrou ránu Pučovu zachycuje bravurně Hiden. Útok Slavie a rána Dufkova jde vysoko přes branku W. A. C. do autu. Při srážce zraněn Puč a odnesen na nosítkách do kabin. Junkův útok ve 41. min. jde po odkopu Kubeschově na roh. Krásně zahraný roh vyráží Hiden na nový. Oba nepřinesly žádného úspěchu. Útok Huberův ve 42. min. končí ostrou ranou a

   těsně pod břevno. Plánička byl bezmocným proti záludné a nečekané ráně. Slavia revanchuje se opakovanými útoky a Štěstěna ochraňuje branku Hidenovu.
   V přestávce zjištěno, že Puč utrpěl bolestné, ač ne vážné pohmoždění levé nohy. Na jeho místo nastupuje ve II. poločase Tajčner. W. A. C. hraje nyní ostře. Útoky Slavie zastavuje opakovaně Tandler. Krásný útok Svobodův pokazil váhavý Šoltys, takže Hiden na zlomek vteřiny zachránil téměř jistou pohromu. A zase Hiden vybíhá a bere Junkovi míč téměř s nohy. Při novém útoku Slavie hraje Sesta rukou, kterou soudce nevidí a míč jde na roh. Obecenstvo reklamuje penalty. Ovšem bezvýsledně. A zase je tu ostrý útok Slavie, krásná rána hlavou Svobody jde dolů do rohu a Hiden skvělou robinsonádou zachraňuje. Branka W. A. C. je v trvalé palbě Slavistů, ale výborný Hiden se svojí štěstěnou zachraňují.
   Útok Šoltysův ze tří kroků končí v rukou Hidenových. Tempo hry se zvyšuje. Jest to zvláště útok W. A. C., který snaží se proraziti obranné řady Slavie. Velmi pěkná útočná akce Dufka a Tajčnera končí v autu. Ve 12. min. nový útok Slavie tlumí Braun, podav míč zpět Hidenovi. A nový útok W. A. C. založený Cisarem, ale ostrá rána jeho neoklame Pláničku, který bravurně vrhá se po míči a zachraňuje. Slavia oplácí. Svoboda má krásnou příležitost vvrovnati, aby z 5 či 6 m. prudce a dobře střílel, ale Hiden s kočičí mrštností ničí naděje přátel Slavie. Na chvíli přejímá iniciativu W. A. C., ale Plánička je vždy na místě. Vyznamenává se několikráte po sobě a strhuje hlediště k bouři pochvaly. Jest dnes důstojným protějškem Hidenovým. Ostrá hra vídeňských béře si druhou oběť, který po srážce s Huberem zůstává ležeti a dopraven za linu, není dlouho schopen zasáhnouti do hry. W. A. C. jest trvale v útoku, který co chvíli maří skvěle hrající obrana Slavie. Plánička několikráte vyráží míč pěstí. W. A. C. dobývá rohu, který zahrán do autu. Slavia stáhla Vodičku do zálohy a oslabený útok nemůže zasáhnouti s úspěchem do hry. W. A. C. ze zcela našel a zle zatápí obranným řadám Slavie. Ve 27. min. zase útok Slavie a Tajčner krásnou a ostrou ranou přímo ze vzduchu střílí těsně vedle. Právě tak daří se rychlé akci Junkově, který při ostré ráně nemá štěstí.
   Útoky Slavie řítí se na branku W. A. C., takže úspěch lze brzy čekati. Svoboda přejímá míč, podává Junkovi a ostrá rána tohoto znamená 3. branku Slavie v 73. minutě.

Slavia povzbuzena úspěchem udržuje ofensivu, má několik pěkných chancí, ale jednak štěstí, jednak rychlé akce obrany hostí zabraňují úspěchu. Hosté hrají v obraně velmi ostře, ale soudce Cejnar je k nim příliš shovívavým. Obecenstvo ostře kritisuje jeho rozhodnutí. Mladí útočníci Slavie Dufek a Tajčner vedou si udatně a strhují obecenstvo k pochvale. Nezdary opakovaných útoků mají v zápětí zvolnění tempa u domácího mužstva, takže WAC. má možnost vzchopiti se k útoku, činí tak se vší vehemencí. Jejich snaha tříští se o skvělou hru Ženíška a Fialy, kterým sekunduje Černický. Nyní zase je to Slavia, která řítí se na branku WAC., kde Hiden bezradně zůstal státi, překvapen ostrou ranou Svobody, která jen těsně vedle míjí brankovou tyč do autu. V 80. minutě skvělý útok Slavie, založený Svobodou, míč přehraný na Junka vrácen z rohu před branku, kde Svoboda pohotově poslal míč do síti.

Obecenstvo bouří pochvalou. Útok Slavie povzbuzován nadšením diváků znovu se řítí na branku vídeňských, kde obrana rychlými zákroky maří všechny akce. Jest viděti, že W. A. C. nevydržel ostrého tempa. Hra jeho se zvolňuje a ofensiva Slavie se stupňuje. Vídeňáci neradi smiřují se s těžkou porážkou, když nastupovali k zápasu s plným sebevědomím. Marně snaží se ještě v posledních minutách docíliti úspěchu. Zatím co Šoltys po jednom útoku zůstává ležeti, ostatní útočníci nezůstávají ničeho dlužni obraně W. A. C. a Junek střílí 5. branku. Dvě minuty před koncem

Zdrcený W. A. C. marně opakuje několik útoků, které zneškodňuje obrana a při nichž i Plánička zakročuje. Soudce končí zápas, obecenstvo zaplavuje hřiště a nadšenci chtějí odnésti hráče Slavie do kabin. Slavia skvěle triumfovala nad finalistou Středoevropského poháru a promluvila velmi zřetelnou mluvou ve chvíli, když již pochybovalo se o vzkříšení mužstva v této sezoně. Dlužno poznamenati, že byli to noví a mladí hráči Slavie, kteří vnesli říznost a nadšení do hry, která byla skvělou ukázkou prvotřídního footballu.
W. A C., vítězící a sebevědomý, musel se skloniti před elánem mládí a to ve hře, která se strany Slavie byla vzácně fair. To nelze říci o hře W. A. C., jak svědčí několik zranění hráčů Slavie. Obětmi tvrdé hry vídeňských byli Puč a Vodička, kteří nemohli dokončiti zápasu. Vítězství Slavie jest jedním z nejcennějších v posledních letech a jest skvělou rehabilitací jak Slavie samotné, tak i Československého footballu, nad kterým činila kříž zvláště nepřátelská cizina. Chceme věřiti, že omlazené mužstvo Slavie udrží si kondici a dokáže v příštích zápasech, že jeho vítězství nebylo seskupením náhod. Branky, které padly, byly vstřeleny způsobem, proti kterému byl i výborný brankář Hiden bezmocným. Příliš mnoho bylo oněch ostrých ran, které končily buď těsně v autu nebo ztlumeny zásahem mrštného Hidena. Vítězství Slavie jest tak úplné a přesvědčivé. Nebylo náhod ani nehod při těchto úspěších. Jedna každá z branek byla vtipným rozřešením situace. W. A. C. našel ve Slavil svého mistra!

Průběh: Po skvělém vítězství Slavie nad W. A. C. byli po včerejším ligovém zápase domácí favority. Splnili také očekávání svých příznivců, ale jen v prvém čase. Do té doby skvělá, technicky bezvadná hra Čambala usměrňovala hru a jeho elegantní, líbivý styl byl požitkem pro milovníky kopané. V té době i Černický dobře kryl nebezpečného Barona a Fiala takticky se stavěl, takže každá akce náchodského útoku vyzněla na plano. Útok udržel míč a často, ale špatně střílel. Dvě branky byly velmi hubeným ziskem evidentní převahy červenobílých. Mladá dvojice Dufek—Tajčner stačila jen s počátku, kdy dobrou kombinací často unikala Šafrovi, ale přímo žalostný pohled skýtala po přestávce, kdy po brance Náchoda vypověděly oběma nervy a každý míč na ně zahraný byl předem ztracen. Na druhé straně Junek znovu ukazoval svoji akutní slabinu, t. j. nemožnou střelbu z každé posice, ač jednoduchý centr neb vrácení míče do středu by byly daleko užitečnější. Šoltys hrál velmi opatrně a Svoboda zřejmě znechucen. Po několika neúspěšných akcích ztratil tento náladový hráč chuť ke hře, a co to pro mužstvo Slavie znamená, jest dostatečně známo. Nemožné přihrávky, špatná střelba bezradné pobíhání, to byla devisa hry středního útočníka Slavie po přestávce. Čambal polevil snad v důsledku bolestivého pádu či celkové únavy, Černický mu vypomáhal. Pleticha, ten vůbec na místě krajního záložníka nezabral a tak čilý útok Náchoda vzal hru do své moci. Vtipně veden Janouškem, s obětavými spojkami a vždy nebezpečným Baronem na křídle dovedl vyplašiti obranu Slavie tak, že dělala chybu po chybě. Špatná hra útoku Slavie ulehčila záloze i obraně Náchoda tak, že jim umožnila věnovati plně síly ofensivě. Carvan zastal značný kus práce, oba krajní ukazují svým výkonem, že to není jejich místo a proti technicky rychlým křídlům nemohou obstáti. Obrana, zvláště v prvním čase zastala plně svoji úlohu již tím, že zmírnila nápor domácích na minimální efekt 2 branek.
V 7. min. vzorná akce Slavie, založená Čambalem, Junek odcentroval a Dufek přímo z rány k tyči vstřelil první branku. V 44 min. z centru Dufkova vyrazil Bělík ostrou ránu Svobody a Junek dorazil do sítě po druhé. Po přestávce již o 2. minutě dostal míč Baron (v offside) a neobtěžován vstřelil lehce první branku. V 30. min. Nývlt vyrovnal po pěkné akci Janouška s Dobešem. Soudce pán Küchler z Plzně byl velmi dobrý, naprosto objektivní, velmi pohyblivý a stále u míče. Přehlédl sice offside Baronův, čímž Slavii poškodil, ale za to shovívavě v trestním území neviděl dva poklesky obránců.

Průběh: Slavia, byť by snad jen přechodně, přece jen se ocitla po včerejšku v čele ligové tabulky, neboť vítězství platí v ligovém mistrovství dva body, ať již bylo docíleno jakýmkoliv výkonem. Leč pouhé vědomí, že včerejší výkon červenobílých stačil k vítězství a ke všemu ještě k zaslouženému vítězství nad mužstvem, jež až do neděle vedlo v ligové soutěži — musí nás všechny hluboce zarmucovat. Mezi slepými je jednooký králem. Kam pohlédnete, všude samá prostřednost. Hráči a la Šoltys, kteří bývali v našem footballu obvyklým zjevem, jsou dnes bílou vránou, ale současně též nepříjemným měřítkem, na němž máte příležitost přesvědčit se, jak náš football v posledních letech poklesl. U mužstev Slavie a Sparty býval stoping a vůbec míčová technika samozřejmostí, jakousi footballovou abecedou, bez které nebylo naděje na zařazení. A dnes? Internacionálové nejzvučnějších jmen svádějí svůj nejzoufalejší boj s míčem, který jim odskakuje několik metrů od nohy! Žádejte pak stavění se, taktiku a systém tam, kde chybějí nejprimitivnější základy. A hledejte pro funkci asociačního kapitána takového kouzelníka, který by z tohoto hráčského materiálu uhnětl národní mužstvo, jež by nám vrátilo ztracenou slávu.
   Věru nemohlo býti nevhodnější doby pro volání po samostatném profesionálním svazu, nežli dnes, kdy náš football propadl tak žalostnému diletantství.
   Běda, až Načeradcové a Habáskové procitnou z vidění. A při tom máme stále návštěvy, jež by nám mohla záviděti i ta výkonností nyní tak excelující Vídeň. Toť ještě vliv kouzla, kterým před lety učarovala desetitisícům generace Mysíků, Prokopu, Vaníků, Pilátů, Jandů a jak se jmenovali všichni ti umělci předválečných a poválečných let, jejichž slavné dědictví již po léta promarňují málo důstojní epigoni.
   V těch letech vyrostlo našemu footballu tisíce nadšených Načeradců a Habásků, kteří jakoby hypnotisováni radostně aplauduji i sebemenšímu záblesku umění, jež kdysi bývalo na hřištích čelných našich klubů na denním pořádku. A jak dojemná je jejich shovívavost, jestliže po tak žalostné hře dovedli ještě tisícové zaplaviti hřiště, aby mužstvu Slavie uspořádali ovace. Byly doby, kdy za takovýchto okolností netěšilo ani vítězství dobyté náskokem několika branek a kdy obecenstvo opouštělo hřiště mrazivě tise jako o pohřbu.
   Otázka tréninku: dnešní generace se musí učit kopat. To platí, prosím, všeobecně, pro všechny kluby. Špatnou službu by prokazoval našemu footballu, kdo by chtěl hledat stůj co stůj vinníky v jednotlivcích neb klubech. Shoda příznivých okolností, především nadbytek volných hřišť dala před válkou příležitost stovkám talentů, aby stálým cvikem se zdokonalili v artisty, jež později obdivovala cizina, stejně jako zase nyní nedostatek takovýchto volných prostranství má za následek květníkovou výchovu footballistů v dorosteneckých mužstvech. Zatím co dříve do čelných klubů přicházeli již ostřílení hráči, klidni sebevědomím, jež vyplývalo z dokonalého umění — dnes z nedostatku jiného výběru musí se i letenští leadři velmi často spokojiti s hráči ještě nehotovými.
   Těmto změněným poměrům se však má přizpůsobit i též systém klubového tréninku. Dříve jsme schovávali hráčům v týdnu míč, dávajíce přednost běhům, švihadlům a prostě tréninku, který měl za účel zachovati hráče ve fysické kondici — kdežto dnes je nutno kopat, kopat a zase kopat. Ale takovýto trénink vyžaduje již též nepoměrně odbornější vedení. Musí být svěřen bývalým vynikajícím hráčům, kteří mají schopnost nejen opravovat chyby, radit a osobně demonstrovat správný způsob hry, nýbrž i rozpoznávat talenty a určovat jim místa, na která se svými vlastnostmi nejlépe hodí.
   V poslední schůzi asociačního výboru byl přijat návrh, aby se příští tréninky národního teamu konaly při zavřených dveřích. V jistém tisku se domnívali, že ten návrh podal asociační kapitán a považovali proto za svoji tradiční povinnost tento námět zesměšnit. Je to otázka vkusu a ukázka nezkušenosti. Nevíme sice, zda to může zaručiti úspěch u národního mužstva, kde již není mnoho času na učení, zato však pro klubové tréninky to je myšlenka, již lze co nejvřeleji doporučiti. Neboť uznávané primadony závodních mužstev by bylo asi za jiných okolností velmi těžko přiměti k takovému tréninku, ve kterém by se musily otevřeně přiznati ke svým utajovaným nedostatkům...

   Co jsme zde předeslali, vztahuje se paušálně na celý náš ligový football. Všimněme si nyní detailně výkonu vítězného teamu Slavie. Byl v celku i v jednotlivcích, ale hlavně v jednotlivcích velmi slabý. Na tomto posudku trváme i po druhém poločase, kdy Slavia nasadila finish a byla nesporně lepším mužstvem, jež si vítězství plně zasloužilo. Při chabém výkonu Bohemians to však ničeho neříká. Spíše naopak dlužno hledati vysvětlení, proč vlastně útok Slavie, který v onu dobu byl ustavičně tlačen vlastními halvy kupředu, nedovedl této trvalé převahy využíti ani regulérní brankou, takže jen šťastná penalty musila zachrániti již již ztracený ligový bod. Je sice pravda, že Svoboda neměl ve svém útoku až na Šoltyse jediného hráče, který by byl ve formě, ale tím ještě není řečeno, že by při jeho správném chápání role centrforwarda musily útočné akce vypadati tak rozervaně a bezhlavě. V prvním poločase, kdy slavistická obrana měla co dělat s agilním forwardem Bohemians, byla snad ještě jakás takás omluva, která však odpadla po přestávce, kdy slavistický forward byl vydatně zásobován míči. Scházel prostě dirigent. Centrforward nemá hrát pro sebe, nýbrž pro své spoluhráče. Ideálním představitelem tohoto místa je hráč, který nejen vzorně přihrává a prohazuje míče, nýbrž i obětavě dělá svým spojkám místo, stahuje na sebe hráče a jenž prostě klade zájem celku nad osobní samolibost. Tak to hráli Pilát a Schaffer, nikoliv však Svoboda. Svým přehnaným individualismem škodí pak nejen celku, ale i sám sobě, ježto si pak na něho centrhalfback obyčejně tak důkladně zasedne, že se ho po celý zápas nezbaví. Ostatně schází Svobodovi také hodně technika, tedy právě ona vlastnost, jež pasuje ze Šoltyse na vlast. vůdce útoku a jež činí každou jeho akci tak líbivou. Jenom vedle tohoto borce bylo možno, že se rozehrál i v poslední době tak zbrklý a nervosní Junek, jenž ke konci matche podnikl několik krajně nebezpečných výpadů a vynutil vítězství útokem, který nebýti Tyrpeklova foulu, by byl asi tak jak tak skončil regulérní brankou. Z ostatních forwardů Joska trpěl Svobodovou indisposicí a mladistvý Dufek za těchto okolností nemohl více činiti. V záloze to v prvním poločase neklapalo. Čambal byl přetížen defensivním bojem s obětavě hrající dvojici Bára— Skála a Křížek se dlouho nemohl rozehrát. Po halftimu však, když útočníci Bohemians vystříleli všechen prach, ovládla slavistická záloha pole tak dokonale, že se hrálo skoro stále na půli hostí a Čambal se mnohdy zúčastnil i střelby na branku.
   V tu dobu byl inteligentně přihrávající Slovák vlastně zakladatelem většiny útoků a též únik Junkův zakončený 12yard. kopem a vítěznou brankou Slavie resultoval z jeho přihrání. V obraně byl jediný Ženíšek plně na výši. Fiala je jen sekundantem a nic více. Jeho největší chybou je, že ignoruje moderní způsob hry založené na souhře backů s halvy, umožňující přesné předání míče vlastním forwardům, kteří jinak o vysoké backovské odkopy svádějí se soupeřovou obranou marný boj. Plánička byl dobrý, v jednom případě dokonce zabránil jisté brance — ale zato při brance, již obdržel, mohl se při větší pozornosti taktičtěji postavit.

   Absence tohoto rutinéra dala ráz celé hře. Bylo to vedle sebe mnoho mládí, jež nedovedlo hospodařiti silami a doplatilo na tuto nezkušenost ve druhém poločase, kdy hlavně Bára fysicky vyčerpán odpadl. Skála pak sám nestačil a ti ostatní neměli k tomu schopnosti. Šindelářovi se nelze diviti, ježto hrál z nouze na levém křídle a též Čechovi hoví lépe místo na křídle. V záloze se dřeli Lanhaus a Tyrpekl. Skoda, že posléze jmenovaný pokazil jinak dobrý dojem v posledních minutách foulem proti Junkovi, který stál penalty a cenný ligový bod. Hochman byl jako obvykle slabší. Ale ani oba backs nepůsobili dojmem takové jistoty jako jindy. — Hochman nehrál špatně, první branku mohl však při větší duchapřítomnosti hravě chytiti.
   Slavia: Plánička, Ženíšek, Fiala, Křížek, Čambal, Černický, Junek, Šoltys, Svoboda, Joska, Dufek.
   Bohemians: Hochman, Jilma, Petřík, Hofmann, Lanhaus, Tyrpekl, Novotný, Čech, Bára, Skála, Šindelář.
   10. Svoboda vydřel míč, přihrál Joskovi, který z bezprostřední blízkosti vsítil 1. branku Slavie. 39. zásluhou Skály dostal míč volný Novotný a nikým neobtěžován ostrým shootem vyrovnal na 1:1. 31. Plánička skvěle zachránil, vrhnuv se odvážně Čechovi pod nohy svým ojedinělým způsobem.
   Ve 3. a 6. min. druhého poločasu Čambal a pak Lanhaus krásnými střelami dávají forwardům příklad, jak se má střílet. 14. Svoboda přihrál volnému Junkovi, ale ten střelil daleko vedle. 25. Šoltys stopil Junkův centr a Svoboda pohotově dělovkou vstřelil pod břevno, avšak míč se odrazil do hřiště. 40. Tyrpekl fouloval v trestném území útočícího Junka. Nařízenou penalty proměnil Junek ve vítěznou branku Slavie.

Průběh: Je jistě v čerstvé paměti nádherné vítězství Slavie nad finalistou Středoevropského poháru W. A. C. Vítězství ono bylo zcela zasloužené a docíleno krásnou hrou červenobílých, jež mohla naladiti k největšímu optimismu. Jaké však zklamání pro všechny ty, kteří viděli v nádherném onom výsledku předzvěst, lepší budoucnosti. Píšeme o „nádherném úspěchu” proto, že kdyby byl měl vyjadřovati skutečný obrat k lepšímu, nemohl přece team mistra ligy v zápětí upadnouti do tak podprůměrné kondice, jakou projevil v ligovém zápase s Bohemians a včera v matchi s vídeňským Rapidem!
   Žalostná úroveň výkonu Slavie vzbudila u diváků tohoto boje obavy o osud v dalším ligovém zápolení. Kolísavá forma mužstva nezaručuje ani v nejmenším úspěchy a tím méně chance na mistrovství. Může býti spoléháno čistě jen na štěstí, ale jak známo, to přece přeje vždy silnému. A že dnešní team Slavie není silný, to dokázala poslední dvě utkání. Stává zde sice omluva, že řada borců je zraněna, s tím ale musí počítat každý klub a má pak rád ve svém středu schopné náhradníky. Ve faktu, že jich není, lze spatřovati dvojí možnost. Buď vedení není dostatečně prozíravé, nebo je prvotřídních borců nedostatek.
   Slavia zklamala nejen proto, že nedovedla zvítězit, ale daleko více ještě hrou, jež nebyla hodna titulu mistra. Bylo hodně mezer v řadách domácích, největší ale se jevila v záloze. Čambal nebyl ani stínem onoho centrhalva, který uchvátil v matchi s WAC. Bezradně pobíhal po hřišti, přihlížeje akcím hostí, lehce ho obcházejících. Nevykonal ničeho pro obranu a neznamenal posilu ani pro vlastní útok. Nejinak tomu bylo na levé straně, kde Šimperský nekladl nižádného odporu vídeňskému křídlu. Jedině Křížek se snažil, i on však uspokojil jen z polovice. Omezil se totiž na defensivní hru.
   Nedostatečně podporovaný forward měl přirozeně těžkou práci, která byla ještě ztížena nedostatkem vlastní soudržnosti. Svoboda hrál svůj football, t. j. egoisticky na vlastní pěst. Snad volil ze dvou zel ono menší podle vlastního názoru. Měl na vybranou, buď podávati marně spoluhráčům aneb probíjeti se sám. Zvolil druhou možnost, ale mohl již předem věděti, že tímto způsobem neprorazí výtečnou obranu Rapidu. Daleko lépe by byl prospěl mužstvu přehráváním na Junka, který měl včera velmi dobrý den. Ze spojek se zamlouval jedině Joska svojí dravostí, kdežto Šoltys ani jeho nástupce Potůček neuspokojili. Nemilým překvapením byla také slabá hra Dufka na levém křídle. Zbyla z celého teamu tedy jedině obrana, jež se zhostila svého úkolu se ctí. Jubilant Ženíšek bojoval v pravém slova smyslu. Rval se o každý míč a nepřišel nikdy z konceptu. Dobře mu sekundoval Fiala, jehož odkopy však postrádají účelnosti. Plánička v brance si zase jednou řádně zachytal. Zaskvěl se v nejlepším lesku.
   Vyrovnané mužstvo Rapidu získalo si sympatie diváků. Hrálo agilně, rychle kombinovalo, jenom ve střelbě se neukázalo taktickým. Útočníci se odhodlávali obyčejně k ranám z dálky, jež nemohly jistého Pláničku překvapiti. Útok schopně vedený Kaburkem střídal hru polovysokých míčů s přízemním přihráváním. Ze spojek byl techničtější Schilling, plus ve střelbě měl zase na druhé straně Wesselik. Obě křídla dobře unikala a krásně centrovala. Záloha předčila protějšek v každém směru. Výtečně střežila forwardy domácích a měla dosti sil i pochopení pro podporu vlastního útoku. Obrana v ničem nezadala předním řadám. Oba baks byli spolehliví a Bugala v brance jistě kryl několik nebezpečných ran.
   Soudce p. Parpl řídil match objektivně, ač ne bez chyb.
   Mužstva a branky: Rapid: Bugala, Schramseis, Luef, Wagner, Smistik, Skoumal, Hofman, Wesselik, Kaburek, Schilling, Pesser.
   Slavia: Plánička, Ženíšek, Fiala, Křížek, Čambal, Šimperský, Junek, Šoltys (Potůček), Svoboda, Joska, Dufek.
   Vedoucí branku Slavie vstřelil v 9. min. Křížek z velké dálky, když Bugala uklouzl a nemohl pak již míč zasáhnouti. 27. Šoltys opustil pro zranění hřiště a na jeho místo nastoupil Potůček. Tři minuty před koncem poločasu Rapid vyrovnal goalem, jehož spoluautory byli Pesser a Křížek. Ve druhé půli byli hosté lepší, ale na výsledku 1:1 ničeho již nezměněno.

Průběh: K ligovému matchi na Kladně jela Slavia jako vyložený favorit. Její forma sice v posledních zápasech hodně poklesla, nicméně jí byly dávány chance a to proto, že Kladno prodělává hráčskou krisi. Slavia nezklamala své příznivce. Zvítězila a odvezla si cenné dva body, přesto však nijak nepřesvědčila, že by již nastoupila cestu k lepšímu. Do poločasu sice hráli jednotlivci dobře, někteří dokonce výborně, než stále to není kompaktní celek, na nějž je možno plně spolehnouti. Nejlépe se to projevilo ve druhé půli, kdy s poklesem výkonu Čambala zhoršila se hned také hra forwardu.
   Pěkný výkon vnitřních útočníků v prvé půli dával veliké naděje. V té době centrhalv Čambal předvedl skutečně vynikající hru. Takticky i s rozhledem odporoval vnitřním forwardům domácích a zásoboval vydatně vlastní útok. Tato řada měla přednost ve výborné práci tří vnitřních, z nichž Svoboda překvapil účelnými přihrávkami i pohotovou střelbou. Dobrá jeho práce šla k duhu oběma spojkám. Šoltysova jemná technika byla vhodně doplňována dravostí Joskovou. Jenom křídla nevynikala nad průměr. Ještě snad Junek měl dobré momenty, ale Dufek zklamal úplně, ačkoliv měl vedle sebe výtečného Šoltyse.
   Po poločase vyřráhl Čambal a tím byla zasazena těžká rána i útoku, který pak již nezabral. Křídelní záložníci si ulehčili práci. Hráli jen defensivně a přece ani tak plně nevyhověli. Obrana si vedla nejistě. Nepřekvapilo to ani tak u Fialy jako u Ženíška, který v prvé půli měl slabé chvíle. Po přestávce se zlepšil. Výborně si vedl Plánička v brance.
   Krise Kladna trvá. Kladno marně zkouší stále jinou sestavu. Žádná z dosavadních jeho nových akvisicí se neukázala k prospěchu teamu. Nejhůře je tomu v útoku. Včera jedině Majer uspokojil v centrforwardu a to ještě jen hrou v poli. Druhým hráčem, na něhož bylo možno spolehnouti, byl Hendrych na levém křídle. Průměrný byl Junek, hodně slabý Zeman a nejhorší Froněk na pravém křídle, jehož debut skončil žalostně. V záloze vynikal Černý, jenž byl velkou překážkou Junkovi. Kraus a Bouška se rozehráli až ve druhém poločase. — Obrana měla výborného backa v Brožovi, který jistotou a rychlými i odvážnými zákroky předčil svého partnera Habra. Tichý v brance prokázal hlavně v prvém poločase velké služby svému teamu.
   Soudce p. Kastner řídli match nestranně k úplné spokojenosti obou stran. Příznivcům domácích nevyhověl, ale těm je těžko se zavděčiti.
   Průběh:
   Slavia má dobrý nástup a dociluje již ve 3. min. prvého úspěchu Joskou z přihrání Svobody. 6. Hendrychovu prudkou ránu chytá Plánička. Slavia ovládá pole. Její útok, výborně podporovaný Čambalem, přesně ve středu kombinuje a dobře střílí. Dík těmto přednostem docilují hosté v 9. min. Svobodou druhé a týmž hráčem v 18. min. třetí branky. Tím však vyčerpán veškerý prach a půle skončena za stavu 3:0. Ve druhém poločase je hra oboustranně rozháraná. Útok hostí nemá již té soudržnosti jako v prvé půli a není již také podporován zhoršivším se Čambalem. Kladno toho využívá, pilně útočí, jeho forwardi však postrádají důrazu. Na stavu 3:0 pro Slavii do konce hry ničeho nezměněno.

Průběh: Všeobecný úpadek naší kopané nás naučil v posledních letech skromnosti i nenáročnosti. Z tohoto relativního hlediska posuzován, včerejší zápas uspokojil. Zvláště potěšující byl fakt, že se tentokráte až na nepatrné výjimky, hrálo oboustranně fair a snad právě tato okolnost měla též příznivý vliv na úroveň hry. Hráči si prostě hleděli více míče nežli nohou soupeře. Takovýto ráz hry značně usnadnil úkol soudce p. Černého z Bratislavy, jemuž však nelze upříti, že podal úzkostlivě poctivý a nestranný výkon, zajistiv si tak záviděníhodný debut v derby Sparta-Slavia, jež je již pověstným tradičním pohřebištěm soudcovských snů a kariér.
Předeslavše, že zápas relativně uspokojil, naznačili jsme, že absolutně scházelo výkonům obou mužstev hodně do dokonalosti. Ani jedno mužstvo nebylo bez slabin. Naopak, spíše by se dalo tvrditi, že těch stínů bylo více nežli světlých bodů. O tom se ostatně zmíníme ještě důkladněji v kritice mužstev a jednotlivců. Přesto však výkon některých borců nás příjemně překvapil, hlavně proto, že se dostavil jako na zavolanou v předvečer nejvýznamnějšího mezistátního stkáni letošního roku: Československo—Itálie o Švehlův pohár! Je to famosní výkon Hanáka Silného, jenž byl nejlepším hráčem Sparty a snad vůbec na hřišti a slavný návrat Šimperského do centrhalvu Slavie! Tito dva borci společně s Pláničkou byli velkými hvězdami včerejšího derby, v jejichž lesku se však potom tím nepříznivěji obrážela nemohoucí prostřednost ostatního okolí.

   do středu zálohy. Šimperského včerejší výkon kdekoho překvapil. Přiznáme se, že ani my jsme jej nečekali, spatřujíce naopak v jeho zařazení do centrhalvu největší risiko. Tento borec nám však dokázal, co zmůže silná vůle v tréninku. Mladý muž, který před několika měsíci přestál těžkou chorobu, podrobil se dvěma velmi vážným operacím slepého střeva na římské půdě a jehož stav byl mnohem kritičtější, nežli se tehdy smělo psát, díky nevyčerpatelným zdrojům sil, jež může dodati jen mládí, stejně jako železnou vůlí, diktovanou nadšením a ambicí dovedl podivuhodně brzy vrátiti se do formy, jakou oslňoval v nejlepších dnech své kariéry a jaká ho pasuje za kandidáta na toto místo v národním teamu proti Itálii.
   Výborné stavění se a mladistvá elastičnost společně s bleskurychlým startem, umožňovaly mu úspěšné trhání kombinačních akcí spartánských vnitřních forwardů, kdežto jeho technické přízemní přihrání přispělo vydatnou měrou k zvýšení výkonu slavistické útočné řady. Jeho zásluhou též měla Slavia v prvním poločase ve své moci neméně než dvě třetiny hry. Jestliže v druhém halftimu si vyměnil místo s Čambalem, stalo se tak podle našich informací jedině s ohledem na dřívější již direktivu, nikoliv proto, že by byl vyčerpán. Alespoň jeho výkon na spojce ani potom nesvědčil o únavě. Čambal, který po přestávce zaujmul jeho místo ve středu zálohy, měl za takovýchto okolností málozáviděníhodný úkol. Zhostil se ho sice důstojně, Šimperskému z prvého halftimu se však přece jen nevyrovnal. Po stránce podporování útoku snad ano, nikoliv však v defensivě, v níž je volnější a měkčí. Křížek měl na starosti nejnebezpečnější a také nejlepší dvojici Sparty: Silného s Hessem. Nelze se divili, jestliže proti takovýmto válečníkům bojoval se střídavým štěstím, ale nelze též nekonstatovati, že tempo přesto vydržel a v druhém halftimu byl na výši situace. V téže době se ostatně i Černický rozehrál k velmi spolehlivému výkonu a on to byl, který odsoudil Podrazila a mnohdy i Nejedlého k úloze statisty. Ženíšek nastoupil s chřipkou, přesto však to nebylo na jeho hře ani dost málo znát. Byl rychlý, tvrdý, bojovný a spolehlivý. Předčil svého partnera Fialu, který vedle slabých momentů měl i mnohé, jež zasluhují pochvalné zmínky.
   Ale nejlepším mužem obrany a společně se Šimperským též autorem včerejšího cenného vítězství, byl brankář Plánička, který schytal na tucet nádherných ran a který též klidným i pohotovým rozhodováním utlumil ještě více nebezpečí v samém zárodku.
   Ve forwardu Slavie nebylo sice tak markantní postavy, jakou měla Sparta včera v Silném, za to vsak byl lepší průměr a též jako celek působila tato řada Slavie příznivějším dojmem nežli její protějšek u Sparty. Jako obvykle byl svým klidem, rozhledem a technikou Šoltys nepostradatelným tmelem. Jeho přítomností získává zase Junek na bývalé průbojnosti a stává se chvílemi hodně nepříjemným soupeřem. Svoboda sice neměl nikterak velký den, nehrál však sobecky a již tím se hodně zasloužil o zdar zápasu. Čambalův výkon na nezvyklém místě levé spojky, nelze podrobiti definitivní kritice, přesto však ani jemu není možno upříti dobré porozumění pro souhru a hlavně zásobování Josky na levém křídle pěkně zpracovanými míči. Joska, aniž by byl ideálním křídlem, dobře doplňoval ensemble, zahodil však dvě vyložené chance.
   Jak již řečeno, byla Slavia jako celek v prvním poločase nepoměrně lepší a v oné době měla též více ze hry. Ve druhém poločase nabyli rudí převahy, ovšem nelze odhadnouti, zdali se tak stalo jen jejich vlastní zásluhou, anebo zda jim k tomu nedopomohla též výměna míst Šimperského s Čambalem stejně jako defensivní taktika červenobílých, kteří tak chtěli udržeti svůj náskok z prvního poločasu.
   V závěru dlužno označiti rozhodnutí technické komise Slavie, jež zařadila Šimperského do středu zálohy za nejšťastnější krok, který rozhodl o nejcennějším vítězství červenobílých v podzimní sezoně, o vítězství, jež i bez ligového umístění jim v duchu tradice zaručuje pro podzim primát v naší kopané.

   Mužstvo Sparty není tak špatné, jako nespolehlivé! Nemusíme snad ani všechny ty známé příklady kolísavé formy, kdy po největším vítězství vždy zchladí rudý team rozpálené hlavy svých četných příznivců studenou sprchou nečekané porážky. Vysvětlení je na snadě. Páteří footballového mužstva jsou centrhalfback a centrforward. A Sparta má právě tato nejvýznamnější místa obsazena nespolehlivými silami. Káďa je ve svých 37 letech příliš stár, než aby mohl ručit za svůj výkon a v Brainových žilách koluje příliš cizí krev, než aby mohl cítit s tradicí Sparty a vůbec českého klubu. Ostatně je tento jinak soukromě zcela sympatický Belgičan typ profesionála, jakého jsme se nejvíce obávali pří zavedení oficielního profesionalismu. Nesporný artista, technik, taktik i střelec, nemůže přesto Braine nikdy býti naším ideálem, neboť není bojovníkem. Je příliš chladně vypočítavý, než aby mohl být statečný a nadšený. A je to cizí živel, který nesroste. Má-li Braine dobrou náladu a chuť, dovede oslnit, nejtragičtější však je fakt, že svoji náladu nedovede podřídit potřebám klubu. Tam kde bylo jeho výkonu nejvíce zapotřebí, pravidelně zklamal s matematickou jistotou.
   Tito dva borci, kteří mají největší podíl na včerejší porážce a kteří ještě vícekráte v budoucnosti budou hrát stejnou úlohu — toť živé svědomí dnešního nezkušeného a chybujícího režimu, který tím zarputileji nesčetněkráte již prokázané chyby opakuje a v nich setrvává, čím více jsou kritisovány. Řeže tím ovšem jen do vlastního masa Sparty. Jak ale k tomu přijde většina mladých a jistě dobrých hráčů, aby trpěla a byla otravována neschopností režie! A jak je pak vlastně máme kritisovat, když jsme přece všichni přesvědčeni, že jejich výkon by za jiných okolností a s jinými spoluhráči na zmíněných místech musil zcela jinak vypadat! Nesporně dobrou dvojicí jsou za normálních okolností Burgr se Čtyřokým a ani křídelní halvové by vedle mladšího centrhalva nehráli podřadnou úlohu. Včera nás zvláště Srbek překvapil výkonem dobré úrovně.

   Viděli jste včera hrát Hanáka a dovedete si bez něho ještě vůbec představit forward Sparty? Byl centrforwardem, spojkou, ale současně též centrhalfbackem. A dokonce též autorem jediné branky! Pravý opak Braina je ten po leta přezíraný a chikanovaný Jožka. Vypne se k nejvrcholnějšímu výkonu vždy jako na zavolanou, když vše kolem něho se hroutí a když je toho tedy nejnaléhavější potřeba!
   Uprostřed lhostejnosti Braina, bezradné nezkušenosti fysicky slabého Nejedlého a naprosté indisposice Podrazila byl robustní, neúnavný a stále útočný Silný jediným majákem, který i v době konstantní převahy červenobílých dovedl svými strhujícími akcemi vždy znovu a znovu rozžehnout v srdcích spartánských fanoušků již jen doutnající jiskru naděje v plamen. Když s počátku druhého poločasu svůj dosavadní velkolepý výkon v poli korunoval dokonce skvělou brankou, tu propukli tisícové v projevy bezmezného nadšení, jež byly současně díkem a uznáním tomu, který po léta byl systematicky znechucován i odstavován, a který jedině našemu listu vděčí za to, že v této době neztratil víru v sebe, čímž by byl náš football v dnešní již tak jak tak hrozivé krisi byl utrpěl těžko nahraditelnou ztrátu. V poslední době se kdesi psalo o novém systému footballové taktiky, podle které centrhalfback hraje třetího backa a jeho vlastní úkol plní zvláště fysicky zdatný vnitřní forward. Jistě pěkný nápad — ale jen pro centrhalva, jehož úkol by byl pak z nejsnadnějších. Hledejte ale v řadách mezinárodních forwardů borce, který by se hodil k tomuto reformnímu systému. Šťastný klub, který má Silného — takže jeho centrhalf se pak může spokojit i úlohou — třetího backa!
   A ještě o jednom hráči bychom neradi pomlčeli, ač dobře víme, že náš názor nebude všude sdílen. Snad dnes, ale počkáme si i v tomto případě na odpověď budoucnosti. Myslíme tím Hesse, který má všechny příznaky klíčícího talentu. Má smysl pro klamání a dribling, je technický, vtipný a při tom dosti bojovný. Potřebuje ještě vypliovat mnohý kaz, ale to přijde časem a zkušeností. Na křídle je těchto vlastností škoda. Je to vnitřní forward.

   Měli se přijíti podívat oni političtí činitelé, kteří dovedou slibovat sportovcům stadiony jen před volbami, ale ke skutkům se nikdy nedostanou. Tisíce obětavých diváků se tísnilo tak, že místo příjemné podívané byl zápas pro ně spíše utrpením. Místy byla tlačenice tak silná, že popraskaly bariéry. Množství diváků malých i velkých dalo přednost „sedadlům” na zemi.
   Z policejního ředitelství musel být dirigován na hřiště zvláštní autocar s policejním mužstvem, aby byl zdolán nával proudících davů.
   Před zahájením matche však muselo býti hřiště Slavie uzavřeno a tisíce diváků odcházelo od uzavřených vchodů s nepořízenou. Ale i za těchto okolností pořadatelé Slavie v čele s p. Kraumanem, jemuž neúnavně sekundoval p. Pytlík, byť s největším úsilím, přece jen udrželi na hřišti pořádek.

Zápas navštívilo 23.066 platících diváků. — Hrubý příjem činil Kč 162.631.—. Po odečtení dávky a výloh zbyl čistý příjem Kč 114.614.50, takže oba kluby braly každý po 57.000.— Kč.

Ligové derby mělo zajímavou předehru v matchi Staroměstské Olympie s Bubenčem. Bubeneč v poločase vedl již 4:1, ale nakonec zvítězila Olympie 5:4.

   Nejprve vbíhá bouřlivě aklamována Sparta, v zápětí za povzbuzování svých příznivců Slavia.
   Soudci p. Černému seřadila se mužstva v těchto sestavách:
   Sparta: Němec — Burger, Čtyřoký, Madelon, Káďa, Srbek — Podrazil, Nejedlý, Braine, Silný, Hess.
   Slavia: Plánička — Ženíšek, Fiala — Křížek, Šimperský, Černický — Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Joska.
   Slavia měla lepší nástup. Po několika pěkných útocích zdařilo se jí též získati vedení: v 10. min. Svoboda přihrál Junkovi, který přesně centroval před branku Sparty. Míč zachytil Čambal a scoroval za Slavii po prvé. Nyní Sparta přidává a získává převahu v poli. Útočníci Sparty často ostřelují branku Slavie, ale Plánička je nepřekonatelnou překážkou. V 15. min. Braine krásně střílí, ale Plánička chytá. Minutu poté Šoltys promarnil slibnou chanci před brankou Sparty. 24. Silný, nejlepší forward rudých, z dálky nebezpečně ostřeluje svatyni Pláničkovu. 26. Plánička s jistotou jemu vlastní zneškodnil ostrou ránu Nejedlého. 28. Silný ojediněle prohodil Hessovi, ale ten z blízka střelil do tyče. Útočníci Slavie jsou zásobováni Šimperským skvěle přihrávanými míči. 30. Junek získal 1. roh Slavie. 34. Joska nebezpečně unikl a přihrál Junkovi, ten však upadl a nemohl využitkovat chance. 35. Silný váhavostí se připravil o možnost scorovati. O úpornosti boje svědčí, že v 39. min. Braine vzal v posledním okamžiku míč Šoltysovi, chystajícímu se ke střelbě v nebezpečné blízkosti branky Sparty. Nyní Sparta získává 2 rohy. V předposlední minutě Plánička krásně zachraňuje při kopu z rohu. V zápětí z protiútoku Slavie v poslední minutě poločasu padá druhá branka Slavie. Junek přihrál Svobodovi, který hlavou vsítil 2. goal červenobílých.

Slavia pozměnila sestavu. Šimperský si vyměnil s Čambalem místo, takže nyní bral Čambal centrehalfa a Šimperský levou spojku. Sparta měla prudký nástup a získala v 6. min. další roh. V 9. min. se dostavila na Slavii pohroma. Nejedlý po souboji s Ženíškem přihrál míč do leva. Silný prudce vyrazil a poslal míč vedle vyběhnuvšího Pláničky do sítě, čímž docílil zaslouženě jako nejlepší forward rudých čestného úspěchu Sparty. Hned z výkopu inscenuje nebezpečný útok opět Silný, ale Plánička je na místě. 15. Měla Slavia pěknou chanci. Šoltys prohodil Junkovi, ale ten přišel pozdě. Skutečně černý den měl Joska. V 20. min. slabě střelil, takže Němec chytil. 21. Němec se vyznamenává, vrhnuv se pod nohy Junkovi, čímž zabránil jisté brance. 23. Čambal hrál před velkým čtvercem rukou. Nařízený trestný kop střílel Braine, ale Podrazil stál offside. 25. Němec vyběhl a Joska střílel do prázdné branky. V posledním okamžiku se podařilo Burgerovi vykopnouti míč ze samé liny do hřiště. 29. Junek připravil nádhernou chanci Joskovi, který však úplně sám a volný několik kroků před brankou minul míč. 40. po kombinaci Junek—Šoltys poslední přehodil míč Šimperskému, který dotvrdil vítězství Slavie a pohotově upravil konečné score 3:1 pro Slavii. Zápas skončil za nadšených ovací příznivců červenobílých vítěznému mužstvu.

Branky: ?. Šátek 0:1, ?. Šubrt 0:2, ?. Čapek 1:2, ?. Joska 2:2, ?. Poláček 2:3, ?. Kloc 3:3, ?. Kolouch 3:4, ?. Čapek 4:4, ?. Kloc 5:4

Průběh: Včera dopoledne byl sehrán na hřišti Slavie před 1000 diváky rušný zápas, bohatý na branky, v němž Slavie zvítězila hlavně skvělým výkonem Zemanovým v brance, který ve II. půli zachránil 3 vyložené branky. Čechoslovan hrál velmi pěkně zejména v útoku, kde Sobotka ukázal pozoruhodné umění, ale pak trochu ztratil chuť podivuhodným rozhodováním soudce Bernarda, který se přičinil o vítězství Slavie jak se dalo.
   Mužstva nastoupila v sestavách:
   Čechoslovan: Lomnický, Flek, Klag, Wimr, Poláček, Kadeřábek, A. Šubrt, Šátek, Sobotka, O. Šubrt, Havlíček. Slavia: Burian (ve II. půli Zeman), Reichardt, Fiala, Křížek, König (ve II. půli Pleticha), Šubrt, Síba, Kloc, Čapek, Joska, Čipera. Čechoslovan hrál se 4 náhradníky bez brankáře Linharta, který je v Římě, zraněného Stáši a distancovaných Rébra a Kaška. V mužstvu fialových vynikl vedle Sobotky výborně dirigující útok Poláček a ve II. půli Šátek. O. Šubrt je z formy a Aron nemohl na svého bratra zahráti. U Slavie byl nejlepším hráčem Šubrt a je věru záhadou, proč není stavěn do ligového mužstva. Dobře hrál Čapek a ve II. půli Kloc s Fialou. Zklamal Joska.
   Vedení ujali se košířští brankami Šátka a Šubrta A. Slavie pak vyrovnala goaly Čapka a Josky na 2:2. Poláček dlouhou ranou z dálky získal Čechoslovanu opět vedení na 3:2, avšak ihned z útoku vyrovnal Kloc na 3:3. Do poločasu vstřelil čtvrtý goal fialových Kolouch. Po změně stran, kdy Slavie přeměnila mužstvo, byli domácí ve slabé převaze. V 9. min. chytil brankář košířských 12 y kop provádění Křížkem. Pak podařilo se Slavii Čapkem vyrovnati na 4:4 a Kloc uzavřel score na 5:4.

Branky: 18. Svoboda 1:0, 24. Čambal 2:0, 37. Nilsson 2:1, 58. Liljebjörn 2:2, 88. Čambal 3:2

Průběh: Jen náhodná branka Čambala přinesla v zoufalém finishi Slavii vítězství. Ale naproti tomu nelze nekonstatovati, že červenobílí měli v prvním poločase jasnou převahu, jež při menším podceňování se dala snadno vyjádřiti půl tuctem branek. Lehkost, s jakou se jim vše dařilo, svedla je však k podceňování a nakonec se rozlažírovali tak dokonale, že rychlost a agilnost seveřanů stačily, aby vyrovnaly rozdíl v umění a vtiskly zápasu pečeť rovnocenného boje.
Dlužno upřímně litovati, že se nevyužila vhodná příležitost k velkému vítězství, jež by bylo zcela určitě zvýšilo zájem severských zemí o náš football a otevřelo pak cestu našim ligovým klubům k letním zájezdům. Ale stalo se a nedá se již změniti. Je nutno vžíti se a pochopiti i situaci hráčů Slavie. Po velkém vypětí sil a nervů proti Spartě a skvělé hře v Římě použili včera první příležitosti, jež se jim naskytla k oddechu. Poměrně primitivní hra Švédů a lehkost, s jakou se jim pronikalo jejich obranou, svedla červenobílé k přesvědčení, že match i při minimálním vypětí sil bude pro ně snadnou aférou! Nejvíce se v tu dobu hřešilo před brankou, kde se opomíjel patřičný důraz v závěrečných akcích a kde se též zahazovala jedna vyložená chance za druhou s neuvěřitelnou lehkomyslností. Místo, aby se takticky rozdrtil soupeř již nástupem, dříve nežli měl možnost se rozehrát, poskytl mu tento vlažný a bezdůrazný způsob hry slavistických forwardů dosti času, aby nabyl sebedůvěry a klidu. A pak s ním již byla perná práce! Ještě štěstí, že těsně před koncem zápasu náhodná rána Čambala nalezla cestu do sítě. Ale byla to branka, jež přinesla zasloužené vítězství nesporně lepšímu mužstvu a jež též spravedlivě odměnila domácí mužstvo za poctivý finish poslední čtvrt hodiny.

   Úvod vysvětluje mírnější kritiku v tomto případě, nezbavuje nás však povinnosti poukázati na ony slabiny, jež jsou konstantními zjevy. Forward Slavie nemůže setrvati v dnešním svém složení. Joska není křídlo a nejméně levé. Junek sice svojí zbrklostí zahodil nejméně tři vyložené chance a ještě mnoho jiných akcií pokazil — konec konců to však může býti svedeno na černý den a mimo to si nutno přiznati, že dnes by Slavia asi těžko nalezla na pravé křídlo lepšího borce. Zato ve vnitřním forwardu se to neobejde bez korektur. Šoltys je technik a taktik, který i při menší pohyblivosti a rychlosti splní své poslání jako dirigent. Ale toho druhu hráč se snese ve vnitřním útoku jen jediný. Proto Čambal je již zbytečný. Anebo naopak. Oba dva znamenají příliš mnoho inteligence a žádný důraz. Nemluvě ani o tom, že ani jeden z nich není střelec. Tahleta starost zůstává pak všechna na Svobodovi, jehož stačí bedlivě střežit, aby celý forward byl paralysován. V prvním poločase, dokud jubilant byl při síle a chuti, nebylo ještě znát nevýhody této chybné sestavy. Z přihrání obou dirigentů na spojkách a za podpory Šimperského probíjel se Svoboda individuálními akcemi velmi často až před branku, kde však se zřídka vyskytl spoluhráč, který by mu vypomohl. V druhém halftimu, když se Svoboda fysicky vyčerpal, viděla se teprve bezradnost jeho okolí. K jejich cti — a to platí hlavně o Šoltysovi — dlužno přižnati, že se v poslední čtvrthodině začali skutečně poctivě dřít a že si vynutili mocný finish, nebylo však mezi nimi ani jediného hráče, který by vedle klidu disponoval i nebezpečným shootem. Osud, který dopřál Slavii i za těchto okolností zvítěziti šťastnou ranou Čambala, nesmi býti již po druhé vyzván!
   Záloha byla i tentokráte nejlepší řadou, přestože v některých chvílích i ona se dala strhnouti k vlažné hře. Slabý den měla naproti tomu obrana, což zvláště překvapilo u jindy vždy tak spolehlivého Ženíška.

   Po stránce techniky nemohou se severští footballisté rovnati se středoevropskými a ještě méně s hlediska taktiky. V tom směru jsou často hodně primitivní. Nahrazují to však rychostí v akcích i ve startu na míč, stejně jako ve hře hlavou a ve využívání svého velkého fysického fondu. Jsou to více atleti, nežli footballisté. Dobře si vedl centrforward Kaufeldt, křídla a levá spojka, celá obrana a v záloze pravý halfback. Bylo to ovšem více energie a rychlosti, nežli vypilovaného umění.
   Soudce p. Culek byl jistě dobrým a nestranným rozhodčím, nemusil však v předposlední minutě diktovat penalty za nastřelenou ruku. Byl to zbytečně přísný trest. Ještě dobře, že z toho neresultovala branka. Číslice zápasu. Zápasu bylo přítomno více jak 9000 diváků, z toho 7978 platících. Celkem bylo přijato Kč 64.115.—, takže Slavia ještě poměrně může býti spokojena. Hráči Slavie dostanou za vítězství prémie 200 Kč.

   V předzápase porazili amatéři Slavie SK. Zlíchov 3:1 (3:0) za soudcování p. Čumpelíka. Scorovali za Slavii Potůček, Hejret a Dufek po 1 brance. Za Zlíchov vstřelil čestnou branku Červený. Amatéři Slavie předvedli velmi dobrou hru. Byli lepším teamem a nebýti sobecké hry Potůčka a Tajčnera, mohl výsledek býti ještě příznivějším, Sestavy a zápas.
   Soudci p. Culkovi se představila mužstva: AIK. Stokholm: Wildlund — Alfredsson, Andersson — Sjögren, Peterssen, Nilsson I. — Nilsson II., Persson, Kaufeldt, Liljebjörn, Johansson.
   Slavia: Plánička — Ženíšek, Fiala, Křížek, Šimperský, Černický — Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Joska.
   Atletické statné postavy Švédů působily nejlepším dojmem. Po bouřlivém přijetí hledištěm následovalo oficielní uvítání. Výboři Slavie v čele s p. inž. Mrkvanem odevzdali hostům krásný křišťálový pohár, začež se hosté revanchovali klubovou vlajkou a kovovou konvicí.
   Dále bylo blahopřáno kapitánu Slavie Svobodovi k jubileu 250tého zápasu. Jubilant dostal mimo četné gratulace velkou kytici.
   Ale již dává rozhodčí p. Culek znamení k počátku hry.
   Slavia, dík dobré hře Svobody a Šimperského, se dříve rozehrála, ale útok mimo Svobody nehrál s plným důrazem. 12. Svoboda pěkně prošel, ale byl foulován na velkém čtverci. Nařízený trestný kop z liny střelil vedle. 15. Junek nebezpečně střílí, ale brankář hostí je na místě a chytá. Minutu po té Fiala málem by byl dal vlastní branku, stočiv míč těsně vedle tyče na roh. 18. Svoboda svedl vítězný souboj se středním záložníkem hostí, prošel a prudce vstřelil 1. branku Slavie. 20. Svoboda opět krásně prošel, jeho shoot jen těsně míjí branku. Slavia je nyní v převaze a chvílemi ovládá úplně pole krátkými přízemními přihrávkami. 24. Šoltys ideálně prohodil Čambalovi, který jde klidně vpřed a lehce dociluje 2. branku červenobílých. 36. Svoboda obětavě připravil chanci Čambalovi, ale ten byl o míč připraven. 37. Johansson z rychlého útoku střelil na branku, dobíhající Nilsson II. dorazil míč v prvou branku hostí. 41. Junek přihrává před branku, míč byl třikrát střelen na branku, ale Wildlund vše chytá.

Slavia nyní nastoupila příliš sebevědomě a nechala hosty rozehrát, že se stali chvílemi až nepříjemnými protivníky. 4. Svoboda zahrál na Junka, který ač úplně volný, dal hlavou přes. 6. Po kombinaci Svoboda—Joska dostal míč Junek, ale svou ukvapeností maří jistou chanci. 13. Levá spojka hostí Liljebjörn nezadržitelně prošel a ostře vstřelil vyrovnávací branku 2:2. Hosté nyní přidávají a několikráte nebezpečně ohrožují Pláničkovu svatyni. 25. Junkova střelecká smůla vyvrcholila. Šoltys mu přesně přihrál, ale Junek zbrkle střelil přes prázdnou branku. 35. Čambal s Joskou zmařil slibnou chanci v nebezpečné blízkosti branky hostí. Poslední minuty měly hezky rušný spád. 43. Šimperský přihrál Čambalovi, jenž z dálky nečekanou ranou upravil score na 3:2 pro Slavii. 44. hrál Andersson rukou v trestném území. Rozhodčí p. Culek nařídil poněkud přísně 12yardový kop. Nařízenou penalty střílel Junek, ale Wildlund bravurně vyrazil. Hosté mohou býti s docíleným výsledkem zcela spokojeni.

Průběh: Start pražské Slavie byl jako vždy i tentokráte pro Bratislavu sensací. Na 6000 diváků vroubilo bariéry hřiště Bratislavy, když mužstva nastupovala. Nelze říci, že by byli červenobílí zklamali, hráli však příliš vlažně, než aby to postačilo k vítězství nad včera znamenitě disponovaným mužstvem Bratislavy. Byli mimo to ještě handicapováni střeleckou smůlou a především též vyloučením Ženíška ve 24. min. druhého poločasu.

z níž vynikl hlavně Fiala, byla oporou celého mužstva a pevnou hrází proti často velmi nebezpečným akcím domácích. I záloha byla na výši, ať již to bylo v prvním poločase, kdy v centrhalvu hrál Šimperský, aneb později po vyloučeni Ženíška, jež si vynutilo přeskupení mužstva a zařazení Čambala do středu zálohy. Vlažně a velmi slabě hrál však tentokráte slavistický forward! Teprve v druhém halftimu, když po vyloučení Ženíška hrála Slavia jen o 4 forwardech, zlepšil se podstatně výkon této řady, avšak trvalá smůla zavinila, že ani pak ze zcela slibných chancí nepadly branky.

byl forward, který měl v centrforwardu Bulovi výborného dirigenta. Krásně hrála i obě křídla Kostka a Šoral. Zvláště nebezpečný byl na pravém křídle Šoral, jenž byl vůbec nejlepším hráčem na hřišti. Halvové Bratislavy byli jen průměrní a z obrany byl nejlepší levý back Daučík, kdežto pravý hraje příliš ostře.

   Slavia hrála v sestavě: Plánička — Ženíšek, Fiala — Křížek, Šimperský, Černický — Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Joska. — I. ČŠK. Bratislava: Kardoš — Malínský, Daučík — Horký, Bončo, Polák — Šoral, Štěrba, Bulla, Hajzel, Kostka.
   Soudcoval p. Kubrycht. Domácí měli výkop a jejich útok skončil v autu. První minuty proběhly za střídavých útoků. V 7. min. docílili domácí 1. roh. Útoky Junka zastavovány soudcem soustavně pro offside. V 17. min. za foul Ženíška nařízen trestný kop, z něhož střelil Šoral do tyče. Domácí byli nyní více v útoku. Ve 28. min. si Slavia vynutila roh. Ve 29. min. Šoral z trestného kopu přestřelil. Na obou stranách se vyznamenávají brankáři. Ve 39. min. 2. roh domácích odvrácen. Do konce poločasu střídavá hra.
   Ve druhém poločase nastoupil Jurčák za zraněného Horkého. Ve 4. min. si Slavia vynutila 2. roh. V 19. min. si Kostka obnovil staré zranění na rameni a nastoupil za něho Fuchs. Ve 21. min. 3. roh pro Slavii. Ve 24. min. při nařízení trestného kopu proti Slavii došlo mezi soudcem a Ženíškem k slovní potýčce a Ženíšek vyloučen. Slavia hraje nyní o 10 lidech. Černický jde za Ženíška do backu, Šimperský na levého halva a Čambal do středu zálohy, zatím co v dalším průběhu matche hraje Slavia o 4 forwardech. Útočné řadě jde tento „handicap” ku podivu k duhu, hrajíc nyní mnohem agilněji a jen střelecká smůla zabraňuje číselnému vyjádření.
   Zápas byl sice ostrý, nevybočoval však z mezí dovoleného. Domácí mužstvo hrálo dobrý football, nutno však přiznati, že hosté byli soudcem několikráte poškozeni, hlavně pískáním problematických offsidů.

Průběh: Start vedoucího teamu maďarské ligy a uznaně nejlepšího teamu střední Evropy, vzbudil i v dnešní pokročilé zimní době neobyčejný zájem tím spíše, že i počasí bylo mu nadobyčej příznivo. Hřiště Slavie bylo včera jevištěm velikého matche, který přinesl mužstvu Slavie nejen velice cenné vítězství, nýbrž i názorné poučení pro příští zápasy.

o tom nebylo po druhém poločase žádných pochyb, ale musíme hned na začátku zdůrazniti, že to bylo vítězství nadšení, obětavosti a bojovného ducha celé jedenáctky. I když loyálně uznáváme, že Slavia mohla podle obrazu hry ve. druhém halftimu zvítězit i ještě vyšším brankovým rozdílem, přece jen nemůžeme přehlédnouti některé kazy jejího teamu. Zmíníme se o nich detailně později, zde jenom zdůrazňujeme, že mužstvo Slavie si osvojilo vlastnosti, které získaly v poválečných zápasech Spartě tolik sympatií, že totiž hraje mezinárodní zápasy s velikým elánem a chutí ke hře. Jestliže jsou na některých místech slabiny, je zde oprávněna naděje, že během doby zmizí, neboť hrou se hráči učí a mají-li chuť ke hře, tu jim stačí tvrdá zápasová škola s poctivým tréninkem k nabytí techniky a taktiky, která jim dnes z části ještě chybí. — Podívejme se na takového Fialu, roste zápas od zápasu v prvotřídního borce a chyby, které dříve dělával tak často, mizí s rychlostí věru utěšenou. Neříkáme tím, že je již hotovým hráčem a jsme naopak přesvědčeni, že přijdou ještě zápasy, v nichž bude jeho přičiněním přívržencům Slavie safraportsky horko, ale podobných případů bude rychle ubývati a Fiala se stane hotovým hráčem a důstojným zástupcem Nováka.

Nejen ojedinělé umístění Maďarů v mistrovství, nýbrž i skvělá jejich hra ve Středoevropském poháru proti Slavii získaly Ferencvaros v Praze výbornou reputaci. Včera sice Maďaři v Praze prohráli, a to zaslouženě prohráli, ale přesto předvedli v prvém poločase hru, které prostě u nás neuvidíme, hru, která se dá praktikovati jen u mužstva míčové techniky, jakou se mohou pochlubiti zvláště všichni forwardi klubu. Nevíme, zda máme dříve chváliti precisnost přihrávek, nebo ideální stavění a ukazování se hráčů, nebo bezvadné zpracovávání míčů přímo z rány, anebo skvělý přehled ve hře a umění hráti hlavou. — Takřka všichni hráči jsou vysokých postav a před brankou střelecky pohotoví. Ani v tomto směru nám totiž nezůstali nic dlužni a dali-li pouze 1 branku, pak za to může děkovati Slavie pouze přímo zázračnému výkonu Pláničky. — Ve druhém poločase Maďaři pod tlakem Slavie povolili, což bylo přirozeným důsledkem únavy, která se musela nutně dostaviti po absolvování série namáhavých ligových zápasů, zakončených teprve ve středu.

nezačal pro Slavii šťastně, Maďaři byli častěji v útoku a nebýti Pláničkových zákroků, nebyli by se spokojili pouze s jedinou brankou. Červenobílí velmi nepřesně přihrávali a nadmíru pomalu se rozehrávali, neboť rychlá záloha soupeře stačila potlačovati jejich útočné akce většinou již v zárodku. Vyrovnávací branka přivedla hráče Slavie zřejmě do lepší míry a podařilo se jim do konce poločasu udržeti chvílemi v poli převahu. — Ve druhé půli se obraz hry změnil. Důrazné stálé odrážení maďarských útoků zbavilo útočné akce Ferencvaros ostří a na druhé straně forwardi červenobílých se dokonale rozehráli, čímž způsobili, že Slavia měla daleko více ze hry. Jestliže se nepodařilo červenobílým zvýšiti score, pak je to vinou více smůly než neumění, neboť dvě rány Puče a Svobody se odrazily od tyče.

Slavia nastoupila k zápasu v ohlášené sestavě: Plánička, Ženíšek, Fiala, Křížek, Šimperský, Černický, Junek, Šoltys, Svoboda, Čambal, Puč. — V kritice jednotlivců si zaslouží Plánička místo nejčestnější. V době nejv. náporu Maďarů byl na svém místě a zachránil ojedinělým způsobem řadu situací, kdy branka se zdála býti již zcela jistá. S dávkou štěstí se mu však zdařilo vše odvrátiti. — Druhou zářící hvězdou v matchi byl Junek, který se včera představil ve formě dlouho již u něho nevídané. Bleskurychle unikal, dělal si s levým záložníkem Ferencvaros co chtěl a byl hybnou pákou většiny nebezpečných akcí. Jen kdyby měl v rozhodujících posicích v blízkosti branky více klidu. Ženíšek byl ke konci prvého poločasu zraněn a ve druhém poločase již vůbec nenastoupil. V obraně pak hrál Černický a na jeho místo pak zaskočil Šubrt. Oporou zadních řad byl včera vedle Pláničky Fiala, který svým ostrým startem na míč zneškodnil mnoho útoků Maďarů již v samém zárodku. V záloze Šimperský měl zprvu proti precisní kombinaci Maďarů velmi těžkou posici a musel se většinou omezovati na správné stavění se, aby znemožnil forwardům Ferencvaros kolmé přihrávky. Tím se stalo, že si dobře rozdělil fysické síly a byl schopen ve druhém poločase ještě přidati a vydržeti tempo až do konce, což je v takovém zápase jistě velikým výkonem. Křížek věnoval svou pozornost takřka výhradně Kohútovi poměrně s dobrým úspěchem. Malý Šubrt měl dobré momenty. V útoku vykonal zejména v prvé půli mnoho užitečné práce v poli Čambal, dobře přihrávájící Pučovi. Svoboda se snažil, hrál dobře, ale mnohé jeho přihrávky byly tak ostré, že nešly dobře zpracovat. Šoltys byl dobrý, Puč není ještě ve své formě.

nastoupil nejprve bez Sarossyho v sestavě: Amsel, Takacs I., Koranyi, Lyka, Bukovi, Lazar, Tänzer, Takacs II., Sedlaczek, Turay, Kohút. Od 40. min. I. půle hrál pak místo Bukoviho Sarossy. Nejlepší řadou byla na počátku hry záloha, ke konci obrana. Útok hrál výborně v prvé půli, zatím co po přestávce povolil. Amsel v brance byl spolehlivý a vstřeleným goalům nemohl zabrániti. Obránci byli dobří, měli dlouhé odkopy a vynikali ve hře hlavou. V záloze zklamal Lazar, který si proti skvělému Junkovi prostě ani nekopl. Sarossy byl dobrý, ale přiznáme se, že po pověsti jej předcházející, jsme čekali od něho více. Lyka byl z této řady celkem nejužitečnějším hráčem. V útoku byl nejnebezpečněj ším Takacs, který s Tánzcrem tvořil skvělou dvojici. Bleskurychlý Tänzer je nesporně borcem ojedinělé třídy, ale včera se mu hra zřejmě nějak nedařila. Sedlaczek ve druhé půli mnoho povolil. Kohút s Turayem byli dobří. Ferencvaros prohál, ale přece jen bude v Praze pro svoji hru vždy rád viděným hostem.

se nám nelíbil a ještě méně obecenstvu, které proti němu často ve druhé půli bouřlivě protestovalo. Již v prvém halftimu udělal několik chyb, ale ty nebyly vážnějšího rázu. Ve druhém poločase, zejména při útocích Junka, přehlížel opravdu mnoho a Slavii nesporně poškodil. Na druhé straně se to snažil napraviti pískáním faul při sebe trochu ostřejším jití po míči se strany maďarských forwardů. Celkem je možno říci, že žádný neutrální soudce by to včera Ferencvaros nepískal lépe, než p. Černý z Bratislavě. ČÍSLICE ZAPASU. Zápasu přihlíželo 11.648 platících diváků, což vzhledem ke zcela slušné konkurenci na Spartě jest skvělé. Zaplaceno bylo celkem Kč 88.732.—. Jelikož s Maďary měla Slavia asi 20.000 KČ výloh, zbyl pokladníku Slavie čistý zisk Kč 40.000.—, tedy na tak pokročilou sezonu velmi slušný zisk.

Slavia amatéři zvítězila nad Prahou VIII. 3:2 (1:1). Za Slavii scorovali Hejret, Skočdopole, Kadavý po 1 brance. Za Prahu VIII. scorovalo pravé křídlo a jedna branka padla z penalty.

   Nejprve vbíhají hosté, v zápětí červenobílí. Hosté zahájili hru příliš sebevědomým nástupem. Již v 5. min. Lyka krásně zahrává míč před branku Slavie, ale Plánička chytá. Hosté mají převahu a útočí nebezpečně hlavně Kohútem. 14. dostal míč Takacz II., technicky si míč připravil a vsítil přízemní ranou první a jedinou branku hostí 1:0.
   Slavia z výkopu podnikla prudký útok, míč zachytil Puč, avšak otálením maří chanci. 16. po kombinaci Svoboda — Šoltys, poslední připravil posici Junkovi a ten vyrovnal za jásotu publika na 1:1. 22. Plánička skvěle vyrazil prudký shoot Takacze II. a sklízel zaslouženou bouři pochvaly. 25. při útoku Šoltyse s Junkem jen se štěstím byla branka FTC. ušetřena pohromy. Situaci rozřešil Čambal, střelil míč do outu. 37. Čambalova rána šla do tyče. Minutu poté z Pučova centru upravil Šoltys definitivně score na 2:1 pro Slavii. Ve 40. min. vystřídal Sarossi Bukovyho.
   Ve druhém poločase hrál Černický v backu za Ženíška a v halvu nastoupil Šubrt. Ve 2. min. Svoboda krásně prošel, ale předčasně střelil, takže Amsel mohl míč chytit. 9. Čambal prohodil uličku Pučovi, jeho rasantní shoot se odrazil od tyče. 10. Čambal zakládá efektní útok, který zakončil Svoboda prudkou ranou — do rukou Amsela. V zápětí se vyznamenává Plánička, chytiv míč vysoký, nebezpečný centr Tänzerův. 24. Puč atakován před velkým čtvercem. Nařízený trestný kop střelil Svoboda do hořeního břevna. Od 30. min. tmy rychle přibývá, čímž hra ztrácí na regulérnosti. 39. a 40. Slavia získává krátce za sebou tří rohů, které však zůstaly nevyužity. 43. Junek foulován. Svoboda provádí trestný kop, ale míč se odráží od těl obránců. Na výsledku do konce zápasu již nic nezměněno.

Branky: 5. Bejbl 0:1, 25. Joska 1:1, 50. Joska 2:1, 53. Sobotka 3:1, 61. Skála 3:2, 68. Svoboda 4:2, 81. Fait 4:3, 86. Čipera 5:3, 90. Junek 6:3

Průběh: Za překrásného zimního počasí byl sehrán včera na hřišti Slavie zajímavý zapas, v němž Slavia vyzkoušela nového centrforwarda Sobotku. Nastoupila k zápasu s celou řadou náhradníků za Pláničku, Ženíška, Šoltyse, Čambala a Puče, ale i oslabený team, který vyslala do pole, stačil ve druhé půli k zajištění vítězství nad soupeřem, který ostatně vysokými ligovými porážkami od Sparty a Teplitzer ukázal, že je dalek bývalé své nebezpečnosti. Zápas se vyvíjel pro Bohemians dosti příznivě, bohužel, však forward zelenobílých, jsa po přestávce málo podporován zálohou, velice odpadl a tak vítězství nekompletní Slavie i při průměrném výkonu bylo více méně otázkou score, které nakonec dopadlo pro hosty nepříznivěji, než byl poměr sil v zápase. Zápas byl sehrán na kluzkém, nikoliv však příliš blátivém terénu a měl dosti zajímavých situací před oběma brankami, aby obecenstvo přišlo na svůj účet. Hrálo se sice místy dosti ostře, ne však do té míry, aby musel býti někdo vyloučen.
Debut Sobotky ve středu útoku vedle Svobody na pravé spoji zůstal po včerejšku nevyřešenou otázkou. Ve své zkoušce kandidát z košířského Čechoslovana ani nepropadl, ani neobstál, vyrovnal se asi tak na 50 procent ve funkci vůdce útoku a individuálně si získal plus vstřelením nejkrásnější branky dne. V prvé půli si mnoho nezahrál a teprve ve II. půli řada pěkných momentů prokázala jeho nesporný talent. Pro pesimisty připomínáme, že pro středního útočníka je tak veliká změna okolí nesporně handicapem a že dostal pramálo kloudných míčů, neboť vše šlo na Svobodu, který opět takřka každý míč dával na Junka. Každopádně se však přimlouváme za to, aby byl v neděli opět postaven.

byla pro příznivce Slavie nejradostnějším překvapením. Junek si uchoval i proti Tyrpeklovi velkolepou nedělní kondici a Svoboda, dík své ojedinělé průbojnosti, byl na spojce docela doma. Jenom ty přihrávky pokulhávaly. Joska byl v prvé půli velmi slabý a teprve po změně branek se trochu zlepšil. Velmi se nám líbil Čipera, který sice není levé křídlo, ale vykonal na tomto místě více užitečné práce než Puč a Dufek dohromady. V záloze střídal Křížek velmi pěkné momenty se slabšími, Šimperský celkem uspokojil a o Šubrtovi platí totéž, co o Křížkovi. V obraně hrál Černický v prvé půli nejhůře z celého mužstva a teprve po přestávce se trochu zlepšil. Fiala hrál opět pěkně, Zeman byl dobrý.

   14 hráčů, ale přece to nestačilo na vítězství. Nepochopitelné bylo pro nás vystřídání Kuldy Šimkem, které nesporně Bohemians neprospělo. Bohemians uspokojili pouze v prvném poločase, kdy působili daleko lepším dojmem než Slavie a zejména v útoku si pěknou kombinační hrou vynutili chvílemi i převahu v poli. Po přestávce však jejich hra se stala rozháranou a zakolísání obranných řad v posledních minutách způsobilo zbytečné zvětšení score. V kritice jednotlivců se nám nejlépe zamlouval brankář Kulda, jenž v prvé půli mnohokráte přímo skvěle zachránil. V obraně nikdo zvláště nevynikal. Záloha byla velmi obětavá. Tyrpekl ke konci odpadl, neboť hra proti výborně disponované dvojici Junek - Svoboda kladla enormní požadavky na jeho fysické síly. Lanhaus se držel celkem dobře, Hofman nehrál s plným elánem.
   V útoku si vedl v prvé půli výborně Bejbl, který prohazoval spojkám pěkné míče. Bára se dřel, hrál hezky v poli, před brankou však postrádal potřebného důrazu. Příjemně překvapil Fait. Skálovi se včera střelba mnoho nedařila, neboť Fialův ostrý start na míč byl pro něj takřka nepřekonatelnou překážkou.

není rozhodčím zvláštní třídy, ale celkem klidný průběh matche mu značně i usnadnil jeho rozhodování, v němž nebylo chyb hrubšího zrna.

   Mužstva nastoupila v sestavách:
   Slavia: Zeman — Černický, Fiala — Křížek, Šimperský, Šubrt — Junek, Svoboda, Sobotka, Joska, Čipera.
   Bohemians: Kulda (46. Šimek) — Krejčí (46. Jilma), Kučera — Hofman, Lanhans, Tyrpekl — Knížek (46. Bernášek), Skála, Bejbl, Bára, Fait.
   Soudce: p. Kleiner.
   V prvním poločase Bohemians působili daleko ucelenějším dojmem a hned s počátku pěkné útočili. V 5. min. dobyli dvou rohů za sebou, při druhém z nich se utvořil před brankou Slavie shluk, míč dostal vzadu stojící Bejbl a přímo ze vzduchu poslal míč přes klubko hráčů pod břevno do sítě. Pak Slavia začala přidávat, ale před brankou zahodili její příliš kombinující forwardi, co se dalo. Ve 25. min. Čipera z přihrání Svobody podnikl rychlý útok, přehrál míč až na druhou stranu, Junek v běhu střelil a přiskočivší Joska vyrazil ležícímu Kuldovi míč do sítě. Vyrovnáno 1:1. Minutu nato soudce diktoval velmi přísně penalty za odstrčení Sobotky Krejčím, Svoboda však vstřelil penalty daleko vedle. Do konce poločasu měly ještě obě strany příležitost ke zvýšení score, ale Junek i Fait v dobrých posicích přestřelili a hlava Skálova šla těsně vedle. Bohemians měli ke konci poločasu převahu. Po přestávce nastoupili Bohemians s pozměněným mužstvem, za Krejčího hrál Jilma, za Knížka Bernášek a za Kuldu Šimek. V 5. min. rychlý útok levé strany Slavie, Čipera ostře střílí, Šimkovi vypadl kluzký míč z ruky a Joska bleskurychle hlavou dopravil míč do sítě. 2:1 pro Slavii. V 8. min. podnikl Sobotka nádherné sólo ze středu hřiště, obešel několik hráčů a nezadržitelně scoroval za červenobílé po třetí. 3:1 pro Slavii. V 16. min. Skála prudce střílel, Zeman sice robinsonádou míč zachytil, ale převrátil se s ním za linu. Soudce zcela správně odpískal branku. 3:2 pro Slavii. Ve 22. min. zachránil Zeman s dávkou štěstí vytaženou branku. V 23. min. Svoboda odstavil Kučeru a ostrou ranou zvýšil score na 4:2 pro Slavii. Ve 36. min. Bejbl prohodil Faitovi, který prošel až ke brance a prudce scoroval, ač mu Černický bránil ve hře. 4:3 pro Slavii. Ve 41. min. se podařilo Čiperovi vsítiti pátou branku a v posledních vteřinách hry se podařilo i Junkovi dlouhou ranou scorovati a upraviti tak konečný výsledek na 6:3 pro Slavii. Nebyl proveden ani výkop a hned odpískán konec.

Hráči Slavie prokázali krásné pochopení pro účel včerejšího zápasu, jehož výtěžek byl určen pro nezaměstnané. Zřekli se totiž svých prémií za vyhraný zápas a věnovali je rovněž zmíněnému účelu, kterému tak přibylo na hotovosti hezkých pár set Kč.

Branky: 27. Schall 0:1, 39. Junek 1:1, 58. Dostal 1:2, 68. Svoboda 2:2, 74. Puč 3:2, 75. Svoboda 4:2

Průběh: Závěr podzimní sezony je nejen pro červenobílé, nýbrž pro celý náš ligový football mnohoslibný. Po zaslouženém vítězství nad nejlepším mužstvem Maďarska Ferencvaros, donutili červenobílí včera i vítěze vídeňské podzimní ligy ke kapitulaci. Nejde tu o otázku score, to samo ničeho neříká, jest přece známo, že jeden a týž číselný výsledek může býti vyjádřením celé stupnice výkonů. Slavia mohla zvítěziti při větším střeleckém umění svých forwardů ještě mnohem vyšším počtem branek, ale při vrtkavosti osudu mohla snadno odejíti s hřiště též poražena. Ale jedno ani druhé by nemohlo změniti ničeho na skutečnosti, že team červenobílých působil díky kombinaci celku i dobré technické hře jednotlivců v poli nepoměrně lepším dojmem, nežli vítězové podzimní rakouské ligy. Admira má, jak známo, nejlepší řadu ve forwardu, jehož jednotlivci jsou častými členy národního mužstva Rakouska a to díky své rychlosti, průbojností a střeleckému umění. Včera se tyto jejich přednosti na blátivém terénu nedaly plně využíti a proto jejich hra působila méně přesvědčivě než jindy. Je ale také pravda, že hráči Admiry mohli podati jen takový výkon jaký jim dovolila rychle a bojovně hrající Slavia. Tato bez ohledu na vstřelené branky nás svojí exaktní hrou v poli musila na výsost uspokojit. Její mužstvo praktikovalo technickou hru přízemní kombinace od muže k muži, proti níž byl soupeř často bezmocný. Byla to ilustrace systému hry, který nás v prvních poválečných letech tak proslavil po celé Evropě a který nám zase zajistí v budoucnosti prvenstí. V tomto znamení byl poražen Ferencváros stejně jako Admira a doufejme, že se systém dnešní Slavie osvědčí i v kulminačním závěru podzimní sezony proti držiteli Středoevropského poháru First Vienně. Jestliže ano, pak nás alespoň závěr letošní sezony odškodnil za málo radostný průběh. Byla by to nejen rehabilitace, nýbrž i nejkrásnější příslib pro nastávající nový rok.

Slavili hrála včera bez Ženíška, tedy bez onoho muže, který je nyní zvláště po zranění Nováka považován za duši obrany. Byl to handicap, který činí včerejší vítězství tím cennějším. Příjemné je při tom konstatovati, že dobrý výkon obrany nebyl čirou náhodou, nýbrž výsledkem vzestupné formy mladistvého Fialy, který se lepší od zápasu k zápasu. V záloze plně uspokojil Šimperský svými známými vlastnostmi: vtipem, technickým přihráním i obdivuhodným dříčstvím. Zvláště posléze jmenované vlastnosti bylo hodně zapotřebí, uváží-li se, že na jedné straně mu na křídelním halvu sekundoval náhradník Šubrt a na druhé Křížek, který se rozehrál až ve druhém poločase. Přesto však byla Slavia po oba poločasy v poli ve zřejmé převaze. Zásluhu o to měla nejen zmíněná již záloha, nýbrž i kombinační sloh slavistického forwardu, hrajícího v centrforwardu s mladistvým Sobotkou. A tu se ocitáme u otázky, obsažené v titulku: Svoboda — či Sobotka do centrforwardu? To místo je stále nevyřešeným problémem červenobílých a stále jen z jednoho důvodu, že totiž Svoboda na spojce nechce hrát. Bylo o tom již popsáno příliš mnoho papíru, než aby se tyto známé věci měly opakovat do omrzení. Sobotka je bezesporu velmi slibný talent. Má pěknou míčovou techniku, umí dobře driblovat a též jeho přihrání jsou jemná. Z dřívějších jeho her za Čechoslovan víme ostatně též, že dobře střílí. Ve Slavii je debutantem a jako takový si to pochopitelně netroufá, stejně jako je zřejmo, že se obává akcí na vlastní pěst. To jsou všechno známé dětské choroby. Až se pořádně rozkouká a v mužstvu zdomácní, setřese jistě trému a jeho výkon pak stoupne o třídu. Bylo by proto velkou chybou, kdyby včerejší nouzové zařazení Svobody do centrforwardu mělo snad znamenati pokračování staré chyby. Nedejme se klamati tím, že Svoboda v druhém poločase jako centrforward podal nesrovnatelně lepší výkon nežli před tím na spojce. Vysvětlení je na snadě. Na spojce neměl zájmu, kdežto v centrforwardu se chtěl ukázat. Je to stará známá historie. Správné vyřešení problému může nastati jen tehdy, až se podaří Svobodovi vysvětliti, že všechna místa v mužstvu jsou stejně hodnotná a že rozhoduje jen kvalita hráče. Slavii by to šlo k duhu, neboť Svoboda jako velká hráčská individualita spíše dokáže stejný výkon na spojce jako v centrforwardu, nežli Sobotka, který na spojce by přece jen postrádal nezbytné průbojnosti. Jinak ovsem dlužno přiznati, že Svoboda od té chvíle, kdy přesel do centrforwardu, byl duší i hybnou pákou útočné řady a že to byl on, který Slavii zajistil číselné vítězství. Měl pak ovšem již na levé spojce Puče, jehož driblingu i střelbě dobře vyhovoval kluzký a blátivý terén. V prvním poločase hrál totiž na levé spoji Čambal. Bylo to (Čambal—Sobotka) příliš mnoho techniky, málo průbojnosti a vůbec žádná střelba. K doplnění kritiky budiž poznamenáno, že nejlepší výkon ve forwardu a to od začátku až do konce podal Junek.

Kolikrát jsme již v Praze i ve Vídni obdivovali famosní trojici vnitřních Schal—Stoiber—Klíma! Rychlost, technika, účelnost a pohotová střelba, to jsou vlastnosti, jež jsou abecedou těchto hráčů a jež z nich činí pro každou obranu téměř nezadržitelné nebezpečí. V poslední době vyrostl i Vogel na levém křídle v jednoho z nejlepších hráčů Rakouska. Domnívali jsme se tudíž a jistě právem, že budeme svědky imposantních akcí této osvědčené vídeňské řady. Nelze popříti, že průběh zápasu nás zklamal. Jestliže konstatujeme, že útok hostí se jen zřídka propracoval k slavistické brance, pak lze to snad částečně vysvětliti výbornou hrou zadních řad domácího mužstva. Ale jen částečně, neboť ráz včerejší hry proslulých útočníků Admiry se příliš frapantně lišil od jejich normálního výkonu, než aby se to dalo vysvětliti jedině dobrou hrou soupeře. Byl to prostě terén, na jakém jsou rychlí Admiráni vždy handicapováni. Bláto nesvědčí ani jejich rychlosti ani rafinované střelbě. Jediný Vogel na levém křídle, hrající ovšem na sušším terénu, podal výkon odpovídající jeho pověsti. Dlouho si Křížek nemohl na něho zahráti. Na konec ale vyčerpán marným úsilím, přece jen ve druhém poločase polevil. Napsali jsme již, že Admira byla většinu zápasu v defensivě. Ale přes to dovedla dlouho udržeti nerozhodný stav a při větším štěstí — za stavu 2:1 zahodila penalty a tím jisté vítězství — mohla odcházeti jako vítěz ze hřiště. Nebylo by to bývalo sice vítězství ani zasloužené ani populární, ale na konec přece jen rozhodující číslice. Tato skutečnost je největší poklonou obranným řadám vídeňského leadra. Před spolehlivým brankářem Zöhrerem hrála dvojice obránců Pavlicek—Janda. Jsou to borci hrající sice bez příkras, za to ale rychle, účelně a tak energicky, že si dovedou zjednati respekt. V záloze byl rozhodně nejlepším playerem Hummenberger, který po delší absenci po prvé nastoupil v tomto zápase a hodně přispěl k čestnému výsledku svého klubu. Myslíme totiž nerozhodný stav 2:2, za kterého došlo k jeho vyloučení. Obě vítězné branky domácích padly až v jeho nepřítomnosti, což je vlastně nejnepříjemnějším kazem včerejšího vítězství, které ale, jak jsme již na jiném místě naznačili, si zasloužilo podle průběhu hry minimálně číselného vyjádření rozdílem dvou až tří branek.

Rozhodčí p. Novák byl naprosto nestranný a nekompromisní. Pískal skutečně vše, co viděl a žádný z teamů si na něho nemůže naříkati. Nebál se trestati penaltovými kopy a pochybujeme, že by se byl našel druhý soudce, který by byl měl odvahu za stavu 2:1 pro Admiru, přiznati ji zde v Praze penalty!

Jelikož na Spartě byla jen slabá konkurence, sešlo se na hřišti Slavie téměř 10.000 diváků, z nichž bylo více jak 8500 platících. Přijato bylo více jak 50.000.— Kč. Po odečtení výloh dostala Admira náhradu Kč 20.000.—, takže Slavii zbyl čistý zisk asi 17 tisíc Kč.

Ligový team Slavoje Žižkov porazil amatéry Slavie 2:0 (1:0). Po pěkné hře zvítězil zkušenější team Slavoje brankami Basyky a Kratochvíla. Nejlepším hráčem byl Krucký.

Jak jsme již ohlásili, byly na hřišti Slavie instalovány ampliony, jimiž bylo před zápasem k obecenstvu promluveno. Hlasatel poděkoval nejprve fmě Krešl za věnování a instalování aparátů, čímž tato prokázala vzácné pochopení pro sport. Dále bylo přislíbeno, že vždy před začátkem hry a v přestávkách budou oznamovány akutní novinky, anebo reprodukována hudba, což jistě platně přispěje ke zkrácení dlouhé chvíle v halftimech. Po oznámení sestav obou mužstev se ujal slova náš nejlepší komik, populární Vlasta Burian.

Nejprve se svým typickým způsobem dotázal přítomných diváků, zda jej všichni dobře slyší, čímž ovšem všechny patřičně rozesmál. Pak ve stručném, ale vzletném proslovu vyzdvihl Pláničkovo jubileum. Zdůraznil vynikající dobré vlastnosti jubilanta jako sportovce i jako kamaráda a ukončil těmito slovy: „Víš dobře, že já jako brankář dovedu plně ocenit, jakého odříkání jest třeba, abys se ctí zastával úlohu brankáře Slavie i našeho národního teamu. A nejen to, ale i úlohu jednoho z nejlepších brankářů kontinentu. Dnes, kdy „hajnej Zamora usnul v anglickém lese”, jsi Ty jedním z prvých a přeji Tobě, abys si zachoval ještě hodně dlouho svoji svěžest k radosti naší i celého národa.” — Po zahrání slavnostního pochodu provolalo sportovní sdružení fy Krešl Pláničkovi třikrát „zdar!” Na hřišti četní gratulanti v čele se zástupci klubu blahopřáli sympatickému jubilantovi, jemuž jeho mladistvý příznivec Lojzíček Köppel odevzdal krásnou kytici.

Admira: Zöhrer, Pavlicek, Janda, Urbanek, Hummenberger

(70.), Mirschitzka, Dostal, Klima, Stoiber, Schall, Vogel.
   Slavia: Plánička, Černický, Fiala, Křížek, Šimperský, Šubrt, Junek, Svoboda, Sobotka, Čambal, Puč.
   Ve druhém poločase nastoupil za Admiru v obraně za zraněného Pavlicka Müller. Slavia pak přestavěla útok, který dohrál v této sestavě: — Junek, Sobotka, Svoboda, Puč, Čambal.

Slavia jest útočnějším mužstvem. Nejprve Svoboda a pak Puč svými dělovkami způsobují zmatek v obraně soupeře. Brankář hostí v obou případech stačil jen míč odrazit, ale útočníci Slavie toho nevyužitkovali. V zápětí střílí Sobotka, ale příliš měkce. Útok Slavie, dobře podporovaný neúnavným Šimperským, podniká krásné kombinační akce v poli, ale před brankou postrádá důrazu. 12. min.: Puč pádem promeškal pěknou přihrávku Sobotkovu. 14. min.: Fiala v poslední chvíli odvrátil na roh. 16. min: Prudká Svobodova rána sražena na roh, Junek zahrál míč precisně, ale krásná chance neproměněna. 20. min.: Plánička vzal Stoibrovi s nohy míč v posledním okamžiku. 21. diktoval soudce penalty za ruku obránce Pavlicka. Míč vstřelil Junek, ale brankář nohou vyrazil na roh, který nevyužit. 25. Junek krásně unikl, připravil skvělou chanci, ale nikdo nedovedl z několika metrů scorovati. 27. Výborné levé křídlo hostí Vogel prováděl asi z 20 metrů trestný kop. Plánička míč sice vyrazil, ale pohotový Schall vsítil 1. branku hostí 1:0. 29. Sobotka prohodil Pučovi, ten střílí do brankáře. 31. Junkův centr zachytil Puč, avšak střelil do tyče. 33. po kombinaci Stoiber—Schall, poslední ač nikým netísněn dal ukvapeně do autu. 39. po souhře Svoboda—Sobotka dostal míč Puč, centr na Junka, který v plném běhu vyrovnal na 1:1. 43. Vogel nebezpečně útočí. 45. Sobotka prohodil Pučovi, jehož bomba šla těsně nad horním břevnem. Poločas končí 1:1.

Ve druhém poločase již v prvních minutách hry získávají Puč a v zápětí Junek dvou rohů. 9. po rychlém útoku střílí Svoboda nad břevno prázdné branky. 12. Šimperský zahrál na Puče, ten přestřelil. 13. Vogel přihrál Stoibrovi, tento střílí do tyče a Dostal vsítil vedoucí branku Admiry. 2:1. Slavia přeskupila útok. 18. sražen Stoiber v trestném území. Nařízenou penalty dal Vogel volnou ranou vedle! 21. při kopu z rohu byl foulován Svoboda. Fiala vstřelil však penalty do brankáře. Obránce Admiry Pavlicek odstupuje a je nahrazen Müllerem. 23. Svoboda asi z 30 metrů nečekanou ranou vyrovnal na 2:2. Po výkopu Hummenberger hrubým způsobem napadl Svobodu bez míče a byl po zásluze vyloučen. 29. Svoboda ojediněle obešel 3 protihráče, prohodil Pučovi a ten k tyči umístil další branku domácích. 3:2. 30. Svoboda, který bvl nyní téměř neudržitelný, upravil dělovkou score na 4:2. 36. Svobodovu prudkou ránu chytá Zohrer, jenž se srazil s Pučem a na 2 min. odstoupil. Slavia měla ještě příležitost scorovati, ale do konce zápasu již ničeho nezměněno. Zápas skončil 4:2 pro Slavii.

Branky: 24. Sobotka 1:0, 26. Blum z pen. 1:1, 36. Blum z pen. 1:2, 51. Puč 2:2, 60. Šoltys 3:2, 89. Puč z pen. 4:2

Průběh: Za mrazivého počasí se rozloučila včera Slavie s Prahou a k Ježíšku připravila svým příznivcům radostný dárek v pod obé cenného vítězství nad slavnou First Viennou, mnohonásobným přemožitelem AC. Sparty a letošním vítězem Středoevropského poháru. Matchem s populárním vídeňským leadrem zakončila Slavia sérii zápasů s nejlepšími mužstvy střední Evropy a bilance jich je opravdu skvělá. WAC byl poražen 5:1, s Rapidem Vídeň hrála 1:1, Ferencvaros, vítěz maďarské podzimní ligy, byl poražen 2:1, Admi-ra, vítěz rakouské podzimní ligy, 4:2 a včera vítěz Středoevropského poháru 4:2. Připojíme-li k tomu, že i nad vítězem naší podzimní ligy Spartou vyhrála Slavia 3:1, pak se červenobílí mohou v podzimní sezoně pochlubiti řadou skutečně cenných vítězství a úspěšnou celkovou bilancí. Snad je již docela zažehnána těžká krise, hlodající po celé léto v ligovém teamu našeho mistra. Udrží-li si Slavia svoji nynější formu i v jarní sezoně, pak se můžeme připraviti v jarní sezoně na velkolepý boj o mistrovský titul mezi oběma letenskými leadry. Dnes, jak známo, Slavia odjíždí na své balkánské turné a přáli bychom si, aby za hranicemi důstojně representovala jako mistr ligy československý football.

se celkem dobře vydařilo, ač je již nejvýš na čase, aby hráčům a konečně i divákům se dopřálo trochu odpočinku, neboť hra za podobných povětrnostních podmínek, jaké byly včera, nemůže býti nikdy regulérní. Terén hřiště Slavie, ač sníh byl částečně odklizen, byl přece jen přiliš kluzký a mráz byl včera pořádně silný. Jen tomu, že soupeř byl tak kvalitní a v Praze populární a že to byl poslední vynikající zápas sezony, může Slavia děkovati, že match byl poměrně velice pěkně navštíven. A jsme-li již u vnější stránky včerejšího matche, tu se již ze žurnalistické povinnosti musíme pozastaviti nad vysokým vstupným (8 Kč II. místo, 13 Kč I. místo), které v předvánoční době, kdy je každá korunka dobrá a za dnešních bědných hospodářských poměrů, rozhodně není lidové. Nadšení příznivců footballu je veliké, ale každý malý člověk má dnes hranice svých finančních možností velmi omezené. Letenské kluby si v otázce vstupného již příliš dlouho hrají s ohněm, než aby se jednou nespálily.

Zmínili jsme se na začátku o významu včerejšího vítězství mistra ligy, ale na druhé straně si rozhodně nemůžeme odpustit několik slov kritiky o hře červenobílých. Slavia zvítězila přesvědčivě jen scorem, ve výkonu jejího mužstva jsme však byli svědky mnohých slabin. Předně zklamala celá záloha, která proti technicky vyspělým a vtipně kombinujícím forwardům Vienny chvílemi takřka neexistovala, obrana hrála velmi tvrdě a v útoku to klapalo trochu až po přestávce, když nastoupil Šoltys. Na druhé straně byla Vienna nucena absolvovati zápas bez svého fenomenálního centrforwarda Gschweidla, jehož absence byla v mužstvu až příliš patrna. Mimo to měli Vídeňáci hodně smůly ve střelbě, neboť řada nebezpečných ran šla vedle. To vše mělo na výsledek matche nesporný vliv.

byla sehranějším teamem, jednotlivci se na kluzkém terénu lépe pohybovali a často používali s plným úspěchem hry hlavou, v níž jsou mistry. Prvá čtvrthodina matche byla ve znamení její ofensivy, načež Slavia udržela sice hru otevřenou, ale její útočné akce přímo čpěly neplodností, neboť byly úžasně rozhárané a individuelně špatně prováděné. V poslední době vynikající Junek si v prvé půli vůbec nekopl a Svobodovi se Sobotkou to nějak nešlo dohromady. Hra byla až do konce poločasu potom celkem střídavá, při čemž trochu hluku nadělalo nekompromisní diktováni 12 y kopů proti Slavii a neproměnění pěkných chancí Junkem a Pučem. Po poločase Slavia přestavěla mužstvo, za slabého Sobotku nastoupil Šoltys a Svoboda přešel do středu útoku. Šoltys vstupem na hřiště plně potvrdil, že mu patří titul duševního vůdce slavistického forwardu a na kluzkém terénu byl přirozeně doma. Útok červenobílých konečně začal trochu plánovitě pracovati a strhl převaha na stranu domácích. Měl štěstí, že se mu podařilo záhy vstřeliti dvě branky a tím dobýti svým barvám vedení. Poté se hra stala opět otevřenou, ale žádný z obou soupeřů nestačil, aby projevil nějak nápadně svoji superioritu. Obě strany zmařily nepřesnou střelbou řadu pěkných posic a musela přijíti penalty, aby score ještě doznalo změny. Polovina branek byla tedy vstřelena z 12y kopů za faul. Není to divu, když

který je znám tím, že se neostýchá nadiktovati sebe větší počet 12y. kopů. Říditi zápas na takovém kluzkém terénu, jakož byl včera, není žádnou slastí, musí býti hodně bystré oko, aby rozpoznalo mnohdy takřka neznatelný rozdíl mezi foulem a obyčejným uklouznutím. Soudce Cejnar diktoval všechny 3 penalty dosti přísně, ale fouly to byly, a příznivci Slavie dosti neoprávněně proti rozhodčímu reptali. Vždyť Fiala mohl býti za odporné složení Brosenbauera v I. půli zcela dobře vyloučen. Nelíbilo se nám však zbytečné dráždění obecenstva se strany soudce držícího míč a ostentativně čekajícího, až se obecenstvo utiší. — Vždyť football je hra na volném prostranství, a žádné koncertní představení, aby mohl nějaký ten křik vážně rušiti.

Jako červená niť táhne se ve všech referátech o posledních matchích Slavie slabá hra Černického a přece se včera tento borec opět objevil na hřišti, aby dokumentoval proti Brosenbauerovi naprostou nemohoucnost a hluboký pokles formy. O 2 hlavy menší Vídeňák si s ním včera prostě dělal co chtěl. Čambal nastoupivší místo Šimperského, nebyl včera také ani ve své plné formě. Ovšem za včerejším forwardem Slavie a vedle nemožných křídelních halfů by se to i nejlepšímu centrhalfovi světa mizerně hrálo. Křížek nebyl ták špatný jako Černický, ale hráli oba velmi ostře, Ženíšek byl lepší Fialy, který v prvé půli několikráte pořádně kiksl. Ani Plánička nepůsobil včera nejlepším dojmem, ač obě branky dostal z penalty. V útoku byla nejhorší obě křídla. Junek nebyl ani stínem borce, hrajícího proti Ferencváros a Čipera včera byl chvílemi velmi bezradný. Sobotka v centru zklamal částečně vinou Svobody, který zpravidla při útoku zůstával zpátky, čímž vznikla pak na pravé straně mezera. Puč ukázal částečné zlepšení formy a byl průbojný. Nejlépe se držel Šoltys, o němž jsme již psali na začátku. Svoboda hrál chvílemi ve II. půli dobře, střelba se mu však mnoho nedařila. Šoltys měl v tom ohledu větší úspěch, neboť jeho dlouhá rána do prázdné branky byla klasickou ukázkou jeho rozhledu a footballové inteligence.

Na hřišti bylo téměř 6000 platících diváků a hrubý příjem činil asi 43.000 Kč. Po vyplacení náhrady Vienně Kč 25.000.— sice Slavii mnoho nezbylo, ale přece jen utkáni skončilo ziskem nejen sportovním, ale i finančním.

Po reprodukci několika pěkných desek, jichž svižné tóny přispěly k oživení zimní nálady, ujal se slova místopředseda Slavie, populární p. H. Jurist a ve vzletném proslovu uvítal obětavé návštěvníky, a po pronesení přání k vánočním svátkům přál odjíždějícímu teamu Slavie úspěch zájezdu, a šfťastnou cestu a skončil ujištěním, že snahou vedení klubu je prospěch nejen Slavie, nýbrž i celého československého footballu.

   First Vienna: Horeschovsky, Reiner, Blum, Kaller, Hofmann, Schmaus, Brosenbauer, Adelbrecht, Togel, Machu, Erdl.
   Slavia: Plánička, Ženíšek, Fiala, Křížek, Čambal, Černický, Junek, Svoboda, Sobotka, Puč, Čipera.

Nejprve vbíhají hosté, v zápětí domácí. Slavia měla výkop, ale hosté hned s počátku jsou útočnější a několikrát ostřelují Pláničkovu svatyni. V 5. min. Togel nečekaně střílí, jeho ostrou ránu kryl Plánička jen s námahou. Minutu poté získali hosté 1. roh. Slavia se nemohla vymanit ze sevření a teprve v 8. min. Svoboda z Křížkova přihrání posílá první ránu na branku hostů. Akce útoku Slavie svojí neuceleností ostře kontrastují s přesnou kombinační hrou Vienny, která ovládá pole. 12. min. Puč s Čiperou podnikají pěkný útok, ale Čipera vstřelil vedle. 14. min. Čipera získal roh, zahrál míč přesně před branku, avšak pohotový Reiner dlouhým odkopem rozřešil nebezpečnou situaci. Slavia se nyní poněkud zlepšila. 15. min. Puč a v zápětí Svoboda střílí na branku hostí. 10. min. sražen hrubě Brosenbauer Černickým. Nařízený trestný kop zahrán nebezpečně před branku, kde Ženíšek stěží odvrátil. 20. min. Adelbrecht ostře střelil na branku, Pláničkovi míč vypadl z rukou, ale stačil jej ještě utlumiti. 21. min. po kombinaci Sobotky se Svobodou, ocitl se Svoboda sám úplněé volný před brankou a vstřelil, ale vyběhnuvší Horeschovsky míč vyrazil. 24. min. Svoboda krásně prohodil Sobotkovi, ten nezadržitelně prošel a vsítil první branku Slavie. 1:0 pro Slavii. Dlouho však se Slavia vedení netěšila. V 25. min. sice Plánička zneškodnil ostrý shoot Adelbrechtův, ale minutu poté se vymstila tvrdá hra slavistických zadáků. Ženíšek srazil uniknuvšího Togela v trestném území. Nařízenou penalty vstřelil Blum nezadržitelně k tyči a vyrovnal na 1:1. Po této brance je Vienna opět útočnějším mužstvem a hlavně nebezpečné a rychlé pravé křídlo Brosenbauer, táhl většinu útoků Vienny. 32. ostře Machu vstřelil nad horní břevno. 33. min. Puč obětavě prošel, jeho prudký shoot jen o vlas minul branku. 35. m. Svoboda prohodil Junkovi, jehož ránu Horeschovsky jistě chytil. 36. min. Křížek fouloval Machu a soudce p. kpt. Cejnar diktoval další penalty. Pokutový kop prováděl opět Blum. Prudce vstřelený míč Plánička sice zasáhl, ale brance zabránit nemohl. 2:1 pro First Vienna. 41. min. dlouhou ranou z půlky hřiště Fiala snažil se překvapiti výborného brankáře Vienny Horeschovskyho. 43. min. Junek sražen Schmausem ale nařízený trestný kop nevyužit. Poločas 2:1 pro Vienna.

Ve druhém poločase nastoupil Šoltys na pravé spojce a Svoboda ve středu útoku, kteréžto změny šly červenobílým náležitě k duhu. Soudce p. kpt Cejnar byl diváky přivítán pískotem a hlukem pro nařízené pokutové kopy, ač tyto byly diktovány zcela spravedlivě. Hra byla sice asi na 2 minuty přerušena, ale když v 6. min. Svoboda prohodil Pučovi a ten nezadržitelně vyrovnal ostrou ranou pod tyč na 2:2, tu nálada mrznoucích diváků se zlepšila a hluk ustal. Slavia podniká zásluhou Šoltysovou nebezpečný útok, míč dostal Svoboda, ale vstřelil vedle tyče. 12. min. Brosenbauer docílil sice branku pro Viennu, ale tato nemohla býti pro offside uznána. 14. min. levá spojka Vienny Machu krásně dribluje, ale slabě střílí. 15 min. Svoboda přihrál Pučovi, ten z blízka vstřelil do vyběhnuvšího brankáře Horeschovskyho, odražený míč Šoltys klidně polovysokou ranou do prázdnmé branky vrátil a získal červenobílým vedení. 3:2 pro Slavii. Po této brance tempo hry značně oživlo, pokud to ovšem zmrzlý terén připouštěl. 17. min. Tögl připravil krásnou chanci Machu, ale ten vstřelil slabě. 19. min. Šoltys krásně prošel a přihrál Junkovi, jehož přesný centr Čipera dal hlavou nad břevno. Minutu poté Puč z přihrání Šoltyse střílel vedle prázdné branky. 21. min. Svoboda foulován Hofmannem. Trestný kop asi z 25 m vstřelil těsně vedle. 24. min. po krásné kombinaci Brosenbauer-Adelbrecht-Tögl, poslední nedovede využít slibné chance. 25. min. Svoboda prohodil Čiperovi, který však nedovedl scorovati. 26. min. Machova ostrá rána jde těsně vedle tyče. 27. min. Svoboda, ač foulován prošel a přihrál Čiperovi, ten však dovedl získat jen další roh. 31. min. Černický zachránil vyloženou branku, vzav Adelbrechtovi míč v posledním okamžiku. 34. min. Junek obešel Retnera, ale předčasné střelil. 35. min. Svoboda dvakrát střílel na branku Vienny, ale bezvýsledně. 36. Horeschovsky bezpečně chytá dlouhou ránu Puče. 38. Tögl provádí z liny trestný kop, Plánička míč vyrazil a Ženíšek jej odkopl z nebezpečné blízkosti branky. 42. min. Junek foulován, sám provařili volný kop daleko vedle branky. 44. min. Svoboda prohodil Pučovi, který byl v trestném území unfair zadržen Blumem. Diktovanou penalty vstřelil Puč a upravil tím score zápasu 4:2 pro Slavii.

Průběh: Slavia hrála na Boží hod první zapas v Stambulu s komb. mužstvem mistra Galaty s hráči Fener Bagče s obavami, neboť v brance místo Pláničky hrál — Černický, všeumělec mužstva. Složení mužstva znělo tedy: Černický; Ženíšek, Fiala; Křížek, Šimperský, Čambal; Junek, Joska, Svoboda, Puč, Čipera. Technicky podala Slavia skvělou hru a v tomto směru převyšovala soupeře o třídu. Pokud se týče střelby, byl terén velmi bahnitý a nedovolil rozvinouti hru, což bylo pro hosty značným handicapem. Tím možno vysvětliti skrovné číselné vyjádření naprosté převahy červenobílých. Junek a Puč nedovedli dokonce tentokráte proměniti ani penalty, neboť těžký míč brankář vždy chytil. Obrana hostů uspokojila, což konečně nejlépe dokumentuje čisté konto, rovněž záloha, dík skvělé technické vyspělosti byla na výši, útok pak v poli dobře kombinoval, ale špatně střílel. Turci hráli nadmíru obětavě a snažili se zřejmě docíliti proti Slavii nejlepší výsledek. To se jim též podařilo, neboť mírná porážka za daných okolností je pro ně jistě velmi čestná. Jejich předností byla neobyčejná rychlost, chvílemi však hráli dosti tvrdě. Zápas hrál se za slunečného počasí a přihlíželo mu asi 10.000 diváků, kteří často skvělou hru Slavie hlučně aplaudovali. Vedení ujala se Slavie již v 38. min. Pučem. Přes naprostou převahu hostí zůstalo však score do přestávky nezměněno. V druhém čase byla Slavie opět v převaze, kterou též vyjádřila v 58. min. druhou brankou, jejímž autorem byl Čipera. Konec hry náležel rovněž Slavii.

Průběh: Včera sehrál ligový team SK. Slavia v Stambulu druhý match s národním mužstvem Turecka, Slavie nastoupila k tomuto utkání v téže sestavě jako v pátek proti komb. mužstvu. V 15. min. nastoupil za zraněného Čambala Sobotka. Slavisté předvedli velmi pěknou hru, nedovedli však jednak pro střeleckou smůlu, především pro skvělou hru brankáře domácích scorovati. Rozhodčí matche Slavii velmi poškodil a často zarážel její útoky v okamžiku, kdy se již zdál goal neodvratným. Nejlepšími řadami obou mužstev byly obrany. Turci hráli velmi rychle, místy však tvrdě, ba bezohledně. Počátek hry byl ve znamení oboustranných útoků. V 5. min. docílili Turci roh. V 28. min. kryl brankář domácích ostrou ránu Pučovu. Ve 38. min. Svoboda poslal ostrou ránu na branku, leč brankář dovedl i tehdy nebezpečí odvrátiti. Několik minut poté dostal se Puč do bezprostřední blízkosti branky domácích a střílel, ale brankář Turků opět zachránil. Historie se opakovala po změně stran. Ve 3. min. docílili Turci rohu a v 5. min. získali další roh. Pak přišla Slavia ke slovu, získala převahu. Ve 24. min. podal brankář domácích další důkaz svých neobyčejných schopností a dovedl během několika vteřin krýti dvě ostré rány Puče a Svobody. Rovněž ve 30. min. Puč ve výhodné posici střílel, leč turecký brankář opět ránu kryl. Aby míra smůly bylo dovršena i Svobodova rána v poslední minutě hry byla brankářem odvrácena. Turci ukázali se jako skvěli hostitelé. Uspořádali Slavii nadšené ovace a okázalý banket. Slavisté podnikli v sobotu výlet do Malé Asie doprovázeni starostlivým krajanem Krátkým. Generální konsul překvapil výpravu Slavie vánoční nadílkou.