Vynikající útočník, proslulý falšovanými střelami, rafinovanými fintami a dokonalým vedením míče. Narodil se v Praze. V letech 1919 - 1925 sehrál 12 mezistátních utkání. Začínal v roce 1907 v SK Letná, přešel do Bubenče, v roce 1910 do Sparty a za první mužstvo nastoupil právě v roce 1911 v utkání proti Slavii. Podal tak dobrý výkon, že už se s prvním mužstvem nerozloučil. V roce 1916 se vrátil z války s prostřelenou rukou jako invalida (nemohl se kvůli
tomu věnovat svému povolání malíře pokojů) a protože o něj už Sparta kvůli tomuto zranění neměla zájem, přestoupil do Slavie, která mu nabídla i úřednické zaměstnání. Ve Slavii hrál středního útočníka, v dresu Československa vytvořil výbornou dvojici s Pilátem a vstřelil v něm ve 12 zápasech 9 gólů. Nechytatelné byly zejména Vaníkovy přímé volné kopy, které posílal i přes zeď hráčů s nevysvětlitelnou a nevypočitatelnou falší. Jan Vaník měl velký zájem o výchovu mladých fotbalistů a už ve Spartě se z vlastní iniciativy staral o juniorku. Později, když už zanechal aktivní činnosti, pomáhal při vedení kursů pro vedoucí mládeže. Jeho činnosti později vděčili za svůj růst mj. J. Šoltys, J. Čapek, A. Šimperský, či J. Čtyřoký. Pomáhal i Františku Pláničkovi nebo Josefu Silnému. Jan Vaník se účastnil Pershingovy olympiády 1919 a OH 1920.
Fotbalová kariéra: SK Letná (1907-08), SK Bubeneč (1908-10), AC Sparta Praha (1910-16), SK Slavia Praha (1916-26).
