1992

Poznámky: Informace o utkání vyšla ve 4. čísle časopisu Gól 31. ledna 1992.

Poznámky: O mužstvu soupeře jsem zatím nic nenašel. Informace o utkání vyšla v 5. čísle časopisu Gól 7. února 1992.

Poznámky: Jednalo se o juniorské reprezentační mužstvo Kostariky. Informace o utkání vyšla v 5. čísle časopisu Gól 7. února 1992.

Poznámky: O mužstvu soupeře jsem zatím nic nenašel. Informace o utkání vyšla v 6. čísle časopisu Gól 14. února 1992.

Poznámky: Patrně se jednalo o reprezentační mužstvo Panamy. Informace o utkání vyšla v 6. čísle časopisu Gól 14. února 1992.

Poznámky: O mužstvu soupeře nevím nic bližšího, zápas se hrál pravděpodobně na Kostarice. Informace o utkání vyšla v 7. čísle časopisu Gól 21. února 1992.

Poznámky: O mužstvu soupeře nevím nic bližšího, je z Kostariky, zápas se hrál pravděpodobně na Kostarice. Informace o utkání vyšla v 7. čísle časopisu Gól 21. února 1992.

Poznámky: O mužstvu soupeře nevím nic bližšího. Informace o utkání vyšla v 7. čísle časopisu Gól 21. února 1992.

Poznámky: Informace o utkání vyšla ve 8. čísle časopisu Gól 28. února 1992.

Sestava: Jánoš - Suchopárek, Šilhavý, Praženica (57. Povišer) - Holota, Tatarčuk, Jarolím (69. Rusnák), Pěnička, Bejbl - Binič

, Kuka

Průběh: Dlouhá zimní přestávka měla hrát do karet pražské Slavii. Nabízela čas na přípravu i zformování mužstva. O to větší zklamání připravila jarní premiéra. Sebevědomé Petrželovo mužstvo po několika promarněných šancích vypadlo z role a příliš dlouho žilo v poklidném čekání, že vítězství přijde samo. Ve středové řadě místo slibovaných dvou dirigentů Jarolíma a Tatarčuka nebyl žádný, příliš odhalenou obranu zaskočili rychlé a chytře zakončované protiútoky Baníku, Binič se po vstřelení vedoucího gólu nechal snadno otrávit neústupností nevybíravě hrajících ostravských obránců. S postupem času se zápas změnil na souboj kompaktního úporně bránícího mužstva Baníku s osamoceným srdnatým bojovníkem Kukou. Na tom, že ho nemilosrdní obránci doslova zkopali, však neměl zásluhu jen benevolentní rozhodčí Jozef Marko, který našel červenou kartu až po Biničově klukovině. Umožnili jim to i spoluhráči Pavla Kuky, kteří ze závětří sledovali, jak se odvážně sám pouští do soubojů s obránci.
Branka Biniče padla po přihrávce Holoty, Časkovi nahrával Ollender, Nečasovi Chýlek. Slavia se proti Baníku snažila, ale souhra jejích individualit ještě není dobrá.

Poznámky: Informace o utkání vyšla v 9. čísle časopisu Gól 6. března 1992.

Sestava: Jánoš (76. Blažek) - Suchopárek, Šilhavý, Praženica - Holota, Bejbl, Tatarčuk (57. Jarolím), Pěnička, Berger - Veselý, Rusnák

Sestava: Blažek - Šilhavý, Suchopárek, Juraško - Holota, Tatarčuk, Berger (75. Povišer), Bejbl, Praženica - Novák, Rusnák (64. Kuka)

Průběh: Kdoví, kdo v tom měl prsty... Možná fotbalový Pánbůh, který se chtěl oběma pražským rivalům pomstít za neustálé licitace kelom termínu derby, takže půl hodinu před začátkem rozpoutal ve Vršovicích sněhovou vánici. Na bílém příkrovu a v chumelenici, která se během zápasu několikrát vrátila, se

Šilhavý, Trval, Černý se seřadili na snímku Václava Nováka z derby Slavia - Sparta. Právě Černý se Šilhavým stanovili konečné skóre zápasu.

pochopitelně nedal hrát žádný superfotbal, neboť terén byl tak těžký, rozbahněný a kluzký, že vyhrát mohl snad ten, kdo více bojoval.
Do přestávky to byla kupodivu Sparta, v jejíž sestavě chyběl nejen distancovaný Němec, zraněný Horňák, ale k všeobecnému překvapení i Frýdek (D. Uhrin: „Měl chřipku a teplotu, takže nastoupit nemohl.”), ale která byla přesto aktivnější, útočnější a daleko nebezpečnější než zakřiknutý a ustrašený Petrželův tým. Letenští se nejen lépe pohybovali, ale hlavně o sobě věděli a dokázali si přesně nahrát, takže si vynutili nejen převahu, ale i šance. Přicházely však vniveč, neboť v samém úvodu Trval nedosáhl na Lavičkův centr, pak náhradník v domácí brance Blažek Trvalovu přiležitost zlikvidoval a dotřetice se zaskvěl při Němečkově bombě po půlhodině hry. Domácí, kteří vyzkoušeli Koubu až v 24. min Juraškovou střelou z tr. kopu, však nebrali předchozí varování vážně, a proto se nevyhnuli trestu. Pět minut před přestávkou našel Němeček perfektně nesmírně agilního Černého a ten skluzem otevřel skóre. Slavia sice vzápětí Rusnákem vyrovnala, ale s přehledem soudcující Puček gól správně neuznal, což se samozřejmě Rusnákovi nelíbilo a za řečnění si vysloužil jednu z deseti rozdaných žlutých.
Po změně stran se ovšem obraz hry dokonale změnil, neboť běhat, bojovat a snažit se začala Slavia, v jejíž řadách musel Vl. Petržela provést korektur ještě více než jeho letenský kolega, neboť mu chyběli Jánoš, Binič, Jarolím, a více než hodinu i Kuka. Především mladý Berger se rozehrál k výtečnému výkonu, po levé straně tahal většinu domácích akcí a pro Slavii byla určitě velká škoda, že musel pro křeče čtvrthodiny před koncem odstoupit. Mezitím ovšem stačili domácí alespoň vyrovnat, když nejprve v 53. min. Juraško z tr. kopu orazítkoval spojnici tyče s břevnem a dvě minuty poté, po rohovém kopu a Suchopárkově hlavičce zařídil Šilhavý v pádu branku znamenající nakonec zisk bodu. V „sešívaném kotli” za Koubovou brankou to vvvolalo takové nadšení a euforii, že domácí vlajkonoši prolomili bariéru a zasypali trávník petardami a dýmovnicemi. Rozhodčí derby dvakrát přerušil a vyslovil publiku poslední varování, ale vlastně až po příchodu policie se červenobílí příznivci uklidnili natolik, že se derby dohrálo. Bod nakonec braly oba celky, i když remízová koncovka byla až do konce na vážkách… Slavia totiž útočila a měla převahu. Sparta zase velkou šancí rozhodnout, jenže Novotný ve vyložené šanci pálil v 78 min. nad…

Sestava: Blažek - Pěnička, Juraško (44. Veselý), Šilhavý - Holota, Bejbl, Berger, Povišer, Praženica - Novák, Rusnák (75. Kalán)

Branky: 17. Pěnička 0:1, 48. Mikuš 1:1, 49. Pěnička 1:2, 60. Pintér (Maixner ?) 2:2

Průběh: Martin Pěnička dal obě své branky z odražených míčů, Mikušovi nahrál Pintér a v 60. minutě dal sám Pintér druhou branku Dunajské Stredy z přímého kopu. Ve 33. min. navíc domácí Pavlík neproměnil pokutový kop.

Sestava: Blažek - Suchopárek, Šilhavý, Pěnička - Holota, Bejbl, Tatarčuk, Berger, Praženica (70. Rusnák) - Novák (46. Jarolím), Kuka

Průběh: Dvirnikovi nahrál na gól Kubica, Kukovi Jarolím, Weiss dal svou branku z přímého kopu.

Sestava: Vahala - Suchopárek, Šilhavý (47.), Pěnička - Holota (74. Jarolím), Petrouš, Berger, Bejbl (49. Praženica), Povišer - Binič, Kuka

Průběh: V malém pražském derby navázali sešívaní na matné výkony z posledních kol. Dukla začala nenápadně, ale organizovaná obrana na domácího favorita úplně stačila. Nebezpečí pro branku vojáků znamenal především Kuka, který před koncem poločasu také zařídil vedení - připravil střeleckou pozici Povišerovi a ten po zemi skóroval. Hned v úvodu druhé půle musel za opakovný faul předčasně pod sprchu jubilant Šilhavý (300. ligový start!) a početní převahy dokázal využít obránce Karel Rada, který se vysunul až na hrot a vyrovnal. Dukla se s remízou spokojila, domácí se v deseti trápili, a tak mohli nakonec prohrát - štírek J. Němec našel na malém vápně Saidla, ale ten Vahalovu branku minul.

Sestava: Vahala - Pěnička, Juraško, Suchopárek - Petrouš, Bejbl, Tatarčuk (70. Holota), Jarolím, Praženica - Kuka, Berger

Průběh: Po několika kolech půstu se Slavia dočkala zaslouženého vítězství. Vytvořila si několik brankových příležitostí, které dokázala na rozdíl od domácích proměnit. Hosté nastoupili již s Juraškem v obraně a tvůrcem hry Jarolímem, po pauze vynucené zraněním se začíná znovu střelecky prosazovat Pavel Kuka. Trnavské sestupové starosti po další domácí porážce dostávají vážnější podobu. Slavisty dostal v první půli do vedení po přihrávce od Jarolíma Radek Bejbl, ve druhé přihrál Suchopárek Pavlu Kukovi, který vstřelil druhou branku Slavie.

Sestava: Vahala - Petrouš, Suchopárek

, Pěnička, Praženica

- Holota

, Bejbl, Tatarčuk, Jarolím (73. Povišer) - Binič (67. Novák), Kuka

Průběh: „Slavisté doufali, že pohár bude jejich cestou do Evropy. Po katastrofálním vstupu do ligového jara v podstatě jinou možnost neměli. Kdyby Slavia prohrála s Brnem na podzim, považovalo by se to za prvořadou senzaci. V tomto případě však, podobně jako při ligových porážkách na domácím hřišti, musíme konstatovat, že o překvapení, natož o senzaci, vůbec nejde. Slavia je prostě v krizi.“

Sestava: Vahala - Petrouš, Šilhavý, Pěnička - Tatarčuk (28. Holota), Suchopáre, Jarolím, Berger, Praženica - Kuka, Bejbl (73. Novák)

Branky: 9. Berger 1:0, 13. Chytra vlastní 2:0, 18. Pěnička 3:0, 27. Tatarčuk 4:0

Průběh: „Na podzim v sedmém kole skončilo utkání Cheb - Slavia výsledkem 0:5. Drtivá výhra hostí vyjadřovala tehdejší rozdíl v postavení obou týmů. Slavia byla s jedenácti body třetí, Cheb bez bodu poslední. Před jarním duelem těchto mužstev se situace poněkud změnila. Ani ne tak v tabulce, neboť Slavia stále bojuje o účast v Poháru UEFA a Cheb o záchranu, jako ve výkonnosti. Vždyť od podzimního vzájemného střetnutí

V utkání podal velmi dobrý výkon obránce domácích Šilhavý. Jeho protivníku v souboji Novotnému se dařilo méně.

získali sedmnáct bodů, což je jenom o jeden víc, než od té doby nastřádal jejich soupeř. A pokus se k tomu přičte, že svěřenci trenéra Petržely nevyhráli na domácím hřišti v šesti utkáních po sobě, není divu, že zápas neměl tak jasného favorita, jak by se při letmém pohledu na tabulku mohlo zdát. - Na hřišti však zcela suverénně vládla Slavia, která se tentokrát nehodlala trápit a o vítězství rozhodla v drtivém nástupu. Přestože Vlastimil Petržela musel místo zraněného Juraška poslat na hřiště Šilhavého a navíc po necelé půlhodině vystřídat ze stejného důvodu Tatarčuka, na celistvosti mužstva se to nijak neprojevilo. Slavia hrála dobře, s chutí a útočně. - Petrouš a Pěnička měli na starosti útočníky hostí Valentu a Fialu a takřka je nepustili před branku, ve středu hřiště Suchopárek výborně blokoval rozehrávku Novotného a nepustil ho k jeho obávané střele. V záloze podal možná nejlepší jarní výkon Praženica, jenž se poctivě vracel, perfektně vypichoval protihráčům míč, dovedl vystihnout jejich přihrávky a sám pak uměl najít dobře postaveného spoluhráče. Jarolímovi soupeř vyloženě vyhovoval, neboť mu umožnil rozehrát sérii vtipných narážek i dlouhých pasů. Zejména při prvním gólu, kdy jedinečně uvolnil Bergra, ukázal Jarolím, v čem je jeho síla. Kdyby útočník Kuka uměl v obdivuhodné rychlosti ještě lépe kontrolovat míč a nenechal si ho několikrát zamotat mezi nohy, případně kdyby si dal větší pozor na to, aby se nedostával do postavení mimo hru, mohlo to s Chebem dopadnout ještě hůř. Ve druhém už ne, protože Slavia očividně zvolnila a spokojila se s mírnou převahou a bezpečnou kontrolou míče. I tak to byl po předchozím utrpení pro její fanoušky osvěžující doušek. - Cheb nepotvrdil pověst týmu, který zázračně stoupá v tabulce do bezpečí. Trenér Jiří Kotrba to vysvětloval jakýmsi psychickým útlumem, který se u jeho mužstva dostavuje v zápasech se Spartou či Slavií v Praze. Než hosté mohli vůbec předvést, co v nich je, inkasovali tři údery a bylo rozhodnuto. Měli jedinou šanci, když za bezgólového stavu Chytrovu střelu výborně vyrazil Vahala. Potom však nestačili zachytávat kombinace Slavie ve středu hřiště a začali před brankou dělat jednu chybu za druhou, což vyvrcholilo při vlastním gólu Chytry. Ani ne za půlhodinu prohrávat o řtyři góly, to by otřáslo i s mnohem vyzrálejším týmem. Pokud lze hráče Chebu za něco pochválit, tak snad jedině za to, že katastrofálně se vyvíjející střetnutí dohráli tak, že neskončilo vyloženou ostudou.“

Sestava: Vahala - Petrouš, Juraško, Šilhavý - Pěnička, Suchopárek, Jarolím (26. Rusnák), Berger (53. Holota), Praženica - Bejbl, Kuka

Sestava: Vahala - Petrouš, Juraško, Šilhavý - Tatarčuk (81. Pěnička), Jarolím, Suchopárek, Berger, Praženica - Bejbl (12. Rusnák), Kuka

Průběh: Budějovice hrály podle časopisu Gól dobře, ale Slavia je přehrála.

Poznámky: 76. Fujdiar (Č. Budějovice)

Sekretář ČSFA F. Sahula 20. května 1992 uvedl: „Po utkání dala ligová komise za pravdu delegátovi, který Krchňákovi vytkl, že Jihočechům neuznal regulérní druhý gól Poborského, a že ani při vyloučení Fujdiara nepostupoval správně a jeho výkon ocenil šestkou, tedy vůbec nejnižší známkou, jež byla na jaře udělena.”

Sestava: Vahala - Petrouš, Juraško, Šilhavý, Pěnička - Bejbl, Suchopárek, Jarolím - Binič, Berger (38. Kuka), J. Novák (55. Tatarčuk)

Poznámky: 40. Juriga (Slovan)

Čtvrtá Slavia sebrala dva body mužstvu aspirujícímu na předposlední československý titul. Slovan byl po šestadvaceti kolech se 46 body první, na druhém místě byla Sparta (42), třetí Olomouc (40). V druhém velkém souboji porazila Sparta právě Olomouc 3:2 a přiblížila se tak prvnímu Slovanu jen na dva body. Nezapomeňme ale, že v roce 1992 se za vítězství počítaly jen dva body.
Dušan Galis, trenér bratislavského Slovanu, po zápase vznesl kultivovaně vyřčená obvinění. Proti Slavii i proti rozhodčímu Bohuňkovi! „Slavia vyhrát musela a udělala pro to všechno,” nařkl neratovického Bohuňka ze záměru a vědomého podrazu.

Sestava: Vahala - Petrouš, Juraško, Pěnička - Bejbl, Suchopárek, Jarolím, Holota - Binič (76. Rusnák), J. Novák (33. Tatarčuk), Kuka

Průběh: Jedinou branku Klokanů vsítil v sedmadvacáté minutě z vyraženého míče Neumann. Pak už stříleli jen slavisté: vyražený míč vrátil ještě před přestávkou do sítě Binič - 1:1, po Suchopárkově přihrávce dal ve druhé půli na 2:1 pro Slavii Pavel Kuka a v 77. minutě ukončil střelecký účet z penalty Honza Suchopárek.

Sestava: Vahala - Šilhavý, Juraško, Pěnička - Petrouš, Tatarčuk, Suchopárek, Berger, Jarolím - Binič (65. Rusnák), Kuka (89. Holota)

Sestava: Vahala - Petrouš, Juraško, Pěnička, Praženica - Bejbl, Jarolím, Suchopáre, Holota - Kuka (88. Povišer), Rusnák (77. J. Novák)

Průběh: Domácí, kteří hráli už jen o prestiž, se nemohli prosadit proti kompaktní obraně soupeře, v 5. min. Hanus neproměnil penaltu, a tak trest na sebe nenechal dlouho čekat a Kuka se po Rusnákově přihrávce zapsal do listiny střelců. Maroši sice o deset minut později z trestného kopu vyrovnal, ale ještě do poločasu po nejkrásnější akci zápasu poslal Rusnák po Kukově přihrávce Slavii znovu do vedení, které pojistil ve druhé půli po celý zápas aktivní Kuka, jenž svým výkonem snad odpověděl na kritiku, která se v poslední době snášela na jeho hlavu. Pavlu Kukovi na jeho druhou branku nahrával opět Rusnák.

Poznámky: V časopisu Gól je o utkání zmínka ve 28. čísle, ze 17. července.

Poznámky: Informace o utkání vyšla ve 29. čísle časopisu Gól 24. července 1992.

Sestava: Jánoš - Suchopárek - Šilhavý, Pěnička - Petrouš, Berger, Bejbl, Tatarčuk, Praženica - Novák (67. Rusnák) - Kuka (75. Šmicer)

Průběh: Slavia měla po celé utkání převahu a ještě řadu pěkných střeleckých příležitostí.

Poznámky: Slavia svou skupinu vyhrála, ztratila pouze jeden bod remízou s Leverkusenem.

Datum: 16. srpna 1992, Praha, Strahov

Pěnička se snaží dostat k míči dřív, než trnavský brankář Praj, přihlíží Frťala (10).

Utkání: 1. liga 1992/93, 1. kolo

Sestava: Vahala - Petrouš, Juraško, Suchopárek - Berger (58. Tatarčuk), Bejbl, Nečas, Pěnička, Lerch - Binič, J. Novák (54. Kuka)

Branky: 9. Kostka 0:1, 32. Binič 1:1, 39. Haša 1:2, 59. Tatarčuk 2:2, 63. Suchopárek z pen. 3:2

Průběh: Kostkovi nahrál na branku Zemaník, Biničovi Novák, Hašovi Mičega, Tatarčuk dal gól po samostané akci.

Rozhodčí: Puček

Diváci: 5.181

Trenér: V. Petržela

Poznámky:
Úkol pro hráče i pořadatele
Fotbalisté Slavie se při ligových utkáních přestěhovali na Strahov. Vedení klubu si bylo vědomo, že je to trochu riskantní krok, neboť pražští příznivci na tento stadión neradi chodí. Důvody jsou dva: vzdálenost od centra města a nefotbalové prostředí. První příčinu nechuti fanoušků chtějí funkcionáři odstranit posílenou dopravou z města, druhý důvod by měli zmírnit shodně pořadatelé zvýšenou péčí o diváka a hráči kvalitními výkony, jimiž by příznivce přilákali.
  Pokud jde o dopravu na Strahov, posílená byla, ale nestačilo to. Nastoupit do autobusu se mohlo pouze ve výchozí stanici na Karlově náměstí. Kdo chtěl přistoupit, měl smůlu. Není divu, že staří lidé, kteří jsou na městskou dopravu odkázáni a fotbal je nezajímá, byli rozhořčeni, že čtyřicet minut čekají na autobus, než se do něj dostanou. Nehledě na to, že cesta přeplněným autobusem v teplém odpoledni je jen pro skutečné fotbalové nadšence, kteří si ligovou podívanou nechtějí dát ujít za žádnou cenu. Pokud by doprava měla příště vypadat podobně, je možné, že leckdo se bez fotbalu obejde a dá přednost jiné zábavě.
  Strahovský stadión je opravdu nefotbalový. Kdyby se stejná návštěva, jaká byla na utkání s Trnavou, dostavila na stadión Bohemians, byla by atmosféra asi důstojná. Takhle se fanoušci ztráceli v ochozech, odděleni od hřiště atletickou dráhou. Navíc pořadatelé zřejmě nepředpokládali, že o střetnutí budou chtít referovat i novináři. Jejich místa byla neuvěřitelně zašpiněná, zaprášená. Vskutku nedůstojné velkého klubu, kterým by si Slavia tak přála být.
  Domácí hráči dlouho napínali trpělivost příznivců. Trenér Petržela po utkání připustil, že jeho svěřenci soupeře v úvodu poněkud podcenili. Jestli tomu tak skutečně bylo, pak se nelze ubránit údivu nad postojem dobře placených fotbalistů. Což se slávisté na jaře nepřesvědčili mnohokrát, že ještě nejsou na takové úrovni, aby si mohli dovolit někoho podcenit? Tentokrát závěr mnohé napravil, ale to se nemusí povést pokaždé.
  Aby Pražané na Strahov chodili rádi, musejí přidat na úsilí pořadatelé i hráči. Návštěva zápasu Slavia-Trnava měla k velkému zážitku daleko.
Gól č. 33, 21. srpna 1992

TJ DAC Poľnohospodár Dun. Streda - Slavia
4 : 2 (4 : 1)

Sestava: Vahala (37. Jánoš) - Petrouš, Juraško (46. Tatarčuk), Pěnička, Praženica - Lerch, Nečas, Berger, Suchopárek

(71.) - Kuka, Binič

Branky: 9. Kuka 0:1, 10. Radványi 1:1, 21. Simon 2:1, 33. Jančula 3:1, 45. Radványi 4:1, 89. Binič 4:2

Průběh: Toho dne svítilo slunce přímo proti slavistické brance a hlediště bylo domácím vpravdě dvanáctým hráčem. Gólman Vahala byl po třech inkasovaných brankách vystřídán.
Kukovi nahrál na branku Binič, Radványi vstřelil svůj první gól po odraženém míči, Simonovi nahrával Mikuš, Jančulovi Tomáš, Radványimu na druhou branku Simon a Biničovi na poslední gól zápasu Kuka.

Datum: 26. srpna 1992

Utkání: 1. liga 1992/93, 3. kolo

Sestava: Jánoš - Šilhavý, Juraško, Pěnička - Petrouš (55. Bejbl), Nečas, Lerch, Tatarčuk, Praženica - Kuka, Binič (75. Berger)

Branky: 8. Kuka 1:0, 28. Kuka 2:0, Binič z pen. 3:0, 45. Němec 3:1, 61. Kuka 4:1

Průběh: Pavlu Kukovi nahrávali postupně na jeho branky Nečas, Petrouš a znovu Nečas, Němcovi z Dukly Urban.

Rozhodčí: Ulrich

Diváci: 5.610

Trenér: V. Petržela

TJ Vítkovice - Slavia
1 : 1 (1 : 0)

Sestava: Jánoš - Pěnička, Juraško, Šilhavý - Petrouš, Suchopárek, Tatarčuk, Nečas (88. Berger), Lerch - Novák (72. Rusnák), Kuka

Průběh: I když hosté neproměnili penaltu, byli blíže k vítězství. S remízou byli ale asi spokojeny oba celky, nicméně záporný bod do tabulky pravdy si připisují Ostravané, takže ve skutečnosti jen podtrhli lekci, kterou tentokrát Pražané severomoravské partě uštědřili. Orlovi nahrával na gól Onufer.

Poznámky: Čerpal jsem ze dvou zdrojů, v jednom z nich se uvádí, že hosté neproměnili penaltu, druhý zdroj, časopis Gól, uvádí, že penaltu neproměnil v 65. min. Orel. Ten však hrál za domácí. Ve stejném časopisu se také píše, že Slavia si po bezbarvém výkonu a podivné penaltě odváží z Vítkovic alespoň bod.

Sestava: Jánoš - Juraško - Šilhavý, Juraško, Pěnička - Petrouš, Tatarčuk, Nečas (84. Bejbl), Suchopárek, Lerch - Kuka, Novák (39. Rusnák)

Průběh: Velmi dobré derby, hosté se dožadovali uznání vyrovnávacího gólu, ale definitivní podobu dal výsledku z penalty Suchopárek za sražení Kuky Vrabcem. Na první branku nahrál Pavlu Kukovi Rusnák.

Poznámky: Pozice trenéra Petržely byla již před tímto utkáním nejistá, vlastně spíše jistá. U mužstva ho neudrželo ani toto vítězství. Mužstvo po něm převzal Jozef Jarabinský.

Derby mělo chuť a říz

„Jména soupeřů, jejich prestiž a postavení v historii i současnosti naší kopané přilákaly na Strahov téměř dvacet tisíc diváků. Mimořádné atmosféře odpovídala úroveň hry. Fotbalisté Slavie a Sparty přesvědčili fanoušky, že nevážili nepohodlnou cestu

Slavista Suchopárek nedal při penaltě Koubovi v brance Sparty žádnou šanci a pojistil tak vítězství Slavie.

na stadión zbytečně a jejich přízeň splatili vynikajícími výkony. Naše nejslavnější derby mělo chuť a říz. Hrálo se ve vysokém tempu, tvrdě, vzrušující momenty se střídaly před oběma brankami, napětí rostlo každou minutou a stupňovalo se v závěru. Oba týmy napsaly do pohnuté historie vzájemných zápasů kapitolu, jež jim slouží ke cti. — Utkání bylo naprosto vyrovnané. Za devadesát minut se nenašel jediný delší úsek, kdy by jedno mužstvo přitisklo druhé k jeho brance. Když už se zdálo, že by tomu tak mohlo být, vždy se soupeř dokázal z počínajícího tlaku vymanit a chytře mu čelit. Například po prvním gólu jistě každý čekal, že Sparta sevře Slavii do kleští, ale nepodařilo se jí to. Petrželovi svěřenci bránili velice důmyslně, s rozvahou, a nenechali se zatlačit do defenzívy. Kdykoli získali míč, nezbavovali se ho ukvapeně a naopak překvapivými výpady nutili sparťanské zadáky zůstávat na vlastní polovině, čímž jim znemožnili podporovat útočné akce. — Ani domácí, ani hosté se nevrhli od začátku bezhlavě do útočení. Byla patrná snaha vyvarovat se chyb a pokrýt klíčové postavy protivníka. Úsilí zbavit soupeře míče však nebylo samoúčelné, nýbrž vedlo k založení vlastní akce. Byla to taktická bitva, nikoli však nudná a nezáživná, jak někdy takové souboje trenérů bývají, ale plná vzruchu, napětí a skvělých individuálních výkonů. Díky tomu měla obě mužstva stejně blízko k úvodnímu gólu. — Znovu se potvrdilo, jaký význam mají standardní situace. Většinou to bývá silná zbraň Sparty, která těží z přehledu a kopací techniky Chovance, Vrabce či Bílka. Tentokrát ovšem tento herní prvek Letenské zradil. Nejenže se neprosadili před Jánošovou brankou, ale ke všemu góly dostali nejprve po přímém kopu a poté z pokutového kopu. — Slavia očividně toužila po vítězství, její hráči dřeli jako málokdy. V podstatě neměla slabiny a skvělý kolektivní výkon umožnil vyniknout jednotlivcům, i když těžko někoho vyzdvihovat nad ostatní. Domácí stačili sparťanům v technice, rychlosti, věřili si a vývoj zápasu jejich sebevědomí umocňoval. — Naopak Sparta sice stejnou měrou přispěla k výtečné podívané, leč psychicky selhala. Tak vyspělé mužstvo by se i přes vypjaté situace (neuznaný Sieglův gól pro postavení mimo hru, pokutový kop) nemělo snížit k tomu, co předvedlo. Zloba k rozhodčím (Němec, Siegl, Bílek a další) ještě žádný zápas nevyhrála, ale pouze ublížila. A jestliže Novotný při odchodu do šatny odkopl míč na tribunu a zasáhl nic netušícího staršího diváka, byla to nedůstojná tečka za skutečně vynikajícím zápasem.“

Gól, č. 38, 25. září 1992

Sestava: Jánoš - Suchopárek

- Šilhavý, Pěnička - Petrouš

, Tatarčuk, Berger, Nečas, Lerch - Novák (66. Rusnák), Kuka

Průběh: Ofenzívně laděný

Tři slavisté (zleva Berger, Nečas a Pěnička) kolem jednoho Skota - moment, kterých bylo v utkání na Strahově jako šafránu.

skotský tým zažívá zlaté období. Ožívá také Korbelem podporovaná Slavia. Mužstvo má ovšem minimum pohárových zkušeností, navíc nemohou nastoupit Binič a Juraško. Generálka proti Spartě (2:0) však budí optimismus.
V úvodu Slavia spíše vyčkává a zkouší záměry soupeře. Pak se do toho ale opírají - ve 20. střílí Šilhavý, vedle. Pak Berger vybízí Nováka, jeho lob také branku míjí. Brzy na to se řítí do vápna Kuka, jeho střela jde - do tyče! Ve 25. zahrozí z protiúoku Robertson, ale míří nad. Slavia získává územní převahu, je aktivnější, lepší a soupeř slevuje ze své ofenzívní taktiky a začíná se věnovat bránění. Ve 35. ještě prochází úspěšně Tatarčuk, ve vynikající pozici ale střílí vedle.
Druhá půle umocnila tlak Slavie. Nájezdy i střely přicházely jedno za druhým. V 50. po rohu Tatarčuka hlavičkoval Šilhavý nad. V 54. už to bylo hodně gólové - to se probíjel do akce Novák, nahrál Tatarčukovi, jenže ten byl těsně před šestnáctkou faulován. Ke kopu se postavil Nečas, míč se perfektně stáčel do brány - než se od vnitřní levé tyče odrazil do pole! Podobně střílel Nečas v 72., to brankář vyškrábl na roh. Ve finále tlak gradoval, jenže Hearts byli v obraně precizní. Navíc byl Tatarčukovi odepřen gól pro údajný ofsajd. Takže radost na Strahově se zrodila až v 84. min, kdy právě Tatarčuk zahrával trestný kop od levé postranní čáry, místo očekávaného centru poslal dalekonosný lob, který přelétl brankáře a spadl do brány - 1:0! Hned minutu na to byl v sólové akci Lerch, ale skvěle vše zhatil skotský brankář Smith.

To, že jsou Skotové angličtější než Angličané, prokázali už v úterý na tréninku. Dvacet minut se rozcvičovali v zástupu po dvojicích. Přesně tak, jak nás nutili chodit v mateřské Školce. Když se pak v utkání před výkopem a pak

Takhle mohl slavistický útočník Kuka otevřít skóre, ale jeho střela skončila na levé tyči Smithovy branky.

pokaždé při rozehrávce od vlastní branky rozestavěli na hřišti, smysl pro pořádek a neměnnost dovedli do jisté dokonalosti. Tři obránci, čtyři záložníci a tři útočníci stáli vždy v tak perfektní řadě, že by srdce vojenského šikovatele zaplesalo. Slavia se přizpůsobila, takže Petrouš, obvykle plnící rolí pohyblivého krajního záložníka, musel s levým křídlem Baírdem seběhnout až na úroveň velkého čtverce.
  Jiný obraz dostala hra v momentě, kdy se míče zmocnili domácí. Mezery mezi řadami najednou zmizely a slávistická záloha rozprostřela síť umožňující sérii krátkých přihrávek. Když na jednom z míst zrychlila hru, otevíraly se v síti volné prostory bucf pro nabíhající obránce, nebo pro průniky samotných mužů středu pole.
  Neexistoval snad způsob, jakým by se náš tým nepokusil ztéci soupeřovu branku. V individuálních akcích vynikali zejména Nečas a Tatarčuk, rychlými zátahy hrozili Lerch, Petrouš i Suchopárek, o střely z dálky se začal pokoušet nejprve Berger, pak ho napodobovali střídavě Nečas, Lerch a Rusnák. Odvážné pokusy o centry před brankou hledaly zejména Kuku, ale do šestnáctky si dokázali naběhnout i Šilhavý a Pěnička.
  Skotové, jak je jejich zvykem, začali bránit až na hranici velkého čtverce. Často to byla obrana velmi účinné, ovšem na variabilní a rychlou hru Slavie příliš statická. Největší potíže jí působily narážečky a individuální uvolnění na malém prostoru. Hosté proto sáhli k nejosvědčenějším zbraním - faulům a odkopům. Z trestných kopů ovšem Slavie dokázala hrozit.
  Je otázkou, proč z absolutní převahy po celých devadesát minut vzešlo jen hubené vítězství. Budeme-li brát jako rovnocenný prvek herní štěstí, pak jeho nepřízeň je prvním důvodem. Kuka trefil tyč, stejně jako Nečas při svém třetím přímém kopu. Dalším důvodem může být jakási daň euforii, kterou kolektiv oplýval. Minimálně zaplněné hlediště hnalo svůj tým do útoku ze tří tribun (na čtvrté seděli Skotové] velmi hlasitě a Slayia možná trochu podlehla vlastnímu tempu hry. Kdyby se v šancích, který.ch bylo na jeden zápas až až, našel někdo se superchladnou hlavou, míče by létaly možná do míst, kde gólman Smith nestál, případng kam nedosáhl. Přitom jeho výkon byl více než dobrý, až na pro něj nešťastnou branku.
  Co naopak rozhodlo, že Hearts nakonec kýženou remízu neudrželi? Obyčejná hráčská chytrost, s jakou poslal Tatarčuk míč do sítě. Branka z velké dálky přes příliš vysunutého gólmana je jen jedním z projevů chytrosti a nápaditosti. V utkání jich ze strany Slavie bylo více.
  Můžeme se zeptat ještě jinak - nemohlo se stát, že by v tlaku domácí zapomněli na obranu a soupeři vyšel nějaký brejk? Stát se to mohlo, ale stereotypnost nakopávaných vysokých míčů byla ze strany Skotů tak průhledná, že nebylo těžké ji odhalit. Slávistům se to povedlo a vzadu se jistili velmi pozorně. Při takovém způsobu boje se stane, že bránící se celek občas zahrozí, ale jeho šance byly tentokrát pokryty a většinou jištěny dvojitě. Bohužel se z úvodního zápasu nedá vyvozovat, co čeká slávisty v odvetě. Nebo snad přece?

Gól, 38. číslo, 25. září 1992

Sestava: Jánoš - Šilhavý, Juraško, Suchopárek, Pěnička - Petrouš, Tatarčuk, Nečas (81. Berger), Lerch (27. Praženica) - Binič, Kuka

Průběh: Nitra měla raketový nástup. Hned v první minutě unikl obráncům Slavie po Gundově přihrávce Majoroš a domácí vedli. To však bylo ze strany „kanonýra” Nitry vše. Další šance, které Nitra měla, její hráči trestuhodně zahazovali. Slavia kontrovala, ve 13. min. pohrozil Juraško střelou do břevna a ve 14. již Kuka po nahrávce od Biniče a po hrubé chybě Kostolániho nezaváhal. V 16. minutě spálila Nitra snad největší šanci celého zápasu. Nařízený pokutový kop za faul Petrouše na Lednického Majoroš laxně poslal jenom do Jánošových rukou.

Sestava: Jánoš - Juraško - Petrouš, Šilhavý, Pěnička

(58.) - Tatarčuk, Suchopárek, Nečas (82. Novák), Lerch - Binič (75. Berger), Kuka

Branky: 11. McKay 1:0, 14. Šilhavý 1:1, 21. Baird 2:1, 43. Levein 3:1, 66. Kuka 3:2, 80. Snodin 4:2

Průběh: Na vodou prosáklém trávníku začala Slavia aktivně. Ale v 11. obranu zaskočil křižný pas a po přihrávce byl úspěšný v zakončení McKay. Za chvíli Petrouš vybojoval roh, rozehrál jej Nečas a nabíhající Šilhavý se placírkou zblízka nemýlil - 1:1. Ve 21. se soupeř prosadil hlavičkou. Při třetí brance domácích špatně vyběhl Jánoš a v souboji s Leveinem byl přehlavičkován. Po pauze Slavia musela aktivitu vystupňovat, ale soupeř nebezpečně hrozil brejky. Navíc se sešívaní museli obejít bez v 58. min sporně vyloučeného Pěničky. V 66. báječně přihrál Binič Kukovi a ten se tváří v tvář brankáři domácích padáčkem nemýlil. A kdyby hned na to Kuka zkrotil volej, bylo by vyrovnáno! Za stavu 3:2 ale zoufale zaútočila „srdce” - a úspěšně. Z trestného kopu padl rozhodující gól do růžku Jánošovy branky - 4:2. Slavia hrála bezelestně, soupeř tvrdě do těla. Konec pohárovým nadějím, konec pohárové cestě. Po sedmi letech si Slavia vyzkoušela evropský pohár, ale opět nepřešla přes 1. kolo, opět ztroskotala na skotském soupeři...

  Existovala spousta příkladů, z nichž se šlo poučit o hře skotského týmu.
  Ze severu největšího z britských ostrovů se sice nedá získat videozáznam zápasu jen tak snadno, ale prostředky, jak se dopídit herního stylu jednoho mužstva, když vlastně praktikuje totéž jako minimálně pět dalších v lize, rozhodně existovaly. Slavia jich také využila a o tom, co ji čeká na hřišti v Tynecastle Park, věděla. Když ne Slavia jako tým, tak alespoň trenérské duo a jisté procento hráčů, ne-li všichni. To, že v samotném utkání zapomněli na předem známé věci, je první důvod vyřazení.
  A nebo možná nezapomněli. Pak je na místě otázka, zda byla nalezena taktika, která by mohla herní styl soupeře eliminovat. Podle slov trenéra Vladimíra Petržely, která nahlas pronesl při různých příležitostech během čtrnácti dní, které dělí první pohárový zápas od odvety, měla tato taktika spočívat v tom, že se hráči jednak neleknou toho, co budou Hearts praktikovat, a jednak v tom, že ze strany našeho týmu promluví osvědčené zbraně - technická vyspělost, účinná kombinace, v níž skotského protivníka zcela nepochybně předčí. Podle všeho byl takový závěr správný. Chybu tedy musíme hledat v jeho realizaci. Nepodařilo se stanovené záměry naplnit a důvod je zcela zjevně v malé zkušenosti týmu s prostředím a atmosférou těžkých pohárových zápasů. Máme druhou příčinu vyřazení Slavie.
  Pro třetí musíme až do doby konání úvodního duelu. Doma si mohla Slavia vypracovat rozhodně vyšší náskok. Pak by mohla třeba i taktika pro odvetu být jiná, pak by v případě, že dostanou dvě branky, těžko mohli Skotové pomýšlet na vstřelení pěti i více gólů.
  Teprve když se zváží tato fakta a okolnosti, lze hovořit o výkonu rozhodčího. Ten jistě nebyl bez chyb. Po celý zápas sudí s lehkým srdcem přehlížel mnoho surových zákroků a když začal něco pískat, ne vždy vyzněly jeho verdikty jako úsudky sebevědomého muže, který má věci pevně ve svých rukou. Byly i momenty, kdy se zdálo, že pomohl spíš Slavii, ale těch situací, jež vyzněly v nespravedlivý prospěch soupeře, viděl nestranný pozorovatel zřejmě víc. I vzhledem k výše vyjmenovaným věcem, i proto, že s individualitou rozhodčího se musí trochu počítat, nelze v žádném případě hledat vinu na vyřazení Slavie v řízení odvety sudím Larssonem.
  Individualita rozhodčího se projeví i v tom, jak mnoho je ochoten odvádět oněch legendárních deset procent domácím. To není nějaký automatismus, či tichá dohoda. To, že rozhodčí odpíská více pro domácí, si v drtivé většině případů vynutí publikum. Skotové přišli do hlediště svého stánku v hojném počtu (málem vyprodáno) a jejich podpora domácímu mužstvu musela několikrát Švéda svést na cestu upísknutí (snad vyloučení Pěničky, možná absence faulu před trestným kopem, z něhož dali Hearts čtvrtý gól). Pražští příznivci Slavie naopak namlsáni z derby středeční zápas v Poháru UEFA zhusta vynechali. Přijelo více přespolních, a tak na Strahově nefandil jen kotel vlajkonošů, ale atmosféra dusící rozhodčího a ženoucí hráče do sebezničujícího výkonu prostě chyběla. Zde můžeme hledat jakýsi třetí, byť nepřímý, důvod vyřazení.
  Co že to Slavia v odvetě vlastně nezvládla? Buď se nevyrovnala se surovostí soupeře, nebo ji oplácela, svedla zbytečně moc soubojů ve vzduchu, podlehla zběsilému tempu, v němž se góly jen sypaly. Ve chvílích, kdy si červenobílí ohlídali míč, zamysleli se nad rozehrávkou a dali do hry důvtip, měli navrch. Horší než Skotové rozhodně nebyli. O výsledku rozhodly chyby při čtyřech gólech Hearts. Nebýt jediné z nich, mohli jsme jásat a hledat příčiny postupu. Takový je pohár.

Gól, 40. číslo, 9. října 1992

Sestava: Jánoš - Pěnička, Juraško, Šilhavý - Petrouš, Bejbl (71. Praženica), Nečas, Berger, Lerch - Novák (81. Jinoch), Kuka

Průběh: Pohárové trauma dolehlo na Pražany tak silně, že po bezradném výkonu ztratili doma bod a kdyby jim nepomohl rozhodčí Hycl, přišli by o oba. Jejich hra byla pod vší kritiku a remíza doslova darem z nebes.
Ve 14. minutě domácí brankář Jánoš vyběhl na Kožlejův centr, ale vzdušný souboj prohrál, míš se dostal ke Zvarovi a ten pohodlně zavěsil. Prešovští byli lepším týmem, který z disciplinovaně zajišťované obrany vyrážel k rychlým protiútokům a kromě vedoucího gólu Zvary po další z fatálních chyb brankáře Jánoše měli i další šance (hlavně Zvara a Serbin), které bylo trestem nevyužít. O vyrovnání se nakonec musel postarat Prešov sám, když Bergerův centr srazil do sítě Vidumský. Tři minuty před koncem se na výsledku podepsal sudí Hycl, který velkoryse přehlédl, jak Juraško stáhl rukou unikajícího Serbina v šestnáctce. Slavii odpustil penaltu, Juraškovi, který již měl žlutou, pak vyloučení.

Branky: 25. Nečas 0:1, 31. Kozel 1:1, 48. Binič 1:2, 53. Tatarčuk 1:3, 65. Juraško 1:4, 84. Binič 1:5

Sestava: Jánoš - Petrouš, Juraško, Šilhavý - Suchopárek (85. Praženica), Pěnička, Nečas, Berger, Lerch - Binič

, Kuka

Průběh: Vedoucí mužstvo ligy se v těžkém zápase proti Slavii prosadilo přehledem a tvořivou nápaditou hrou. Již v 9. min. Dubovský z přímého kopu orazítkoval tyč branky hostí. Slavia bránila nekompromisně, i za cenu žlutých karet, a spoléhala na rychlé protiútoky. V 10. min využila nesoustředěnosti obrany domácího celku a Berger po Kukově přihrávce skóroval. Od této chvíle Bratislavané zvýšili svůj tlak a v 26. minutě Gostič vyrovnal. Minutu před přestávkou si Timko posadil brankáře Jánoše na trávník a přihrál přesně Dubovskému, který se hlavou nemýlil. O vyloučeného Biniče oslabená Slavia se po přestávce zdatně bránila a v 72. min. dokonce pohrozila gólem, ale Berger branku domácích překopl. Když ve vyložené pozici netrefil mezi tyče ani kanonýr Kuka, bylo o vítězi zápasu kola rozhodnuto.

Slavia měla kromě jiného přijet na Tehelné pole prověřit vedoucí tým tabulky, protože ten měl za sebou zápasy se spíše slabšími soupeři. Olomouc, Sparta a Dunajská Streda ho teprve čekají. Podle průběhu utkání se však zdálo, že spíše Slovan prověřil Slavii nebo ještě lépe: Slavia prověřila sama sebe. Nový trenér Jarabinský byl

V tomto složení se trenérská dvojice Slavie představila v Bratislavě. Vlevo Jozef Jarabinský, vpravo Josef Pešice.

hráčům představen mecenášem Korbelem až na sobotním odpoledním tréninku a čekalo se, jaké provede změny v sestavě a nakolik jeho příchod prospěje hráčské psychice a chuti do hry. Domácí mohli být možná navíc nahlodáni prohrou na Bazalech, takže vyhlídky slávistů na bodový zisk byly otevřené. — Korektur nakonec mnoho nebylo. Místo Tatarčuka (soustředění ruské reprezentace) nastoupil Berger a do záložní řady se postavil Pěnička, jehož místo předstopera zaujal Petrouš. Novinku zvolil i trenér belasých Galis, když přidělil Peckovi místo na kraji středové řady. Krištofík se pohyboval rovněž u čáry, ale často sbíhal na své místo někde uprostřed zálohy. — Tato řada začala slávistickou hned zpočátku přehrávat. Slovan si vůbec nepřipustil, že by ho soupeř měl prověřovat v kvalitě. To, že domácí dostali gól, se stane, protiútok červenobílých byl skutečně pěkný; rychlý, s přesnou přihrávkou a výtečným zakončením. Hosté se ale v první půli na víc nezmohli. Kuka musel hrát hodně stažen a hrot Binič se nechal vyloučit. Druhá žlutá pro tohoto hráče byla dost přísná, ale sudí Puček přešel předtím už jednou provokaci důrazným napomenutím. Zatímco ve hře Slovanu téměř vše drželo pohromadě, kombinace jeho soupeře trpěly na nepřesnost, individualismus, akce Slavie působily jakýmsi trhavým, přerývaným dojmem. — Druhá půle ukázala, že to předtím nebyla pravá Slavia. Až v deseti se hráči začali nacházet, Nečas se chopil role dirigenta, Lerch začal rejdit podél čáry, Berger oběhal spoustu prostoru, Pěnička hrozil náběhy na hrot. V té chvíli přece jen Slavia začala Slovan prověřovat, a co se neukázalo! Bratislavský tým jen jen, že v početní převaze neinkasoval. Pro Galisovy svěřence, je jistě cenným poučením, že žádné vítězství není samozřejmé, ani proti soupeři, který je zdánlivě na kolenou. Dubovský s Krištofíkem to naštěstí pro jejich tým pochopili, a tak se nedá říct, že by Slovan neměl další šance. Když se v jednotlivých úsecích hry přidali ještě Klinovský a Junga, zase to byl mistrovský Slovan. — Pět žlutých hostům jde trochu „na vrub“ přísnému kursu rozhodčího, ale každý si všiml, jak hraje mužstvo od podlahy. Z jeho strany nic nového, agresivita (nikoli brutalita) je atleticky dobře vybaveným hráčům vlastní. Už několik zápasů se však ukazuje, že celku ze Strahova chybí jakási nadstavba nad tento základ — myšlenka, rozmysl, vtip a nadhled. Zápas na Slovanu potvrdil slova odstoupivšího trenéra Petržely, která si schoval až na závěr svého působení, že ve Slavii nejsou hvězdy, jen spousta hráčů schopná ze sebe hvězdy udělat.

Gól, 41. číslo, 9. října 1992

Datum: 18. října 1992

Utkání: 1. liga 1992/93, 9. kolo

Sestava: Jánoš - Šilhavý, Juraško, Pěnička - Lerch, Tatarčuk, Suchopárek, Nečas, Berger - Kuka, Novák (75. Šmicer)

Průběh: Domácí byli iniciativnější, ale Východočeši jim příliš nedovolili. Přivezli vynikající obranu. Ve čtyřech kolech už ostatně nedostali gól, naposledy byl brankář Jelínek překonán v 5. kole v Brně.

Rozhodčí: Berbr

Diváci: 3.365

Trenér: J. Jarabinský

Nešťastný souboj pro hradeckého Richarda Jukla (ve výskoku). Slavistický útočník mu při dopadu na zem neúmyslně šlápl na nohu a výsledkem byla prasklá lýtková kost.

Sestava: Jánoš - Lerch, Juraško

(61. Šmicer), Pěnička, Praženica - Tatarčuk

, Suchopárek, Nečas, Bereger - Binič (61. Bejbl), Kuka

Branky: 10. Fujdiar 1:0, 29. Povišer 2:0, 30. Pěnička z pen. 3:0, 42. Suchopárek 3:1, 55. Fryč 4:1, 78. Kuka 4:2

Průběh: Za celý podzim nastříleli Jihočeši jen tři góly, tentokrát však dali favorizované Slavii hned čtyři. Zaslouženě, protože podali kvalitní a velice zodpovědný výkon a Pražany přehráli ve všech řadách. Vynikali bojovností, pohybem, důrazem, a jakmile se dostali hned v 10. minutě Fujdiarem po Váchově přihrávce do vedení, bylo jasné, že Jarabinského tým na ně mít nebude. Zvláště když do přestávky přidali Povišer (po vyraženém míči) a Pěnička z penalty za faul na Fryče další dva góly. Slavia sice Suchopárkem z odraženého míče snížila (budějovický obránce Sialini se přitom zranil), ale hned po přestávce skóroval Fryč z Poborského centru hlavou počtvrté a už nebylo co řešit. Hosté měli štěstí, že dohráli kompletní, neboť faul Juraška na unikajícího Fujdiara volal v 58. min. po červené kartě.

Průběh: Do Blšan přišel na ligovou Slavii desetinásobek stálých občanů této vesnice. Hosté se ujali dvoubrankového vedení, jenže domácí fotbalisté se nevzdali a během čtvrthodiny skóre srovnali. O postupu červenobílých nakonec rozhodla střelba ze značky pokutového kopu.

Sestava: Jánoš - Šilhavý, Suchopárek, Pěnička - Lerch (82. Novák), Tatarčuk, Nečas, Bejbl, Berger - Šmicer, Kuka

Průběh: Ve vršovickém derby hraném na Strahově toužila po vítězství obě mužstva. Shodně totiž již pět kol nevyhrála. Po posledních neúspěších nechal trenér Jarabinský na lavičce Petrouše a Biniče, kterého v útoku nahradil Šmicer. Od prvních minut to byl však byl víceméně fotbal na jednu branku. I tak je porážka Bohemians, kteří ani jednou za zápas nevystřelili na branku, celkem milostivá.
První branku vstřelil Nečas po Kukově přihrávce, druhou dal po samostatné akci Šmicer, třetí Kuka po odraženém míči a poslední Šmicer, když vrátil do sítě vyražený míč.

Poznámky: Tisk před zápasem: „Slavia neplánuje velké změny sestavy, která hrála ve středu Pohár ČMFS v Blšanech.”
J. Jarabinský před zápasem: „Tatarčuk měl reprezentační povinnosti, ale doufám, že bude v pořádku a bude moci hrát. V bráně se objeví pravděpodobně Jánoš, post libera znovu svěřím Suchopárkovi, příežitost opět dostane mladý Šmicer. Očekávám, že Bohemka vsadí na přehuštěnou obranu. Minule jsme na Strahově nepřekonali hradeckou defenzívní činnost a tak nás nyní čeká skládání reparátu.”

Sestava: Jánoš - Kuka, Tatarčuk, Bejbl, Berger, Lerch, Nečas, Pěnička, Suchopárek, Šilhavý, Šmicer (Binič)

Branky: 37. Kuka 0:1, 45. Kuka 0:2, 77. Poštulka 1:2, 79. Tatarčuk 1:3, 87. Časko 2:3

Průběh: Pražané měli od začátku mírnou převahu, do největší šance se ale dostal Škarabela, jeho střela však skončila nad břevnem. Hosté se snažili o útočný fotbal, ale jejich pokusy končily před trestným územím. Až v závěru poločasu prokázal Kuka, jak platným hráčem je v koncovce, neboť po chybách domácí obrany dvakrát skóroval. Nejdříve vrátil do sítě odražený míč a v poslední minutě zvýšil po Šmicrově přihrávce na 2:0. Předtím ještě, ve 44. min. fauloval Utrata Šmicera, a protože předtím již dostal žlutou kartu, musel předčasně pod sprchy. V druhé půli se oslabený domácí tým nechtěl smířit s nepříznivým stavem, Poštulka hlavou po Škarabelově přihrávce snížil, ale o dvě minuty později právě Škarabela uklouzl, k míči se dostal Tatarčuk a po skvělé individuální akci zvýšil na 3:1. Baník bojoval až do konce, Časko ještě z Poštulkovi příhry snížil na 2:3, ale vyrovnat se již domácím nepodařilo.

Sestava: Jánoš - Šilhavý, Suchopárek, Pěnička - Lerch, Bejbl, Nečas, Berger (88. Praženica) - Šmicer, Tatarčuk, Kuka

Průběh: Ani mimořádná devítitisícová prémie Brnu nic platná nebyla! Dobiášův tým prostě ještě na špici nedorostl, což po duelu se Slovanem a Spartou opakovaně demonstroval i proti Slavii. Do konfrontace s Pražany sice vyrukoval se svými tradičními devizami - tedy bojovností, nasazením a snahou po kombinačním fotbale, jenže na těžkém terénu, který se z bahniště měnil s přibývajícími minutami v bezedné oraniště, to nestačilo, Slavia totiž zahrála v Brně chytře a hlavně takticky skvěle. Exsparťan Jarabinský jako by infikoval do jejích řad i letenský fotbalový styl a řád, takže jeho tým nechal domácí hrát a útočit, přičemž se sám soustředil na disciplinovanou a prakticky bezchybnou obranu, ze které vyrážel do smrtících protiútoků. Po dvaadvaceti minutách mohlo být rozhodnuto, neboť Pražané názorně předváděli až neuvěřitelně zakřiknutému Brnu, že chytrost nejsou žádné čáry. Po akci Šmicera, který zatáhl míč do šestnáctky, chytře ho vrátil, Berger špatně trefil a Tatarčuk nedal Rabušicovi šanci, se totiž ve zmíněné minutě ocitl Kuka dva kroky před prázdnou bránou, ale šanci, kterou bylo uměním nedat, střílel vedle. Do přestávky se na nic moc nezmohli, takže za zmínku stála Janušťákova dělovka lízající břevno. Po změně stran ovšem brněnský tlak rostl a sílil. Hned v 46. minutě musel Lerch vykopávat míč z čáry, v dalším průběhu se o vzruch před Jánošem starali hlavně Soldán a střídající Wágner. Po 70. min. však jako když utne - Záleský totiž fauloval Pěničku, a protože už před tím spatřil žlutou, musel ven. V početní převaze Slavia ihned vyrovnala hru. Kuka nejprve další ze svých vyložených šancí nedal, ale v 78. minutě brněnskou obranu prostřelil, takže v závěrečné desetiminutovce už nebylo o co hrát.

Sestava: Jánoš - Šilhavý, Suchopárek, Pěnička - Lerch (37. Praženica),

Mladý Šmicer se právě dostal na hranici pokutového území k míči a překonal Přibyla. Slavia se ujala vedení 2:0.

Tatarčuk, Bejbl, Nečas, Berger - Kuka, Šmicer

Průběh: Již v 10. minutě prošel Lerch celou obranou Olomouce, přihrál Šmicrovi a ten otevřel skóre. Slavia měla i nadále převahu, ale Bergrův ideální centr zůstal nevyužit a Kukův teatrální pád v pokutovém území rozhodčí neodpískal. Hned po změně stran se Šmicer sám řítil na branku Olomouce, ale Přibyl byl připraven. Podobnou příležitost měl na druhé straně Látal, ale také ji neproměnil. V 61. min. se diváci zlobili, když rozhodčí odmával domnělý ofsajd unikajícímu Šmicrovi. Ten si ale vše vynahradil v 73. minutě, kdy po přihrávce Kuky přidal druhý gól. Tatarčuk pak tři minuty před koncem po Kukově přihrávce upravil na 3:0.

„Dokázali jsme využít přednosti soupeře,” řekl mimo jiné na tiskové konferenci po zápase Slavia—Olomouc trenér domácích Jozef Jarabinský. Jeho věta vypadá na protimluv, ale jen zdánlivé. Červenobílí se dokonale poučili z herního stylu Hanáků. Nedali soupeři spát v rozehrávce, pokrývali tvořivé záložníky Marošiho a Hanuše, ani zadáci hostí neměli dostatek času na klidné založení akce. Proto Olomouc vsadila spíše než na kombinaci na dlouhé pasy, které většinou hledaly Látala, tedy muže schopného něco z rychlého protiútoku vytvořit. Sigma na takové akce dost spoléhá, tentokrát jí však nevycházely, a když dostala první gól, příležitostí k brejku ubylo. Hostující tým nezůstal Slavii nic dlužen, ale jeho presink tentokrát nebyl tolik účinný, neboť Slavia hrála jiný fotbal než předešlí soupeři Sigmy. Přímočařeji, míč se u hráče příliš dlouho nezdržel a už putoval k jinému. Někdy bylo až udivující, jakou přesností se slávistické akce vyznačovaly. „Domácí nás předčili v technice a kombinaci, hráli skutečně mimořádně dobře,” řekl trenér Karel Brückner, když hledal příčiny poměrně vysoké porážky. Můžeme uvažovat, zda třígólový rozdíl je spravedlivým vyjádřením poměru sil. Kdyby se jednotlivé akce bodovaly, Slavia by zřejmě i v takto hodnoceném zápase vyhrála, i když 3:0 jde spíše na vrub jiné okolnosti. A sice vysoké aktivitě v útoku. Procento úspěšnosti sice trochu kazí zahozené šance, přesto to byl právě důraz před brankou a proměňování šancí, které rozhodly o výši výhry. Na druhé straně hřiště se také blýskalo, ale příležitosti hostí vypadaly jednak poměrně upracovaně a jednak nebyly realizovány s takovou vervou, jaká by byla nutná na vstřelení branky. Uznání zaslouží ovšem také defenzivní činnost Slavie. Tím, že Jozef Jarabinský vrátil Suchopárka na místo libera, získaly zadní řady týmu na jistotě. Suchopárek je pohyblivější než Juraško, defenzíva není tak strnulá. Na jistotě získal Šilhavý, v tvrdosti si s ním nezadá Pěnička, výtečně jim pomáhá Lerch. Ten si ještě v prvním poločase natáhl sval, ale spolehlivě byl zastoupen Praženicou. Mladá obranná trojice Sigmy naopak nenalezla ve své středové řadě dostatečnou oporu a z velkého množství práce se zrodily i chyby, i když nemůžeme hovořit o vyložených kiksech. — Zajímavé srovnání nabízí i pohled na útočné dvojice obou soupeřů. Látal jako vyloženě brejkový hráč má do páru Kerbra. Ten hraje hodně staženě, v poli odvede velký kus práce, ale střelec to letos není, dal dva góly od začátku ligy. Navíc Látal v útoku, to je trochu náhradní řešení, neboť Guzík je v rekonvalescenci, Fiala z formy a v trestu; Slavia k produktivnímu Kukovi našla Šmicera, muže s obrovským talentem, citem pro míč, pohybem i smyslem pro kombinaci. Druhé takové duo v lize zřejmě dnes není, a také tento fakt přispěl ke třígólové výhře.

Gól, 48. číslo, 4. prosince 1992

Sestava: Jánoš - Suchopárek - Lerch, Šilhavý, Pěnička - Tatarčuk (51. Juraško), Nečas, Bejbl, Berger - Kuka, Šmicer (46. J. Novák)

Průběh: Slavia sice v Bratislavě udržela ligovou neporazitelnost i v pátém utkání za sebou, ovšem výhra D. Stredy nad Bohemians ji odsunula až na čtvrtou příčku.
Psa by člověk nevyhnal za takového počasí ven, ale rozhodčí na to nebral ohled. Nechal odehrát zápas, který byl jen obyčejným kopáním. Slavia sice předvedla lepší ovládání míče na úplně rozmočeném trávníku a za nepřestávajícího deště, ale pouze Tatarčuk a Kuka tvrdě stříleli vedle. Po změně stran se začalo hrát se čtvrthodinovým zpožděním - slavisté oprávněně nechtěli nastoupit vzhledem k neregulérnímu terénu - a hra se vyrovnala. Ale gól nepadl. Nejnervóznější muž zápasu, trenér Interu Adamec, urazil pomezního rozhodčího a hlavní ho vyloučil mimo hřiště.

Poznámky:

1.	Sparta	28:12	21
2.	Slovan	34:18	20
3.	D. Streda	33:20	20
4.	Slavia	29:18	19
5.	Olomouc	19:19	18