Emil SEIFERT
* 28. 4. 1900 - † 20. 10. 1973

  Rychlý, bojovný, houževnatý, vždy čistě hrající hráč Emil Seifert pocházel ze Žižkova, měl 6 sourozenců. Asi ve 14 letech si ho všiml při jednom utkání na žižkovské ulici funkcionář Viktorie Jenda Kraus a pozval ho na Viktorku na trénink, kde se trenérům zalíbil. Zpočátku hrál na místě levého záložníka, později se přesunul na levé místo obrany. Z Viktorie Žižkov, za jejíž áčko začal hrát roku 1915, přešel v roce 1921 do Slavie (získal s ní tituly v letech 1925 a 29) a zůstal jí věrný až do konce kariéry v roce 1929. V letech 1930-33 hrál za „staré pány” Slavie. Kvůli Slavii (a zranění Ženíškově) se dokonce ještě ve svých 34 letech vrátil na ligový trávník. Účastník OH 1920 (podával zde vynikající výkon) a OH 1924. Celkem reprezentoval 18x. Po skončení aktivní činnosti pracoval dlouhou dobu jako trenér „A” mužstva Slavie a později vychovával především její fotbalové naděje, a to až do roku 1973.