Od té doby jest klub odkázán na sportovní porozumění spřáteleného klubu A. C. Sparta, který nám ochotně propůjčuje své hřiště k pořádání footballových zápasů. Ostatní klubové odbory najímají si pro své podniky jiná hřiště, jako Masarykův státní stadion na Strahově nebo různá sokolská hřiště a pod. Od podzimní sezóny r. 1945 do dnešního dne vydal klub za nájem cizích hřišť pro své akce neméně než 300.000 Kčs.
Aby závodníkům jednotlivých odborů byla umožněna nevyhnutelná sportovní cvičení na starém hřišti, v
domácím prostředí, a aby se zabránilo odchodu výkonného členstva do jiných sportovních středisek, sáhlo vedení klubu k výstavbě nejnaléhavějších dřevěných provisorních objektů. Jelikož footballový odbor s klubovým sekretariátem mohly býti - dík ochotě tennisového odboru - umístěny v jeho klubovně jakožto jediném objektu, který přetrval revoluční boje na zpustošeném hřišti, postavili jsme nejprve dřevěnou klubovnu pro atlety s kanceláří a oddělenými šatnami pro ženy a muže, sprchami se studenou a teplou vodou, příslušenstvím a místností pro nářadí. Pro odbor házené jsme zakoupili a po vhodné disposiční úpravě postavili v blízkosti hřiště házené dřevěný domek, který má dvě oddělené šatny pro muže a ženy, lázeň se sprchami a místnost pro vedoucího. Pro odbor košíkové a odbíjené najali a upravili jsme zděný kuchyňský domek, postavený magistrátem hl. města Prahy za okupace v sousedství ministerstva vnitra pro stravování letecky postižených občanů z Prahy VII, jimž bylo hřiště S. K. Slavia určeno za shromažďovací prostor. V tomto domku zřídili jsme oddělené šatny pro muže a ženy s příslušenstvím a skladiště na nářadí. Naposledy provedli jsme úpravu části tennisové klubovny pro pohodlnější a oddělené umístění footballového odboru. Tím získali footballisté oddělené, dobře vybavené šatny pro ligové mužstvo, záložní mužstvo, 
dorost a žáky se společnými sprchami, příslušenstvím a místností pro lékaře. Ke konci roku byl postaven v sousedství šaten pro atlety další dřevěný domek pro odbor pozemního hockeye. Hlavní hřiště bylo od jara až do konce roku uzavřeno, odborně ošetřeno a oseto, takže podaří-li se zničené hlediště alespoň zčásti obnoviti, je pro footballové zápasy připraven krásný travnatý koberec, který by nám mohl záviděti mnohý z pražských stadionů a hřišť. Také cvičné hřiště bylo zbaveno drnů, přeoráno, povrchově upraveno a opatřeno škvárou. Všechny tyto stavby a úpravy vyžádaly si nákladu asi kolem 500.000 Kčs.
Vedení klubu neuspokojilo se však se těmito nouzovými opatřeními, jsouc si dobře vědomo, že klub takové sportovní tradice a mezinárodního významu jako Slavia nemůže se trvale spokojiti s hostováním na cizích hřištích, byť i ochotně a přátelsky propůjčovaných, protože tím trpí sportovní výkony jednotlivců i celku, ztěžuje se dohled klubových činovníků na výkony a chování činného členstva, omezuje se téměř úplně společenský styk členstva, odvyká se klubové soudržnosti a je to jednou z hlavních příčin mnohých sportovních neúspěchů. Bez vlastního hřiště je Slavii znemožněno hostiti své staré mezinárodní sportovní přátele, kteří byli zvyklí na staré, ale tradiční prostory našeho klubu.Z toho důvodu dospělo ústředí klubu k názoru, že bude třeba postarati se nejprve o obnovení starého hřiště na dosavadním místě, třeba jen na dobu, která bude omezena zamýšlenou výstavbou parlamentní budovy na letenské pláni, zároveň však sledovati otázku získání nového, náhradního pozemku pro konečné vybudování stadionu S. K. Slavia.
Pro oba tyto podněty opatřil jsem v dohodě s kolegou inž. Jar. Pudrem a ostatními členy naší stavební komise nejprve programový náčrt na stavbu prozatímní tribuny na dosavadním hřišti od inž. arch. Koppa a Balcárka a později zadání vypracování podrobného projektu inž. arch. K. Přesličkovi, který se zabývá výhradně problémem výstavby sportovních středisek v severozápadním sektoru hlavního města Prahy. Na podkladě těchto projektů získali jsme od magistrátu hlavního města Prahy povolení ke stavbě krátkodobého provisoria do konce roku 1947.
Při uvážení této krátké lhůty a nákladu 10-15 milionů Kčs, který měla podle předběžného rozpočtu rekonstrukce hlediště a tribuny pohltit, zaváhali i odpovědní činovníci klubu a uznali, že tato investice by byla za dané situace naprosto neúnosná. V tomto rozhodnutí byli utvrzeni výsledkem komise pro obnovu, provedené na našem hřišti v říjnu 1946 ve smyslu zákona o stavební obnově, při které bylo zjištěno, že obnovu našeho hřiště nelze připustit z důvodů regulačních na dosavadním místě a že může býti provedena pouze na náhradním pozemku.
Nezbývá tedy nic jiného než upraviti hlediště a hřiště s vynaložením nejmenších prostředků tak, aby v jarní sezóně bylo zde možno uspořádati menší sportovní podniky, při nichž se neočekává větší návštěva diváků. V tom směru učinilo již vedení klubu příslušná opatření, aby na jaře mohly býti na našem hřišti pořádány footballové zápasy.
Největší úsilí třeba vynaložiti na získání náhradního pozemku; je důležité, aby nově vyhlédnuté místo bylo ve zdravé poloze, ne na periferii města, komunikačně dobře přístupné a s hlediska architektonického
a výstavby města poskytovalo možnost vybudovati na něm stadion, který by byl ozdobou nejen zvolené čtvrti, ale celého města.Ani v tomto směru nesložili jsme resignovaně ruce v klín a pokusili se postupně o získání všech v úvahu přicházejících pozemků. V prvé řadě bylo usilováno o zakotvení ve východní části Stromovky v úseku mezi Výstavištěm a železničním náspem na straně holešovické elektrárny. Intervence, které jsme v tom směru podnikli na úředních místech, nesetkaly se s úspěchem, ježto jde o území vyhrazené regulačně výstavním účelům.
Také s druhým vybraným pozemkem na Štvanici neměli jsme úspěchu. Město Praha zásadně odepřelo jednání v tom směru, jelikož pražské ostrovy budou sloužit po náležité úpravě jen a jen sadovým účelům.
Z toho důvodu obrátili jsme posléze svoji pozornost k pozemku, který osobně považuji pro stavbu definitivního stadionu S. K. Slavia za nejhodnotnější. Je to rozsáhlé území v Praze XVIII, Na Panenské, v kotlině pod Malovankou a strání střešovického kostelíku. Zastavovací studií prokázal inž. arch. K. Přeslička, že na tomto místě bylo by možno vybudovati etapově nejen moderní stadion pro 50.000 až 60.000 lidí s potřebnými šatnami a klubovými místnostmi, ale vedle něho ještě cyklistický stadion nebo cvičné hřiště, plavecký stadion, tennisové dvorce a jiná sportovní zařízení, které, vsazeny do architektonicky vyřešeného a sadově upraveného území, daly by vzorný příklad moderně vyřešeného sportovního střediska v této oblasti.
Jednání o získání tohoto místa je v proudu.
Zástupci klubu zúčastnili se také ustavující valné hromady družstva „Tělovýchovné a kulturní středisko pro Prahu XIX a okolí” s pověřením přihlásiti klub za člena družstva a zúčastniti se činně celého podniku, majícího za úkol vybudování velkého sportovního stadionu pro 60.000 diváků, menšího stadionu pro 25.000 diváků, plaveckého stadionu otevřeného i krytého, ústředního tennisového dvorce a jiných hřišť pro všechny obory sportu vedle kulturního střediska a jiných zařízení.
Z toho jest vidno, že vedení klubu chápe se každé příležitosti, aby otázka hřiště byla uspokojivě vyřešena.
Je třeba jen větší rozhodnosti se strany představitelů a hlavních činovníků našeho klubu a nalézti pochopení u všech rozhodujících úředních i soukromých činitelů. Zamyslete se, prosím, proto vy všichni, kteří můžete jen trochu pomoci, nad neštěstím, které klub potkalo, a nad situací, ve které jsme se nezaviněně octli a která ohrožuje neustále existenci našeho klubu. Rozpomeňte se dobře na vše, co Slavia pro čs. sport znamenala a dosud znamená, a uvědomte si, že zánikem klubu takového jména by ztratil nejen čs. sport, ale také čs. národ a stát jednoho z nejúčinnějších propagátorů sportovního, rytířského a demokratického ducha čs. národa doma i za hranicemi.